Chceme-li alespoň trochu pochopit nová média, k nimž internet patří celou svojí vahou, musíme se při jejich studiu oprostit od nich samých. Tento krok je ale natolik náročný, že se většině z nás nikdy nepodaří. Podařil se ale M. McLuhanovi, jehož dílo je považováno za významný příspěvek v oblasti chápání současných médií. Výbor z jeho díla vyšel možná až příliš nenápadně.

„Nové médium není nikdy dodatkem ke starému médiu, ani je nenechá v klidu. Dokud nové médium nenajde nový tvar a novou pozici pro staré médium, nepřestane je utlačovat.“

Kanaďan Marshall McLuhan dosáhl v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století mezinárodního věhlasu díky svým studiím o vlivu masmédií na myšlení a sociální chování. Publikoval na svou dobu závratná vysvětlení změn, kterými prošlo vnímání uživatelů masmédií. Ve svých dílech přitom dokázal překročit hranici stínu své doby, a tak se stával mnohdy nepochopeným a zatracovaným. Přesto se stalo jeho dílo nadčasovým a významným právě v procesu chápání médií a jejich významu.

Přestože McLuhan zemřel již v roce 1980, tedy v době předinternetové, jeho závěry týkající se elektronických médií jakoby hleděly do budoucnosti a při čtení jeho díla nebudete věřit, že internet neznal. Je to způsobeno pohledem zvenku, který si McLuhan k médiím zachovával, díky čemuž se dokázal odpoutat od tradičního pojetí. Další příčinou je také to, že internet patří do kategorie elektronických médií, a McLuhan již znal počítače. Dokázal navíc odhadnout jejich významový rozsah.

„V budoucnosti nebude mít skutečná práce počítače nic společného s vyhledáváním informací. Bude se věnovat čistému objevování, protože svou paměť používáme k mnoha účelům, většinou nevědomě. Může-li si člověk velice rychle vybavit věci, dostávají nový, mytický a strukturální význam, velice vzdálený obyčejnému vnímání. Takže počítač sobě navzdory odhalil znalost mytického, znalost vzoru, struktur a profilů, a ty všechny jsou k našemu úžasu přeplněny objevy.“

Výběr z díla Marshala McLuhana vydalo nakladatelství Jota pod názvem „Člověk, média a elektronické kultura“. Kniha obsahuje velmi zajímavý průřez, který začíná kapitolou věnovanou reklamě a zábavě jako jevům základního kulturního významu. Druhá část se věnuje tisku a elektrické revoluci, třetí McLuhanovi a jeho přednáškám, rozhovorům atd. Poslední část se věnuje kultuře a umění, respektive vstupu populární kultury do umění. Společným jmenovatelem je hledání smyslu a významu napříč staletími rozvoje nejrůznějších typů médií.

„Před technologií neexistuje jiná obrana než technologie. Vytváří-li člověk v určitém stupni technologického vývoje nové prostředí, musí v další fázi vytvořit antiprostředí.“

Pokud dílo McLuhana neznáte, připravte se na instantní náročný text, v němž každý odstavec a často i každá věta tvoří samostatnou myšlenku. McLuhan často záměrně používá takových větných konstrukcí, které nutí čtenáře přemýšlet nad významem jeho slov. Sám McLuhan o svém díle s oblibou říkával: „Nepředstírám, že mu rozumím. Jsou to ostatně velice složité věci.“

„Programování počítačů vyžaduje takovou úroveň lidského povědomí o médiích a o nás samých, jakou ještě nemáme.“

Výběr z díla je připraven velmi rozumně a poměrně rozmanitě. Vynechává ovšem část věnovanou knize Jak rozumět médiím, která již v češtině vyšla.

Překlad takových děl je velmi náročný a podílí se na něm řada zkušených lektorů a profesionálů působících v dané oblasti. Kvalitativně se tedy rozhodně nedá srovnávat s překlady některých počítačových publikací.

„Počítače stále slouží hlavně jako nástroje zachování předpočítačových účinků.“

Nebojíte-li se oprostit na chvíli od přímé reality současných médií včetně internetu a chcete se na ně podívat s nadhledem, je McLuhan tím pravým oříškem, který byste měli rozlousknout. Knih, jako je tato, se totiž vydává až „proklatě“ málo. Po přečtení odstavce jsem měl vždycky pocit, jako bych přečetl celou stranu. Kniha se tím pádem nedá číst běžným stylem, ale vyžaduje neustále vaši přítomnost a myšlenkovou sladěnost.

Pokud dáváte raději přednost řidším informacím a jednodušším úvahám, knihu si nekupujte, byli byste zklamáni a rozčarováni hned po prvních stranách.

Není špatné začít číst výbor z díla na straně 213, kde najdete rozhovor McLuhana s reportérem Erikem Nordenem, v němž McLuhan přibližuje své myšlenky a jejich směr.

„Veřejná shoda neboli svědomí je nyní stejně nutná jako soukromé vědomí.“

Informace o knize

Název: Člověk, média a elektronická kultura
Autor: Marshall McLuhan
Nakladatel: Jota
Cena: 440 Kč (358, 40 Kč v odborném knihkupectví Intervalu, díky povaze knihy se nám podařilo pro vás získat výjimečně 20% slevu od nakladatelství Jota)
(Citace mezi textem jsou vybrány z díla Marshalla McLuhana.)

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

1 Příspěvěk v diskuzi

  1. Prosím vás, nezaznamenali jste někdy někde případné slovo SKYPEART?
    Ne, neodkazujte mě na odkazy na Webu, pojednávají jen o smajlících apod.
    Mi se jedná o cosi, jak využít případně produktivně možný žánr za hranicí dnešního videartu.
    Umím napsat šířeji, ovšem v prvním kontaktu snad musím být stručný — a navíc vůbec netuším, zdali vás mé téma zajímá.
    Bob.

Odpovědět