V současné době neustále přibývá nových účastníků mikroplatebních systémů, ale i přesto existuje početná skupina lidí, která zatím váhá nebo necítí potřebu zapojovat se do dostupných projektů pokrývajících tuto oblast. Proto se budu v tomto článku zabývat otázkou zda existuje reálná možnost efektivního zpoplatňování nejrůznějších služeb a obsahu pomocí mikroplateb nebo zdali je to jenom ztráta času.

Mikroplatby měly být původně zachráncem on-line služeb jako Napster, kterým by umožnil platit malé poplatky za poslech nebo stáhnutí jednotlivých skladeb a nejen to, mikroplatby by měly radikálně změnit všechny typy webového obsahu a to právě díky schopnosti účtovat miniaturní poplatky s nízkými nebo žádnými náklady za platební transakce. Takto získané peníze by sloužily jako alternativní finanční zdroj k příjmům plynoucím z reklamy, které stále potřebuje více a více webů poskytujících obsah. Následkem toho by došlo zajisté ke zkvalitnění – jak obsahu, tak i on-line služeb.

Vize je to velmi pěkná, ale její úspěšná realizace má zatím hodně úskalí. V podstatě se dá říct, že hlavními činiteli, které rozhodují o efektivnosti zavádění placený služeb pomocí mikroplatebními systémy jsou následující: „co“ – tedy jaký výrobek či služba, „jak“ – tzn. výběr nejvhodnějšího systému a „za kolik“ – tzn. stanovit optimální ceny.

Výběr vhodného produktu či služby, kterou chceme zpoplatnit

Zde hraje negativní roli především fakt, že téměř vše na internetu je zdarma, tudíž zpoplatňovat službu či obsah, který je dostupný jinde ve stejné kvalitě bez poplatků, je ztráta času. Zkusme tedy vyjít z již existujících produktových modelů, kde je již v nějaké formě mikroplatby fungují. V první řadě jsou to zpravodajské nebo informační servery (ROOT, Interval.cz, Lupa, atd…). Zde se zatím jedná pouze o dobrovolné příspěvky za články, které sice nevytváří výraznější zdroj příjmů, ale znamenají první krok v placeném obsahu. Dalším krokem, o kterém polemizuje také Businessweek ve svém článku, je postaven na myšlence, že některé formy obsahu budou dále zdarma ale zbytek se přesune do placené formy, k tomuto názoru se připojuje i server Internet.com (mimo jiné i Salon.com zavádí roční předplatné).

V této oblasti byl vytvořen zajímavý projekt společností Cold North Wind Inc., která provádí archivaci novin na mikrofilm v originální vydavatelské formě a spojuje tak sílu prodeje on-line obsahu s novinovým průmyslem. Archivovaný obsah poté publikuje a poskytuje možnost vyhledávání. Tyto služby prodává na Internetu pomoci spolupráce s microCreditCard, která je schopna účtovat mikroplatby mnohonásobnými způsoby – jak za jednotlivé archivované stránky, tak i formou předplatného. Počátkem roku oznámily prohlášení o zájmu digitalizovat a vydat mikrofilmový archiv New York Post a zpřístupnit jej na Internetu. Čtenáři budou moct vyhledávat a zobrazovat originální tištěný formát novin v archivu téměř 200 let nazpět.Tyto vývojové trendy směřují k podpoře konceptu mikroplateb na webu. Výsledkem by mělo být nejen zvyšování hodnoty obsahu směrem k uživateli, ale i k vytříbení kvalitních informací a on-line služeb. Na zahraničních serverech zpoplatňuje pomocí mikroplateb společnost Qpass archivovaný obsah s relativně dobrými výsledky. Další skupinu tvoří servery poskytující elektronické zboží jako fotky, hudba, loga mobilních telefonů atd.

Výběr nejvhodnějšího poskytovatele mikroplateb

V současné době máme možnost zvolit si pouze ze dvou systémů, které díky své poplatkové struktuře za transakce jsou vhodné pro mikroplateby – jedná se o IlikeQ a Directpay. Oba systémy využívají jakousi pseudoměnu volně „konvertovatelnou“ na reálně peníze. Tudíž, abyste mohli provádět platby, musíte prvně převést určitý obnos z vašeho bankovního účtu na účet u jednoho z výše uvedených subjektů. Jelikož nebudete převádět své peníze při každé nákupu díky nákladnosti a vůbec celkové ztráty efektivnosti a smyslu takového postupu, je nezbytné převést určitý objem peněz, se kterým budete následně disponovat. Současně musí být daný systém tak rozšířen, aby se vám vyplatilo držet zde určitou hotovost. Dále zde vzniká problém s kreditním rizikem. Kdo zaručí, že o tyto peníze nepřijdete? Stačí vám tvrzení poskytovatele těchto služeb? Uvažujme, že kdyby průměrná výše účtu každého uživatele byla 1.000,- Kč, tak při počtu 100 tis. registrovaných členů by měl poskytovatel k dispozici cca. 100 milionů korun a to už je pěkná suma k tunelování. Proto dle mého názoru je také důležité zvolit správnou výši svého účtu pro provádění mikroplateb.

Další nevoli vzbuzuje způsob účtování. Lidé jsou zvyklí od telekomunikačních společností, které můžou představovat určitý model, kde jsou zaznamenávány všechny poplatky za jednotlivé hovory a ty jsou následující měsíc vyúčtovány, kdežto u nás dostupné mikroplatební systémy vyžadují placení napřed za každou jednotlivou transakci.

Dalším klíčovým činitelem při výběru vhodného systému je počet aktivních zúčastněných uživatelů a jejich kupní síla. Protože málo je nám platné, že v tom či onom systému jsou registrovány statisíce uživatelů, pokud jsou nečinní a svou registraci provedli např. jen díky nějaké propagační akci, ve které získali pár korun. Získejte tedy informace kolik je v daném systému aktivních uživatelů, jak mnoho peněz projde skrz celý systém a jaký plány má poskytovatel do budoucna.

Spolehlivost

Základem pro využívání mikroplateb je bezesporu spolehlivost. Představte si však případ, kdy transakce s částkou např. 2 Kč byla špatně zúčtována. Co s tím, když jakákoliv vaše snaha o nápravu této chyby by byla dražší než celé transakce? A co když z vašeho mikroplatebního účtu někdo odečte např. 200 Kč? Nebude následovat odezva ve smyslu, že všechny transakce jsou prováděny přes počítač, který se nikdy nemýlí? Jelikož dnes chybí legislativa k těmto platebním metodám, je to zcela v rukou poskytovatelů, kteří můžou být více či méně přístupni ke stížnostem klientů.

Stanovení optimální ceny

Zde je nezbytné vycházet z aktuální situace konkurence, ať již elektronické na webu či v kamenných obchodech. Prodávají-li se papírové noviny, které obsahují několik rubrik, desítky článků, stovky informací a zhruba 1/3 reklamy v trafice za 6 Kč, je nutné u elektronických článků, studií či informací zvolit relevantní poměr mezi marketingovou hodnotu obsahu a objemem reklamy, ať již ve formě bannerů či jiné podobě. Odprostit i placený obsah od reklamy není dost dobře efektivně realizovatelné v případě, že vydavatel nemá jiné zdroje finanční toku, protože ceny za ekvivalentní obsah by nebyly konkurenceschopné a nemyslím, že příliš mnoho lidí by bylo ochotno platit takové částky. Proto je vhodné rozdělit náklady mezi čtenáře a propagující firmy, ovšem reklama by neměla mít příliš agresivní formu. Jakmile stanovíme poplatek vyšší, obvykle ztrácíte čtenáře a při nižším poplatku zbytečně snižujeme finanční tok.

I když mikroplatby čelí v současné době ostré kritice, která je v mnohých případech oprávněná, existuje přesto podle slov odborníků zabývající se touto oblastí reálný předpoklad širokého rozšíření v letech 2003 až 2005. Také Microsoft se zabývá vývojem webových aplikacích, ve kterých již počítá s mikroplatbami. Vedoucím produktem v této oblasti bude pravděpodobně hudba a jiné zábavné aplikace, které budou následovány zbytkem Internetu. To ovšem neznamená, že všechno, co je na Internetu zdarma bude rázem pryč, pouze budete mít nové a jednodušší cesty k provádění drobných nákupů.

Přeji hezký den.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět