Jak jsem v minulém článku slíbil, pokusím se dnes rozebrat dva významné fenomény, které se v souvislosti s rozvojem internetu objevily. Jde o širokopásmovou elitu, která byla identifikována mezi uživateli v USA a o jihokorejský internet, který bezpochyby postavil Jižní Koreu do role světové královny širokopásmového připojení.

Oba fenomény vznikly na sobě nezávisle, každý v jiné části světa, z jiných podnětů a příčin. Mají ovšem jedno společné. Ukazují, jakými cestami se může další vývoj internetu ubírat. Jistě cestou budování a využívání širokopásmových infrastruktur včetně „poslední míle“ k uživateli, v tom se asi všichni shodneme. Na otázky, k čemu pak trvalé připojení a jeho vysoké rychlosti budeme využívat, jaké nové služby nám bude poskytovat, za jakou cenu a jak ovlivní náš život, neumíme zatím odpovědět, pouze odhadujeme, kterým směrem další vývoj zamíří.

Pojem elita, jak je všeobecně známo, označujeme menší část celku se zvláštními vlastnostmi a schopnostmi, případně vlivem. Tedy internetová širokopásmová elita nezahrnuje všechny uživatele internetu v USA, nýbrž pouze malou část. Naopak jihokorejský internet, který masovým způsobem nabízí své služby a hodlá do roku 2006 dalším fantastickým způsobem rozšířit své širokopásmové možnosti, nestaví své uživatele do role elity. Stává se pro ně normou, běžným, nikoli elitním prostředím.

Abychom se pojmově sjednotili, nebude jistě na škodu připomenout si, jak americká Federal Communications Commission (FCC) chápe zařízení s rozšířenými telekomunikačními schopnostmi neboli širokopásmová telekomunikační zařízení. Taková zařízení musí být schopna přenášet data v obou směrech, tedy k uživateli i od uživatele, alespoň rychlostí 200 kb/s (kilobitů za sekundu). Pojem vysoké rychlosti používá pak v souvislosti se zařízeními, které přenášejí data touto rychlostí alespoň v jednom směru. Jen tak mimochodem, v aktuální nabídce ADSL Českého Telecomu širokému pásmu odpovídá dle FCC pouze specifikace 1024/256, tedy ta nejdražší. Nejlevnější nabídku 192/64 nelze pak považovat ani za nabídku přenosu o vysoké rychlosti.

Širokopásmová společnost

Již dříve jsme se seznámili s aktivitami soustředěnými kolem Pew Internet & American Life Project. Dodejme, že v minulém roce se tento projekt zabýval ve specializovaném rozboru také otázkou, jak širokopásmový internet v USA mění chování uživatelů, zejména při připojování z domova.

Rozvoj širokopásmového internetu je v USA ovlivňován na jedné straně přesvědčením, že je klíčem k vymanění se telekomunikačního průmyslu ze současné stagnace a cestou, jak stimulovat ekonomiku USA, na druhé straně je bržděn nejistotou, zda severoamerický uživatel s ohledem na své potřeby a na cenu rychlého připojení bude takové připojení do své domácnosti akceptovat. Přes to zmíněný rozbor odhadl, že severoamerických uživatelů rychlého domácího připojení je asi 24 milionů, což je zhruba pětina všech uživatelů. Rovněž uvádí, že průměrná měsíční cena takového připojení se pohybuje kolem $46 a že ne vždy rychlejší přístup na internet znamená i přechod na kvalitnější služby.

Rozbor dále zjistil, že širokopásmoví uživatelé využívají internet odlišným způsobem. Zejména jsou podstatně aktivnější ve tvorbě internetového obsahu, mnohem častěji internet využívají pro zodpovězení nejrůznějších dotazů a požadují jeho služby mnohokrát za den. Dále pak pracují častěji z domova, méně sledují televizní vysílání, více vyhledávají on-line zprávy a novinky, méně času potřebují na nákupy v kamenných obchodech. Dávají přednost systémům „instant messaging“ před e-mailem.

Zajímavou informací je, že ve dvou třetinách domácností se širokopásmovým připojením k internetu jsou k dispozici nejméně dva počítače. Kolem 40 % těchto domácností má více jak tři počítače.

Mezi širokopásmovými uživateli rozbor identifikoval skupinu, která se podstatně významnějším způsobem podílí denně na on-line tvorbě internetového obsahu (webové dokumenty, sdílení souborů s jinými uživateli, on-line archivace a podobně). Rovněž tak ve větším rozsahu stahuje denně potřebné informace. Pro tuto skupinu je nejcharakterističtější, že uživatelé nejméně desetkrát denně využívají internet on-line. Rozbor je charakterizuje jako technofily na obou stranách věkového spektra. Třetina z nich je starší 45 let. Tvoří zřejmě předobraz budoucích běžných internetových uživatelů. V rozboru byli nazváni širokopásmovou elitou. Jsou s největší pravděpodobností užitečným zdrojem marketingových úvah zaměřených na budoucí vývoj internetového trhu.

Jižní Korea ve vedení

Minulý měsíc celý internetový svět překvapila senzační zpráva, že Jižní Korea, stát se 48 miliony obyvatel, má 70 % domácností (cca 10 milionů) připojeno k internetu vysokorychlostně. Je sice pravda, že se již dlouho předtím objevovaly informace poukazující na rychlé zavádění širokopásmového internetu v této zemi, zejména s podporou vládního programu „E-Korea Vision 2006“, sledujícího ambiciosní cíl přebudovat zemi na „knowledge superpower country“. Postup i dosažené cíle se staly předmětem studií snažících se jihokorejský fenomén vysvětlit, případně se z něj poučit.

Britské analýzy, zejména brunelské univerzity, nalezly několik rozhodujících faktorů, které umožnily Jižní Koreji stát se soudobou královnou širokopásmového internetu. Prvním je mimořádně příznivé soustředění obyvatelstva do mohutných aglomerací. V nich pak převážně žije v moderně postavených věžovitých domech. Tak například 70 % obyvatelstva je rozmístěno do sedmi největších jihokorejských měst. Navíc Korejci žijí v rodinách, které jsou tradičně několikagenerační, tedy často velmi početné. V takových podmínkách se širokopásmová internetová infrastruktura buduje nejlépe.

V současné době nejrozšířenější internetová připojení pracují s rychlostmi 2 Mb/s. Ceny jsou velmi zajímavé. Tak například měsíční poplatek za toto připojení činí zhruba $25, připojení 8 Mb/s přijde na částku kolem $33. Protože 90 % populace žije od vhodných ústředen ve vzdálenostech menších než 4 km, jeví se výhled zvýšit v budoucnu přenosy na rychlost 20 Mb/s reálný. V roce 2006 mají být dle programu „E-Korea Vision 2006“ všechny jihokorejské domácnosti připojeny na internet touto rychlostí.

Zajímavou otázkou je, jak a na co Jihokorejci širokopásmový internet používají. Statistiky udávají, že uživatel v průměru stráví týdně na internetu 16 hodin, tedy daleko přes dvě hodiny denně. Pro porovnání dodejme, že severoameričtí uživatelé se pohybují na internetu v průměru pouze 10 hodin týdně, britští pak 4 hodiny. V domácnostech se internet používá především k nákupům, ke vzdělávání a k vyhledávání informací potřebných v praktickém životě. Toto využití představuje 45 % jihokorejské internetové zátěže.

Specifikou je obrovská oblíbenost internetových kaváren. Je jich přes 21 tisíc a korejsky jsou nazývány „PC baangs“, což v angličtině znamená totéž co „PC rooms“. Jejich návštěvníci, zejména mládež, se v nich nejvíce věnují elektronickým hrám. Tyto kavárny tvoří vedle rodin a pracovišť třetí významná centra, kde se Jihokorejci setkávají. Mnozí z nich tam tráví pravidelně volné chvíle a mají tam trvale rezervovaná místa. PC baangs tvoří významný trh elektronických her a elektronického obsahu.

Konzumace audia a videa je tak mohutná, že se jí věnuje okolo 74 % uživatelů jihokorejského širokopásmového internetu. Za malý poplatek je možné například pustit si na PC televizní program, třeba ten, který jste při televizním vysílání nestihli nebo propásli. Perličkou je využívání internetu při burzovních obchodech. Ze 75 % jsou realizovány elektronicky. Rovněž čtvrtina jihokorejské populace provádí bankovní operace on-line.

Na úspěších širokopásmového internetu v Jižní Koreji má velkou zásluhu vláda, která deregulovala telekomunikační sektor, částku $1,5 miliardy investovala do výstavby potřebné infrastruktury a „měkkými“ půjčkami v celkové výši jedné miliardy dolarů podpořila firmy, účastnící se této výstavby. Vybudovaná infrastruktura je v současné době využívána z 85 % domácí zátěží, zbytek zátěží zahraniční. Z těchto údajů vyplývá, že jihokorejský internet si skoro vystačí s vlastním informačním obsahem a že zahraniční využívá výjimečně.

Zpřístupnění širokopásmového internetu i sociálně slabým rodinám mají řešit státní podpory na pořízení PC. Pro získání potřebné internetové gramotnosti jsou pak pro zájemce připraveny měsíční kurzy.

Širokopásmový internet se nejen trvale usídlil v jihokorejských domácnostech, ale také velmi příznivě ovlivnil elektronické podnikání, zejména elektronický obchod. K dispozici jsou zatím údaje za rok 2001. Kategorií business-to-business prošlo $84 miliard, business-to-consumer $2 miliardy a business-to-government $4,5 milliard.

Zkušenosti Jižní Koreje se podstatně liší od zkušeností USA. Jestliže dnes před PC širokopásmového internetu v Jižní Koreji stráví většina obyvatel více času než například před televizorem, ukazuje to, že tento druh média svými vlastnostmi a službami získal své konzumenty natolik, že mu dávají přednost před všemi ostatními médii. Je otázkou, jaká reakce bude na další vývoj, který směřuje k internetovým připojením s rychlostmi desítek megabitů za sekundu. Jak ovlivní zejména aktivity poskytovatelů internetového obsahu a následně chování uživatelů. Bude vliv ostatních informačních a komunikačních médií vytlačován z jejich života nebo půjde vývoj jiným směrem?

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět