Březen má většina obyvatel v České republice zapsán jako měsíc internetu. Nemalou měrou se o to postaral prezident sdružení BMI, které měsíc internetu pořádá letos již sedmým rokem, Jaroslav Winter. V rozhovoru tvrdí, že osvěta internetu smysl stále má.

Jaroslav Winter působil po absolvování Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy 15 let jako novinář deníku Mladá fronta, dva roky ve VTM a devět let v Profitu, kde jako jeden z prvních českých novinářů začal systematicky psát o možnostech využívání internetu v podnikání. Nejznámější je jeho čtyřdílná publikace „Podnikáme s Internetem“. Zde se stal iniciátorem projektu Březen – měsíc Internetu, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1998. Poté ještě krátce pracoval ve vydavatelství Economia jako vedoucí úseku elektronických médií, aby pak v srpnu 2000 nastoupil do neziskového občanského sdružení BMI.

Jaroslav Winter, prezident sdružení BMI

Oslovuje Vás hodně časopisů s požadavkem na rozhovor?

Letos to zatím byly jen tři rozhlasové pořady, Právo a nyní Interval.

Rozdíly mezi internetovou a papírovou publicistikou jsou obecně dost velké. Přežijí všechny klasické tištěné noviny?

Internet umožňuje publikovat doslova každému. Což má samozřejmě vedle kladné stránky také negativní důsledek – najdete zde více blábolů než v papírových médiích. I když se asi najdou dílčí případy, kterým konkurence internetu pomůže do hrobu, jako celek papírové noviny nezahynou, protože mají vlastnosti, které internet nahradit nemůže.

Proč vzniklo sdružení BMI?

Sdružení BMI vzniklo v roce 1999 kvůli organizování projektu Březen – měsíc Internetu. Ten byl od začátku jeho hlavní činností, ale postupně přibývaly i další aktivity na podporu rozvoje internetu a informační společnosti. Šlo například o projekt eBusiness Roadshow (cyklus seminářů a výzkumů o e-businessu) nebo účast v několika mezinárodních projektech.

Jak se rodila prvotní myšlenka k založení Března?

Od roku 1996 jsem jako redaktor ekonomického časopisu začal psát o možnostech využití internetu v podnikání. Přitom jsem si uvědomoval, že podmínkou uplatnění jeho obrovského potenciálu je jeho masové rozšíření. V té době však u nás o internetu skoro nikdo nic nevěděl – občané, podnikatelé ani politici. Proto při debatách, jak napomoci rozšíření povědomí o internetu a jeho významu pro možný rozvoj společnosti, padl návrh zorganizovat něco jako Měsíc Internetu. Kolegyně Irina Zálišová, která byla vedoucí marketingu v Profitu, tuto myšlenku ihned podpořila a společně s vydatnou pomocí Miroslava Formana z agentury Elisa jsme rozpracovali projekt prvního ročníku Března – měsíce Internetu.

Bylo pro vás organizování měsíce internetu obtížnější v jeho počátcích?

Možná se budete divit, ale tehdy bylo získávání partnerů a sponzorů snadnější. Partneři si povětšinou uvědomovali, že je zapotřebí hodně osvěty, než vznikne dostatečně velká skupina jejich potenciálních zákazníků, a byli ochotni na to přispět. Dokonce i společně se svými konkurenty. Nyní chtějí přesné údaje, kolik nových zákazníků jim sponzorství může bezprostředně přinést. A to samozřejmě nelze nijak spočítat ani zaručit. Naštěstí se zatím vždy podařilo najít partnery s trochu jiným pohledem na věc – letos jsou to Česká pošta, DIGI TRADE a Stavební spořitelna České spořitelny.

Jak se vyvíjely dílčí cíle ročníků a splnily vždy svůj účel?

Hned od počátku bylo naším záměrem oslovit nejširší veřejnost, ale také důležité konkrétní cílové skupiny. Proto jsme se například v prvním ročníku zaměřili na novináře a uspořádali pro ně několik seminářů o internetu. Pro většinu z nich to byla úplná novinka. Třeba ve skupině ženských a módních časopisů měly tehdy připojení pouze dvě ze dvaceti zastoupených redakcí!

Jako další cílovou skupinu jsme si zvolili politiky a představitele veřejné správy. Spolu s Triadou jsme hned v prvním ročníku uspořádali konferenci ISSS – Internet ve státní správě a samosprávě. K závěrečnému kulatému stolu Česká republika na cestě k informační společnosti se nám podařilo dostat do publika mimo jiné 14 poslanců, což bylo do té doby nejreprezentativnější fórum, které se u nás internetem zabývalo. Dnes je z ISSS dvoudenní mezinárodní konference, kam přijíždí skoro dva tisíce účastníků.

Rozumí již novináři internetu? V novinách se často objevuje obligátní: „Zdroj: Internet“.

S označováním internetového zdroje není vina jen na novinářích, ale také na druhé straně – ne vždy je onen zdroj jasně identifikovatelný.

Co si dáváte za cíl podnikáním akce? Nebojíte se toho, až internet bude rozšířen natolik, že pořádání akce ztratí svůj smysl?

Tu otázku jsme si kladli už v posledních dvou, třech letech. Ale zatím jsme vždy dospěli k závěru, že dosud tento okamžik nenastal. Stačí uvést jeden výsledek z lednového výzkumu společnosti Markent mezi dospělou populací. Skupina těch, kteří dosud nemají s internetem žádnou zkušenost, ale měli by o něj zájem, představuje 36 % dospělých obyvatel České republiky, to je prakticky stejně jako počet uživatelů internetu (37 %). A to jistě stojí za to, aby se jim nabídly nějaké možnosti prvního seznámení s ním.

Nebylo by lepší, aby Březen podporoval vybrané internetové projekty celoročně místo jednoměsíční osvěty?

Možná ano, s tou myšlenkou jsme si taky pohrávali, ale nepodařilo se nám najít vhodný ekonomický model. Nicméně soustředění pozornosti do jednoho období má i svoje nezanedbatelné výhody.

Jaké?

Přináší to synergické efekty z hlediska organizování, některé věci se dají zařídit lépe najednou. No a koncentrace tolika akcí do jednoho měsíce poutá pozornost médií i publika. Jednotlivých z nich by si třeba vůbec nevšimli. Ostatně například Interval by asi sotva psal samostatně o některé z akcí letošního března. Napadá mne jedna či dvě, určitě by jim ale nevěnoval tolik prostoru. Společnost Markent nám každoročně zjišťuje, jaké je povědomí o Březnu – měsíci Internetu, a to se vždy v dubnu oproti únoru zhruba zdvojnásobí, kromě toho se výchozí základna pravidelně zvyšuje.

Můžete srovnat první ročník s letošním?

Letošní ročník může nabídnout nesrovnatelně více akcí a oslovit mnohem větší počet zájemců. Knihoven s vlastním programem se přihlásilo skoro tři sta. Neodpustím si ani další srovnání – za mnohem méně peněz dokážeme zorganizovat nebo podnítit, podpořit přípravu a propagovat mnohem více aktivit, než když nám s tím v začátcích pomáhaly profesionální agentury.

Co přinesl Březen českému internetu?

To bych raději nechal na čtenářích. V zahraničí nepokládají tento projekt za zbytečný či formální, jak se občas píše u nás. V roce 2000 jsme Březen – měsíc Internetu přihlásili do soutěže Stockholm Challenge Award a tam se v konkurenci 612 projektů z 80 zemí dostal do finále.

Můžete uvést nějaké konkrétní případy, kde jste pomohli?

Například účast na odborné konferenci pořádané v rámci Března se stala podnětem ke vzniku nejednoho internetového projektu. Dětská konference Junior Internet pomohla řadě talentů k osobnímu rozvoji a výraznému uplatnění. Protože její letošní pátý ročník představuje určité jubileum, jedním z bloků programu bude představení několika úspěšných účastníků z minulých ročníků a co jim Junior Internet přinesl.

Uvedl bych aspoň jeden příklad – na jednom z minulých ročníků se seznámili dva účastníci, kteří tam prezentovali svoje webové projekty. Každý byl z jiného konce republiky, oběma bylo 14 let. Dohodli se, že pro příští ročník společně vytvoří nový internetový projekt. Za rok s ním zvítězili a nedávno jsem se dozvěděl, že po dalším roce provozu jej úspěšně prodali.

Březen pomohl na svět také již tradiční konferenci INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, která přispívá k výměně zkušeností s využíváním internetu ve prospěch lidí se zdravotním postižením. A tak by se dalo pokračovat…

Dá se určit věc, která se Březnu naopak nepovedla?

Ne všechny akce asi splnily účel stejně – byly i slepé uličky, ale i jejich vyzkoušení má smysl. Každý ročník přinesl nějakou novinku, nový akcent. Paralelní organizování akcí jak pro nejširší veřejnost, tak pro užší cílové skupiny zůstává stále.

Každoročně se opíráte o podporu knihoven, pořádáte nejrůznější akce a semináře. To jsou dost abstraktní akce.

Březen – měsíc Internetu byl od počátku koncipován jako otevřený projekt, pod jehož deštník je možné přidat nápady a akce dalších partnerů. Pokud máte někdo neotřelý nápad, uskutečněte ho. Rádi mu zajistíme mediální podporu.

Nezdá se Vám, že se hodně zaměřujete na odbornou veřejnost a opomínáte laiky? Laici mají v rámci Března možnost maximálně usednout k internetu v knihovně.

Tento dojem nemám. Laiky vůbec neopomíjíme, naopak každým rokem jich přichází do knihoven více. A na možnosti usednout k internetu v knihovně nevidím nic méněcenného, naopak – toto prostředí je pro ně přívětivé, zde se neostýchají projevit neznalost a nechat se poučit. Mám ještě v živé paměti, s jakými obavami jsem předstoupil před lety před plný sál knihovníků na jejich konferenci v Seči s nabídkou, aby se zapojili do Března – měsíce Internetu. Měsíce, který býval tradičně měsícem knihy! Kupodivu mě nevypískali, i když reakce nebyla úplně jednoznačná, ale pojali měsíc internetu jako příležitost, jak ukázat na novou roli knihoven, které se stávají jakýmsi komunitním informačním centrem.

Dalo by se doložit, že březnové aktivity pomohly knihovnám k tomu, že i při škrtech ve státním rozpočtu vždy zbyly peníze na zavádění internetu do knihoven. Díky tomu mělo připojení k internetu počátkem letošního roku přes 1 700 veřejných knihoven a do konce roku by měly přibýt další tři stovky. Knihovny jsou tak dnes nejdůležitějším nástrojem, jak se bránit digitálnímu rozdělení, kdy pro mnohé obyvatele představují prakticky jedinou možnost, jak se dostat k internetu.

Na jakou část populace se zaměřujete nejvíce – junioři, střední generace nebo senioři?

Pro všechny skupiny se v Březnu něco najde. Zajímavý je dramatický růst zájmu seniorů v posledních dvou letech.

Snaží se vláda dostatečně o rozvoj internetu?

Nesnaží.

Neměl by proto být jeden ročník věnovaný i poslancům a politikům, aby konečně začali brát internet vážně?

Nelze to takto generalizovat. Jsou i politici, kteří internet berou vážně. A nemysleme si, že politici všechno spasí.

V čem by se konkrétně měla podle Vás vláda více angažovat?

Vláda může působit mnoha způsoby. Ať už vytvořením konkurenčního prostředí v telekomunikacích, ovlivňováním veřejného mínění nebo vlastním využíváním internetu, kde může sehrát významnou roli dobudování portálu veřejné správy. Nejdůležitější však bude legislativně a organizačně zajistit, aby jednotliví úředníci mohli prostřednictvím internetu využívat – samozřejmě za přesně stanovených pravidel – údaje z registrů a agend vedených ostatními úřady, takže ušetří občanovi obíhání všech těchto úřadů a potřebné informace si obstarají sami. Tady lze očekávat výrazné efekty, například by se velice urychlila práce soudů. Další parketou státu může být podpora informační gramotnosti.

Jak se díváte na monopol Českému Telecomu?

BMI se přihlásilo do Fóra pro vytáčené připojení k síti internet, které mělo dohodnout vhodné modely vytáčeného připojení. Náš spolupracovník Jiří Peterka v něm strávil spoustu času a odvedl obrovskou práci. Bohužel výsledky neodpovídaly množství vynaložené energie. Tato zkušenost mi ale umožnila lépe poznat chování Českého Telecomu i alternativních operátorů. Bohužel Český Telecom se ukázal být mistrem v uplatňování negativní taktiky, využívání všech zákonných možností ve svůj prospěch a na úkor ostatních. Mnohem důstojnější a věřím, že i ve svém důsledku výhodnější by byla taktika pozitivní, která by se zaměřovala na společné zvětšování krajíce, o který by pak svedl boj s konkurencí.

Říká se, že „český“ internet je za tím „americkým“ o dva až tři roky zpět. Povede se někdy toto manko smazat?

Otázka je, zda nutně musíme Ameriku ve všem dohánět. Například v rozšíření spamu bych si to rozhodně nepřál.

Na druhou stranu z internetového obchodování v Americe si příklad vzít musíme.

Už loňský rok myslím přinesl kvalitním internetovým obchodům slušné přírůstky obratu. Zdůrazňuji ale kvalitním, seriozním. Očekávám tedy, že se obchodování na českém internetu bude dále rozšiřovat. Ale od Března toho tolik čekat nemůžeme. Vždyť za ním stojí tři lidé, kterým se maximálně může občas podařit něco podnítit nebo inspirovat.

Kdyby březen chyběl v kalendáři, pocítil by to nějak internet?

Internet jistě ne, ale některým lidem by se život vyvíjel jinak.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

1 Příspěvěk v diskuzi

Odpovědět