Milí čtenáři, po osvěžujícím zimním spánku a lítém boji s jarní únavou si vám dovoluji znovu nabídnout krátký výlet do říše češtinářských pouček a pravidel. Tentokrát nás v určitém smyslu čeká cesta do minulosti – budeme totiž mluvit o přechodnících.

Ve Slovníku spisovné češtiny je přechodník definován jako „neurčitý tvar slovesný vyjadřující děj provázející nebo doplňující děj vyjádřený přísudkovým slovesem“. Zjednodušeně bychom tedy mohli říci, že přechodník může v určitých případech nahradit vedlejší větu uvozenou například spojkou „když“, nebo hlavní větu spojenou se zbytkem souvětí pomocí spojky „a“.

  • Usednuvši u okna, začala plakat. (Usedla u okna a začala plakat.)
  • Děti, slyšíce babiččin hlas, vyběhly do síně. (Děti, když slyšely babiččin hlas, vyběhly do síně.)

Přestože jsou v dnešní době přechodníky spíše na ústupu, stále přetrvávají jednak ve stylech uměleckých a odborných, jednak ve formě takzvaných „ustrnulých přechodníků“. Ty pak zastávají funkci předložky (například vyjma, počínaje) nebo příslovcí (například chtě nechtě).

Naučit se správně pracovat s přechodníky není nic jednoduchého. Do značné míry je to způsobeno tím, že se v běžné řeči ani ve většině textů téměř nevyskytují, a průměrný smrtelník tedy nemá mnoho příležitostí si jejich používání osvojit. Přesto někdy může být praktické umět nějaký ten přechodník správně utvořit. V tomto článku si ukážeme, jak na to.

Krátká vsuvka o slovesných třídách

Řada z nás si zřejmě ještě ze školních let vybaví, že slovesa se časují podle pěti slovesných tříd. Tyto třídy jsou určeny na základě tvaru 3. osoby jednotného čísla přítomného času (zakončení -e, -ne, -je, , ). V každé z těchto tříd (kromě páté) dále rozlišujeme několik vzorů. Jednotlivé vzory zachycuje následující tabulka:

I. třída (-e) II. třída (-ne) III. třída (-je) IV. třída (-í) V. třída (-á)
nese tiskne kryje prosí dělá
bere mine kupuje trpí  
maže začne   sází  
peče        
umře        

Právě schopnost zařadit sloveso k určitému vzoru nám může pomoci při tvorbě správného tvaru přechodníku. Položili jsme si tedy základy a můžeme začít stavět… Nejprve se podíváme na to, jaké typy přechodníků známe a jak si z nich můžeme vybrat ten správný.

Typy přechodníků a jejich použití

Podle tvaru rozlišujeme tyto typy přechodníků:

  • přechodník minulý (přines, přinesši, přinesše, napsav, napsavši, napsavše)
  • přechodník přítomný (nesa, nesouc, nesouce, píše, píšíc, píšíce)

Podle významu můžeme přechodníky rozdělit dokonce na tři typy:

  • přechodník minulý (sloves vidu dokonavého – přinesši, napsav, vytisknuvše)
  • přechodník přítomný (sloves vidu nedokonavého – nesa, bera)
  • přechodník budoucí (což je přechodník přítomný sloves vidu dokonavého, který se ale používá velmi zřídka – přinesa, přijda)

Jak se ale rozhodnout, který typ přechodníku použít? Nejdůležitější je určit, zda přechodník vyjadřuje děj současný, nebo děj předčasný. Jinými slovy, musíme rozpoznat, zda se děj vyjádřený přechodníkem odehrává (ať už v minulosti, současnosti nebo budoucnosti) současně s dějem vyjádřeným přísudkovým slovesem, nebo zda se odehrává před ním.

Děj současný vyjadřujeme přechodníkem přítomným, děj předčasný přechodníkem minulým či výjimečně budoucím (v případě, že děj spadá do budoucnosti).

Několik příkladů:

  • Přicházel na pódium, dívaje se na své posluchače. (děj současný)
  • Přichází na pódium, dívaje se na své posluchače. (rovněž děj současný)
  • Zadívav se na své posluchače, přišel na pódium. (děj předčasný)

Podívejme se teď na dva nejobvyklejší typy přechodníků – na přechodník přítomný a přechodník minulý – trochu podrobněji.

Přechodník přítomný

U sloves, která ve 3. osobě množného čísla mají koncovku -ou (nesou, berou, tisknou), se přechodník tvoří takto:

  • mužský rod – koncovka -a (nesa, bera, tiskna)
  • ženský a střední rod – koncovka -ouc (nesouc, berouc, tisknouc)
  • množné číslo (všechny rody) – koncovka -ouce (nesouce, berouce, tisknouce)

U sloves, která ve 3. osobě množného čísla mají koncovku , -ejí (-ějí) či -ají (kryjí, sázejí, dělají), se přechodník tvoří takto:

  • mužský rod – koncovka -e (), -eje (-ěje) či -aje (kryje, sázeje, dělaje)
  • ženský a střední rod – koncovka -íc, -ejíc (-ějíc) či -ajíc (kryjíc, sázejíc, dělajíc)
  • množné číslo (všechny rody) – koncovka -íce, -ejíce (-ějíce) či -ajíce (kryjíce, sázejíce, dělajíce)

Pro přehlednost uvádím tabulku tvarů přechodníku přítomného podle jednotlivých slovesných tříd a vzorů (vytvořeno na základě Stručné mluvnice české).

Přechodník přítomný (pravidelná slovesa)
  jednotné číslo   množné číslo
vzor rod mužský rod ženský a střední všechny rody
nese nesa nesouc nesouce
bere bera berouc berouce
maže maže mažíc mažíce
peče peka pekouc pekouce
umře umra umrouc umrouce
tiskne tiskna tisknouc tisknouce
mine mina minouc minouce
začne začna začnouc začnouce
kryje kryje kryjíc kryjíce
kupuje kupuje kupujíc kupujíce
prosí prose prosíc prosíce
trpí trpě trpíc trpíce
sází sázeje sázejíc sázejíce
dělá dělaje dělajíc dělajíce

S touto tabulkou bychom si ale nemuseli vystačit u čtyř nepravidelných sloves, která by nám při vytváření přechodníků mohla pěkně zamotat hlavu. Jedná se o slovesa být, jíst, chtít a vědět. U těchto sloves vypadají přechodníky následovně:

Přechodník přítomný (nepravidelná slovesa)
  jednotné číslo   množné číslo
sloveso rod mužský rod ženský a střední všechny rody
být jsa jsouc jsouce
jíst jeda jedouc jedouce
chtít chtě(chtěje) chtíc(chtějíc) chtíce(chtějíce)
vědět věda vědouc vědouce

Přechodník minulý

Přechodník minulý se většinou tvoří jen od sloves vidu dokonavého, a to od kmene minulého. U sloves, jejichž minulý kmen končí souhláskou (přines-l), tvoříme přechodník takto:

  • mužský rod – bez koncovky (přines)
  • ženský a střední rod – koncovka -ši (přinesši)
  • množné číslo (všechny rody) – koncovka -še (přinesše)

U sloves, jejichž minulý kmen končí samohláskou (pokry-l, vysáze-l, uděla-l), tvoříme přechodník takto:

  • mužský rod – koncovka -v (pokryv, vysázev, udělav)
  • ženský a střední rod – koncovka -vši (pokryvši, vysázevši, udělavši)
  • množné číslo (všechny rody) – koncovka -vše (pokryvše, vysázevše, udělavše)

Výjimka: Tyto tvary přechodníku minulého (-v, -vši, -vše) se používají i u sloves vzoru tiskne. Kmen minulý, který standardně končí souhláskou (vytisk-l), je v tomto případě rozšířen o -nu-. Přechodník minulý má tedy tvar vytisknuv, vytisknuvši, vytisknuvše.

Jednotlivé tvary přechodníku minulého jsou uvedeny v tabulce:

Přechodník minulý (pravidelná slovesa)
  jednotné číslo   množné číslo
vzor rod mužský rod ženský a střední všechny rody
přinesl přines přinesši přinesše
odebral odebrav odebravši odebravše
namazal namazav namazavši namazavše
upekl upek upekši upekše
umřel umřev umřevši umřevše
vytiskl vytisknuv vytisknuvši vytisknuvše
minul minuv minuvši minuvše
začal začav začavši začavše
pokryl pokryv pokryvši pokryvše
namaloval namalovav namalovavši namalovavše
poprosil poprosiv poprosivši poprosivše
utrpěl utrpěv utrpěvši utrpěvše
vysázel vysázev vysázevši vysázevše
udělal udělav udělavši udělavše

A znovu, aby to nebylo tak jednoduché, máme tu čtyři nepravidelná slovesa:

Přechodník minulý (nepravidelná slovesa)
  jednotné číslo   množné číslo
sloveso rod mužský rod ženský a střední všechny rody
být byv byvši byvše
jíst najed najedši najedše
chtít chtěv chtěvši chtěvše
vědět dozvěděv dozvěděvši dozvěděvše

Závěrečná poznámka

Rád bych ještě zdůraznil zásadu, která je pro správné tvoření přechodníků velmi důležitá: Přechodníky se vždy vážou k podmětu věty, ve které se nacházejí (ať už je podmět vyjádřený, nebo nikoli). Není tedy možné vytvořit například větu: „Dívaje se z okna, pršelo.“ Aby věta byla v pořádku, museli bychom ji formulovat například takto: „Dívaje se z okna, sledoval, jak venku prší.“

Upřímně doufám, že vás tento češtinářský výlet příliš neunavil a že ve chvíli, kdy se budete muset pustit do křížku s přechodníky, vám tento článek bude alespoň trochu užitečný.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

32 Příspěvků v diskuzi

  1. Poraďte mi prosím, jak napíšu, když se někdo lekne svého činu. Lekna se / leknuv se svého skutku usmrtil… ??

  2. Dobrý den, Josefe.
    Vzhledem k tomu, že „leknout se“ je sloveso vidu dokonavého, lze od něj utvořit pouze přechodník minulý, jehož tvar je „leknuv se“. Přechodník přítomný bychom mohli utvořit třeba od slovesa „lekat se“ – přechodníkový tvar by pak měl podobu „lekaje se“.

  3. Moc hezky a přehledně sepsáno,dík!
    V přechodnících u mne přetrvává nejistota,dobře,že neobdržel v maturitní otázce.
    Jak ale vyjádřit,s užitím přechodníku a ještě aby se to rýmovalo,větu:“Nic lepšího nevěděl, pozřel kousek medvěda.“

  4. Přítel Jiří, nemaje vlastního internetu,požádal mě o toto zveřejnění: „Kromě přechodníku současného a předčasného upozorňuji i na mnou objevený přechodník trpný(konbinace obou dvou).PŘÍKLAD: Jednou chcaje, vzdad se otočil. Nedav pozor a bokem pohnuv, kalhoty si pomočil.“
    Jiří zdraví všechny komentářníky.

  5. […] měřili nejen lidé z okolojezdících autobusů, ale i všemožní právě venčení psi, jsem odložev pátrání na pozdější část své geocachingové kariéry vyrazil ku pohřebnímu […]

  6. Přítel Jiří, pokárav mě za chybnou interpretaci, žádal opravu: TEDY: „Kromě přechodníku současného a předčasného upozorňuji i na mnou objevený PŘECHODNÍK ÚTRPNÝ(kombinace obou dvou).PŘÍKLAD: Jednou chcaje, vzdad se otočil. Nedav pozor a bokem pohnuv, kalhoty si pomočil.“
    Jiří upokojiv se,zdraví všechny komentářníky!

  7. Jsouc pitomá, pořád ještě neopravivše všechny chyby, omlouvajíc se veřejnosti, zdůrazňuji, že nemá být v textu „vzdad“ ale ovšemže „vzad“. Nebyvše už dlouho tak nepozorná, omouvám se všem, hlavně Jiřímu.

  8. A co takhle „dadouc“? Evidentně přechodník utvořený od slovesa dát (použito v jedné knížce vydané v roce 1912).

  9. Prosím poraďte, že tam má být „O nohy nesoucí…..“
    „O nohy nesouce váhu celého těla, starat se musíme velice pečlivě, neb zklamou-li nás dolní končetiny, zklamou i hory, jenž navštívit toužíme, potažmo zklamáni budou i lidé jdoucí s námi.“
    Už mi z toho tak trochu hrabe. Děkuji. Marta

  10. V daném výňatku je chyb hned několik. Kromě chyby, na niž upozorňujete, i chybějící čárka a špatný tvar zájmena. Správná podoba:
    „O nohy, nesoucí váhu celého těla, starat se musíme velice pečlivě, neb zklamou-li nás dolní končetiny, zklamou i hory, jež navštívit toužíme, potažmo zklamáni budou i lidé jdoucí s námi.“
    Petr Behún

  11. Re: Xxx

    Řekla bych spíše „Jda domů, uklouzl.“

    Popřípadě „Přišed domů, uklouzl.“ U této věty se však změnil jak význam, tak nedokonavé sloveso v dokonavé.

  12. Moc děkuji autorovi za tenhle článek, po mnoha letech úporného snažení se mi díky němu konečně povedlo pochopit přechodníky

  13. Jsem žákem 9.ročníku základní skoly a tak toto učivo je tematem budouci pololetní písemné práce z českého jazyka ve kterem si nejsem moc jist. Tato stránka mi velmi pomohla . Je přehledné spravovaná .

  14. Dobrý den, ráda bych se na něco zeptala. Ačkoli jsem jazykově poměrně dost zdatná, tohle sloveso mi nedá spát :D Ne, snažím se teď něco napsat a zjistila jsem, že nedokážu vytvořit minulý přechodník mužského rodu od slovesa ignorovat. Jde to vůbec? V přítomném čase by to samozřejmě šlo, ale v tom minulém? Díky za odpověď, Kate

  15. Přechodníky jeda, jedouc, jedouce patří ke slovesu jet! Slovesu jíst patří přechodníky jedě, jedíc, jedíce.

  16. Dobry den,

    velice dekuji za Vas clanek, v cestine je velmi tezko sehnat informace o spravnem pouzivani prechodniku.
    Pral bych si, aby se o prechodnicich v cestine prestalo psat jako o jevu ktery je „na ustupu“ nebo archaicky. Ve velkych svetovych jazycich pocinaje anglictinou pres francouzstinu az po rustinu jsou naopak zcela zivou a kultivovanou formou vyjadrovani a na zadnem ustupu rozhodne nejsou. Bud jsme v Cesku tak pokrokovi a ostatni velke jazyky a narody tak zaostale … nebo je to naopak. Nevim kde se stala chyba, nejsem jazykovedec, analyzu jsem si nedelal, ale pripada mi, ze pri cetbe prvorepublikovych autoru jsem prechodniky potkaval bezne, ze vzacne ani archaicke nebyly. Tak bych si tipoval ze se s prechodniky v cestine vyporadali az predstavitele delnicke tridy, kteri se chopili po valce kormidla a rozhodli, ze „nas clovek“ zadne burzoazni prechodniky nepotrebuje. Mozna je sami neumeli vlastne moc pouzivat… Ale je to jenom muj dojem.
    Jeste jednou dekuji za Vas prispevek,
    Jan Huk

  17. Pro sloveso ignorovat nelze vytvořit přechodník minulý! Netvrďte mi, že jste zdatná, když nepoznáte nedokonavé sloveso!

  18. Moc děkuji autorovi za skvělý výklad. Čeština je úžasná a bylo by škoda nepoužívat přechodníky jen proto, že je neumíme správně vytvořit. Věta, kde je použit přechodník, je hned libozvučnější.

  19. 1. Předně souhlasím s Janem z 6, září 2012, že v článku došlo k záměně přechodníků sloves jet a jíst.
    2. Jak je to s rozlišením ustrnulých tvarů např. „tak říkaje“ a „tak říkajíc“? Není v tom bangladéš??

  20. Většina lidí používá slovesné přídavné jméno (vzniklo z přechodníku, např. křičíc-í, prosíc-í atd), stačí se podívat na noviny, TV a pod. Já používám universální ženský rod, jednotné číslo, tedy: křičíc, prosíc (ve všech formách: muž křičíc, žena křičíc, děti křičíc, lidé křičíc … Vím, není to správné, ale každý tomu rozumí, a je to jednoduché (pro mne). Většina lidí přechodníky používat neumí. Jazyk není a nesmí bý fosilie. :D

  21. tak todle je teda darda :-))) asi bych tonastudoval, ale spis je nebudu pouzivat … obzvlaste doted to nepotrebujic

  22. Mohu se zeptat, jak je to s přechodníky u bezrodých podmětů (zájmena já, ty….)? Rozhoduje přirozený rod? Tedy jsem-li muž, píšu „nemaje“?

Odpovědět