Klasická typografie stojí bohužel stranou zájmu většiny webdesignerů. Je to škoda, protože nerespektování základních typografických pravidel mnohdy kazí dojem z jinak perfektních stránek. Chcete-li se vyhnout nejnápadnějším typografickým prohřeškům, následující článek by vám měl být ku pomoci.

V DTD pro XHTML 1.0, konkrétně v souborech xhtml-lat1.ent, xhtml-symbol.ent a xhtml-special.ent, je deklarováno mnoho znakových entit, které se dají využít při vytváření typograficky korektních www stránek. V tomto článku si ukážeme ty nejzákladnější. Začněme opatrně, psaním mezer.

Tvrdá mezera

Tvrdou mezeru, skrývající se pod kódem  , asi není potřeba příliš představovat. Slouží k potlačení řádkového zlomu v daném místě. V mnoha editorech, kupříkladu v oblíbeném PSPadu, se do zdrojového kódu vkládá kombinací kláves Ctrl+Shift+mezerník. V českém textu bychom ji měli používat k tomu, aby jednopísmenné předložky či spojky (i, o, a další – výjimkou je spojka malé „a“) nezůstávaly na konci řádku. Kromě „běžné“ a tvrdé mezery rozlišují typografové ještě em-mezeru (  – ta se v běžné české sazbě příliš neuplatní) a dále hojně užívanou zúženou mezerou  . Ta by se měla psát například v kalendářních datech, kolem pomlček, v matematických vzorcích, jako oddělovač tisíců, mezi paragrafem a jeho číslem a podobně. Podpora těchto dvou entit je ovšem v Microsoft Internet Exploreru žalostná (Mozilla 1.5 pod Windows zobrazuje všechny druhy mezer v běžných fontech korektně). V této situaci je tedy vhodné používat na místě zúžené mezery mezeru tvrdou.

Tvrdou mezeru tedy budeme psát:

  • mezi iniciálu křestního jména a příjmení: J. Nadějný
  • mezi titul a jméno: Ing. Nadějný
  • mezi hodnotu veličiny a její jednotku: 10 kg, 5 °C
  • mezi číslo a symbol pro procenta (srovnejte níže): účinnost parního stroje je kolem 10 %
  • v datech uváděných číslicemi: 11. 4. 2004, dále viz níže
  • jako oddělovač tisíců: 1 000 000
  • mezi částku a označení měny: 100 Kč
  • mezi paragraf a jeho číslo: § 123
  • ve zkratkách: v. r., s. r. o.
  • okolo symbolu &: Černý & Bílá
  • u poměrů: 1 : 3
  • v matematických výrazech: 17 + 9 = 26.

V následujících situacích ovšem mezeru nepíšeme:

  • u sportovních výsledků: Ostrava-Jablonec: 0:0
  • je-li jednotka ve funkci přídavného jména: 100W žárovka, 12° pivo
  • před symbol procenta ve smyslu přídavného jména: 3% úrok (tříprocentní úrok)
  • při uvádění velikosti úhlu nebo obsahu alkoholu (přestože se jedná o jednotky): 360°, 10°
  • okolo lomítek: km/h
  • za desetinnou čárkou: 23,4
  • u násobků: 10krát, 10násobně, 10× (10×)
  • u časů ve sportovních výsledcích, viz níže

Pozn. aut.: Další příklady proberu níže, v souvislosti s dalšími znakovými entitami.

Není pomlčka jako pomlčka

Nadpis by měl spíše znít „Není pomlčka jako spojovník, není pomlčka jako mínus“. Rozdíly mezi těmito symboly totiž mnozí tvůrci (jakýchkoli) dokumentů naprosto ignorují. Podívejme se tedy na jejich používání poněkud podrobněji.

Spojovník

Spojovník, čili znak, který se na klávesnici vyskytuje ve společnosti podtržítka, budeme používat výhradně ke spojování slov, tedy v případech jako Praha 4-Chodov, Frýdek-Místek, Matěj Čapek-Chod, literárně-hudební obor, česko-anglický slovník a k připojení zvratné částice „li“ – bude-li, chcete-li a podobně. Spojovník klademe vždy těsně ke spojovaným výrazům bez mezer. Spojovník se dále používá při dělení slov, v této oblasti jej na webu (zatím) příliš nevyužijeme.

Znaménko mínus

Spojovník bývá velmi často zaměňován se znaménkem mínus. Tyto znaky se ovšem liší svou vertikální pozicí, což je patrné v porovnání se znaménkem plus: -+−–. V uvedené ukázce je spojovník před znakem plus, mínus za tímto znakem, posledním znakem je en-pomlčka. V XHTML dokumentu je znak mínus reprezentován řetězcem −. Záporná čísla sázíme – narozdíl od použití mínusu jakožto binárního operačního symbolu – bez mezer, například teplota dosáhla −42,2 °C.

En-pomlčka

„Skutečnou“ pomlčku (en-pomlčku) vložíme do XHTML dokumentu pomocí řetězce –. Používáme ji například ve funkci spojky či předložky, kdy ji píšeme bez mezer:

  • utkání Baník–Synot (ve významu proti),
  • dvojice Vodňanský–Skoumal (a),
  • linka Praha–Split (z-do),
  • vláda KSČ v letech 1948–1989 (od-do).

Dále ji užíváme na místě přestávky v řeči nebo vypuštěného slova. V takových případech nesmí být pomlčka na začátku řádku (kód je tedy následující: slovo_1 – slovo_2):

  • Můj dům – můj hrad.
  • Volnost – rovnost – bratrství.

Tato pomlčka se dá použít i k označení celých peněžních částek (Kniha je k mání za Kč 719,–), kdy pomlčku přisadíme těsně k čárce, nebo místo uvozovek při označování přímé řeči. V anglickém textu můžeme uvozovky a čárky nahradit takzvanou em-pomlčkou —.

Telefonní a faxová čísla

Asi těžko bychom hledali firemní prezentaci, která by neobsahovala telefonní či faxová čísla. Je s podivem, že jejich psaní bývá často kamenem úrazu mnohých tvůrců www stránek. Podle doporučení Mediatelu (respektive Českého Telecomu) a typografických zvyklostí, by se měla česká telefonní čísla sázet ve skupinkách po třech číslicích a tyto skupinky by měly být od sebe (a od přestupného znaku + nahrazujícího například „00“ v mezinárodním telefonním styku) odděleny zúženou – v našem pojetí tedy tvrdou – mezerou. Lomítka jsou v této souvislosti nadbytečná. Příklady:

  • Sekretariát: 212 345 678
  • Zahraniční oddělení: + 420 212 345 678.

Analogicky se píší poštovní směrovací čísla – skupinka po třech, tvrdá mezera a skupinka po dvou číslicích.

Časové údaje a kalendářní data

Psaní kalendářních dat je průhledné, mezi den a měsíc i mezi měsíc a rok umístíme tvrdou mezeru, ať už je měsíc zapsán slovně, arabskou nebo římskou číslicí. Rok můžeme zkrátit na poslední dvě číslice tehdy, jedná-li se o dva letopočty spojené pomlčkou, spojovníkem či lomítkem a samozřejmě v názvech veletrhů a jiných periodických akcí. Hodiny a minuty od sebe oddělujeme tečkou, minuty a sekundy dvojtečkou, sekundy a setiny sekund desetinnou čárkou, přičemž mezery se kolem těchto oddělovačů nepíšou. Časovou jednotku píšeme za číselené údaje s tvrdou mezerou, volíme ji podle nejvyššího řádu nebo ji můžeme uvést za každým číslem. Příklad: 13.30 hod, 2 h 30 min, 3:15,23 min.

Při sazbě časových údajů ve sportovních výsledcích používáme k oddělování jednotlivých částí dvojtečky a čárky podle následujícího vzoru (i bez udání časových jednotek): J. N. uběhl trať v čase 5:32:15,25 (tzn. 5 hodin, 32 minut, 15 sekund a 25 setin sekundy).

Závěrečný povzdech – ach, ty uvozovky

Typickým českým nešvarem je psaní anglických uvozovek namísto správných „českých“. Zde stačí jen připomenout, že dolní uvozovky můžeme přidat do zdrojového kódu XHTML pomocí řetězce „, horní pomocí “.

Z uvedeného letmého přehledu je zřejmé, že výstup z prohlížeče ještě dlouhou dobu nebude moci konkurovat výstupu jakéhokoli kvalitnějšího DTP programu. Jde spíše o to, abychom dostatečně využívali možností, které nám XHTML ve spojení s CSS (zejména používáme-li speciální styly pro tisk) nabízí. Naše stránky pak budou vypadat profesionálněji – opravdová kvalita se pozná v detailech.

Odkazy, zdroje

Související články a seriály

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

1 Příspěvěk v diskuzi

  1. Prosím všechny, kdož jsou schopni mi poradit, jak se správně česky nazývá grafický znak, který značí, že se určitá „položka“ na dalším řádku opakuje, my jsme tomu říkávali tzv. muří nohy…? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den puszus

Odpovědět