Mezi záplavou virospamu se poměrně pravidelně objevují v redakční schránce i dopisy, jejichž jednotícím motivem je přání stát se autorem, redaktorem či spolupracovníkem magazínu Interval.cz. A protože informace, které tazatele většinou zajímají, nejsou žádným tajemstvím, rozhodl jsem se vtělit je do tohoto článku.

Ještě než budeme pokračovat, rád bych vyjasnil rozdíl mezi pojmy autor a redaktor. Kdokoli, kdo u nás publikuje svůj článek, je autor. Takový člověk většinou nemá s magazínem žádný pevnější vztah nebo závazky vůči nám, velmi často odpublikuje jen jeden či dva články na nějaké zajímavé téma. Naproti tomu redaktor je členem redakčního týmu, což znamená, že se na přípravě magazínu podílí i jiným způsobem, než jen vlastními články. Redaktory se nestávají lidé, kteří jsou pro nás neznámou a kteří neprokázali dlouhodobou spoluprací trvalost svého zájmu o náš magazín. Což samozřejmě neznamená, že bychom se bránili nabídkám na spolupráci, stačí napsat na adresu redakce a můžeme se dohodnout.

První kroky

Říká se, že první krok je nejdůležitější a do jisté míry je to pravda. Prvním krokem na cestě k publikaci článku u nás je seznámení s naším magazínem. Pokud neznáte oblasti, na něž se zaměřujeme, nemá smysl nás kontaktovat. Nabídnete-li nám článek na téma, o které se nezajímáme, například popis nové linuxové distribuce pro kancelářské počítače, jednoduše vás odmítneme. Maximum, co pro vás v takovém případě můžeme udělat, je nasměrování na nějaký vhodnější magazín, v tomto případě nejspíše na Root.cz.

Kontaktovat redakci dostává smysl teprve tehdy, když máte co říci k programování web-based aplikací, webdesignu nebo e-komerci, což jsou oblasti, na které se soustřeďujeme. V takovém případě zašlete e-mail na adresu redakce@interval.cz a do předmětu zprávy napište například heslo „Novy autor“. Dopis pište raději v prostém textovém formátu a bez diakritiky, vyhnete se tak možným problémům.

Podstatou kontaktního e-mailu je samozřejmě nabídka na zpracování nějakého zajímavého námětu, o kterém jsme zatím nic nepublikovali, nebo na nové zpracování textů, které již zastaraly k nepoužitelnosti. Kromě toho je ale dobré uvést do e-mailu také nějakou povšechnou informaci o sobě, přesněji řečeno o zkušenostech v oblasti, o níž chcete psát. Nemusíte být vysokoškolští profesoři, abyste mohli psát o C#, je ale vždy výhodou, pokud jste už tento jazyk alespoň jednou v životě použili.

První článek

Ať už bude vaše nabídka k autorské spolupráci jakákoli, vždy vás požádáme o vzorový článek. Vzorový článek musí obstát v hodnocení odborného lektora či dokonce několika lektorů (většinou z řad našich dlouhodobých spolupracovníků zaměřených na stejnou oblast), je tedy dobré věnovat mu odpovídající péči. Měl by mít originální námět, myšlenku, a odpovídající formální úpravu. Text plný pravopisných chyb, nesmyslný nebo nečitelný, ať už by byl po odborné stránce jakkoli kvalitní, většinou moc dobrý dojem neudělá.

Potenciální autoři se také často ptají, v jakém formátu mají článek dodat, a já jim odpovídám, že je to jedno. Sami si zvolte vhodný formát, je to vaše vizitka, která se stane součástí naší představy o vás. Až se stanete naším autorem, dostanete přesné pokyny pro přípravu textů k publikaci, ale první článek musíte zvládnout sami, je to součást testu vaší způsobilosti stát se naším autorem. To neznamená, že vás budeme nějak perzekuovat, pokud dodáte nesrozumitelný text uložený v proprietárním formátu nějakého exotickém pseudoeditoru, o kterém nikdo nikdy neslyšel, ale vhodně zvolený formát může věci podstatně zjednodušit.

Někteří autoři se obávají, že v případě vzorového článku vloží své úsilí a čas do něčeho, co se pak zahodí do koše. Ve skutečnosti čím více úsilí článku věnujete, tím méně pravděpodobný je takový osud. Pokud bude váš první článek dosahovat dostatečných kvalit, abychom vás přijali za autora, pak bude vydán a stane se tak vaším prvním článkem v očích čtenářů. Bude-li mít alespoň minimální potenciál stát se kvalitním článkem, některý z našich redaktorů či lektorů se pokusí dovést vás k publikovatelné podobě. Beznadějné případy se naštěstí objevují málokdy.

Byrokratická mezihra

Přes stále ještě poněkud neobvyklou povahu elektronických médií, musíme i my dodržovat určitá pravidla hry, daná zákonem. Tím podstatným, který se dotýká autorů, je samozřejmě autorský zákon, ztělesněný autorskou smlouvou. Tu uzavíráme s autorem ve chvíli, kdy je jasné, že jeho první článek bude publikován. Autorské smlouvě se nelze vyhnout, bez jejího podpisu váš článek vydat prostě nemůžeme.

Někteří lidé vidí v autorské smlouvě něco na způsob smlouvy s čertem nebo prodejem do otroctví. Ve skutečnosti je autorská smlouva spíše oboustrannou deklarací dobré vůle. Autorovi smlouva zaručuje vydání jeho článku v řádném termínu a za odměnu v určité minimální výši, magazínu pak poskytuje právní oporu v případě, že by autor chtěl svůj článek prodat několika různým médiím, nebo v případě, že by si někdo jiný chtěl článek přivlastnit a vydávat ho za vlastní dílo, nebo ho dokonce prodávat.

Autorskou smlouvu stačí uzavřít jen jednou, její platnost se pak vztahuje na všechny články, které nám autor předá k publikaci (a pouze na ně, na žádné jiné). Autorská smlouva neobsahuje žádné „dodatky malým písmem“, ani „antikonkurenční doložky“ a podobné nesmysly.

Autorské odměny

Autorské odměny jsou bolavou patou většiny současných elektronických médií, které neslouží pouze jako internetový přívěsek zavedeného papírového média. Bez ohledu na skutečnou kvalitu článků, reklama na internetu je tak „laciná“, že z ní nelze získat sumy odpovídající reklamě v papírových médiích. To má dopad na veškerou infrastrukturu internetových médií, včetně autorských odměn, které jsou spíše symbolem uznání než potenciálním zdrojem pravidelných příjmů.

Každé internetové médium má trochu jinou filozofii stanovování výše autorských odměn a navíc ji časem mění. I náš magazín prošel různými vývojovými stádii, než dospěl k současnému systému, který podle nás nejlépe zohledňuje specifika publikování v naší oblasti. Nelze však vyloučit, že v budoucnosti dojde k dalším úpravám.

Minimální autorskou odměnu zaručuje autorská smlouva. Její výše je neměnná a v určení konečné odměny prakticky nehraje roli. Podstatný je aktuální „ceník“, který rozesíláme autorům ve chvíli, kdy dochází k jeho úpravám. Tato tabulka udává orientační výši autorských odměn za běžný článek a za články nějakým způsobem výjimečné.

Mnoho médií odměňuje články podle rozsahu (počtu slov či znaků) a podle počtu shlédnutí. Je to dlouholetá praxe, která však odporuje některým ekonomickým principům i povaze média, jakým je náš magazín. U nás si vyšší odměnu nenaklikáte ani myší, ani klávesnicí. Konečnou výši odměny stanovuje šéfredaktor na základě odborného úsudku o kvalitě článku a o jeho prospěšnosti pro magazín, potažmo komunitu čtenářů, která se kolem něj soustřeďuje.

Jinými slovy, napíšete-li kratičký, ale obsažný článeček o výjimečném využití některé málo známé vlastnosti ebXML, který si za měsíc přečte dvacet návštěvníků, můžete dostat mnohem vyšší odměnu, než autor hypermegačteného supertrháku o novém CSS hacku. Což ale neznamená, že onen autor CSS hacku by dostal o to méně, prémie se vyplácí z rezervního fondu šéfredaktora.

A ještě jeden dodatek pro slovenské autory – nemusíte mít obavy, dostane se vám naprosto stejných podmínek jako autorům českým.

Nejsme pracovní tábor

Základním principem Intervalu je dobrovolnost. To platí i pro autory. Na nikom si články nevynucujeme, nikoho si nezavazujeme unfair dohodami. Pokud se autorovi chce napsat článek na téma, které ho zajímá, může tak učinit a může výsledný text nabídnout naší redakci. Samozřejmě je vždy lepší, pokud autor plní své sliby a dodá článek v dohodnutém termínu nebo na dohodnuté téma, pokud mu v tom však brání objektivní příčiny, nijak to nenaruší naše dobré vztahy s ním.

Z principu dobrovolnosti také plyne jeden velmi důležitý závěr – jaký si Interval.cz uděláte, takový ho budete mít!

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

3 Příspěvků v diskuzi

  1. Zdravim,

    asi by bylo minimalne slusne, ak Vam niekto napise, aj v pripade negativnej odpovede, odpovedat na jeho e-mail…

Odpovědět