On-line portrét: Belgie (.be)

Ze všech evropských zemí, které jsem postupně představil v rámci on-line portrétů pro Interval.cz, je nám Belgie zřejmě nejpodobnější. Má nejen stejný počet obyvatel, ale i stupeň rozšíření internetu a telekomunikační politiku státu. Současný stav je dílem boje s monopolem a nadšení určité skupiny novátorů. Na rozdíl od naší tendence k totálnímu „spotřebování budoucnosti“ v projektech typu Indoš, blýská se zde ale na lepší časy.

Relativně malá, avšak silně otevřená belgická ekonomika nemohla sama odolat pokračujícímu zpomalení světového hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) zaznamenal určité oživení na jaře 2002, kdy vzrostl o 0,4 %, Nesplnil sice očekávání, ale byl to po roce první nárůst. Stagnuje oblast služeb poskytovaných podnikům, zejména v informačních a komunikačních technologiích, kde se projevily dopady naddimenzovaných investic. Slabá poptávka na koncovém trhu nutila podniky k transformacím výrobních kapacit, což se projevilo značným poklesem objemu investic (-3,8 %). Vliv vnějších faktorů na celkovou poptávku se ale příznivě odrazil v podílu čistého vývozu. Zahraniční obchod dosáhl rekordní aktivní bilance ve výši 17,7 miliard euro.

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o data z roku 2002
* v paritě kupní síly (PPP)

Od roku 2000 končí saldo státního rozpočtu pravidelně vždy přebytkem, což můžeme Belgičanům jen tiše závidět. Loni byl celkový výsledek veřejných účtů aktivní o 0,2 % HDP. Belgie, Španělsko, Finsko a Lucembursko patří mezi elitní evropské státy, které nevykazují pasivní saldo veřejných rozpočtů.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Ještě roste, ale pomalu

V červnu 2002 využívalo internet nejméně 3,1 milionu Belgičanů, což odpovídá penetraci minimálně 36,5 %. Počet připojení meziročně doposud stále rostl, loňský výsledek je lepší skoro o čtvrtinu (24 %). Na přelomu století však křivka stoupala ještě strměji, takže dnes vlastně hovoříme o nastupující stagnaci. Také ISPA (Internet Service Providers Association) hlásí výrazný pokles zájmu o přípojky, který na jaře 2002 v Belgii spadl na úroveň 5 % (rok předtím dosáhl 31 %). Loni v létě ISPA zveřejnila, že celkový počet domácností, které mají instalovaný přístup na internet, dosáhl 1,34 milionu.

Důvody proč Belgičané nepropadli nějakému nekontrolovanému šílenství, jsou podobné jako u nás. Vysoké ceny, určované dominantním hráčem na telekomunikačním trhu, v tomto případě operátorem Belgacomwww.belgacom.be. Ten rozesílá účty sice jen asi dvěma třetinám belgických internetových uživatelů, ale prakticky rozhoduje o vývoji celého dial-up trhu. Monopolní pozici si Belgacom buduje i v oblasti širokopásmového připojení, kde (s tichou podporou státu) kontroluje veškeré dění.

Navzdory faktu, že virtuální svět láká stále méně nováčků, v podmnožině zákazníků broadband internetu je docela rušno. Přibylo 30 % uživatel z řad domácností a 21 % v byznys sféře. Volné komutované připojení, které bylo velice populární v letech 2000 až 2001 (podle InSites Consulting Group mu tehdy patřila polovina trhu), je stále častěji nahrazováno právě vysokorychlostními přípojkami na bázi měsíčních sazeb. Podle expertů je hlavním důvodem větší zkušenost surfařů, kteří jsou si konečně ochotni připlatit za kvalitu a rychlost. Skoro třetina nováčků dnes volí široké pásmo hned od začátku. Jak uvádí Dialogic, je vybaveno broadband internetem 5,8 % belgických domácností, což se rovná druhé pozici v Evropské unii.

Zdroj: NetObserver, únor 2002

Ženy a kariéra

Výzkum INRA z června 2002 uvádí, že 39 % belgické internetové komunity tvoří ženy. Není to tolik jako v jiných vyspělých evropských státech, ale převyšuje výrazně měření před čtyřmi lety (ani ne čtvrtina). Ženy často považují možnosti virtuálního světa za prostředek k dosažení větší profesionality, což je ovšem v příkrém rozporu s obecným míněním. Uživatelé na sebe v globále prozradili, že internet používají především k soukromým účelům (k práci jej potřebuje jen asi 12 % všech Belgičanů). Zatímco v dřívějších výzkumech dotazovaní tvrdili, že na netu „jen tak něco zkoušejí“, nyní jej označují za nejdůležitější informační zdroj (60 % respondentů). Podle Nielsen/NetRatings (zpráva z dubna 2002) prosurfují belgičtí domácí uživatelé měsíčně v průměru 5 hodin 56 minut. Tento balík sestává zhruba z 13 session po 28 minutách.

Podle studie, vydané v roce 2001 InSites Consulting Group, nesnášelo komerční SMS zprávy více než šest uživatelů internetu z deseti. Mezi odpůrci byli více muži než ženy, více zkušení surfaři než začátečníci. Na druhé straně vyšlo najevo, že je příliš neničí nevyžádané elektronické zprávy a zveřejňování osobních údajů z kreditních karet. Asi 84 % uživatelů internetu napíše aspoň jeden e-mail za měsíc. Jeden z pěti surfařů zkoušel virtuální konverzaci v některém chat roomu. Vysoké oblibě se těší také permanentní výměna zpráv a z webu posílané SMS.

Belgičané na cestách

Taylor Nelson Sofres Interactive uvedl v březnu 2002, že nákup produktů nebo služeb na internetu vyzkoušelo okolo 10 % uživatelů. To znamená, že podíl e-zákazníků v Belgii dlouhodobě (od roku 1999) stagnuje. Co se týče těch odvážných, převážná většina (dvě třetiny) preferuje domácí shopy. Dva ze tří nakupujících plánují další útraty, protože jim tato metoda obstarání zboží připadá zajímavá. Jen nevýznamných 5 % vyjádřilo svou nespokojenost.

Výzkum „E-shoppers“, realizovaný InSites Consulting, odhalil, že se na ročním obratu e-komerce (celkem 500 milionů euro) sedmdesáti procenty podílely jen čtyři sektory. Největší podíl patří cestování, na webu utratili Belgičané za zájezdy a ubytování 124 miliard. Druhé místo patří finančním službám (například investice), jejichž tržby vzrostly na 89 milionů euro. Dále v žebříčku figuruje počítačové hardware a software (74 resp. 55 milionů). Významný post stále patří obchodu s knihami a CD, který vykázal 1,5 milionu objednávek (z celkových 3,5 milionu na webu vytvořených), ale pokulhává v peněžním vyjádření (obrat 50 milionů).

Internetová reklama propadla o 13 %

Sektor belgické on-line reklamy si musí připadat jako na houpačce. V prvním čtvrtletí 2001 to vypadalo skvěle, protože zadavatelé zvýšili investice o 31 %. Druhý kvartál skončil poklesem -9 % a zkázu dokonala recese po 11. září. Počet uskutečněných kampaní poklesl o 36 % na 250. Současně se redukovaly reklamní budgety, průměrný rozpočet na jednu kampaň klesl na 24 tisíc euro. Největšími zadavateli byly firmy z oblasti telekomunikací (32 %), služeb (27 %), volného času a cestování (17 %).

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zdroj: CIM Metriweb, duben 2002

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.