On-line portrét: Dánsko (.dk)

Vítejte v zemi absolutního evropského internetového krále. Penetrace připojení se v Dánsku zatím zastavila na hodnotě 68 %, tedy poprvé v Evropě překročila magickou hranici dvou třetin. Podobně jako v ostatních skandinávských zemích je tento zázrak podmíněn jánošíkovskou politikou vlády. Vysoké daně a maximální snaha o rovnost podmínek jsou na druhé straně kompenzovány velkorysými státními projekty, internetové připojení nevyjímaje.

Dánsko bezesporu stále patří mezi bohatší země Evropy (hrubý domácí produkt, přepočtený na hlavu, je vyšší než například v SRN), ačkoli meziroční přírůstek HDP se ustálil kolem 1 %. Bez uzardění je můžeme nazvat typickým příkladem sociálně laděné země skandinávského typu, která stále vytváří nová pracovní místa a vymýšlí daně na cokoli, co přesahuje průměr. Následným problémem je umírněná domácí poptávka, která dusí import a snižuje využití zdrojů. Mezinárodní recese oslabila dánské exportní trhy, ale vývoz je v Dánsku méně závislý na cyklických odchylkách. Důvodem je patrně skutečnost, že export ze země zahrnuje vysoký podíl služeb včetně námořní dopravy, dále zemědělské produkce a farmaceutických výrobků. Nad to má Dánsko velký podíl malých a středních podniků, schopných velmi rychlé adaptace.

Údaje jsou z roku 2002, není-li uvedeno jinak.
* v paritě kupní síly (PPP)

Dánsko překonalo hranici 50 % internetové penetrace už v roce 2000. Přesto neusnulo na vavřínech, on-line komunita dále konstantně roste. Před třemi roky regulérně surfovalo 56 % populace starší dvanácti let, v roce 2001 se tento počet zvýšil na 62 %. Podle výzkumu, který v prvním pololetí 2002 uskutečnil Gallup, se penetrace dále zvýšila až na 68,2 %. Asi bychom mohli bez výčitek tradiční okřídlené přísloví aktualizovat na „Surfuješ jako Dán“. Vysoká míra připojení jde ruku v ruce s faktem, že 70 % domácností vlastní pécéčko. V kategorii domácího připojení patří tato země společně s Nizozemím a Švédskem mezi úderníky. Z celkového počtu asi 3 milionů dánských uživatelů internetu, surfuje jich z obýváku zhruba 2,3 milionu. Neuvěřitelné? Asi neplatí účty Českému Telecomu…

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Propadli Dánové totálně internetu?

Podle studie Danmark Statistik zřejmě ano. Podíl denních surfařů vzrostl v roce 2002 meziročně o 5 %, na 36 procent. Čtvrtina Dánů je připojena k síti aspoň jednou týdně. Mezi uživateli je více mužů (podíl 66 % z celkového počtu) než žen. Analyzujeme-li kategorii denního surfování, rozdíl se ještě trošku zvýší (41:30 pro muže). Co se týče věkových skupin, kraluje samozřejmě mládež. V segmentu 16-19 let regulérně používá internet až 89 %, denně ovšem asi polovina aktivních uživatelů. A další zlatá pro tento severský stát, 22 % on-line důchodců (60-74 let) převyšuje obvyklý evropský průměr. Podobně jako všude ve Skandinávii je zde internet považován hlavně za zdroj informací a zábavy. Hledání údajů (59,8 %) a on-line čtení novin (48,3 %) zápasí o slávu s různými kratochvílemi. Do banky a na úřad práce už počítačově vybavení Dánové nechodí. Skrze net spravuje své finance skoro polovina Dánů a pětina tímto způsobem hledá práci.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Širokopásmový internet na postupu

Zatímco počet připojení jako takových se zvyšuje postupně, razantní nárůst lze v posledních letech evidovat zvláště u vysokorychlostního přístupu. Dostupnost ADSL linek pro domácnosti a malé a střední firmy (SME) gradovala z bývalých 40 % (1999) na nynějších 95 %. Než úplně zblednete závistí, vězte, že také v oblasti pevných linek je stav podobný. Přes stále rostoucí skupinu předplatitelů širokopásmového internetu většina surfařů stále „jede“ na analogový modem (63,9 %) a ISDN (15,5 %). Zvyk je železná košile, ale je jen otázkou času, kdy Dánové využijí benefitu liberalizace telekomunikací z roku 1996. Takto vzniklý soutěživý trh nastartoval jedny z nejnižších cen připojení v Evropě. Mezi největší hráče v konkurenčním prostředí nyní patří TDC Tele Danmark, Sonofon, Telia, Orange, Tele2 a Debitel.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Platit, prosím!

Ambiciózní projekt mikroplateb Valus byl spuštěn v květnu 2002. Podílela se na něm také Den Norske Bank, Acenture a platební společnost Netaxept. Více než padesát největších dánských media společností a také nejoblíbenější servery se zavázaly k jeho propagaci. Valus umožňuje bezpečné platby malých částek (například za informace a služby) napříč celým jedním dílem dánského internetu, který se do systému integroval. Nejčastěji se využívá k úhradě hráčských vášní (high-quality hry on-line), video-on-demand a downloadu multimediálních souborů nebo archivních údajů.

Dánové se nijak nebrání elektronickému nakupování, počet zákazníků e-shopů utěšeně roste. Skoro čtvrtina lidí (24 %) ze skupiny 16+ uskutečnila během prvního pololetí 2002 on-line nákup. V e-obchodech se prohánějí především vzdělaní muži ve věku od 16 do 39 let. Na základě dat, publikovaných Danmarks Statistik, je nejčastějším podnětem pro virtuální nákup úspora času. Teprve na druhém místě hledejme lepší cenu, na dalších příčkách hledisko širšího výběru oproti kamenným obchodům a snadnější vyhledávání zboží. Co Dánové na internetu kupují? Elektroniku (15 %), knihy (14 %), věci a služby, spojené s dovolenou a volným časem (11 %), PC software (10 %) respektive hardware (9 %). Odborníci ze sféry B2C odhadli tržby za rok 2002 předběžně na 1,589 miliardy euro (cca 51 mld. Kč, což je víc než dvojnásobek ve srovnání s předchozím rokem).

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zdroj: Nielsen/Netratings, duben 2002