Cloud (ZonerCloud) už dávno není jen technické rozhodnutí. V Evropě se z něj stalo i téma práva, bezpečnosti, geopolitiky a ekonomické odolnosti. Právě proto se čím dál častěji mluví o suverénním cloudu. Tedy o takové cloudové službě, u níž má evropská organizace reálnou kontrolu nad tím, kde data leží, kdo k nim může přistoupit, podle jakých zákonů se služba řídí a jak se řeší rizika dodavatelského řetězce.
Co je suverénní cloud
Suverénní cloud je koncept, jehož cílem je zajistit, aby organizace měla reálnou kontrolu nad svými daty, infrastrukturou i provozem cloudových služeb, a to v rámci konkrétní jurisdikce (typicky EU nebo národního státu). Nejde tedy jen o techniku, ale o kombinaci práva, řízení, bezpečnosti a provozu.
Ilustrační obrázek, zdroj: freepik.com
V praxi se pojem suverénní cloud nepoužívá jednotně. Evropská komise ale v roce 2025 publikovala rámec, který se snaží dát pojmu konkrétní podobu – definuje cíle suverenity pro cloudové služby a navazuje na evropské iniciativy typu Gaia-X, bezpečnostní rámce a regulace (např. NIS2, DORA), píše se v dokumentu Cloud Sovereignty Framework.
Suverénní cloud typicky řeší kombinaci těchto věcí:
- Suverenita dat – nestačí, že jsou data fyzicky v EU. Důležité je i kdo k nim může právně a technicky přistupovat, kde leží zálohy a jak je řešena obnova po havárii. Data v EU neznamená plná kontrola nad daty.
- Jurisdikce a vlastnictví – rozhodující je, podle jakého práva poskytovatel funguje a kdo ho vlastní. Suverénní cloud znamená evropský subjekt, evropské právo a vymahatelné smluvní vztahy.
- Provozní suverenita – nejde jen o servery, ale o správu a přístup. Kdo infrastrukturu administruje, odkud a jak je to kontrolovatelné? Suverénní cloud má provoz i dohled v EU.
- Dodavatelský řetězec – cloud je závislý na technologiích a subdodavatelích. Suverénní přístup řeší transparentnost, auditovatelnost a omezení vendor lock-inu.
- Proč nestačí „EU region“ – jedná se o marketingový údaj. Skutečná suverenita vzniká až kombinací: lokace dat + evropská jurisdikce + provoz v EU + kontrola přístupů.
Datacentrum v EU může být jen část skládačky. Pokud je poskytovatel řízen mimo EU, může být relevantní i otázka potenciálního přístupu orgánů třetích zemí k datům a právního konfliktu. Tohle je jeden z důvodů, proč se téma suverenity v Evropě tak řeší.
Proč je to pro EU zásadní – bezpečnost, dodržování předpisů i konkurenceschopnost
1) Bezpečnost: kontrola rizik a odolnost infrastruktury
Cloud je dnes páteří digitální ekonomiky – běží na něm státní správa, zdravotnictví, finance i průmysl. Pokud nad ním EU nemá dostatečnou kontrolu, vzniká systémové riziko. Podle European Union Institute for Security Studies suverénní cloud posiluje bezpečnost tím, že:
- omezuje riziko neoprávněného přístupu k datům ze třetích zemí,
- zajišťuje jasnou odpovědnost provozovatele podle evropského práva,
- usnadňuje reakci na bezpečnostní incidenty a krizové situace,
- podporuje vyšší transparentnost a auditovatelnost provozu.
Pro EU je klíčové, aby kritická digitální infrastruktura nebyla závislá pouze na externích geopolitických faktorech, ale byla dlouhodobě stabilní a předvídatelná.
2) Compliance (dodržování předpisů): zvládnutí regulací bez právní nejistoty
Evropské firmy dnes fungují v prostředí stále přísnější regulace – GDPR, NIS2, DORA, Data Act a další. Suverénní cloud pomáhá tyto požadavky naplnit, protože:
- usnadňuje dodržování pravidel pro ochranu osobních a citlivých dat,
- snižuje právní konflikty mezi evropským a mimoevropským právem,
- zjednodušuje audity a dohled ze strany regulátorů,
- dává firmám větší jistotu, že jejich cloudové řešení obstojí i při změnách legislativy.
Místo neustálého řešení výjimek a právních interpretací dostávají organizace čistší a předvídatelnější rámec.
