Mikroplatby jako zdroj příjmů?

15. května 2001

Podařilo se vám podařilo vybudovat hodnotný obsah webu a přilákat nějaké zákazníky? Nevíte, jak nejlépe přeměnit své úsilí v kýžený zisk? V současné době drtivá většina příjmů webových stránek poskytujících informace, pochází z reklamy. V mnohým případech však toto řešení neposkytuje dostatečný finanční zdroj, který by pokryl nezbytné investice zabezpečující přežití.

Proto zde vzniká potřeba hledat nové cesty a další příjmové toky. A právě jedno z možných řešení by mohly představovat v poslední době tolik diskutované mikroplatby. Ty totiž můžou vytvářet velmi efektivní alternativu k současným příjmovým modelům nebo sloužit pouze jako doplněk vašeho peněžního toku pro určitou skupinu uživatelů. Systém mikroplateb může také sloužit jako marketingový nástroj pro získávání kvalitních informací od zákazníka, které vám při správné aplikaci poskytnou velmi cenný zdroj dat k určování směru vašeho snažení a vytváření uživatelsky hodnotného obsahu.

Co se skrývá pod pojmem mikroplatba není asi třeba podrobně vysvětlovat, protože většina z vás se určitě s tímto termínem již setkala, ale pro úplnost bych si přeci jen dovolil krátké představení. V podstatě se jedná o malý poplatek, pohybující se řádově od desetin haléřů výše, v závislosti na poskytovaném předmětu a konkurenci. Tato nepatrná částku je účtována uživatelům při vstupu na vaše stránky na webu nebo při stahování určitého obsahu, atd. Protože celosvětová internetová komunita provede biliony malých transakcí denně, existuje zde možnost získání obrovské sumy peněz – bohužel však pouze teoretická.

Používání mikroplateb je poměrně nové řešení, i když již několik systémů více či méně úspěšně pracuje, bohužel většina je zahraničních. Důležitý aspekt vedoucí k úspěšné implementaci mikroplateb na váš Web je nalezení takového systému, který je snadný a nenákladný pro vás (jako prodávajícího) a přitom nevtíravý pro zákazníka. V tomto článku bych vám chtěl nabídnout jakýsi přehled existujících technologií poskytující představu o různých možnostech řešení.

Pro hrubou orientaci je můžeme rozdělit do tří kategorií a to jsou:

  • symbolicky založené (token-based)
  • účtovací (billing)
  • místní (in-house) a vlastnické (proprietary)

Každá z výše uvedených skupin se vyznačuje jedinečnou konfiguraci tří hlavních subjektů, kterými jsou zákazník, prodávající a poskytovatel nebo-li server provádějí zúčtovací transakce.

Symbolicky založený systém mikroplateb pracuje jako určitý zdroj či finanční instituce, která pracuje se specifickým typem měny, provádí a sleduje transakce s tím spojené a v neposlední řadě zajišťuje bezpečnost při aplikaci těchto plateb. Důležitým rysem u těchto služeb je, že pracuje se symbolickou měnou, kterou je možno používat pouze v prodejních sítích, které mají uzavřené smluvní dohody a používání této virtuální měny sloužící jako platební prostředek pro nákup zboží a služeb na Internetu. Takovéto virtuální peníze jsou většinou směnitelné za skutečnou měnu. Přednost tohoto systému spočívá v tom, že zákazník nemusí sdělovat jednotlivým prodávajícím třeba číslo své platební karty (pokud ji ovšem má).

Poskytovatelé účtovacích mikroplatebních služeb využívají již zavedených internetových subjektů, jako jsou telefonní poskytovatelé nebo ISP a přidávají účty za mikroplatby ke svým stávajícím pravidelným fakturám. Všechny transakce probíhají v běžných měnách daného území.

Místní nebo vlastnické řešení jsou všeobecně omezeny na větší společností, které jsou schopny vstřebat s tím spojené správní náklady. Využívání této možnosti je zapříčiněno především z důvodu, že prozatím neexistuje dlouhodobě prověřená funkční společnost zabývající se mikroplatbami, což způsobuje nejistotu (třeba jenom při pohledu na počet zkrachovalých společností za poslední rok). Nicméně, pokud budete chtít vytvořit si svůj vlastní platební systém, je nezbytné mít spoustu odborných znalostí a to nejenom v oboru IT. Dále tento způsob logicky zúží vaši skupinu potenciálních zákazníků oproti všeobecným systémům.

Jak tedy začít?

Prvotními cíly při instalaci mikroplatebního systému, by měla být minimalizace potřeby lidských zdrojů, požadavků na infrastrukturu a získání důvěry a trpělivosti zákazníka. K uskutečnění těchto cílu by měl být systém malý a výkonný s možností integrace s vaším stávajícím nastavením a měl by být transparentní a bezbolestný pro zákazníka (když už není k jeho peněžence).

Nehledě na systém, který si vyberete, je nezbytné oddělit placené sekce na vašem webu a zde vyznačit jednoduchým a nevtíravým způsobem ceny, za které je obsah k dispozici. To většinou představuje upravit HTML kód stránek na základě instrukcí od poskytovatele vybrané služby. Každé uskutečněné a také zpoplatněné spojení pak odešle data na platební server, kde jsou ukládány podrobné záznamy o transakcích , které se dají využít třeba pro marketingové účely a či pro případné řešení sporů.

IlikeQ

Vaši zákazníci budou chtít samozřejmě taky vědět, kdy jsou směrování na placené stránky a kolik je bude jednotlivé kliknutí stát. Abyste se tedy mohli rozhodnout, který systém nejlépe vyhovuje vašim prodejním potřebám, musíte odhadnou sílu vašich IT produktů (které prodáváte) a zákaznických zvyků.

V současné době i u nás existuje pár společností zabývající se touto oblastí, i když většina z nich je vám důvěrně známá, tak si dovolím přeci je uvést jejich výčet.

  • Juicepay, obdoba zahraničního Paypalu – i když tato služba není primárně určena k mikroplatbám, je možné ji pro tento účel využít. Základním principem je, že uživatel složí určitý obnos na účet u Citibanky a díky tomu můžete utrácet na Internetu a to poměrně bezpečně. Nevýhodou pro zákazníka však je, že prozatím tuto službu podporuje málo obchodníků – zatím lze nakupovat pomocí Juicepay především letenky a zájezdy, to znamená že musí na svůj účet u Citibanky převést poměrně velkou sumu peněz, což představuje značny handicap, protože ne každý si to může dovolit. Ovšem kladem zůstává její bezpečnost.
  • Fazole – tato službu však spíše představuje marketingový nástroj než systém mikroplateb. Jako „platební prostředek“ zde slouží tzv. fazole, které zákazník může sbírat a které mu můžete nabízet při provedení určité akce, např. vyplnění dotazníku nebo nákup zboží. Při nasbírání určitého počtu fazolí má obvykle uživatel nárok na slevu nebo přímo na určité zboží. Nevýhodou této služby je, že uživatelé buď bezmyšlenkovitě prozkoumávají Internet a hledají, kde by mohli získat nějaké fazole a sbírají je bez nejmenšího zájmu o obsah webu.
  • IlikeQ, tato služba představuje skutečný mikroplatební systém, používající svoji specifickou měnu „Q“. A tyto „Kvéčka“ je možno získávat buď převodem skutečných peněz v daném konverzním poměru (1Kč=100Q) nebo lze tuto měnu získat stejně jako fazole při nejrůznějších akcích (dotazníky, zobrazení určitého obsahu, atd.) Qéčka může uživatel použít k nákupu zboží a služeb nebo je může za poplatek směnit za běžnou měnu.

Zde je však nutno podotknout, že v současné době jsou mikroplatební systémy, jakožto celé internetové příjmové modely, neustále ve vývoji a ještě nějakou dobu bude trvat nalezení opravdu efektivní strategie, která bude generovat dostatečné množství příjmů.

Možná tou největší překážkou, která stojí proti úspěšnému zavedení mikroplateb je postoj internetových uživatelů, že všechno na Internetu je zdarma. Proto je nezbytné změnit jejich způsob myšlení inovací služeb směrem k zvýšení hodnoty poskytovaných informací a jejich důležitosti v očích uživatele. Je potřeba směřovat e-business k vytváření nových cest, které maximalizují hodnotu informací pro uživatele, k vytvoření důmyslných licenčních a předplatitelských modelů, které vycházející z vnímání hodnoty obsahu zákazníkem atd., což učiní mechanismus on-line placení snadný a pohodlný a hlavně se nabídne uživateli personalizovaný obsah vycházející z jejich preferencí.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Mohlo by vás také zajímat

Nejnovější

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *