Jak psát články, které udrží pozornost v době scrollování

Čtení na mobilu změnilo způsob, jak lidé pracují s obsahem. Uživatelé dnes články nelineárně skenují, přeskakují a vracejí se k nim podle momentální pozornosti. To neznamená, že by nechtěli číst delší texty. Jen vyžadují jinou strukturu, jasnější orientaci a menší kognitivní zátěž. Jak se mobilní pozornost skutečně chová a jak psát obsah, který s těmito změnami počítá.

Mobilní pozornost není menší, ale křehčí

Často se mluví o tom, že dnešní uživatelé mají menší pozornost než dříve. Ve skutečnosti se však pozornost sama o sobě nezkrátila. Změnilo se prostředí, ve kterém vzniká.

Mobilní uživatelé jsou schopni věnovat obsahu plnou pozornost, ale jen tehdy, pokud jim to okolnosti dovolí. Na rozdíl od čtení u počítače je totiž konzumace obsahu na mobilních zařízeních téměř vždy přerušovaná.

Uživatel čte v pohybu, mezi notifikacemi, v hluku, s omezeným prostorem na obrazovce. Pozornost se tak nerozpadá sama od sebe, ale je neustále ohrožována okolím. Stačí jeden rušivý prvek (nejasný úvod, dlouhý odstavec, pomalé načítání) a čtení končí.

Podle Nielsen Norman Group lidé na mobilních zařízeních nečtou méně kvůli nezájmu o obsah, ale proto, že je text zbytečně zatěžuje mentálně. Každý nadbytečný krok, nutnost dohledávat kontext nebo nejasná struktura snižují schopnost udržet pozornost.

Mobilní pozornost je proto spíš křehká než krátká. Udrží se tehdy, když text:

• dává smysl okamžitě,
• je snadno čitelný i po přerušení,
• umožňuje rychlou orientaci bez přemýšlení kde vlastně jsem.

Jak dnes lidé čtou obsah na mobilu

Čtení článků na mobilu má svá specifická pravidla. Nejde o zjednodušenou verzi desktopového chování, ale o jiný způsob práce s obsahem. Mobilní uživatel se v textu pohybuje rychle, selektivně a často nelineárně. Ne proto, že by ho obsah nezajímal, ale proto, že se snaží efektivně hospodařit s omezenou pozorností.

Z UX výzkumů i dat o chování uživatelů vyplývá několik opakujících se vzorců:

• První obrazovka rozhoduje – uživatel si během několika sekund vytváří představu, zda text odpovídá tomu, co hledá, zda mu bude rozumět a zda se mu vyplatí číst dál. Nerozhoduje jen titulek, ale i úvod, struktura a celková přehlednost. Pokud první obrazovka nepůsobí srozumitelně, čtení často končí hned na začátku.
• Scrollování je test relevance – každé další posunutí stránky dolů je rozhodnutí pokračovat. Pokud další sekce nepřináší novou hodnotu nebo je nepřehledná, uživatel stránku opouští – na mobilu často jediným gestem.
• Text se nejprve skenuje, teprve potom čte – mobilní čtení začíná rychlým skenováním nadpisů, zvýraznění, seznamů a prvních řádků odstavců. Teprve když text slibuje konkrétní odpověď, uživatel zpomalí a začne číst podrobněji. Článek proto musí fungovat jak pro rychlé projíždění, tak pro soustředěné čtení.
• Čtení je přerušované a návraty jsou běžné – mobilní čtení probíhá po částech, mezi notifikacemi a přepínáním aplikací. Uživatel se proto často vrací k nadpisům či odstavcům. Jasná struktura mu návrat umožní, chaotický text ho ztratí.
• Forma rozhoduje o tom, co zůstane – uživatelé si z mobilního článku odnesou jen to, co bylo nejsnáze dostupné. Přehledná struktura, zvýraznění a jasné formulace proto přímo ovlivňují, jaké sdělení přežije.

Google dlouhodobě zdůrazňuje, že na mobilních zařízeních je klíčová přehlednost a snadná orientace v obsahu. Jasná struktura a srozumitelné členění mají pro uživatele větší význam než stylisticky hezký text bez navigačních vodítek.

Jak by měl vypadat moderní článek pro mobil

1) Silná první obrazovka – první obrazovka rozhoduje o všem. Uživatel musí okamžitě pochopit o čem článek je, zda řeší jeho problém a jestli se v něm dokáže rychle zorientovat. Úvod by měl být krátký, konkrétní a bez vaty. Není to místo pro obecné úvahy ani literární rozjezd, ale orientační bod.

2) Jasná a čitelná struktura – mobilní článek musí být strukturovaný tak, aby se dal rychle projít, číst po částech, bez problémů ho opustit a znovu se k němu vrátit. To znamená časté mezititulky, logické členění do kratších sekcí a konzistentní hierarchii nadpisů. Struktura nahrazuje kontext, který si uživatel nemá čas držet v hlavě.

3) Krátké odstavce a jedna myšlenka – na mobilu nefungují dlouhé bloky textu. Každý odstavec by měl obsahovat jednu hlavní myšlenku, být vizuálně krátký a jít pochopit i vytržený z kontextu. Krátké odstavce nejsou stylistický kompromis, ale způsob, jak snížit mentální zátěž při čtení.

4) Text musí fungovat při rychlém procházení – většina uživatelů text nejprve jen projede očima. Proto musí dávat smysl i bez souvislého čtení – klíčové pojmy by měly být zvýrazněné, důležité informace shrnuté v bodech, nadpisy by měly naznačovat odpověď, nejen téma. Článek by měl být srozumitelný i ve chvíli, kdy z něj uživatel čte jen kostru.

5) Každá sekce musí obhájit svou existenci – na mobilu není prostor pro výplň. Každá část článku by měla přinášet novou informaci, posouvat čtenáře dál nebo mu pomáhat lépe pochopit téma. Pokud sekce jen opakuje už řečené nebo oddaluje pointu, stává se překážkou.

6) Forma podporuje obsah, ne naopak – cílem není hezký text, ale čitelný a použitelný text. Typografie, řádkování, zvýraznění a délka vět mají sloužit porozumění. Jakmile musí uživatel řešit formu, ztrácí kapacitu na obsah. Na mobilu vyhrává ten článek, který se čte bez námahy, umožňuje rychlou orientaci a respektuje omezenou pozornost uživatele.

7) Článek jako otevřená struktura – moderní mobilní článek počítá s tím, že nebude přečten celý, bude čten po částech a část čtenářů si odnese jen fragment. To není chyba, ale realita mobilního čtení. Dobře navržený článek s tím pracuje a snaží se, aby i ten fragment byl hodnotný.

Moderní psaní pro mobil není o zkracování textu, ale o respektu k pozornosti čtenáře. Uživatelé nejsou méně soustředění, jen se pohybují v prostředí plném přerušení, a obsah tomu musí odpovídat. Článek, který na mobilu funguje, tedy musí být přehledný, dobře strukturovaný a čitelný i po návratu.