V rámci akce „Březen – měsíc internetu“, jsou již sedmým rokem vyhlašovány výsledky soutěže Zlatý Erb o nejlepší webovou stránku měst a obcí. Vzhledem k dlouholeté tradici a věhlasu soutěže, záštitě Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva informatiky ČR a také vzhledem k aktuálně navrhovanému zákonu o informačních systémech ve veřejné správě jsem očekával, že se na prvních místech soutěže objeví opravdové skvosty české státní správy. Ošklivě jsem se však zmýlil.

Nynější stav webových stránek měst a obcí spíše připomíná start běhu na dlouhou trať. A těžko to nějaký zákon může změnit ze dne na den. Katastrofální stav prezentací si můžeme ukázat i na jednom z hodnocených kritérií – bezbariérové přístupnosti. Soutěžící weby měly za úkol dodržet čtyři jednoduchá pravidla:

  • změna velikosti písma v prohlížeči
  • přístupnost při různém nastavení barevného schématu ve Windows
  • přístupnost bez JavaScriptu
  • obrázky musí mít vhodně formulované alternativní popisky

Přestože splnění těchto pravidel nijak nezaručovalo plně bezbariérovou a přístupnou stránku, žádný z webů tímto testem neprošel s čistým štítem. Přitom pokud mají být některé stránky přístupné a použitelné, jsou to právě weby státní správy! Přístupnost a použitelnost by se zde měla postavit na stejnou úroveň jako informační hodnota. K čemu mi je dobrá historie města, když nedokážu najít úřední hodiny kteréhokoli úřadu ve městě? Autoři stránek si prostě musí nejdříve setřídit priority.

Původně jsem si říkal, že napíšu srovnání prvních webů měst a obcí a jako vzorek si vezmu tři nejvýše umístěné stránky z každé kategorie. Bylo by to však značně nespravedlivé, protože náklady na provozování stránek města a obcí se značně liší. Posuďte sami – město Kladno, třetí ve své kategorii, uvolnilo z rozpočtu pro rok 2004 na webové stránky 200 000 Kč a o web se stará šest zaměstnanců na plný úvazek, zatímco vítězná obec Okříšky si může dovolit pouze 7 000 Kč ročně a o aktualizaci se stará jeden člověk ve svém volném čase. Protože vynaložené finance sotva pokryjí doménu a webhosting, podíval jsem na to, co se dá se zbytkem peněz udělat.

Okříšky

Divím se, že na webu obce Okříšky nikde není motto: „Zadarmo ani kuře nehrabe.“ Je vidět, že na malých obcích není peněz na rozdávání a na financování rozvoje stránek už vůbec ne. Šetří se i s velikostí písma, které nemáte možnost si zvětšit. Například ten uvítací text malým kursivním písmem – mžoural jsem, mžoural, nedomžoural. Šetří se i barvami, kromě černé a bílé najdete pouze několik odstínů modré. Modré odkazy na světle modrém pozadí, hmmm. Asi byla modrá ve výprodeji. Divím se, že i fotografie nejsou modrobílé.

Titulní stránka oficiální prezentace obce Okříšky
Titulní stránka oficiální prezentace obce Okříšky (plná velikost, cca 80 kB)

Co však v Okříšcích ovládají bezezbytku, je dokonalé zmatení uživatele. Odkazy většinou vypadají, jako kdyby zrovna vypadly z generátoru náhodných čísel: http://www.okrisky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=10977&id_org=10977&id=35627&p1=&p2=&p3=. Uživatel nemá nejmenší šanci zjistit, co za takovými odkazy najde. Struktura URL adres je však to poslední, co komplikuje používání těchto stránek. Naprosto například nechápu princip otvírání odkazů. Někdy se ocitnete v novém okně, jindy, když už jste si na otevírání nových oken zvykli, se stránka načítá do okna původního. Těžko byste hledali nějaký systém.

Systém ostatně na těchto stránkách nenajdete žádný. Hlavičky ani patičky stránek se neshodují s titulní stránkou. Nenajdete ho ani v navigaci, někdy jsou některé odkazy nahoře, někdy vpravo, jindy vlevo. Za tu hlavní navigaci by se dalo označit levé rozbalovací JavaScriptové menu. Nechtěl bych se ale ocitnout v kůži člověka, který se na tomto serveru musí pohybovat bez podpory JavaScriptu – je odkázaný na mapu stránek a neustálé vracení se na úvodní stránku. Tedy pokud se mu náhodou nenaskytne nějaká jiná možnost. Člověk si opravdu zde nemůže být jistý, co se mu kde zjeví.

Skoro polovinu plně nevalidního zdrojového kódu (750 chyb na 500 řádcích!) zabírá JavaScript. Okříšky nabízejí i tři jazykové mutace – angličtinu, němčinu, italštinu. Paradoxně tyto okleštěné verze jsou přehlednější než ta česká.

Podivnosti

Otázkou zůstává, jak mohly takové stránky zvítězit v tak renomované soutěži jakou je Zlatý Erb. Jestli minulý rok vítězily líbivé prezentace nad kvalitními, technicky dokonalými stránkami, letos se něco změnilo. Jediným možným vysvětlením je, že letos vítězí informačně obsáhlé stránky a na nic jiného se nehledí. Ale mělo by. K čemu jsou nám informace, když nemáme možnost se k nim nijak dostat?

Ale ještě k tomu podivnému hodnocení. Porotci hodnotí weby ve třech kritériích – obsažnost, inovativnost řešení a výtvarné zpracování. O vítězství obce Okříšky ale rozhodly hlavně dva testy, ze kterých vyšly nejlépe – uživatelský test rychlosti vyhledání vybraných informací a již zmiňovaný test bezbariérové přístupnosti. Oba dva se totiž násobily 13x. Stejně tak to dopadlo i v kategorii města, kde vítězné Dačice získaly v těchto testech téměř maximální počet bodů.

Podivná je také i samotná porota. Taková Ing. Jitka Krčilová z odboru projektů životních situací Ministerstva informatiky hodnotila Okříšky v kritériích inovativnost řešení i výtvarné zpracování maximálním počtem bodů. O odbornosti to mluví samo za sebe. Pořadatelé by do příště mohli nad tímto problémem zapřemýšlet…

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět