Cílem tohoto textu je stručné vysvětlení významu a vzájemných souvislostí často velmi odlišně používaných a interpretovaných pojmů nová ekonomika a informační společnost, které jsou klíčové pro pochopení širších souvislostí rozvoje elektronického podnikání (e-businessu).

Teorie inovací a dlouhodobých hospodářských cyklů

Základním teoretickým východiskem pro pochopení pojmů nová ekonomika a globální informační společnost je inovační mechanismus dlouhodobých hospodářských cyklů, za jehož tvůrce je považován rakouský ekonom Joseph Alois Schumpeter (1883-1950), původem z Třešti na Moravě. Schumpeter sestavil ucelený systém hospodářských cyklů a empiricky dokázal, že jsou determinovány pokroky ve vědeckotechnickém rozvoji (inovacemi obecně). Ve svých pracích Schumpeter navazoval především na poznatky ruského ekonoma Nikolaje Dimitrijeviče Kondratěva (1892-1938), jehož jméno nesou dlouhodobé cykly (vlny trvající 45 až 60 let) vyvolané inovacemi nejvyšších řádů.

Schumpeter sám definoval tři Kondratěvovské (K) vlny – období uhlí a páry (1770-1840), období železnic a mechanizace výroby (1840-1890) a období elektřiny (1890-1940). Americký ekonom Foster později definoval navazující čtvrtou vlnu – období elektroniky a mikroelektroniky (1940-1990). Stávající K vlna se nejčastěji označuje jako období informačních a komunikačních technologií.

Nová ekonomika

Historické zkušenosti ukazují, že vývoj ve výrobě předurčuje vývoj ve společnosti. Ve výkladu je proto vhodné postupovat směrem od nové ekonomiky k informační společnosti. Z mnoha charakteristik takzvané nové ekonomiky se dnes jako nejsprávnější jeví tvrzení, že se jedná o módní označení změn, které v ekonomice vyvolává příliv 5. Kondratěvovy vlny, tedy rozvoj informačních a komunikačních technologií.

Dynamizujícím prvkem nové ekonomiky jsou globální racionalizační inovace. Zdrojem hlavních změn jsou fúze a akvizice firem (vznik globálních firem), automatizace s využitím moderních informačních a komunikačních technologií a možnosti vytváření flexibilních, pružných a úsporných podnikatelských sítí a virtuálních podniků, které jsou protiváhou velkých nadnárodních společností.

Pro novou ekonomiku je charakteristická často používaná předpona „e“, respektive přívlastek „elektronický“. Mezi nejčastěji používaná spojení patří e-business (elektronické podnikání), e-commerce (elektronický obchod), e-procurement (elektronický nákup), e-SCM (elektronické řízení dodavatelského řetězce), e-marketing (elektronický marketing), e-payments (elektronické platby) nebo e-HRM (elektronické řízení lidských zdrojů). Mimo oblast podnikání jsou to například e-learning (elektronické vzdělávání), e-gambling (elektronické hraní zábavných her) nebo e-government (služby elektronické státní správy).

Informační společnost

Hlavními rysy informační společnosti jsou převaha práce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizační tendence. Z technologického pohledu lze říci, že informační společnost je společnost s vysokou mírou využívání informačních a komunikačních technologií založených na prostředcích výpočetní techniky a s nimi spojenou digitalizací. Informační společnost tak v podstatě označuje společnost v období nové ekonomiky.

Pojem informační společnost je pojmem stavovým a nikoli dynamickým. Pokud se budeme držet vazby na teorii dlouhodobých ekonomických cyklů, pak lze předchozí stádia v jejím vývoji odvodit podle dosavadních Kondratěvovských vln. Zatímco stávajícímu období budou dominovat interaktivní média, jako je internet nebo digitální televize, a bezdrátové komunikační sítě, předchozí stádium ve vývoji informační společnosti bylo obdobím klasického analogového televizního vysílání a pevných telefonních sítí. Ve vzdálenější minulosti plnily úlohu rozhodujícího informačního média rozhlas a tisk. V oblasti komunikace to bylo telegrafní spojení, nebo například železniční doprava.

Termín informační společnost nelze směšovat s pojmy agrární nebo industriální společnost. Zatímco přívlastky agrární a industriální označují lidskou společnost podle převažujícího charakteru ekonomiky, pojem informační společnost charakterizuje společnost podle povahy nejčastěji používaných nástrojů a technologií pro zpracování informací. Nástupcem agrární a industriální, popřípadě postindustriální společnosti není společnost informační, jak se někdy mylně usuzuje, nýbrž společnost služeb. (S obecnou definicí služeb byly vždy problémy. Jako služby se velmi často považovala nehmotná. V podmínkách informační společnosti však již tato charakteristika nemůže obstát. Mnohem vhodnější je proto označení služeb jako produkce, kterou nelze skladovat.)

V rozvinutých ekonomikách vytvářejí služby v současné době více jak polovinu produktu. Ve Spojených státech amerických vytváří terciální sektor dokonce již více než 80 % HDP. Vedle široké skupiny veřejných služeb, stavebních prací, dopravy, zdravotnictví, obchodu (zejména pak marketingu), médií (zejména digitální médií), finančních služeb, vzdělávání (včetně celoživotního vzdělávání) a telekomunikačních služeb (zejména bezdrátových digitálních sítí) je velká část produktu tvořena službami z oblasti výzkumu, poradenství, ochrany životního prostředí, zdravého životního stylu či volného času (kultura, sport, cestování a podobně).

Globalizace

Při používání pojmu globalizace je velmi důležité rozlišovat mezi pojmy globalizace, globální a globalizující (se). Pojem globalizace označuje proces, jímž se předměty, vztahy a procesy globalizují a postupně se tak stávají globálními. O řadě z nich lze hovořit jako o globálních teprve až s masovým rozšířením moderních informačních a komunikačních technologií, tedy s příchodem nové ekonomiky a s tím souvisejícím rozvojem informační společnosti.

Globální informační společnost

Vznikající prostředí lze velmi výstižně pojmenovat spojením globální informační společnost. Ta přináší celou řadu vynikajících možností, například možnost snadno cestovat, komunikovat, obchodovat nebo se bavit. Vedle toho však vznik globální informační společnosti přináší celou řadu problémů, například hromadné rozesílání nevyžádané pošty, nabourávání informačních systémů nebo tvorbu a distribuci počítačových virů. Ke vzniku obtíží dochází také v některých tradičních oblastech, například při ochraně duševního vlastnictví nebo v oblasti zdanění.

Souhrn

Nová ekonomika a informační společnost byly svého času velmi populární pojmy, které potkal prudký pád poté, co „splaskla technologická bublina“ vytvořená na sklonku 20. století. Současnou nedůvěru v tyto pojmy vyvolalo zklamání z uspěchaných očekávání vkládaných do rozvoje moderních informačních a komunikačních technologií. Zavrhování nové ekonomiky a globální informační společnosti by však bylo v tuto chvíli stejnou chybou jako jejich dřívější přeceňování.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět