Linux slaví 34 let: cesta od experimentu k technologickému fenoménu

Linux, jádro operačního systému, vytvořené finským studentem Linusem Torvaldsem, oslavil letos 34. narozeniny. Původně šlo jen o studentský experiment – jednoduché jádro pro klony AT 386(486). Kombinace tohoto jádra s nástroji projektu GNU (kompilátory, shelly, knihovny) postupně vytvořila plnohodnotný operační systém, dnes označovaný jako GNU/Linux, který pohání vše od chytrých telefonů a domácích spotřebičů po superpočítače a servery.

Linuse Torvalds (zdroj)

Je důležité zdůraznit, že Linux samotný je jádro – srdce operačního systému, které spravuje hardware, paměť a procesy. To, co většina uživatelů dnes nazývá „Linuxem“, je ve skutečnosti kombinace tohoto jádra a nástrojů projektu GNU – kompilátorů, shellů, knihoven a dalších utilit. Společně tvoří plnohodnotný operační systém, správně označovaný jako GNU/Linux.

Linux se zrodil v kontextu širší historie vývoje operačních systémů. Inspiroval se projekty jako Unix, který položil základy moderní správy procesů a souborových systémů, či MINIX, malý výukový operační systém, který Torvalds používal během studia. Systémy jako BSD a experimenty s mikrokernely ukazovaly cestu, jak může být OS modulární a flexibilní.

Diskety s velmi ranou verzí Linuxu (zdroj)

Mezi nejznámější distribuce patří například Ubuntu, které před nedávnem oslavilo 20 let. 

Linux se postupně stal neviditelným, ale klíčovým stavebním kamenem digitální éry. Android, dnes nejrozšířenější mobilní systém na světě, stojí právě na linuxovém jádře. Totéž platí pro chytré televize, routery, auta či dokonce domácí spotřebiče. Když otevřete chytrý reproduktor, pravděpodobně v něm běží Linux. A v opačném spektru výkonu – devět z deseti nejrychlejších superpočítačů na světě pohání právě Linux, protože jeho flexibilita a otevřenost dovolují vědcům přizpůsobit si systém na míru.

Další kapitolou jsou servery a cloud. Když dnes navštívíte webovou stránku, je více než pravděpodobné, že běží na webhostingu s Linuxem. Hodně k tomu přispívá i nejrozšířenější CMS na světě WordPress. Od Google přes Amazon až po sociální sítě – všude tam stojí v zákulisí Linux. Zároveň je základem kontejnerizačních technologií jako Docker nebo orchestrátorů typu Kubernetes, které změnily způsob, jakým firmy vyvíjejí a nasazují software.

Kromě své technické stránky má Linux zvláštní místo v srdcích mnoha uživatelů. Pro ty, kteří byli svědky jeho růstu od samých počátků, vyvolává vzpomínky na dobu, kdy se práce s počítačem zdála být více praktická a komunitně zaměřená. Byla to cesta objevování, kutilství a sdíleného učení. Jak to výstižně vyjádřil jeden dlouholetý nadšenec na fóru: 

„Poprvé jsem musel instalovat Linux v roce 1998. Začínal jsem studovat informatiku a potřeboval jsem Javu. Moje Amiga tehdy Javu neměla, ale měla v sobě PowerPC kartu a pro tuto kartu byl k dispozici Linux. Nikdy nezapomenu na úvodní obrazovku s Tuxem, který držel pivní sklenici.“

Tento sentiment je jádrem komunity, která se kolem Linuxu vytvořila. Komunity, která je ochotná si navzájem pomáhat, sdílet své znalosti a zkušenosti. Komunity, která je hrdá na to, že je součástí něčeho, co je otevřené, svobodné a dostupné pro všechny. A i když se svět technologií neustále mění, duch Linuxu zůstává stejný. Je to duch spolupráce, inovace a neustálého zlepšování.

Dnes už není Linux jen alternativou k Windows či macOS – stal se základem moderní digitální infrastruktury. Přesto si zachoval i svou romantickou stránku: tisíce dobrovolníků po celém světě dál přispívají do jeho vývoje, tvoří distribuce jako Ubuntu, Fedora nebo Arch a dokazují, že i projekt, který začal na studentském pokoji, může po třiceti čtyřech letech řídit svět.