Stejně jako v oblasti využití a úrovně penetrace špičkových internetových technologií, pokulhává východní část našeho kontinentu také v e-komerci daleko za západní Evropou. Ta má přitom podle výzkumů zásadní podíl na tržbách e-byznysu regionu v posledních pěti letech. Proto AMR Research logicky předpovídá, že aktivity, spojené s e-komercí budou ve východní Evropě vcelku razantně růst.

Takových odhadů jsme si již užili nespočetně a jen některé se naplnily, takže zůstaňme radši oběma nohama na zemi. Zvláště když v tomto případě operují výzkumníci meziročním růstem (compound annual growth rate, CAGR) až o 90 % v několika následujících letech. Tržby e-komerce by podle tohoto zdroje měly narůst ze 7 mld. USD v roce 2000 až na úctyhodných 182 miliard USD (2005).

Výzkumy, čísla, fakta

Přesto, že zmíněných 182 miliard USD vypadá skvěle (například v porovnání s naším hrubým domácím produktem), bude se jednat o relativně malou část světového B2B e-komerce, jen zhruba o 1 % elektronického obchodu na celém světě (2005). Západní Evropa by přitom měla ve stejném období dosáhnout podílu asi 22 %.

Podobně vyznívá předpověd IDC (www.idc.com), která „věští“ tržby B2B tří horkých kandidátů Evropské Unie ze střední Evropy (Polsko, Maďarsko, Česká republika). Ačkoli je nutné přihlédnout k faktu, že výchozí hodnoty jsou v tomto případě poměrně nízké, vychází meziroční růst docela neskutečně: 180 % v letech 2001 až 2006 (viz graf). Podle mínění IDC poroste strmě také podíl výnosů, které poplynou z elektronických tržišť, podle odhadu z 13 % na 31 % v roce 2006. Stejný zdroj také uvádí, že aktivity B2B tržišť porostou především v Polsku, kde velké společnosti přikládají této formě obchodu mnohem větší váhu než jejich protějšky v Čechách a Maďarsku. To není samozřejmě dobré vysvědčení pro naše top manažery!


Zdroj: International Data Corporation (IDC), duben 2002

Podobně IDC odhaduje výrazný růst e-komerce v jihovýchodní Evropě (sem jsou započítány Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Slovinsko), kde se penetrace Internetu v poslední době také významně zvyšuje. B2B a B2C internetový prodej byl v této části kontinentu minimální, ale IDC ve své zprávě přesto předpokládá, že bude mít svými 650 miliony USD lví podíl na výsledcích celé e-komerce v zemích jihovýchodní Evropy v roce 2005.

Proč to jde tak ztuha (jak to vidí USA)?

„Přestože využívání Internetu ve střední a východní Evropě roste poměrně svižně, potřebné technologie zůstávají pro většinu zákazníků příliš drahé a představují obrovskou bariéru masivnímu vstupu e-komerce (hlavně tedy B2B)“. Toto konstatování se jako červená nit proplétá mnoha zprávami o stavu internetového obchodování v zemích bývalého komunistického bloku, naposledy například studií Yankee Group (yankeegroup.com).

Tato zpráva (z konce roku 2001) pro nás neobjevuje Ameriku, když konstatuje, že oproti Západu v regionu východní Evropy existuje jen málo lidí, kteří si mohou dovolit patřičné investice a že dalšímu rozvoji významně brání regulační limity, které odrazují telekomunikační společnosti od upgradování jejich služeb. Takže v tom nejsme my Češi sami…

Yankee Group odhaduje, že region prožije boom v oblasti domácího připojení na Internet (21 % v roce 2005 oproti dnešním 5 %). Tento růst se ovšem nebude dotýkat všech lokalit a výsledek bude stále zaostávat za zbytkem Evropy. Jak vidí Američané naše hemžení? Prý se tady setkali s obrovským internetovým entusiasmem, hlavně ve městech a mezi mladšími občany. Naše postkomunistické ekonomiky jim připadají poměrně malé a málo vyvinuté, naše podnikatelské šance limitované, takže nám kromě nadšení toho už na výběr moc nezbylo… Východoevropané jsou vzdělaní a technicky zdatní, píše se ve zprávě dále.

Trendy se různí podle jednotlivých zemí, autoři zaznamenali větší rozvoj ve městech, venkov očividně zaostává. Nejlépe jsou na tom podle očekávání Budapešť, Praha a Varšava. Více možností pro podnikatele poskytují Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko, výrazně zaostávají Bulharsko a Rumunsko. Business-to-consumer (B2C) jsou podle studie ve východní Evropě teprve ve stádiu zrodu. Nízké obraty, nedůvěra v elektronické obchodování, malé rozšíření kreditních karet a nespolehlivost kurýrních služeb jsou hlavními příčinami, že se B2C v regionu rozvíjí pomalu. Příležitostí v B2B e-komerce je určitě víc. Cituji: „…určitě jsou zde vyvíjeny nějaké aktivity, zvláště ve vyspělejších ekonomikách…“. Auditoři zaznamenali vznik oborových portálů, ale jen ve větších a bohatších zemích východní Evropy.

Velké nadnárodní společnosti se většinou na východní trhy neženou, protože jsou limitovány malými výnosy. Na argument, že e-komerce v regionu výrazně poroste, odpovídají, že je ale nutno přihlédnou k nízké počáteční úrovni. Ti, kteří budovali e-shopy v devadesátých letech, zjistili, že některé věci jdou ve východní Evropě „velmi ztuha“, konstatuje se dále ve zprávě Yankee Group. Nyní panuje mnohem realističtější pohled na podnikání v této části Evropy. Většina zemí teprve připravuje zásadní regulační reformy, které protlačí elektronický obchod zase o kus dál. Peníze a odborné schopnosti zvenčí, vysoká úroveň „computerizace“ kanceláří a stabilní vývoj telekomunikační struktury – to jsou budoucí pilíře e-komerce ve východní Evropě, říká zpráva.

Proč jsme konzervativní?

Jak uváděná čísla, tak i závěry podobných studií začínají a končí vždy stejně – východní (nebo střední) Evropa je vlastně kdesi na počátku, zisky jsou nízké nebo nulové, ale zítřky slibné. Podobně jako v jiných regionech, nevyjímaje Evropskou Unii, společnosti ve východní Evropě čelí urputné vnitřní resistenci a bojují s nepochopením předností internetového obchodu. Dalšími podobnými fenomény jsou staromilství, nedůvěra, neochota se adaptovat na nové prostředí. To platí hlavně pro oblast business-to-business. Ale také přímý retailový prodej koncovému zákazníku není zdaleka ideální. Dokonce i část mládeže tvrdí, že je elektronické nakupování nebaví, tu pravou zábavu lze zažít jen v kamenném krámě. Co se segmentu B2C týče, spatřuji obrovské rezervy v osvětě. Stát nejenže internetové služby nepropaguje, ale vlastně ani pořádně neumí využít. Bylo by zajímavé spočítat, kolik úředníků již v této záležitosti vycestovalo na zkušenou například do USA. Část viny z nepochopení e-komerce ovšem ulpívá i na samotných ob zač?) chodnících, kteří se spokojili s tím, že „mezi lidmi“ jejich aktivity zpopularizují ostatní média (proč a zač??) a věnují se jen těm zákazníkům, kteří už cestu do e-shopu našli.

Ne všechno je třeba vidět černě

Jak uvádí studie Digital Planet 2002: The Global Information Economy, vydaná v únoru letošního roku WITSA, World Information Technology and Services Alliance (www.witsa.org), udělala východní Evropa v roce 2001 velký průlom ve výdajích na informační a komunikační technologie (v procentuálním nárůstu od původního základu): investovala do ICT více než Severní Amerika, Latinská Amerika, Střední Východ a Afrika dohromady. Tento trend, pokud bude pokračovat, je podle autorů příslibem postupného vyrovnání úrovně technologického základu napříč celou Evropou.

Na závěr přidávám pár perliček z Digital Planet 2002:

  • celosvětový počet zákazníků e-shopů byl sečten na 142 milionů (2001), meziroční nárůst 40 %
  • světová e-komerce (B2C + B2B) činila v roce 2001 633 miliard USD (více o 79 % než 2000)
  • v Indii se meziročně více než zdvojnásobil počet domácích připojení na Internet na 2,66 mil. uživatelů
  • Kanada má celosvětově největší podíl e-komerce jako procent z celkového obchodu – 1,0 %
  • největší počet telefonních linek na jednu domácnost má Hong Kong – 2,03
  • největším investorem ICT na hlavu je Švýcarsko s 3 618 USD na osobu

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět