„Při použití malými dětmi nebo nemohoucími osobami zajistěte odpovídající dozor, aby nedošlo k hraní nebo špatnému zacházení se spotřebičem.“ Tak co říkáte, je tato věta česky? Prosím, je psána v češtině, českými slovy, ale to je tak asi všechno, co má s naší mateřštinou společného.

Vybral jsem jen jeden z mnoha příkladů ze své korektorské praxe, jež ukazují, jaké problémy nám někdy činí vyjadřovat se opravdu česky – tedy ne jen používat česká slova a vazby, ale také vyjadřovat se přirozeně, podle logických zásad a stylových pravidel.

Jak na to

Když chtějí pisatelé zajistit, aby jejich text zněl opravdu přirozeně, dostávají často radu, aby si při psaní kladli otázku: „Mluví se tak?“ Jinými slovy: „Kdybych tuto myšlenku měl vyjádřit ústně, nikoli psaným projevem, řekl bych to tak?“ A pokud zjistí, že nikoli, měli by větu či spojení opravit. Jenomže trochu se bojím, že už nemůžeme tuto pomůcku použít. Často jsme totiž svědky toho, jak už i v mluveném projevu pověstná „kretenizace“ českého jazyka zakořenila. Stylistické nešvary, které jsme dříve vídali jen v nepovedených textech, a zejména překladech, už pronikly i do řeči mnohých Čechů.

Snažíme-li se tedy, aby byl náš text jazykově vytříbený, vyžaduje to druhdy opravdové soustředění – přemýšlet zkrátka při psaní neustále nejen o obsahu svých slov, ale také o jejich formě. Vybral jsem některé z nejčastějších stylistických prohřešků, abychom si ukázali, na co si (mimo jiné) dávat pozor.

V tomto povídání o stylistice se zaměříme na vady, jež vznikají do značné míry vlivem angličtiny.

Popularita slovesných substantiv

Nejprve se zaměřme na negativní jevy, jež k nám pronikají z angličtiny. Nelze se tomu tak docela divit – stále více českých textů (ať už odborných nebo beletristických) je překládáno z tohoto jazyka, takže pokud překladatel, a případně korektor, neodvede opravdu dobrou práci, zůstávají v textu anglické vazby, slovosled či vyjádření, jen s tím, že jsou převedené do češtiny.

Navíc mám někdy pocit, jako bychom angličtině záviděli, jak stručně a zhuštěně se umí vyjadřovat, a snažíme se ji napodobit. Má to jeden podstatný háček – naše mateřština k takovému zhuštěnému vyjadřování naprosto není přizpůsobena. Uveďme si hned jeden příklad.

Angličtina mnohem méně než čeština používá vedlejší věty. Pokud tedy začneme vedlejší věty nahrazovat slovesnými substantivy nebo jinak, abychom text za každou cenu zkrátili, zní to velmi špatně. Podívejte se na následující útržky vět, které jsem slyšel v televizi nebo četl v různých materiálech:

V případě Vašeho nedodržení smlouvy…
…což dokládá jeho osvobození Diablem.
…její vydávání se za bratra.

Toto jsou velmi nepřirozené věty. Pokud bychom je chtěli napsat česky, mohlo by to znít například takto:

V případě, že nedodržíte smlouvu,…
…což dokládá fakt, že jej Diablo osvobodil.

Co se týče posledního, třetího příkladu, to je snad nejvíce do očí (v tomto případě spíše do uší, zaznělo to v televizi) bijící příklad. Proč? Do formy slovesného substantiva je zde totiž převedeno sloveso se zvratným „se“. U těchto sloves by se používání slovesných substantiv mělo snad zakázat zákonem. V kombinaci s přivlastňovacím zájmenem vzniká už úplná parodie na češtinu: „Její vydávání se…“, „Petrovo zajištění si podpory…“, „Dej mu na vyběhání si papírů dost času…“ To přece nikdo nemůže myslet vážně. A přesto je to běžné.

Nejde jen o substantiva slovesná. Řetězce substantiv jsou vůbec v češtině nepřirozené. Tuto větu jsme mohli vídat před nějakou dobou v pražském metru a asi i jinde (jedná se o výhodu jisté půjčky):

Možnost pojištění schopnosti splácení půjčky.

Pět podstatných jmen za sebou. Přitom řešení je tak jednoduché, stačí nahradit obě slovesná substantiva infinitivem:

Možnost pojistit si schopnost splácet půjčku.

O mnoho lepší, že? Někteří mluvčí, zejména pak překladatelé, by mohli namítnout, že poctivým používáním vedlejších vět vznikají dlouhá a složitá souvětí. Takový problém je však lépe řešit tím, že celek rozdělíme na dvě věty, nežli tím, že většinu vedlejších vět nahradíme nepřirozenými vazbami a slovesnými substantivy. Výsledek možná není tak stručný, ale věřte mi, číst se bude o mnoho lépe. A o to přeci u stylistiky jde.

Trpný rod

Z angličtiny k nám též proniká nadužívání trpného rodu neboli pasiva. Respektive ono v angličtině se o nadužívání nejedná, v tomto jazyce je časté použití trpného rodu zcela „legitimní“. V češtině už méně. Podívejte se například na větu:

Zákazníkova potřeba kvalitního výrobku je naplněna.

Proč ne třeba takto?

Zákazník získává kvalitní výrobek, který potřebuje.

Trpný rod často zakrývá totožnost hybatele děje. V reklamním letáku výrobce spotřebičů už nečteme „Vyrábíme pračky pomocí moderních technologií…“, ale „Naše pračky jsou vyráběny pomocí…“ Jako by se výrobci styděli za výsledky své práce a nechtějí s ní mít nic společného. Nebo je to ušlechtilá skromnost? Ale vždyť i tak se lze trpnému rodu vyhnout! „K výrobě našich praček slouží moderní technologie“. A je to. Nemusí tam být ani výrobci, ani trpný rod. Chce to jen trochu přemýšlet.

Samozřejmě je na místě zopakovat, že trpný rod není nic zapovězeného. Je to legální součást našeho jazyka. Nicméně v češtině používáme mnohem častěji rod činný. To je třeba respektovat.

Ještě jedno varování

Zmíním poslední nešvar z angličtiny. Původně se asi objevil coby doslovný překlad slova „for“. Dnes už se tento jev neomezuje jen na překlady a objevuje se i v textech vytvářených původně v češtině. Snad nejtypičtějším příkladem je běžné zakončení anglických materiálů:

For more information, call… (následuje telefonní číslo)

A tak i my dostáváme často výzvu:

Pro více informací volejte… (následuje telefonní číslo)

Mám chuť volat ani ne tak „pro více informací„, jako spíše „pro Krista pána„! Cožpak by se tam opravdu nevešlo „Potřebujete-li více informací, volejte…“?

Tento problém se samozřejmě neomezuje jen na závěrečné výzvy k telefonování:

Sedadla jsou potažena kůží pro vaše větší pohodlí.

Sedadla možná potažena kůží jsou, ale já po přečtení této věty ve své kůži nejsem. Vy asi také ne.

U vět tohoto typu někdy nevíme přesně, co nám vlastně vadí, ale cítíme, že něco není v pořádku. Také že není. Slovíčko „pro“ není přirozené používat pro vyjádření účelu. Věta by měla znít například „Sedadla jsou v zájmu vašeho většího pohodlí potažena kůží.“ nebo ještě lépe „Sedadla jsou potažena kůží, abyste měli větší pohodlí.“ Nebo „K vašemu pohodlí jistě přispěje, že sedadla…“ a tak dále, a tak dále. Možností je tolik!

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

2 Příspěvků v diskuzi

  1. Dobrý den,

    děkuji Vám za hezký a poučný článek.
    žiji v zahraničí a Vaše články mi pomáhají udržet moji češtinu na patřičné úrovni.

    Prostor pro komentáře k článku se bohužel stal cílem útoku „spamového“ bombardování.
    Prosím vyčistěte jej nebo dejte vyčistit, nekonečný seznam odkazů na pornografické stránky nedělá dobrý dojem, i když všichni vědí, že to není vaše vina.

    S pozdravem ze slunné Itálie

    Petr Bernard
    bývalý amatérsky korektor

  2. Amatersky jste dle meho neustale. Bez zretele k tomu, ze pouzivate spatne uvozovky, z hlediska pravidla c. j. nepripustne, neznate evidentne ani to zakladni, psani carek ve vetach. Co je souvztazny vyraz, netusite, a tak cely zivot, s presvedcenim, ze pravopis umite dobre, delate tyto hanebne chyby.

Odpovědět