Tento portrét má za úkol načrtnout rozvoj ICT služeb ve vzdálené zemi tisíců jezer, která Čechům nejspíš zavání dobrým hokejem, technologickým pokrokem a ukázkovou starostí o životní prostředí. Masivní vývoz elektrotechniky (společně s papírenských zbožím tvoří vedoucí dvojku) a pověst bašty moderní techniky Finové neprohospodařili ani v internetových ukazatelích.

Finsko

Penetrace připojení dosahuje až k magické hranici dvou třetin celé populace, když v posledních letech poposkočila vždy o stabilní 4 %. Většina států se po překročení šedesátiprocentní hranice potýká se stavem nasycenosti, to ovšem pro Finsko kupodivu neplatí.

Suomen Tasavalta – základní data
Populace 5 194 901
HDP* 135 057 milionu euro
HDP na hlavu* 26 033 euro
Míra inflace 2,2%
Nezaměstnanost 9,2% (duben 2003)
Penetrace internetu 64%
B2C e-komerce 570 milionů euro (2001)
On-line reklama 11 milionů euro (2001)

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o data z roku 2002
* v paritě kupní síly (PPP)

Finsko je rozhodně jednou z nejúspěšnějších ekonomik celé Evropské unie, stejně jako jejího výkonného srdce – eurozóny. Problémy velkých, hospodářsky vyspělých evropských zemí (Německa, Francie, Itálie apod.), se Finska dotkly jen vzdáleně. Recese, která kulminovala v roce 2001 (s poklesem růstu HDP pouze na 0,7 %) je pravděpodobně již v této severské zemi zažehnána. Skvělá ekonomická výkonnost vymrštila Finsko v roce 2002 na dvojnásobně progresivnější oběžnici, než představuje průměr dvanácti zemí eurozóny. Mnoho expertů předpokládá obdobné výsledky i v roce 2003. Loni Finsko vykázalo hospodářský růst (HDP) o 1,6 % a nejnovější prognóza finského ministerstva financí (z února 2003) odhaduje letošní nárůst dokonce na úrovni 2,6 až 2,8 %. Nedořešenou slabinou finského hospodářství zůstává poměrně vysoká nezaměstnanost.

Penetrace v tisících
Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Internet – rychlý a snadný zdroj informací

Internetový trh živí svým zájmem o připojení všechny věkové skupiny, nejvíce však uživatelé nad 50 let. Podle Taloustutkimus je průměrný věk finského surfaře poměrně vysoký – 36,7 roku. Zvyšuje se podíl připojených žen. Opět se potvrzuje pravidlo, že ve vyspělých internetových zemích se profil on-line komunity skoro kryje se strukturou celkové populace. Také některé další ukazatele můžeme narazit na standardní evropské kopyto – převažují lidé z měst a s vyššími příjmy.

Nejběžnějším místem přístupu k síti je domácnost (67 % v roce 2001, 69 % v polovině 2002). Internet Finové potřebují hlavně k elektronické komunikaci, e-bankovnictví a návštěvě mediálních serverů (TV a tisk). Posun od internetu jako hračky a zdroje zábavy k seriózní práci je zde zřetelný. Například v září 2001 zahltili zájemci během několika minut všechny domácí a zahraniční zdroje, píšící o americké tragédii. Ačkoliv není považován za nejdůležitější médium, je internet chápán jako nejrychlejší informační alternativa a základní kanál pro získávání znalostí.

Broadband zvyšuje zájem

Většina Finů se k internetu doma stále připojuje přes analogové modemy, ale v kancelářích mohou využívat rychlejších variant. Do budoucna se počítá také se zrychlením bytových přípojek, ale seveřané díky dokonalému konkurenčnímu prostředí zatím nikam nespěchají. Cena za 20 minut připojení ve špičce je ve Finsku nejnižší v celé rozvinuté Evropě.

Posun k rychlejšímu internetu je v zemi skloňován společně se širokopásmovým připojením ADSL. Během roku 2002 proběhlo několik kampaní, jejichž výsledkem bylo dosažení skoro 10% podílu. Protože se na propagaci podílelo hned několik providerů, ceny se postupně snižovaly. Docela přijatelné poplatky vyvolaly zájem zvláště u těch, kteří už propadli surfovací horečce. Stejně jako jinde na světě, je nástup broadbandu bytostně spjat s prodloužením doby, kterou uživatelé na netu stráví. Podle statistik (2Q 2002) visí průměrný Fin týdně na síti okolo 4,7 hodiny a délka standardní seance trvá 25 minut.

