Webové služby jsou hitem dne. Podle mnoha odborníků představují standard pro novou generaci e-byznysu. Důkazem tohoto tvrzení ostatně může být i fakt, že v podstatě každý nový softwarový produkt tuto formu využití internetu podporuje. Jinak by byl totiž považován za zastaralý.

Přestože se v rámci tzv. nové ekonomiky podobných nových trendů či témat v posledních letech objevila celá řada a mnohé zmizely v propadlišti dějin stejně rychle, jako se objevily na trhu, v případě webových služeb se s největší pravděpodobností něčeho podobného obávat nemusíme. Ostatně velkou budoucnost webovým službám prorokuje také řada odborníků a nástroje pro jejich vývoj již dnes vyvíjí celá řada špičkových firem, včetně takových gigantů jako jsou Microsoft, IBM či Novell.

O možnostech využití webových služeb se mezi odborníky mluví už delší dobu. Nejradikálněji ale vývoj celého oboru asi ovlivnil až americký softwarový gigant Microsoft, když vloni představil platformu .NET. Ovšem praktických příkladů webových služeb již existuje celá řada.

Web services

Webové služby reprezentují nástroj pro inovaci a zefektivnění obchodních procesů v rámci mezipodnikové organizace, nejsou novou technologií. Technologicky jsou webové služby modulární obchodní aplikací se specifikovanými rozhraními, přístupnými a provozovanými v internetovém prostředí.

Jednoduše řečeno – jedná o technologii, která umožňuje integrovat libovolné aplikace provozované na různých platformách a ovládat je prostřednictvím webového rozhraní, tj. z běžného internetového prohlížeče.

Potenciál webových služeb je obrovský. Jejich využití může znamenat velký přínos zejména pro firmy. Dosud totiž bylo velice obtížné integrovat jednotlivé aplikace, které jsou často naprogramovány v mnoha různých programovacích jazycích a navíc jsou provozovány na nejrůznějších platformách. Jejich vzájemné propojení proto nefunguje vždy zcela spolehlivě. Teprve webové služby, resp. otevřený standard XML (eXtensible Markup Language), který webové služby využívají, komunikaci mezi aplikací a klientem značně usnadňuje.

Webové služby prostě naplno využívají toho, že programovací jazyk (je-li možné jej takto nazvat) HTML byl od samého počátku vývoje nezávislý na používané platformě. Proto byl vybrán jako nejvhodnější základ pro univerzální řešení, které by umožnilo naplnit filozofii webových služeb, tj. propojit běžně nepropojitelné aplikace. Tím je již zmíněné XML.

Informace dostupné kdekoliv

Snahou stratégů webových služeb je dát uživatelům možnost přistupovat k potřebným informacím, a to kdykoliv a kdekoliv – a navíc z libovolného zařízení: nejen z běžného osobního počítače či notebooku, ale také z kapesního počítače a nebo mobilního telefonu. A protože mezi jednotlivými zařízeními jsou nemalé rozdíly, musí webové služby fungovat jako dokonale univerzální rozhraní mezi zdrojem dat a uživatelem.

Vzhledem k tomu, že v dnešní hektické době jsou právě informace jedním z faktorů, které často a tvrdě ovlivňují osudy firem, mohou webové služby vychylovat pomyslnou misku vah na stranu jejich uživatelů – potenciálních vítězů.

Jak fungují webové služby?

Webové služby jsou založeny na vzájemné interakci tří základních částí: poskytovateli služeb, registru služeb a samozřejmě samotného klienta.

Poskytovatel služeb

Service Provider, tj. subjekt, který službu poskytuje. Jde o softwarovou či hardwarovou platformu, která zajišťuje provoz vlastních webových služeb.

Registr služby

Service Registry, tj. místo, kde jsou uloženy informace o webových službách a jejich poskytovatelích. Místo, na kterém uživatelé mohou vyhledávat poskytovatele a které současně poskytuje informace potřebné pro navázání komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem služeb.

Klient

Service Requestor, je z obchodního hlediska ten, kdo vyhledává požadovanou funkci. Z hlediska architektury se jedná o aplikaci, která funkci volá, tedy zpravidla aplikace běžící ve webovém prohlížeči ovládaná uživatelem, popřípadě aplikace, která nemá vlastní rozhraní, které nahrazuje právě prostřednictvím webových služeb.

Pro vzájemnou spolupráci jednotlivých částí je důležité, aby byly definovány operace, které zajistí jejich vzájemnou interakci. Jsou to publikování, vyhledávání a propojení.

Publikování

Interakce mezi poskytovatelem služeb a jejich registrem. Bez této operace není fakticky možné webovou službu zpřístupnit klientům a tedy používat ji v praxi.

Vyhledávání

Komunikace klienta s registrem služeb dává uživateli potřebné informace o poskytovatelích webových služeb, resp. samotných webových službách a jejich možném využití.

Propojení

Poslední – a také nejdůležitější – operací je interakce mezi poskytovatelem a uživatelem. Díky ní je možné webovou službu využívat…

Použitá literatura:

Petr Leština: Zaostřeno na web services – Jak fungují?; The Blue Rose, vydavatel: IBM ČR

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět