Starší komentáře ke článku: Máte už zdravotní knížku na internetu?
Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz
Datum vložení: 7.11.2002 14:37:46
Jako systémový inženýr bych měl věřit technice a podporovat její aplikaci. Technice věřím, ale nevěřím lidem, zejména našim, kteří si často neváží nikoho a ničeho, a navíc často nedohlížejí následků (i trestních) svých činů.
Po zkušenostech, jak vytékají tajemství z osob, pověřených je chránit, i po zkušenostech s nemlčenlivostí lékařů, sester a dalšího personálu (je to dáno i pohrdlivým postojem těchto polobohů k osobně/ osobnosti pacienta, a jejich praktickou nepostižitelností), chápu všechny, kdo se snaží chodit k lékaři v sousedním okrese a na citlivá vyšetření jezdí do Prahy, kde doufají, že je nikdo nezná.
Stávající přístup k bezpečnosti obecně a k ochraně soukromých dat zvláště mi také nedává naději - např. myslíte, že někde změní vnitřní přístupové kódy, když někoho z počítačové branže propustí?, nositelé srovnatelných tajemství ve státní správě procházejí bezpečnostní prověrkou, ale kdo ji a v jaké kvalitě udělá pro soukromé osoby, obcující se sytémem iZIP? atd. atd.
Popis zabezpečení systému iZIP je sice zajímavý, ale české zákonodárství neskýtá možnost skutečného postihu těch, kdo jej zneužijí. A i kdyby -obvykle je pozdě a oběti jsou již postiženy. Možná je např. centrální databáze dobře chráněna, ale lékař sám si může - třeba z výzkumných či jiných důvodů - stáhnout údaje svých pacientů. Nebo je může stáhnout do jeho počítače vložený trojský kůň - myslíte, že to lékař pozná?
Datum vložení: 7.11.2002 15:47:53
Když jsem viděl film Síť (tak nějak se jmenoval) jak Sandře Bullock změnili hackeři pretoriáni úplně život, už se mi zdálo, že to autor trochu přehnal, a že je to spíše scifi. Mimochodem taky tam fungovalo něco podobného jako iZIP a co myslíte, že udělá hacker když se chce někoho zbavit? - stačí změnit pár údajů.
Já osobně si svého zdraví Vážím víc než aby jsem ho svěřil do rukou správci a kde jakému doktorovi ke kterému chodím - je jich celkem dost. Přes zubaře, obvodního až po specialisty. A už vidím jak by měli přístup jenom k něčemu, prostě by tam měl takový můj malý životopis.
A nakonec se mi přijde omluvný e-mail, že admin nezazáplatoval nějakou chybu a skupina hackerů si stáhla informace všech zaregistrovaných a něco u každého i změnila, takže se omlouvají ale systém bude obnoven z měsíc staré zálohy a já ať si zajdu na vyšetření znovu.
Prostě tohle nepůjde. Jenom už kvůli tomu jak vidím 80-letou babičku jak přijde za doktorem a řekne - kód je bdf646fbfbf86df. A doma bude na netu studovat svoje dokumenty.
Datum vložení: 8.11.2002 8:25:26
8.11. 2002 0:01:00 - Stačí, aby si někdo stěžoval. Hrozí obrovské pokuty
Nemocnice porušují právo na soukromí
V českých nemocnicích se běžně děje něco, co může být trestné - a přece to většině z nás nepřijde ani divné. Nejde o život. Jde o soukromí. Právo pacientů na soukromí může být pošlapáno, když s nimi například lékaři probírají diagnózu na nemocničním pokoji, takže to slyší i ti na okolních postelích. Nebo když se nemocní svlékají za přítomnosti jiných nemocných.
--------------------------------------------------------------------------------
OBSAH
RUBRIKY
TISKNI
ČLÁNEK
POŠLI E-MAILEM
TÉMA - SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
CHAT
» Chat na téma: zdravotnictví, léky.
ODKAZY DO WEBU
reklama
Poměrně rozšířený nešvar referování při vizitách (což však mnozí za žádný nešvar ani nepovažují) přitom může nemocnici vyjít poměrně draho.
Padesát tisíc korun pro lékaře, který sdělil intimní údaje. Deset milionů pro nemocnici. V krajním případě i pět let vězení pro toho, kdo promluvil.
Až takto tvrdý může být platný zákon o ochraně osobních dat a trestní zákon. "Poměrně běžná praxe v nemocnicích se může stát časovanou bombou, až si to lidé uvědomí," varoval právník České lékařské komory Jan Mach.
Sám se účastnil projednávání případu, kdy primář gynekologie v dobré víře probíral s pacientkou její perspektivy v plození dětí. Jenže na pokoji byly i dvě "vyhlášené okresní drbny". V tomto případě se pacientka spokojila s omluvou.
Lékaři říkají: Dostát zákonu na sto procent zřejmě nedokážeme. "Je to drsné. Vlastně bychom museli mít samé jednolůžkové pokoje," upozornil přednosta 2. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michael Aschermann.
"Je pravda, že 999 pacientů z tisíce si stěžovat nebude. Ale i jeden případ stačí, aby zkomplikoval lékaři život," podotkl Mach.
Soukromí v nemocnici? Jen na papíře
Co je mi doktore? ptají se pacienti při vizitě. A lékaři obšírně odpovídají. Riskují. Za prozrazení osobních údajů v přítomnosti spolupacientů hrozí lékaři pokuta 50 tisíc, nemocnici až 10 milionů.
Jak se cítíte? Co vás bolí? Bez podobných otázek se pohovor lékaře s pacientem na pokoji neobejde a nikdo je nebude považovat za porušení mlčenlivosti. "Avšak podrobnější informace o diagnóze a výhledu do budoucna by lékaři neměli uvádět v přítomnosti spolupacientů," upozornil Mach.
Právě on na problém upozornil - a vyvolal tím mezi personálem nemocnic vlnu zděšení. Praxe je totiž mnohdy úplně jiná a málokdo si to pořádně uvědomuje.
Co když je pacient upoután na lůžko? Ani to podle Macha není omluvou: nezbývá než ho převézt, stejně jako je převážen na různá jiná vyšetření.
"Je naopak zcela běžné, že čtyři až pět lékařů při vizitě obchází lůžka a detailně rozebírá s pacientem jeho stav, zatímco všichni ostatní to slyší," potvrzuje studentka zdravotnické školy v Praze 4, která právě absolvovala "kolečko" ve velké pražské nemocnici s jinak skvělou úrovní.
Sama byla svědkyní toho, jak lékař s nejlepšími úmysly doporučil pacientce, která se mu svěřila se zácpou, aby to "nahlas řekla při vizitě".
Problematické je to v praxi i se zachováním soukromí například při hygieně. "Mnozí lidé se nám svěřují, že se musí při nástupu do nemocnice převléknout do pyžama před ostatními pacienty na pokoji. Sama jsem při procházení jednou nemocnicí viděla, jak se pacientka převlékala před dalšími asi šesti pacienty a dveře pokoje byly otevřené, takže ji mohl pozorovat i řemeslník na chodbě. Personál chodil kolem, a nikoho nenapadlo dveře zavřít," popisuje předsedkyně Sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková.
Přitom Rada Evropy podle ní na této věci dost lpí a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku už podobné kauzy řešil. "Nešťastně jsou řešeny i některé jednotky intenzivní péče," podotýká Bošková. "Například v Ústřední vojenské nemocnici v Praze na sebe pacienti koukají přes okénko bez závěsu, takže ranní mytí, při němž je člověk svlečen do naha, mnohdy probíhá za dozoru pacientů i personálu druhého pohlaví."
"Přitom v řadě nemocnic jsou na podobných oknech žaluzie - jenže roztažené," připojil se David Marx, člen organizace Joint Comission International, která hodnotí kvalitu nemocnic. "Neúcta k soukromí pacientů je skutečně častý a citlivý problém," řekl Marx.
A je tu ještě jedna citlivá věc: informace po telefonu. Právník Jan Mach radí lékařům, aby byli velmi opatrní. "Už se stalo, že osoba, která se vydávala za pacientovu manželku, byla ve skutečnosti sekretářkou konkurenční firmy a snažila se zjistit, jak dlouho bude dotyčný nemocen."
MF DNES , Martina Riebauerová
| top |
Datum vložení: 8.11.2002 10:28:17
Pracuji v tomto oboru. Je naprostá zbytečnost investovat v současné době peníze do tohoto projektu, když v EU se už rozbíhá projekt elektronických zdravotních karet, tedy obdoba naší průkazky zdravotní pojišťovny, která v sobě bude mít zakódovanou naši zdrav. dokumentaci. Tato průkazka bude platná ve všech členských státech EU. Pokud vstouíme (a já nepředpokládám, že ne) do EU, stejně k tomuto projektu BUDEME MUSET přistoupit, takže by zbytečně běžely dva projekty vedle sebe.
Datum vložení: 8.11.2002 10:54:10
Zdravotní dokumentace byla v dobách socialismu považována (právem) za vlastnictví státu, který vynakládal prostředky na její zhotovení. Cenu takové dokumentace lze vyčíslit jednak náklady na vyšetření apod., druhak zájmem farmaceutických firem o její odkoupení. Za kompletní zdravotní dokumentaci padesátiletého vojáka v činné službě je běžně nabízena částka převyšující sto tisíc korun (bývá totiž úplná a dlouhodobá).
Ke zdravotní dokumentaci se vztahují především dva zákony:
1. Zákon o ochraně osobních údajů - klasifikuje zdravotní dokumentaci jako soubor osobních dat pacienta a chrání ji jednak obecnými ustanoveními, jednak prostřednictvím vyhlášek ministerstva zdravotnictví, které se o něj opírají.
2. Zákon o zdraví lidu z roku 1968, ve znění pozdějších novel - deklaruje (po pádu socialistického zřízení) zdravotní dokumentaci jako soukromé vlastnictví pacienta (vytvářené z jeho financí), s nímž manipuluje vybraný lékař na základě souhlasu pacienta. Konkrétní postupy opět upravují vyhlášky ministerstva zdravotnictví.
K bodu 2 bych rád podotknul, že tento zákon, byť ve své době mimořádně moderní, ztrácel na účinnosti již v osmdesátých letech a nyní je prakticky nepoužitelný. Situace je řešena množstvím novel, které jsou však naprosto nepřehledné, a různými vyhláškami různých ministerstev, v nichž je zmatek dokonalý. Přestože se zainteresovaní odborníci snaží prosadit zcela nový zákon již přes deset let, zatím neexistoval politický zájem zákon projednat, přestože jednou z podmínek přistoupení k EU je také tento nový zákon, který by, mimo jiné, měl také upravovat podmínky pro provoz jednotného evropského informačního systému pro zdravotnictví, potažmo zdravotní dokumentaci pacientů.