Interval.cz se představuje: Martin Snížek

21. srpna 2004

•

Tímto začínáme novou sérii článků o lidech, kteří vám dennodenně přinášejí zajímavý obsah v podobě článků zde na Intervalu. Postupně si představíme autory a redaktory, kteří se musí přetrhnout jen proto, abyste měli co číst. První černý Petr padl na Martina Snížka.

Martin Snížek se narodil 21. 1. 1985 a v současnosti studuje VŠE v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informatika. Do Intervalu začal přispívat počátkem roku 2002 a od té doby napsal již 75 článků. Tématem jeho příspěvků jsou především webdesign a webové technologie jako XHTML, CSS a JavaScript. Právě dopsal knihu CSS pro zelenáče.

Martin Snížek, autor Interval.cz

Jak jste se dostal k psaní článků pro Interval.cz?

Vytvářel jsem si různé svoje weby a často jsem se sháněl po návodech, jak co udělat. V češtině toho moc nebylo a tak když jsem to objevil anglicky, napsal jsem o tom. Takhle také vznikla první série článků pro Interval.cz o menu v DHTML – v době čtyřkových verzí prohlížečů připomínalo jeho vytvoření okultní vědu a v češtině jsem o tom nic nenašel. Přečetl jsem pár anglických článků, rozpitval jednu JS knihovnu a publikoval tento seriál. Interval.cz nemá v oboru webových technologií u nás prakticky konkurenci, takže jsem se rozhodl pro něj.

Píšete články i pro jiný magazín (ať už webový či newebový)?

Dřív jsem napsal několik článků pro Builder a WebTip, ale to už jsou dnes mrtvé projekty. Také jsem něco publikoval na Živě.

Začněme pěkně od začátku. Jak a kdy jste se dostal poprvé k internetu?

Nezačínal jsem na internetu v době, kdy o něm ještě nikdo nevěděl a kdy web neexistoval. Nejsem žádný internetový vizionář. (Smích.) Ba naopak – dostal jsem se k němu jako obyčejný konzument někdy v letech 1997 až 1998, přesně si to nepamatuji. Bylo to přes modem z mého domácího PC – tehdy se ještě platil poplatek poskytovateli připojení.

A jak to bylo s tvorbou webu. Jak a kdy jste s tím začal?

Jako mnoho jiných, i mě fascinovala snadnost publikování na webu – ve Wordu si vytvoříte stránky a dáte je na jeden z freehostingových serverů. I já jsem si takhle vytvářel své první weby (někdy v letech 1998 až 1999), ale pak rostla má náročnost a Word už mě nemohl uspokojit. Tak jsem se poohlédl po nějaké literatuře a koupil si první knížku o tvorbě webu (byla z nakladatelství Computer Press a dnes bych ji nikomu nedoporučil). Potom jsem se začal v této oblasti stále zdokonalovat, začal jsem si hrát s kódem, číst webdesignérské poznatky z různých zdrojů, vylepšovat své weby… A po čase jsem zjistil, že mojí zálibou se stává webdesign.

Píšete pro odborný magazín odborné články. Jaké jsou vaše praktické zkušenosti s tvorbou WWW stránek?

Tvořil jsem svoje weby (psal jsem tam různé věci o knížkách, o společnosti, o sportu), ale jak rostla úroveň mých znalostí o webdesignu, byl jsem s nimi stále méně a méně spokojen a nechtělo se mi je předělávat, takže jsem je jednoho dne kompletně smazal.

V současné době hlavně pomáhám svým známým s jejich weby nebo je pro ně vytvářím. U některých projektů jsem působil také jako konzultant – třeba jsem pomáhal se zpřístupněním Helpnetu.

Kde jste čerpal všechny informace, které jsou dnes základem vašich znalostí?

Informace čerpám z knížek (mám jich v poličce už požehnanou řadu) a webových zdrojů. Na českém webu je to hlavně Sova v síti, Jak psát web, Pixyho weblog a samozřejmě Interval.cz. Ze zahraničních zdrojů to jsou weblogy Jeffreyho Zeldmana, Craiga Saily, magazíny A List Apart, Site Point, Digital Web a další.

Napsal jste pro Interval.cz několik ucelených seriálů – Dynamická menu v DHTML, Odstraňte bariéry svého webu, XHTML – kompletní průvodce… Zastavme se u toho posledního. Seriál o XHTML patří k největším zdrojům informací o XHTML v češtině. Jak vás napadlo ho napsat?

Všechny učebnice (X)HTML, se kterými jsem se setkal, popisovaly tento jazyk hodně zjednodušeně a často nevhodně a chybně. Například mi zde chybělo vysvětlení DTD a jeho vazba na povolenou strukturu dokumentu. Proto jsem se rozhodl seriál o pravém striktním XHTML napsat.

Jak probíhá příprava tak obsáhlého seriálu a jednotlivých článků?

Seriály jsem většinou zpracovával najednou a posílal je do redakce hotové. Samozřejmě to ale neplatilo pro XHTML – zde jsem si vzal vždy nějaké menší téma (například obrázky), celé ho zpracoval, rozdělil do několika dílů a poslal.

Celý seriál byl na Intervalu publikován v průběhu období delšího než rok. Nebylo to pro vás někdy vyčerpávající a zavazující?

Bylo to těžké v době, kdy jsem do toho ještě psal knihu. To už jsem měl odborných textů opravdu nad hlavu. Zavazující to pro mě bylo, ale já si už na začátku řekl, že to dopíšu za každou cenu – nemám rád, když se věci nedokončují.

Co vás vedlo k tomu napsat knihu o CSS pro začátečníky?

Dostal jsem nabídku od vydavatelství a byla to lákavá příležitost (napsat vlastní knihu). Neodolal jsem.

Co v knize najdeme?

Popis CSS na mnoha příkladech, ukázkách a obrázcích, přehlednou a pestrou grafickou úpravu. Snažil jsem se o popis celého jazyka, ale zároveň jsem nechtěl být zbytečně teoretický, i když někdy se tomu nedá vyhnout. Celkově doufám, že kniha člověka připraví na vytvoření vlastního webu v CSS.

Můžete nám říci, jestli se napsání knihy vyplatilo? Autorské honoráře nebývají příliš vysoké.

Ano, vzhledem k tomu, jak málo nás mluví česky, se psaní odborných knih u nás opravdu příliš nevyplatí. Ale nestěžuju si – knihu jsem napsat chtěl a s honorářem jsem byl seznámen již před začátkem psaní.

Na vaší doméně snizekweb.cz prozatím nic nenajdeme…

Doménu vlastním, protože jsem potřeboval nějaký prostor na webu a solidní e-mail – na služby zadarmo už v tomto ohledu nemám nervy.

Neplánujete založení nějakého webdesignérského studia? Nebudete chtít své několikaleté zkušenosti v oblasti tvorby webu zúročit i peněžně?

Moje budoucí podnikání v tomto oboru je možné, ale zatím je to daleko. Uvidíme za pár let.

Co byste jako zkušený webdesignér poradil těm začínajícím?

Aby se stále učili a nikdy si nemysleli, že už všechno o webdesignu ví. A aby se nebáli vytvářet weby. Vůbec nevadí, že budou plné chyb, protože chybami a praxí se člověk nejvíc naučí.

A aby neměli zbytečně velkou úctu k autoritám v oboru, protože i ony se leckdy mýlí.