Ladění webových aplikací pro různé verze prohlížečů IE je stále aktuální téma. Překážkou je ovšem nemožnost souběžné koexistence více verzí v jednom operačním systému. Nabízím vám tip, jak si v podobných případech pomoci.

Ačkoli je Internet Explorer zatracován i oslavován, při rozhodování o jeho podpoře hraje podstatnou roli jeho rozšíření. Prohlížeče IE drtivou většinou válcují konkurenci, používají se ale v několika verzích, které se od sebe navzájem liší. Je tedy nutné testovat vytvářené aplikace či webové stránky na několika verzích, dnes nejméně 5 a 6.

Problém nastává při instalaci více verzí IE na jeden operační systém, resp. to vlastně ani nejde. Tímto obecným problémem se zabývali vývojáři již dříve, dokládá to vznik různých pseudořešení v podobě emulátorů. Příkladem je dnes již neexistující program Browserola, jehož principem byla pouhá úprava zdroje dokumentu a odstranění značek, které v příslušné verzi prohlížeče nebyly funkční. Nejednalo se tedy o pravou emulaci a použitelnost byla mizivá.

Dalším řešením je mít instalováno několik diskových oddílů s více operačními systémy. Jedná se opět o neobratné řešení založené na resetování a přepínaní systému, či odbíhání k jinému počítači.

Zajímavý software ale vyvíjí společnost VMWare. Software sice není určen pro emulaci prohlížečů, ale rovnou celého počítače, BIOSem počínaje a diskem konče. Přestože se tento program primárně netýká tvorby webu, lze jej využít k mnohem snadnější a rychlejší práci s laděním kódu napříč prohlížeči a operačními systémy.

Technicky vzato je VMWare virtuální platforma emulující x86 PC, která umožňuje provozovat libovolný operační systém (OS) z platformy x86, jakožto klientskou aplikaci. Virtuální OS je striktně oddělen od hostitelského OS a tak se veškeré kroky (např. mazání, restartování) v emulovaném počítači dějí bez jakéhokoli vlivu na hostitelský počítač. VMWare Workstation můžete provozovat pod Windows (2000, NT, XP) nebo Linuxem a je k dispozici ke stažení na http://www.vmware.com.

Instalace je bezproblémová zabere kolem 20 MB. Samotný virtuální počítač lze vytvořit buď v přednastavené konfiguraci (Dos, Win 3.11/95/98/ME/NT/2000/XP, Linux, FreeBSD) nebo můžete nastavit vlastní konfiguraci v podobě typu a velikosti disku počítače, velikosti přidělené paměti RAM, připojení CD-ROM/DVD-ROM/disketové mechaniky a připojení do virtuální sítě s hostitelem. VMWare je schopno připojit či emulovat 4 IDE a 4 SCSI virtuální, respektive fyzické zařízení, dále CD/DVD/disketovou mechaniku, až 3 síťové karty, zvukovou kartu, sériové, paralelní a USB porty.


Nastavení VMWare

Virtuální počítač se spouští tlačítkem POWER ON z hlavní nabídky. Následuje start: buď přímo v okně programu (viz obrázek), popřípadě po celé ploše obrazovky, kde už opravdu nepoznáte rozdíl mezi normálním a virtuálním strojem (stiskem klávesy F2 se například dostanete do nastavení BIOSu). Také instalace operačního systému z bootovací diskety nebo CD-ROM a užívaní OS a software je analogické. Otázkou je, zda se na tento typ užívání vztahují licenční podmínky. Součástí programu je také balík VMWare Tools, který obsahuje mimo jiné ovladače pro virtuální grafickou kartu, která bez problémů zvládne rozlišení 1024 x 760 x 32, ale i vyšší. Instalace balíku se provádí tak trochu nestandardně volbou z hlavní nabídky, načež se CD mechanika virtuálního počítače „naplní“ instalačním programem.


Start systému do okna

V současnosti je software ve verzi 3.1 a podle mých osobních zkušeností je na velmi dobré úrovni. Na konfiguraci AMD 1300MHz/256RAM je rychlost a odezva dvou souběžně aktivních virtuálních strojů výborná a pro práci s webem plně dostačující. Použitelnost samozřejmě závisí na výkonu hostitelského počítače a na prioritě, kterou virtuálnímu počítači přidělíte. Počet instancí (virtuálních strojů) je limitován pouze parametry hostitelského počítače.

Díky programu můžete mít najednou otevřené např. IE5, IE5.5 a IE6. Vše funguje velmi dobře. Menší problém může nastat v případě, kdy chcete, aby dva či více prohlížečů pracovali se stejným zdrojem. K dispozici je nastavení nepersistentních spojení s fyzickým diskem. Jeho nevýhoda ale tkví v tom, že se prováděné změny neprojevují v reálném čase. Druhou možností je použít technologii VNETBridge, díky níž jsou jednotlivé počítače (virtuální a hostitel) zapojeny do sítě a jsou navzájem „viditelné“. Pomocí jednoduchého sdílení nebo spuštěním webového serveru lze dosáhnout toho, že všechny verze prohlížečů mohou pracovat s opravdu jediným souborem. Přičteme-li k tomu „drobnosti“ v podobě plynulého přecházení kursoru myši mezi hostitelským a virtuálními stroji či možnost suspendovat aktuální stav a kdykoli se k němu během několika málo vteřin opět vrátit, máme k dispozici výborný ladící nástroj.


IE5.5, IE6 a IE5 souběžně


WinXP, Win98 a Linux souběžně

Další možností je využít již zmiňované virtuální sítě k programování na úrovni webových serverů a aplikací využívající běžné přenosové protokoly. Díky vlastní IP lze jednuduše testovat klient/server aplikace (např. proxy server), a to i mezi různými platformami. Pokud je tedy vaším cílem komunikace mezi operačními systémy Windows a Linux, či instalace více síťových služeb různých verzí, ale stejného typu, není to vůbec problém. Kromě několika zajímavých pocitů, kdy z Windows startuje Linux a naopak, nabízí VMWare zajímavou alternativu pro všechny situace, kdy je potřeba současného běhu programů či OS.

Jedinou vadou, kterou VMWare má, je jeho pořizovací cena. Bohužel program není freeware a elektronická licence stojí 299 dolarů, což je více, než je obvyklé. Na stejné adrese lze získat 30denní zkušební licenci, která vám po vyplnění jednoduchého formuláře přijde na email, takže si software můžete zdarma vyzkoušet.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

1 Příspěvěk v diskuzi

  1. potřeboval bych poradit s ata dwd mechanykou mam ide konektory a sata takteš jenže nevim kde v biosu se to zapina jsem začatečnik dekuji předem za radu

Odpovědět