On-line portrét: Polsko (.pl)

Nelze se divit, že se pozornost západní Evropy po rozpadu komunistického bloku v roce 1989 upřela především na našeho severního souseda. Polsko je sice v makroekonomických ukazatelích s Českou republikou srovnatelné (například hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje v obou případech úrovně kolem 6 tisíc euro), co však vyvolává všeobecný zájem je velikost země a očekávaný velký potenciál trhu.

Taková očekávání jsou samozřejmě spojena také se sférou ICT a internetu. Polsko se svými skoro čtyřiceti miliony obyvatel představuje největší telekomunikační trh ve střední a východní Evropě. Realita jej však řadí zatím spíše k outsiderům. V kritériích jako je penetrace telefonů (pevných i mobilních) nebo internetu pokulhává výrazně za očekáváním.

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o data z roku 2002
* v paritě kupní síly (PPP)

Polsko jako první z postkomunistických států zaznamenalo již v roce 1992 oživení ekonomiky, které se v dalších letech transformovalo v dynamický hospodářský růst. Průměrný nárůst HDP v letech 1993 až 1997 dosáhl 6,6 %. První krize zemi zastihla v roce 1998 po totálním zhroucení ruského trhu. Negativní tendence v hospodářství, které se začaly výrazně projevovat zejména od poloviny roku 2000, se dále prohlubovaly a polská ekonomika se dostala poprvé od roku 1992 na pokraj recese. Obrat nastal až loni, kdy podle odhadu statistického úřadu dosáhl růst HDP 1,3 %.

K pozitivům roku 2002 patřilo zejména oživení vývozu, spotřeby a vnitřního maloobchodního obratu, Naopak velkými přetrvávajícími problémy jsou zejména neustále klesající investice, růst nezaměstnanosti a nestabilita veřejných financí. Tradiční a dříve nosná průmyslová odvětví se potýkají s hlubokou zadlužeností, neefektivní výrobou a nadbytkem zaměstnanců (hornictví, hutnictví, zbrojní průmysl). Do těžkých potíží se navíc dostalo i zprivatizované loďařství.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Monopol na dráty

Přes všechna protivenství – hlavně zpomalující se ekonomiku a neexistenci deregulovaných telekomunikací – míra připojení v Polsku konstantně roste. Automaticky se nabízí analogie s českými poměry, ale skutečnost je jiná. Ačkoliv se během necelých dvou let penetrace internetu v Polsku zdvojnásobila (přes patnáct procent mezi obyvateli ve věku 15 až 75 let v první polovině roku 2002), země je zařazována mezi nejslabší hráče (společně s Maďarskem a Řeckem). Bariérou je v případě severního souseda dominantní pozice bývalého státního podniku Telekomunikacja Polska SA (TP SA). Domácí připojení se totiž v podstatě rovná vytáčenému (mnohde ani neexistuje jiná alternativa), jehož ceny si diktuje moloch.

Pozice druhého největší operátora Netia je zatím vratká, vlastní něco přes 300 tisíc telefonních linek (oproti 10,5 milionu TP SA). Jistě vás nepřekvapím informací, že podle OECD jsou zde reálné ceny internetového připojení jedny z nejvyšších na světě. Nějaké výrazné změny nelze navíc moc očekávat. Telekomunikacja Polska oznámila v reakci na stojaté vody polského trhu úsporný program a její konkurenti svádějí každodenní boj o přežití. Od roku 1996 TP SA nabízí bezplatný přístup, hlavní důvodem však nebyla péče o zákazníky, ale stejně jako v případě Českého Telecomu, snaha dohnat a předehnat podobné služby privátních ISP.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Polský „netizen“

Nejdůležitějším socio-demografickým poznatkem je, že uživatel internetu je velmi mladý. Více než polovina surfařů spadá do skupiny 15 až 24 let (v celé polské populaci je zastoupena necelou čtvrtinou). Budeme-li analyzovat podle profese, jako nejvýznamnější množina nám vyjdou studenti. Internet není kupodivu výrazně rozšířen v kategorii profesionálů středního věku. Na síti převažují muži, jen 41,7 % uživatelů je ženského pohlaví (přestože mají majoritu ve společnosti). Polské webové hemžení obstarávají hlavně lidé z měst, jen 17 % je přičítáno venkovu (přitom celá třetina Poláků žije podle TNS na vesnici).

Drahý WAP

Poláci ani zdaleka nepodlehli podobné mobilní mánii, jaká se na přelomu tisíciletí strhla v České republice. Přestože počet přístrojů stále roste, vlastní telefon zhruba jen čtvrtina obyvatel. Valná část přístrojů je připravena na WAP, ale mobilní internet není pro Poláky tak zajímavý jako jiné služby (mladí mají prsty omačkané od posílání SMS). WAP je často označován výrazy jako „nefunkční, drahý a přesahující obvyklé finanční možnosti v zemi“.

Dvakrát 50 % není 100 %

V březnu 2002 bylo v Polsku napočítáno asi 800 fungujících e-shopů. To je zhruba o 50 % méně než v létě předešlého roku. Mezi obchody, které to na čas zabalily, patří například i Empik.com, označovaný jako polský Amazon. Podle výzkumu I-Metria se stále nejlépe prodávají knihy a hudba, které najdete skoro ve třetině e-shopů. Mezi další úspěšné komodity můžeme zařadit multimedia, software a spotřební elektroniku. V naší zeměpisné šířce jsou nejoblíbenější formou doručení dobírky, Polsko v tomto ohledu není výjimkou. Platby kreditní kartou nebo elektronickým převodem peněz nejsou moc obvyklé, protože je zákazníci vlastně ani nevyžadují.

Dalších padesát procent má souvislost s on-line reklamou. Tentokrát však křivky neklesají, ale derou se naopak vzhůru. Přestože se zdálo, že zlatou horečku roku 2000 ukončil krach mnoha B2C sajtů, inzertní příjmy se prý předloni o polovinu zvýšily. Přitom však klesl podíl na celkových reklamních výdajích (cca 0,8 %), takže vlastně není proč jásat. Navíc jsou v Polsku všechny statistiky a předpovědi založeny na odhadech, které oscilují mezi 24 (Ad.net) až 60 miliony zlotých. Trh internetové reklamy samozřejmě ve chvíli, kdy zadavatelům chybí validní data pro rozhodování, strádá. Přesto odpovídající audit, který by přinesl standardizaci a jednotná měřítka, v Polsku donedávna chyběl. Výzkumný panel nakonec na základě poptávky od provozovatelů odstartovala společnost I-Metria.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zdroj: Net Track, SMG/KRC Poland Media

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.