On-line portrét: Maďarsko (.hu)

Maďarsko má v mnoha ohledech velmi podobné výchozí podmínky a ekonomické výsledky jako Česká republika. Patří do bloku postkomunistických zemí, má skoro stejný lidský potenciál a jako my se cítí napůl členem Evropské unie.

Co se týče využití internetu, potýká se Maďarsko se dvěma obrovskými břemeny. Za prvé: Na síti se vyskytuje jen necelý milion Maďarů (penetrace 13 % řadí tuto zemi na úplný chvost vyspělé Evropy). Za druhé: OECD nedávno oznámila, že Maďarsko má nejdražší ceny připojení ze všech jejích členských států. Dvacet minut surfování ve špičce zde přijde na 120 USD měsíčně, což je asi o třetinu více než jsme zvyklí z našich poměrů (pro srovnání – v USA zaplatíte zhruba třetinu, tj. 40 USD).

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o data z roku 2002
* v paritě kupní síly (PPP)

Česká republika a Maďarsko generují velmi podobná ekonomická čísla. Skoro stejný je hrubý domácí produkt obou států (a to i v přepočtu na hlavu), máme sice menší míru inflace, ale roste nám postupně podíl lidí bez práce. Maďarské republice můžeme ovšem závidět vládní politikou podporovaný hospodářský růst, kolísající kolem tří až čtyř procent, který je v regionu nejvyšší a převyšuje průměr EU. V posledních letech se v této zemi značně zvýšila kupní síla obyvatelstva a snížila nezaměstnanost.

Problematikou internetu se Maďarsko začalo pořádně zabývat během předvolební kampaně v dubnu 2002. Po vítězství levicových stran následoval (pro nás zřejmě málo překvapivý) krok – ustavení Ministerstva informačních technologií. Do vínku dostal tento úřad roční rozpočet v rozmezí 245 až 370 milionů euro a zodpovědnost za zvýšení internetové penetrace napříč sociálním spektrem. Nepůjde to asi úplně snadno, protože s monopolem národního telekomunikačního gigantu Matáv padl také subvencovaný tarif 0,60 euro pro noční a víkendové modemové připojení. Nová vláda teď, zdá se, našla nový model levného internetu, podporovaného ze státních peněz, na který přistoupil nejen Matáv, ale i další společnosti (Vivendi, Pantel a jiné). Tento projekt se netýká širokopásmového připojení.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Mladí a bohatí

Podle závěrů TGI se penetrace internetu zvýšila v Maďarsku za poslední rok o 13 %. Komunita tak mírně nabobtnala na 984 tisíc, což v důsledku znamená, že na síti surfuje asi každý desátý Maďar. Navíc je zájem soustředěn do větších měst (skoro čtvrtina surfařů bydlí v Budapešti). Třetina uživatelů má přípojku v práci, stejné procento se konektuje z domova. Většina návštěvníků stránek ale přichází ze školních či univerzitních pécéček. Zpoždění na straně domácích uživatelů je pochopitelné, jen 20 % domácností vlastní počítač.

Internetovou komunitu reprezentují především studenti, přes 60 % surfařů se rekrutuje z věkové skupiny 14 až 29 let. Počet uživatelek netu se za poslední tři roky ztrojnásobil, čím Maďarky snížily obrovský náskok mužů. Dnes je celkový národní poměr asi 55:45, ale mezi lidmi pod třicet let už došlo k vyrovnání. Výzkum Carnation Consulting prokázal, že profil maďarské on-line komunity připomíná jen vzdáleně to, co si představujeme pod pojmem informační společnost. Průměrný uživatel je studentem nebo byznysmanem, je vzdělán, mlád 19 až 26 let, žije ve městě a patří do vyšší příjmové skupiny. Víc než třetina (41 %) vlastní nebo řídí firmu, případně patří do kategorie „bílých límečků“. Axiom platí přiměřeně i pro ženy, například 79 % surfařek disponuje vlastním mobilním telefonem a 64 % má kreditní kartu.

Mezi nejvíce navštěvované weby určitě patří informační portály, stránky poskytující volné zasílaní SMS zpráv, ale i soft erotické servery.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Sázka na placený obsah

V Maďarsku existují sajty s placeným obsahem, jsou však považovány spíše za okrajové podnikání. Na trhu operují jen dva významní provideři tohoto zaměření. Úhradu za informace po vás bude žádat na jedné straně vydavatel finančních zpráv, který vám zprostředkuje komentované aktuality a klípky z ekonomického světa, na druhé server pro marketingové, PR a média profesionály. Zájemci si na těchto webech denně zobrazí cca 20 tisíc stran.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

On-line pizza

Podle výzkumu Hungarian Online Monitor, iniciovaného firmou Netsurvey v prvním kvartále 2002, jen asi každý dvacátý Maďar (přibližně 5 %) někdy v životě uskutečnil on-line nákup. Budu-li citovat stejný zdroj, který bere v úvahu plány internetové skupiny, pak se v blízké budoucnosti počet zákazníků zvýší na 200 až 250 tisíc. Skoro polovina z nich deklarovala, že koupí zboží v ceně 12 až 40 euro. To by mělo stačit na místní nejoblíbenější komodity: knihy, CD, hardware, software a domácí elektroniku. K národním specialitám patří on-line objednávky fast foodu. Maďaři, které si idealisticky malujeme jako konzumenty guláše, perkeltu, uheráku a čabajky, však kupodivu propadli kouzlu italské pizzy. To je zajímavý a možná také inspirující precedens… Nejběžnější (75 %) je zde platba při převzetí (na dobírku). Je dobré si uvědomit, že v těchto temných odstínech se výzkum International „Key Facts: Internet 2002“ zmiňuje o trhu, který má skoro desetkrát vyšší objem tržeb, než vykazujeme u nás. Takže, jaké „jobovky“ nás čekají ve spojitosti s naší malou kotlinou?

Celkový obrat maďarské e-komerce je odhadován na 12 až 14 milionů euro (2001), z toho přes 8 milionů vygeneroval retail (tedy prodej B2C). Obchodování business-to-business (B2B) se nachází kdesi na počátku cesty (10 % celkových tržeb) a týká se spíš státní správy. Elektronické nakupování je chápáno jako zábava horních deseti tisíc, obecně spíš vládne váhavost a nedůvěra. Hlavní brzdou je pochopitelně nízká penetrace, vysoké poplatky za připojení, nedostatek kapitálu na podnikání a z toho plynoucí nepřijatelné platební podmínky. Přesto 84 % provozovatelů maďarských e-shopů na konci roku 2002 věřilo, že je brzy čeká provozní zisk. Kromě eliminace drahých expertů, které chtějí nahradit vlastními zkušenostmi, se hodlají soustředit na oblast příjmů z on-line reklamy. Ty v porovnání s našimi zvyklostmi nejsou zas až tak malé (dokonce asi o třetinu vyšší než v ČR v měřítku srovnání za rok 2001) a meziročně narůstají. Za největší inzerenty studie označují IT, telco a internetové firmy, následované vydavateli, autovýrobci a bankovními domy. Tedy opět nic, co by se vymykalo běžnému normálu…

Zdroj: Auditonline, únor 2002

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.