Na možnosti širokopásmového internetu reagují také vydavatelé a inzerenti. Ačkoliv je většina zpravodajských webů primárně přizpůsobena majitelům modemů, provozovatelé více a více kalkulují s uspokojením uživatelů ADSL. Do těchto sekcí zařazují videosekvence, animace a podobně. On-line kampaně nyní bývají sofistikovanější, plné nových formátů, těží často z vysokých rychlostí a kapacity širokého pásma.

On-line aktivity
Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Kamenné obchody a konjunktura B2C

Na počátku roku 2002 platilo, že produkty nebo služby na internetu někdy nakoupilo 31 % finských uživatelů. Statistics Finland uvádí, že skupinu e-zákazníků tvoří lidé vzdělaní a mladí. Skoro polovina (45 %) nakupujících nedosáhla věku třiceti let, převažují mezi nimi vysokoškoláci (muži i ženy). V kategorii B2C se nejlépe prodávají knížky (23 %), oblečení (15 %), hudba (12 %) a počítačové zboží (8 %). Odívání se propracovalo na nezvyklou druhou příčku díky tomu, že své on-line aktivity odstartovaly skoro současně tři velké zásilkové domy. Zajímavé je, že Finové preferují tuzemské e-shopy před zahraničními.

Celkový obrat B2C e-komerce za rok 2001 odhadl statistický úřad na 566 milionů euro (osmé místo v Evropě). Hodnota obchodů, realizovaných z ciziny, dosáhla zhruba 55,5 milionu euro. Zajímavé je, že tato bilance nestojí na pevných základech elektronických plateb. Nejobvyklejším způsobem platby za zboží je ve Finsku dobírka (42 %) nebo úhrada faktury (30 %). Používání kreditních karet je v zemi provázeno obavami z jejich zneužití (15 %).

2001: regrese

On-line propagace prožila předloni špatný rok. Podle expertů by důsledkem měla být další koncentrace reklamního trhu v rukou velkých hráčů – jak na straně provozovatelů, tak i zadavatelů. Ve chvíli, kdy bylo evidentní, že éra dotcomů nemá racionální základ, vytratili se také z Finska mezinárodní internetoví brokeři, prodávající prostor v on-line médiích. Počet inzerentů se výrazně redukoval. Zůstaly hlavně zavedené firmy, působící na trhu už nějaký ten pátek. Teprve tento podnět přiměl na počátku loňského roku klasické inzerenty k výraznějšímu testování zásahu on-line médií. To v průběhu sestavování on-line portrétů konstatuji už poněkolikáté, stojí tedy za pozornost, že tento fakt (na rozdíl od některých národních specifik) platí napříč celou Evropou.

Podíl na reklamních výdajích
Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Top domény
Provozovatel URL Unikátní návštěvníci (tis.) Page Impressions (tis.)
Sonera Plaza soneraplaza.fi 1 541 69 461
MSN msn.fi 1 520 17 245
Jippii jippii.fi 1 275 71 782
MTV3 mtv3.fi 1 030 37 873
Eniro Online eniro.fi 885 43 270
Yle yle.fi 596 16 097
Helsingin Sanomat helsinginsanomat.fi 587 14 491
Sunpoint sunpoint.net 525 11 643
Ilta-sanomat iltasanomat.fi 509 14 222
Iltalehti iltalehti.fi 483 32 304

Zdroj: Suomen Gallup Web Oy, Suomen Taloustutkimus Oy, duben 2002

Kam kliknout
www.fi (www.fi) Nejlepší finský vyhledávač (finsky)
Soneraplaza (soneraplaza.fi) Vyhledávací portál (finsky)
Keltaiset Sivut (www.keltaisetsivut.fi) Zlaté stránky (finsky)
Yritystele (yritystele.fi) Katalog firem na internetu (finsky)
Internetové domény (www.ficora.fi/englanti/internet) Seznam použitých domén (finsky, švédsky, anglicky)
HEX (hex.com) Helsinská burza cenných papírů (finsky, anglicky)
Helsingin sanomat (www.helsinki-hs.net) Mezinárodní on-line vydání největšího deníku (angl.)
Newsroom Finland (virtual.finland.fi/news) Dobrý zdroj hlavních zpráv z Finska (anglicky)
Valtioneuvosto (www.valtioneuvosto.fi/vn/liston/base.lsp?k=en) Portál finské vlády (finsky, švédsky, anglicky)
FICORA (www.ficora.fi/englanti) Regulační úřad pro oblast telekomunikací, médií, internetu (finsky, švédsky, anglicky)
Statistics Finland (www.stat.fi/index_en.html) Základní finské statistiky, přístupné na internetu (finsky, švédsky, anglicky)
Helsinki TV (www.htv.fi) Analogová a digitální TV, širokopásmové připojení (finsky, anglicky)

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět