Každý počítačový program měl a má svou historii – Windows, Linux, MacOS, to pokud nahlédneme do soudku operačních systémů. K tvorbě grafiky již po mnoho let využívají lidé po celém světě nástroj zvaný Adobe Photoshop. Chcete vědět, jak to vlastně všechno začalo?

Na podzim 1987 se Thomas Knoll, v té době uchazeč o doktorát v oblasti počítačového vědění na Michiganské univerzitě, snažil sepsat program, který by mu umožnil zobrazovat počítačové obrázky ve šedé stupnici na černobílém monitoru. Pojmenoval svůj program prostě, jednoduše a výstižně „Display“. Stvořil ho doma na svém počítači Mac Plus jako součást své doktorantské práce. Program s ní ale neměl přímou souvislost, Knoll jej považoval pouze za jakousi méněcennou hříčku.

Úvodní obrázek Photoshopu 1.0.7

Jednou ho náhodou ukázal svému bratrovi Johnu Knollovi, který pracoval ve společnosti Industrial Light & Magic, jedné z několika společností legendárního George Lucase, stvořitele Hvězdných Válek, která se dodnes specializuje na vizuální filmové efekty. Stále přitom patří k nejlepším v oboru, jak dokazují například nejnovější filmy Minority Report či Znamení. John Knoll se pokoušel vytvářet speciální efekty na počítači a požádal svého bratra, zda by pro něj nevytvořil program, který by mu umožnil zpracovávat digitální obrázky. Display se zdál být vhodnou startovací rampou a tak se Thomas pustil do práce.

Uběhlo několik měsíců a původně malý, neperspektivní prográmek nabobtnal. Tak například přibyla podpora načítání různých grafických formátů, John vyvinul jisté podprogramy, které se později měly stát filtry a Tom zapracoval na nových možnostech jako bylo označování různých částí obrázků, vyvažování barev, barevných úrovní a další základní prvky, bez kterých bychom si dnešní Photoshop nedokázali představit. Byl to věčný optimista John, kterého v létě 1988 napadlo, že to, co mají, by mohl být základ komerčně využitelného produktu.

Když jednou v časopise MacWeek zahlédl reklamu na jiný grafický nástroj jménem PhotoMac, rozhodl se, že pojede na konferenci SIGGRAPH (Special Interest Group for the Computer Graphics division of the Association for Computing Machinery) aby zjistil, co vlastně tenhle PhotoMac dovede. To, co objevil, ho jen utvrdilo v přesvědčení, že mohou být úspěšní. A tak začal hledat investora a svého bratra tlačil k neustálému vylepšování.

Zajímavá historka se váže ke vzniku názvu „Photoshop“. John vymýšlel stále nové a nové názvy pro svůj program, ale všechny už byly zabrané. Pak jednou, když předváděl demo svého programu, se komusi svěřil, že nemůže přijít na žádný dobrý název. Dotyčný pan Neznámý pak navrh „Photoshop“.

Ačkoliv John při svém hledání investora prezentoval Photoshop lidem ze společnosti Adobe, skutečný zájem o něj projevil nakonec až výrobce skenerů Barneyscan. Byla uzavřena krátkodobá smlouva a program byl pod názvem Barneyscan XP (verze 0.87) přibalen asi ve 200 kopiích do krabic se skenery. John ale ve svém hledání neustal a tak se zanedlouho opět vydal do kanceláří Adobe, kde byl v tu dobu Russel Brown. Toho možnosti nabízené Photoshopem uchvátili a v září 1988 byla podepsána distribuční smlouva. John a Thomas se konečně mohli naplno pustit do práce a jejím výsledkem bylo vypuštění Photoshopu verze 1.0 v únoru 1990.

To, co ze všeho nejvíce zaručilo Photoshopu od počátku celosvětový úspěch, bylo zřejmě načasování – počátek 90. let je totiž počátkem revoluce v DTP čili předtiskové úpravě, která byla kupodivu podobně načasovaná jak ve světě, tak i u nás. Svoje také sehrála prezentace Photoshopu před veřejností. Zatímco konkurence v podobě Letraset ColorStudia sama sebe předváděla jako specializovaný nástroj určený pouze pro profesionály, Adobe chtěl, aby byl jeho Photoshop přístupný a snadno dosažitelný pro všechny uživatele, kteří vlastní Macintosh. A toho Adobe také skutečně dosáhl, už s verzí 2.0 se totiž z Photoshopu stal průmyslový standard.

Photoshop začaly využívat také četné noviny, zejména k úpravě fotografií. Zatímco dříve bylo potřeba všechno dělat manuálně pomocí rozprašovačů, hadrů, nožů a kbelíků vody, což samozřejmě trvalo nesmírně dlouho a bylo to velmi namáhavé, s příchodem Photoshopu se vše nesmírně zjednodušilo. Také díky tomu se o Photoshopu velmi rychle dozvěděly tisíce potenciálních uživatelů.

„Pracoval jsem dříve pro Atari, to bylo ještě v dobách Pongu, kdy se pixely zdály být velké jako cihly. Bylo to neuvěřitelné když jsem uviděl práci s pixely ve Photoshopu, jako na fotografii. Věděl jsem, že možnosti jsou obrovské, ale nikdo si myslím tehdy neuvědomoval, mě nevyjímaje, jaký dosah bude Photoshop ve skutečnosti mít.“

Russel Brown, výtvarný ředitel Adobe

Photoshop v datech

Únor 1990 – Photoshop 1.0
Červen 1991 – Photoshop 2.0
Listopad 1992 – Photoshop 2.5
Září 1994 – Photoshop 3.0
Listopad 1996 – Photoshop 4.0
Duben 1998 – Photoshop 5.0
Červen 1999 – Photoshop 5.5
Září 2000 – Photoshop 6.0
Duben 2002 – Photoshop 7.0

Verze 2.0 přinesla hned několik důležitých zlepšení. Například se jedná o nástroj Cesty, jejichž autorem je programátor Mark Hamburg, kterého společnost Adobe najala jako pomoc pro ve svém údělu zatím osamělého programátora Thomase Knolla. Konečně také přibyla možnost rasterizovat soubory z Illustratoru, až donedávna vektorové „vlajkové lodi“ společnosti Adobe, objevil se také nástroj Pero a podpora pro CMYK barvy. Verze 2.0 byla celkově rychlejší a stabilnější. Tehdy byla také započata tradice kódových názvu – pro verzi 2.0 zněl kódový název „Fast Eddy“. Objevila se v červnu 1991.

Díky podpoře CMYK zavětřil také tiskařský průmysl a prodejní čísla Photoshopu stoupala rychle vzhůru. Vývoj pokračoval a objevovali se stále noví programátoři, kteří do programu přinášeli užitečná zlepšení. Tím nejdůležitějším rozhodnutím ale bylo započetí vývoje Photoshopu pro Windows. Další verze nesla označení 2.5 (neboli „Merlin“ pro Macintoshe a „Brimstone“ pro Windows). Ještě před jejím dokončením začaly práce na verzi 3.0, která měla přijít s revolucí nesoucí název „Vrstvy“. Bohužel, revoluce se nekonala – vývojáře z Adobe předběhl program Live Picture. Samozřejmě, že následovala obvinění „kdo co od koho okoukal“, resp. že „vývojáři Adobe okopírovali vrstvy z Live Picture“. Pravda je ale taková, že v Adobe pracovali na vrstvách dlouho předtím, než se Live Picture objevil.

Photoshop 3.0 spatřil světlo světa v září 1994 (Macintosh), respektive v listopadu (Windows). Váže se k ní několik zajímavých příběhů z nichž ten nejpalčivější spočíval v tom, že programátoři zapomněli odstranit část programového kódu z betaverze, která zapříčinila nefunkčnost Photoshopu po 1. lednu 1995. Krabice s verzí 3.0 byly tedy okamžitě staženy a nahradila je verze 3.0.1.

Panel nástrojů verze 1.0

Zdálo se, že verzi 3.0 (se všemi jejími upgrady) už nebude v budoucnu čím nahradit – Photoshop vypadal jako dokonalý, definitivní produkt. Programátoři dostávali jiné úkoly nebo se prostě zabývali něčím jiný. Všechno nakonec změnil nápad sjednotit uživatelská rozhraní jednotlivých aplikací z rodiny Adobe. Práce na Photoshopu se ujal Andrei Herasimchuk. Do týmu se vrátili někteří další inženýři a začali pracovat na nových vlastnostech pro verzi 4.0 přezdívanou „Big Electric Cat“.

Změny v této verzi byly skutečně výrazné, zejména co se týká uživatelského prostředí. Ačkoli se někteří fanatičtí uživatelé předchozích verzí bouřili – „proč jste změnili tohle, proč jste změnili tamto?“. Když pak ale změnám přišli na kloub a pochopili jejich logiku, většina polemiky zmizela. Bylo to v době, kdy se před „prostým lidem“ rozprostřela světová pavučina – World Wide Web.

Pátá verze byla, jak už se pomalu stávalo zvykem, ve vývoji dlouho před vypuštěním verze 4.0. Její kódový název zněl „Strange Cargo“. Podivným nákladem měla být v tomto případě zcela nová vlastnost, která se ukázala být jednou z nejzajímavějších celé páté verze, totiž „History palette“. Paletka historie se stala jedním z nejmocnějších nástrojů páté verze a ocenili ji snad všichni, kteří kdy s Photoshopem pracovali. Nelineární historie totiž umožnila mazat jednotlivé akce a přitom zachovat to, co následovalo po nich. Dalším přínosem (ač diskutabilním) byl také nový nástroj Color Management, tedy správá barev přítomná přímo ve Photoshopu.

Konkurence Photoshopu

Color Studio
Digital Darkroom
PixelPaint
PhotoPaint
ColorMacCheese
Color-It Pro
xRes
Live Picture
Quark XPosure

(nutno dodat, že většina těchto programů je dnes dávno mrtvá)

Koncem roku 1998, právě v době, kdy Adobe čelí velkým finančním problémům (krize na Asijských trzích), kdy mnoho lidí odchází nebo dostává vyhazov, je uvolněn Photoshop verze 5.5. Seznam nových vlastností této verze není dlouhý, ale je zde jedna položka, kvůli které stojí za to ji zmínit: totiž World Wide Web. Právě do této oblasti se verze 5.5 pustila se vší vervou (podpora HTML, barev bezpečných pro web, nové možnosti optimalizace obrázků a některé další novinky) a oslavila zasloužené úspěchy.

Tuto pozici jen potvrzuje verze 6.0 vydaná koncem roku 2000. Zaměření na web je tentokrát ještě více zřetelné nežli u „pětpetky“. Množství nových nástrojů a vylepšení se týká zejména práce s vrstvami a textem, exportu a optimalizace pro web, automatizace rutinních akcí a mnoha dalších oblastí. Více než dva roky vývoje prostě přinesly své ovoce a Photoshop potvrdil, že je zavedeným standardem v oblasti grafiky a předtiskové úpravy.

Bude právě nějak takhle vypadat úvod do Photoshopu verze 8.0?

Nejnovější sedmá verze (vydaná v dubnu 2002) opět přichází s mnoha novými vlastnostmi, o kterých jsem ale už psal v jiném článku.

A co dnes dělají praotcové nejrozšířenějšího grafického nástroje na světě? Thomas Knoll žije se svou ženou a dětmi ve měste Ann Arbor ve státě Michigan a užívá zasloužené miliony. Pro Adobe však stále pracuje. John Knoll se již na vývoji programu nijak aktivně nepodílí, stále pracuje v Industrial Light & Magic. Povídá se ale, že Photoshop stále využívá, vždyť to byl právě on, kdo to vlastně celé „zavinil“.

(zpracováno podle článku „10 Years of Photoshop“ od Jeffa Schewea)

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět