V uplynulých pěti letech se také mezi dětmi stal internet významnou součástí života. Podle výzkumu „Children on the internet“, který v polovině roku 2001 realizovala v rámci komplexního projektu ePeople společnost AOL Germany, souhlasí s tvrzením, že jim internetová gramotnost v budoucnu zajistí dobrou pozici na trhu práce, 73 % Němců ve věku 14 a více let. Více než polovina oslovených domácností (51 %) také počítá s tím, že své děti seznámí s problematikou netu co nejdříve.

Obsah pro děti

Děti dnes vyrůstají obklopeny různými vymoženostmi elektroniky. Tato nová (a ve srovnání s minulostí mnohdy revoluční) zařízení začínají využívat především ve věku, kdy se učí číst a psát. Co se týče možností internetu, většina dětí je důkladněji poznává obvykle ve věku do deseti let. Děti se stávají uživateli nejen na základě úrovně svého duševního rozvoje, ale také podle stupně přizpůsobení obsahu webu dané věkové kategorii. V Evropě například marně čekáme na ekvivalent amerických stránek www.cleverisland.com pro malé děti, které ještě neumějí číst. (Progresivněji se chová výroba CD-ROM, která nabízí řadu podobných výukových projektů pro předškoláky na stříbrných discích.)

A to není jediný problém… Jestliže se mluví o dětech a internetu, často se zapomíná na rozdíl mezi školáky a adolescenty. Výzkumníci naneštěstí často smíchají jablka s hruškami a vytvoří pro účely dotazování jedinou společnou skupinu. Přitom už na základní škole překonávají děti různé vývojové mezníky. Teenageři jsou často na takovém stupni technických vědomostí, že se intelektuálně blíží spíš dospělým, než o málo mladším vrstevníkům.

Chybí čísla

V Evropě existuje velké množství pravidelných kvantitativních výzkumů. Jejich autoři bohužel zaměřují svou pozornost skoro výhradně na cílovou skupinu „14+“. Tématem dětí na internetu se seriózně zabývá jen malé procento z nich a ponejvíce pocházejí z dílen velmi specializovaných agentur. Chybí panevropské měření, které by dokázalo kontinuálně a spolehlivě popsat prudký vývoj dětského internetu a jeho demografický profil. Studie mnohdy končí u konstatování, zda se určité dětské věkové kategorie připojují k síti nebo ne. Přitom mládež přistupuje k problému mnohdy jinak, než je starší generace zvyklá. Nad technickými popisy a postupy vítězí v mnoha případech intuice. Výzkumy dokazují, že chlapce mnohem více než dívky otravují dlouhé texty. Děti jsou alergičtější na matoucí design a špatnou navigaci. Reakce jsou u dětí přímočaré – když není okamžitě jasné, co lze na stránce dělat, následuje rychlý exit.

Kdo drží kasu?

Mezi zvláštnosti popisované cílové skupiny patří závislost na rodičích a dalších osobách, které jim zprostředkují přístup k počítači a platí účty za telefon. Podle studie AOL 45% dětí získává on-line zkušenosti doma, 30% u kamarádů, jen 38 % se seznamuje s webem ve třídě a 12 % během dalších školních aktivit. Rodiče nemusí nutně zasahovat do internetových aktivit svých potomků. Většinou se omezí na stanovení určitého časového limitu, spíše než na kontrolu konzumovaného obsahu. Kromě dalších důvodů je často na vině nedostatek počítačové gramotnosti. Jen necelá třetina rodičů surfujících dětí uvedla, že se v elektronickém světě pohybuje stejně zkušeně jak jejich potomek. Alarmujících 42 % dokonce připustilo, že při práci s počítačem a internetem si nepočínají tak zdatně jako děti. Navzdory politickým kampaním, které slibují plošné připojení škol, většina německých školáků nemá možnost využívat připojení na net pravidelně. I tato vyspělá země se potýká s nedostatkem vybavení, technického personálu a kvalifikovaných učitelů.

Kanibalizace médií

Už léta probíhá debata o tom, jak moc ovlivňují nové komunikační obzory sledovanost tradičních média jako je například televize. Běžný spotřebitel asi netrpí dojmem, že by mu internet nahradil jeho milovanou bednu, která pro něj představuje hlavní zábavní kanál. Na druhé straně se stále zvyšuje počet zapálených dětských uživatelů, které televize moc nebere a sázejí spíše na on-line aktivity. Potvrzuje to už zmíněná studie AOL: 26 % surfařů ve věku 6 až 18 let už redukovalo svou TV pozornost, 25 % brouzdá na úkor četby knih. Navíc jsou dnešní mládežníci tak trochu „multimediální“. Například 63 % mladých uživatelů během surfování ještě poslouchá hudbu.

V kontrastu se zažitými stereotypy mládež vyžaduje kolem sebe společnost: 71 % dětí a adolescentů se připojuje na internet s dalšími kamarády nebo jej využívá jako médium pro kontakt s jinými vrstevníky. Je jasné, že bez sponzorství rodičů by mediální zásah dětí nepřipadal v úvahu. Převažují ti dospělí, kteří chtějí využití TV, rádia nebo internetu regulovat. Děti si v rámci vymezeného časového limitu jen mohou volit konkrétní zábavní kanál, je přece rozumné, aby se potomek také věnoval studiu, přátelům nebo domácím povinnostem. Výzkum Super RTL, který se dotazoval návštěvníků www.toggo.de, jasně vytyčil vazby mezi surfováním a sledováním TV – v Německu je většina populárních dětských stránek propojena nějakým způsobem na televizní aktivity.

Populární servery

Pokud se podíváme blíže na analýzy panelů (například Jupiter MMXI) zjistíme, že děti zákonitě přitahují servery obsahující kreslené příběhy, hračky a dění kolem TV. Web obsahuje množství odkazů na „cheat“ stránky, které poskytují tipy a návody, jak hrát počítačové hry. Do dětské top ten je nutné zařadit také nabídku animovaných filmů (například TOGGO od Super RTL nebo Cartoon Network).

Mládí samozřejmě neomezuje svůj zájem jen na dětsky orientované weby. Často přicházejí do styku s nevhodným obsahem, například reklamou pro dospělé nebo přímo „dospěláckými“ sajty. Není výjimkou, že se erotická inzerce zatoulá v rámci rotujících bannerů do bezprostřední blízkosti informací, určených dětem. Zpřísňující se evropská legislativa tedy správně vyvíjí tlak na provozovatele webů (zvláště těch, které souběžně nabízejí stránky pro více věkových kategorií), aby si možný konflikt pečlivě pohlídali.

Ochrana dětí

Jeden ze specializovaných výzkumů „Online Kids 2001“ odhalil, že rodiče malých internetových uživatelů mají velké obavy z ohrožení potomků závadným textovým nebo obrazovým obsahem. Asi všichni víme, že nalezení takových stránek není nijak složité, lze využít mnoha navigačních pomůcek včetně nejoblíbenějších vyhledávačů. Ale pornografie není jedinou problematickou zónou. Další nespočetné stránky nabízejí drogy, podvody a jiné neřesti… V praxi se to projevuje i tak, že podle statistik se chlapci stávají uživateli netu dříve než děvčata, které se otcové a matky snaží před nástrahami déle ochránit. Ze studií dále vyplývá, že rodiče považují za rozumnější děti o rizicích poučit, než zavádět nějaké plošné filtrování (viz poučka o zakázaném ovoci). Dosud vynalezené algoritmy, které měly zabránit přístupu na určité servery (ať už pracovaly s pozitivními nebo negativními seznamy), se ukázaly být nedostatečnými, jejich využití často končilo na hranici národního jazyka. Přesto tyto alternativní iniciativy neustaly, jejich vývoj lze průběžně sledovat na stránkách neziskové organizace ICRA, která přišla s koncepcí snadno instalovatelných filtrů funkčních i mimo Evropu. (Pro další informace odkazuji také na saferinternet.org.) Aktivity sponzoruje Evropská komise.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

1 Příspěvěk v diskuzi

Odpovědět