20 let Ubuntu: Cesta od revoluce k digitální každodennosti

Když se řekne Linux, mnoho lidí si představí složitý operační systém plný příkazových řádků, který je určen pouze pro technické nadšence a programátory. Před dvaceti lety to byla do značné míry pravda. Pak ale přišlo Ubuntu a změnilo pohled na tento operační systém. Dnes, po více než 20 letech od vydání první verze této průkopnické distribuce, je čas ohlédnout se za cestou, která z Ubuntu udělala synonymum pro uživatelsky přívětivý Linux.

Skromné začátky s velkou vizí

V roce 2004 byl svět osobních počítačů zcela jiný než dnes. Windows XP dominoval trhu, Apple se teprve vzpamatovával ze svých problémů a Linux, ačkoli technicky vyspělý, zůstával pro běžné uživatele nepřístupný. Mark Shuttleworth, jihoafrický podnikatel, který zbohatl prodejem své společnosti Thawte firmě VeriSign za 575 milionů dolarů, viděl příležitost.

Shuttleworth nebyl v linuxovém světě nováčkem. V 90. letech se aktivně podílel na vývoji distribuce Debian, tedy distribuce určené pro servery, který se s oblibou používá pro webhosting. Věděl, že Linux má potenciál stát se operačním systémem pro každého, ale potřeboval být přístupnější. S touto vizí a finančními prostředky založil společnost Canonical a v říjnu 2004 vydal první verzi Ubuntu 4.10, známou pod kódovým označením „Warty Warthog“ (Bradavičnaté prase bradavičnaté).

Ubuntu 4.10 (zdroj)

„Ubuntu je starověké africké slovo znamenající ‚lidskost k ostatním‘,“ vysvětloval Shuttleworth. „Distribuce Ubuntu přináší ducha Ubuntu do světa softwaru.“ Tato filozofie se stala základem projektu: software by měl být dostupný zdarma, měl by být použitelný lidmi v jejich místním jazyce a navzdory jakýmkoliv postižením, a lidé by měli mít svobodu přizpůsobit a měnit svůj software jakýmkoliv způsobem.

Revoluce v uživatelské přívětivosti

Co odlišovalo Ubuntu od ostatních linuxových distribucí té doby? Především jeho zaměření na uživatelskou přívětivost. Ubuntu nabízelo grafické instalační rozhraní v době, kdy instalace Linuxu často vyžadovala rozsáhlé znalosti příkazového řádku. Přicházelo s předinstalovanými aplikacemi pro běžné úkoly a fungovalo „out of the box“ na široké škále hardwaru.

Dalším revolučním krokem byl program ShipIt, který umožňoval komukoliv na světě objednat si zdarma CD s Ubuntu. V době, kdy vysokorychlostní internet nebyl všudypřítomný, to byl geniální marketingový tah, který pomohl rozšířit Ubuntu do míst, kde by se jinak Linux těžko prosazoval.

CDčka s Ubuntu (zdroj)

Ubuntu pro mě představuje první skutečně pozitivní zkušenost s Linuxem. Pamatuju si, jak jsem v roce 2006 instaloval Ubuntu 6.06 Dapper Drake a byl jsem ohromen tím, jak hladce vše fungovalo. Žádné složité konfigurační soubory, žádné hledání ovladačů – jednoduše to fungovalo. – Uživatel Redditu

Éra hnědé a oranžové

První verze Ubuntu byly charakteristické svým hnědým a oranžovým barevným schématem, které se stalo jeho poznávacím znamením. Ačkoli tato volba barev byla někdy kritizována jako „nevzhledná“, byla to odvážná odchylka od modré a zelené, které dominovaly ostatním operačním systémům.

Ubuntu 5.10 (zdroj)

S každou novou verzí, vydávanou pravidelně každých šest měsíců, přicházela Ubuntu s vylepšeními a novými funkcemi. Verze 6.06 LTS (Dapper Drake) byla první s dlouhodobou podporou, což bylo klíčové pro přijetí v podnikovém prostředí. Verze 8.04 LTS (Hardy Heron) přinesla první oficiální maskoty do designu, což se stalo tradicí, která pokračuje dodnes.

Ubuntu 8.04 maskot Hardy Heron (zdroj)

Jednou z nejzajímavějších tradic Ubuntu je systém pojmenování verzí. Každá verze má kódové jméno složené ze dvou slov začínajících stejným písmenem – přídavného jména a zvířete. Od Warty Warthog přes Breezy Badger, Lucid Lynx až po letošní Plucky Puffin, tato hravá pojmenování dodávají distribuci osobitý charakter a stala se součástí kultury Ubuntu.

Nejnovější Ubuntu 25.04 (zdroj)

Éra Unity a odvážných změn

Rok 2010 přinesl jednu z největších změn v historii Ubuntu. S verzí 10.10 (Maverick Meerkat) Canonical oznámil vývoj vlastního desktopového prostředí Unity, které mělo nahradit dosavadní GNOME. Tato změna vyvolala v komunitě bouřlivé reakce. Někteří uživatelé změnu přivítali jako svěží a moderní přístup, zatímco jiní ji kritizovali jako odklon od tradičních linuxových hodnot.

Unity, grafické prostředí pro Ubuntu, bylo poprvé představeno v edici Ubuntu 10.10 pro netbooky. Později se stalo výchozím desktopovým prostředím v Ubuntu 11.04 (Natty Narwhal).

Ubuntu 11.04 (zdroj)

Unity přineslo radikálně odlišné uživatelské rozhraní s bočním panelem a důrazem na vyhledávání. Bylo navrženo s ohledem na budoucnost, kdy Canonical předpokládal konvergenci mezi desktopovými a mobilními zařízeními. Ačkoli tato vize nebyla nikdy plně realizována, Unity posunulo hranice toho, jak může linuxový desktop vypadat a fungovat.

V této éře se také Canonical pokusil rozšířit Ubuntu na mobilní zařízení s projekty jako Ubuntu Touch a Ubuntu for Android. Ačkoli tyto ambiciózní projekty nakonec neuspěly na trhu, ukázaly odvahu Canonicalu experimentovat a inovovat.

Ubuntu Touch (zdroj)

Návrat ke kořenům a nová éra

V roce 2017 přišlo překvapivé oznámení: Ubuntu se s verzí 17.10 (Artful Aardvark) vrátí ke GNOME jako výchozímu desktopu a ukončí vývoj Unity. Toto rozhodnutí odráželo změnu strategie Canonicalu, který se začal více soustředit na cloud, IoT a podnikové nasazení.

Tento krok byl mnohými vnímán jako návrat ke kořenům a k širší linuxové komunitě. Ubuntu začalo opět úžeji spolupracovat s projektem GNOME, přičemž přidávalo vlastní vylepšení a úpravy, které zachovaly část jedinečné identity Ubuntu.

Ubuntu 17.10 (zdroj)

V posledních letech se Ubuntu stalo klíčovou platformou pro vývoj, cloud computing a IoT. Verze 20.04 LTS (Focal Fossa) přinesla významná vylepšení výkonu a stability, zatímco nejnovější verze 24.04 LTS (Noble Numbat) nabízí podporu až 12 let, což je důležité pro dlouhodobé nasazení.

Dnes, když instaluju nejnovější verzi Ubuntu na nový počítač, stále cítím něco z toho počátečního vzrušení. Systém je nyní mnohem vyspělejší, ale základní příslib zůstává stejný: svobodný, otevřený a přístupný operační systém pro každého. – Uživatel Redditu

Mark Shuttleworth: Vizionář s praktickým přístupem

Příběh Ubuntu je neoddělitelně spjat s jeho zakladatelem. Mark Shuttleworth není typickým technologickým magnátem. Narodil se v Jižní Africe, vystudoval finance a informační systémy na Univerzitě v Kapském Městě a v roce 2002 se stal prvním Afričanem ve vesmíru jako vesmírný turista.

Jeho přístup k Ubuntu byl vždy směsí idealismu a pragmatismu. Na jedné straně věřil v otevřený software a jeho potenciál změnit svět, na druhé straně chápal, že pro úspěch je potřeba vybudovat udržitelný obchodní model. Toto napětí mezi ideály open source a obchodními realitami provázelo Ubuntu po celou jeho historii.

Shuttleworth je v komunitě Ubuntu často označován žertovným titulem „Self-Appointed Benevolent Dictator for Life“ (SABDFL). Ačkoli se v roce 2009 dočasně stáhl z role CEO Canonicalu, aby se soustředil na design produktů a partnerství, v roce 2017 se vrátil do vedoucí pozice a nadále formuje směřování projektu.

Jeho vize a finanční podpora byly klíčové pro úspěch Ubuntu. Počáteční investice 10 milionů dolarů do Ubuntu Foundation v roce 2005 zajistila, že projekt bude pokračovat bez ohledu na komerční úspěch Canonicalu. Tato oddanost dlouhodobé udržitelnosti projektu je jedním z důvodů, proč Ubuntu přežilo a prosperovalo, zatímco mnoho jiných linuxových distribucí zaniklo.

Komunita jako hnací síla

Žádná diskuse o Ubuntu by nebyla úplná bez zmínky o jeho komunitě. Od samého počátku bylo Ubuntu budováno nejen jako produkt, ale jako komunita lidí sdílejících společné hodnoty.

Ubuntu LoCo (Local Communities) vznikly po celém světě, od Portugalska přes Japonsko až po Českou republiku. Tyto skupiny organizovaly installfesty, poskytovaly podporu novým uživatelům a překládaly Ubuntu do místních jazyků.

Komunita také přispěla k vývoji různých „flavors“ (příchutí) Ubuntu, jako je Kubuntu s KDE, Xubuntu s Xfce nebo Ubuntu MATE. Tyto varianty umožňují uživatelům vybrat si desktopové prostředí, které nejlépe vyhovuje jejich potřebám a preferencím, přičemž si zachovávají základní výhody Ubuntu.

Kubuntu 22.04 (zdroj)

Ubuntu dnes: Všudypřítomné, ale často neviditelné

Po dvaceti letech vývoje se Ubuntu stalo všudypřítomnou součástí digitálního světa, i když to není vždy viditelné na první pohled. Ubuntu pohání miliony serverů po celém světě, je základem mnoha cloudových služeb a je populární volbou pro vývojáře.

Podle průzkumů používá Ubuntu více než 50 % všech linuxových instalací v cloudu. Je to preferovaná platforma pro vývoj umělé inteligence a strojového učení. A díky Windows Subsystem for Linux (WSL) mohou i uživatelé Windows snadno využívat sílu Ubuntu přímo ve svém systému.

Ačkoli Ubuntu nikdy nedosáhlo svého původního cíle „bug #1“ – překonat Windows na desktopech – změnilo způsob, jakým lidé přemýšlejí o Linuxu. Ukázalo, že Linux může být přístupný, uživatelsky přívětivý a vizuálně atraktivní. Posunulo celý ekosystém open source směrem k větší použitelnosti a přístupnosti.

Budoucnost: Dalších 20 let?

Co přinese dalších dvacet let pro Ubuntu? V době, kdy píšu tento článek, má za sebou Ubuntu své 20. výročí vydáním verze 24.10 Oracular Oriole. Svět se od roku 2004 dramaticky změnil a Ubuntu se změnilo s ním.

Canonical se stále více zaměřuje na podnikové nasazení, cloud a IoT. Ubuntu Pro, spuštěné v roce 2023, rozšiřuje závazek Canonicalu k repozitáři Universe a open source aplikacím, což je důležité pro podnikové zákazníky.

Zároveň zůstává Ubuntu věrné svým kořenům jako distribuce pro běžné uživatele. S každou novou verzí přicházejí vylepšení, která usnadňují používání Linuxu i těm, kteří s ním nemají předchozí zkušenosti.

Možná nejdůležitějším odkazem Ubuntu je, že ukázalo, jak může komerční společnost úspěšně spolupracovat s open source komunitou k vytvoření produktu, který je zároveň svobodný i udržitelný. Tento model inspiroval mnoho dalších projektů a společností.

Odkaz, který přetrvá

Dvacet let je v technologickém světě věčnost. Mnoho projektů a produktů, které byly populární v roce 2004, dnes už neexistuje. Skutečnost, že Ubuntu nejen přežilo, ale prosperuje, je svědectvím o síle jeho vize a komunitě, která ji podporuje.

Ubuntu změnilo způsob, jakým lidé používají Linux, a v mnoha ohledech změnilo i samotný Linux. Jeho důraz na uživatelskou přívětivost a pravidelné vydávací cykly se staly standardem, který následovaly mnohé další distribuce.

Jak vstupujeme do třetí dekády Ubuntu, můžeme očekávat, že bude i nadále inovovat a adaptovat se na měnící se technologické prostředí. Ať už budoucnost přinese cokoliv, odkaz Ubuntu jako distribuce, která zpřístupnila Linux masám, zůstane.

A pokud byste chtěli sami vyzkoušet sílu a flexibilitu Ubuntu, můžete si ho snadno nainstalovat na svůj server díky webhostingovým službám CZECHIA.COM, kde je Ubuntu jednou z podporovaných platforem. Ať už potřebujete webový server, vývojové prostředí nebo cokoli mezi tím, Ubuntu na CZECHIA.COM vám poskytne stabilní a bezpečný základ pro vaše projekty.

Další zdroje:
Oficiální stránka Ubuntu k 20. výročí
Mark Shuttleworth – Wikipedie
Historie verzí Ubuntu – Wikipedie
Vývojová kódová jména – Ubuntu Wiki