3) Konkurenceschopnost: autonomie a férový digitální trh
Suverénní cloud není ochranářství, ale snaha vytvořit vyváženější digitální ekosystém. Pro konkurenceschopnost EU je důležitý proto, že:
- snižuje závislost na několika globálních poskytovatelích,
- podporuje rozvoj evropských a lokálních cloudových služeb,
- posiluje technologické know-how a pracovní místa v EU,
- dává firmám větší vyjednávací sílu a možnost volby.
Díky tomu může Evropa budovat digitální ekonomiku, která není jen uživatelem cizích platforem, ale aktivním a suverénním hráčem.
Jak poznat suverénní cloud v praxi – rychlá kontrola pro firmy
Suverénní cloud není o marketingových slibech, ale o ověřitelných faktech. Pokud firma nebo instituce vybírá cloudové řešení (nebo hodnotí to stávající), měla by si projít několik základních kontrolních bodů a otázek.
- Kde fyzicky leží data (primárně i zálohy)?
- Kdo službu provozuje a spravuje (právní subjekt a jurisdikce)?
- Jak se řeší přístupová práva, auditovatelnost a transparentnost subdodavatelů?
- Je smluvně ošetřené, co se děje při požadavku orgánů veřejné moci na data?
- Umím službu opustit (export, migrace, egress poplatky, kompatibilita)?
Jak na to reagují globální hráči – případ AWS European Sovereign Cloud
Suverénní cloud už tedy není okrajové téma. Dokládá to i AWS European Sovereign Cloud, samostatná cloudová infrastruktura, kterou Amazon Web Services připravuje výhradně pro evropský trh. Tím AWS otevřeně přiznává, že samotný „EU region“ pro část zákazníků už nestačí.
AWS plánuje oddělený cloud provozovaný v EU, s evropským řízením, evropským provozem a podporou. Cílem je splnit evropské požadavky na suverenitu dat, provozu i právní odpovědnost, zejména pro veřejný sektor a regulovaná odvětví.
Fakt, že AWS do tohoto projektu investuje miliardy eur (7,8 miliardy eur), potvrzuje, že suverénní cloud je dlouhodobý trend, nikoli marketingová móda. Zároveň ale platí, že taková řešení jsou složitá a typicky míří na velké organizace.
Pro mnoho evropských firem proto dává smysl i lokální poskytovatel, který principy suverénního cloudu naplňuje přirozeně – díky evropskému vlastnictví, provozu a jurisdikci.
ZonerCloud a suverénní cloud
Pokud má mít suverénní cloud v praxi skutečný smysl, musí splňovat víc než jen EU region. ZonerCloud je příkladem řešení, které klíčové principy suverénního cloudu naplňuje přirozeně – díky tomu, že je od základu vybudovaný jako lokální evropský cloud.
Screenshot stránky ZonerCloud, zdroj: zonercloud.cz
- Český provoz, evropské právo – ZonerCloud provozuje společnost ZONER a.s., tedy český subjekt. To znamená jasnou evropskou jurisdikci, smluvní vztahy podle českého a evropského práva a snadnou vymahatelnost odpovědnosti. Pro firmy i instituce je to výrazná výhoda oproti anonymním globálním strukturám.
- Data zůstávají v Česku – produkční data, zálohy i infrastruktura obnovy po havárii ZonerCloudu jsou umístěny na území ČR. Primární datacentrum je v Brně, doplněné o geograficky oddělenou lokalitu pro off-site scénáře. Tím je splněn jeden ze základních pilířů suverénního cloudu – plná kontrola nad tím, kde data skutečně leží.
- Transparentní provoz a bezpečnost – ZonerCloud staví na redundantní infrastruktuře, vysoké dostupnosti a jasně definovaných SLA. Provoz, správa i technická podpora probíhají lokálně, bez přenosu řízení mimo EU. To zjednodušuje audity, řešení incidentů i plnění regulatorních požadavků.
- Suverenita jako vlastnost, ne jako doplněk – na rozdíl od globálních platforem, které musí suverénní cloud složitě oddělovat, je u ZonerCloudu suverenita přirozeným důsledkem jeho architektury a vlastnictví. Pro řadu evropských firem je to jednodušší, čitelnější a často i ekonomicky efektivnější cesta.
- Důvěryhodnost pro veřejný sektor – Zoner je se službou ZonerCloud zapsán v katalogu cloudových poskytovatelů Digitální a informační agentury (DIA). To potvrzuje splnění požadavků kladených na dodavatele cloudových služeb pro veřejnou správu.
ZonerCloud tedy splňuje klíčové podmínky suverénního cloudu – lokální provoz, data v ČR, evropskou jurisdikci a transparentní správu. Pro firmy, které chtějí mít cloud pod skutečnou kontrolou, jde o praktickou a důvěryhodnou volbu.
