On-line portrét: Portugalsko (.pt)

Když jsem si položil otázku, co vlastně vím o Portugalsku, vybavilo se mi jen pár věcí – slavná historie, světoví mořeplavci, skoro 1 800 km dlouhé pobřeží, vila našeho bývalého prezidenta, portské, Madeira, korek a fotbal. Předpokládám, že to není velká ostuda, vždyť většina Čechů se do této poměrně vzdálené země za život ani nepodívá.

Pokud pracujeme s oficiálními informacemi, nejspíš je zařadíme mezi chudší členy Evropské unie. O to víc překvapí fakt, že Portugalsko, rozlohou i počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou, produkuje v porovnání s námi dvojnásobný hrubý domácí produkt. Zvyklí na určité zákonitosti, zaváháme nad vztahem země k internetu. Penetraci lze označit za podprůměrnou (loni dokonce klesající!), e-komerci za nevyvinutou, ale ve sféře on-line reklamy Portugalsku patří desátá příčka (víc než trojnásobný obrat ve srovnání s ČR).

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o data z roku 2002
* v paritě kupní síly (PPP)

Vývoj makroekonomických a sociálních ukazatelů je možno charakterizovat jako poměrně stabilní. Portugalská ekonomika, která se vyznačuje značnou otevřeností a propojením na trh EU (tyto země se na zahraničním obchodě podílejí téměř 80 %), zákonitě utrpěla recesí v průběhu roku 2001. Negativem země je vysoká zadluženost a nedodržování výšky deficitu dohodnutého s Evropskou komisí. Na druhé straně pozitivní vývoj ukazuje prozatím stále poměrně nízká míra nezaměstnanosti (která ovšem během roku 2002 vzrostla o 1,4 %) a relativně stabilní a vzhledem k vývoji v EU ještě přijatelná míra inflace (kolem 4 %).

Penetrace internetu roste od roku 1999 současně s první nabídkou bezplatného připojení. Klíčovým faktorem dalšího rozvoje se stala úroveň počítačového vybavení domácích uživatelů. Už v roce 1997 měla čtvrtina domácností (435 tisíc) k dispozici PC. Tento počet se během pěti let zvýšil na 1,2 milionu (40 %). Také grafy internetového přístupu objevují zajímavý vývoj. Jestliže v roce 1997 vlastnilo přípojku na net jen 2,2 % domácností, loni se jednalo už skoro o čtvrtinu (23 %). Počet uživatelů dosud utěšeně rostl, za poslední pět let tento přírůstek činil 17 %. Loni se ovšem růstové křivky zastavily a minimálně první pololetí provázela stagnace. Portugalsko skončilo rok 2002 dokonce pasivní bilancí, když výzkumy prokázaly meziroční čtyřprocentní úbytek surfařů. Nehledě na enormní růstový potenciál zavládla v zemi skepse, což se promítlo do nesplněných očekávání, především v oblasti indexu technické gramotnosti a elektronického obchodování.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zábava a vzdělání

O tom, že každý národ má svou specifickou mentalitu by mohly hovořit také statistiky navštívených webů. Jaké stránky preferují Portugalci? Upřednostňují zábavu (55,3 %), profesionální (50,5 %) a osobní kurzy (49,8 %). V závěsu najdeme prezentace univerzit (48,9 %), zpravodajství (43,4 %), chat (33,5 %), informace o produktech (29,6 %), downloading software (20,6 %), home banking (19,3 %) a srovnání výrobků a služeb (18,9 %). Co se týče trendů – klesl zájem o čtení novinových zpráv (-9 %).

V rovině on-line shoppingu vládne spíše nedůvěra a váhání. Podle studie Bareme Internet mělo zkušenosti s virtuálním nákupem na počátku roku 2002 asi pět internetových uživatelů ze sta. Jen 1,3 % prodaného zboží bylo přitom koupeno během posledního měsíce. Výzkum Observador 2002 společnosti Cetelem hýří trošku veselejšími čísly, ale v kapitole o e-komerce mimo jiné zmiňuje, že celých 79 % surfařů si nikdy nezkoušelo obstarat výrobky a služby elektronicky. Dalších 18 % nakupuje sporadicky a jen 3 % pravidelně.

Internet na západní výspě Evropy slouží hlavně k informačním účelům a posílání e-mailů. Realizované nákupy se jako všude jinde týkají knih, CD, DVD, PC HW/SW a oblečení. Proč Portugalci nemají chuť k virtuálním nákupům? Obě zprávy souhlasně konstatují, že necítí důvěru k zabezpečovacím a elektronickým platebním systémům, stejně jako k míře ochrany osobních dat. A to přesto, že mohou využívat jeden z technicky nejdokonalejších nástrojů pro e-payment. On-line systém MBNet, který je svázán s fenoménem platební elektronické karty, byl spuštěn v září 2001. Nicméně zatím stále nepřekonal oblibu dobírky, kreditních karet a elektronických (mikro)plateb. Odborníci vcelku logicky tvrdí, že až očekávaná obecná akceptace MBNet nebo podobných nástrojů s sebou přinese úspěch B2C komerce.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Reklamní stagnace a nová média

Díky otevřenosti trhu a globální ekonomice kopíruje on-line reklama mezinárodní vývoj, včetně předloňské recese. Na ní podle všeho portugalský internet nakonec vydělal, protože omezené rozpočty nutily marketéry sáhnout k alternativním médiím, včetně těch nových. Portugalsko bohužel nedisponuje nějakými důvěryhodnými zdroji k posouzení role internetu v národním mediamixu. Odhady z roku 2001 uvádějí, že by se on-line reklama měla podílet na celkovém prodeji propagační plochy necelým procentem. Tato setina však není zanedbatelná – jedná se o 17 milionů euro. Po přepočtu vychází, že na reklamní sdělení via internet bylo vydáno 1,6 euro na hlavu (evropský průměr je 2,2 EUR). Na závěr ještě pár údajů z panevropského měření on-line reklamy LemonAd:

• V portugalském reklamním sektoru proběhlo 1281 kampaní, které zadalo 629 různých subjektů. Celkem sítí proběhlo 3154 reklam·
• K distribuci bylo využito především informačních / redakčních stránek (29 %)·
• Mediaplaneři vyzkoumali, že v Portugalsku připadají na každého inzerenta průměrně 2 kampaně, čítající 2,5 reklamy, zobrazené na 2,4 sajtech. To odpovídá hodnotám, naměřeným v celé Evropě (3 kampaně, 2,3 reklamy, každá na 3 serverech)·
• Nejpoužívanějším formátem je stále banner (72,8 %). Buttons (18,7 %) a skyscrapers (6,8 %) reprezentují spíš libůstky.
• Víc než tři čtvrtiny (76,6 %) reklam jsou stvořeny jako animovaný a 19,1 % jako statický GIF. Technologie, přinášející více interaktivity (HTML, flash), jsou méně obvyklé.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zdroj: Bareme Internet – Marktest, prosinec 2001

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.