Představím parametrickou entitu %attrs;, sdružující v sobě nejpoužívanější atributy, použitelné u většiny elementů. Seznámím vás také se styly a jak je lze začlenit do XHTML. Neopomenu také shrnout poznatky o XHTML, které jste se doposud dozvěděli.

Parametrická entita %attrs; – nejpoužívanější atributy

Tato parametrická entita obsahuje nejpoužívanější atributy, které lze použít u většiny elementů. Ve skutečnosti v sobě sdružuje tři další parametrické entity (všemi už jsme se detailně zabývali):

%coreattrs;
Tato parametrická entita obsahuje základní atributy: id, class, style a title.
%i18n;
Tato parametrická entita obsahuje atributy internacionalizace, tedy lang, xml:lang a dir
%events;
Tato parametrická entita obsahuje základní události, tedy atributy onclick, ondblclick, onmousedown, onmouseup, onmouseover, onmousemove, onmouseout, onkeypress, onkeydown a onkeyup.

Parametrická enita %attrs; v XHTML 1.0 Strict DTD

Styly

Pomocí stylů můžeme definovat, jak se má naše stránka zobrazit na různých zařízeních (počítač, tiskárna, hlasový prohlížeč…). Dnes nejrozšířenějším a v současných prohlížečích jediným použitelným stylovým jazykem je CSS, ale použít můžeme jakýkoli jazyk, jedinou podmínkou je opět vlastní registrovaný MIME-typ. Styly můžeme specifikovat atributem style, definicí přímo v dokumentu pomocí elementu style, nebo v externím souboru, který k dokumentu připojíme pomocí elementu link a procesních instrukcí XML.

Element style – vkládání stylů přímo do dokumentu

Povolený obsah: (#PCDATA)

Atributy:

id       ID       #IMPLIED
Obsahem tohoto atributu je jméno elementu.
%i18n;
Tato parametrická entita obsahuje atributy internacionalizace, tedy lang, xml:lang a dir.
type       %ContentType;       #REQUIRED
Tento atribut musí být uveden, přičemž jeho obsahem je MIME-typ stylového jazyka pro daný element. Příkladem může být text/css pro CSS.
media       %MediaDesc;       #IMPLIED
Hodnotou tohoto atributu je jedno z klíčových slov pro popis cílového média stylu, nebo jejich seznam, kde jsou od sebe odděleny čárkou. Pokud zařízení uživatele spadá mezi uvedená média, je styl interpretován, jinak musí být ignorován. Implicitní hodnotou tohoto atributu je screen. Jednotlivými klíčovými slovy se budeme zabývat za chvíli.
title       %Text;       #IMPLIED
Tento atribut specifikuje popis elementu, který navíc slouží k zařazení elementu do určité skupiny stylů (tím se budeme zabývat v části o odkazování se na externí soubory stylů).
xml:space       (preserve)       #FIXED 'preserve'
Stejně jako u elementu script – tento atribut nepoužívejte, protože nemůže nabývat jiné hodnoty než jakou už má. Říká, že uvnitř elementu style nesmí být interpretem XHTML odstraňován žádná bílá místa. Obsah tohoto elementu musí být v nezměněné podobě předán nějakému vizuálnímu jádru interpreta. Se stejným atributem se setkáme ještě u elementu pre.

Element style v XHTML 1.0 Strict DTD

Element style slouží k definici stylů uvnitř dokumentu, přičemž jednotlivé definice jsou jeho obsahem. Tento element se může vyskytovat pouze v hlavičce dokumentu.

Pro element style platí ty samá pravidla jako pro element script. Nejsou v něm rozeznávány znakové entity, obsah je deklarován jako #PCDATA a je ho proto vhodné uzavřít do sekce CDATA:

/* <![CDATA[ */
… kód stylu …
/* ]]> */
</style>

Stejně jako u elementu script není možné uvnitř elementu style v tomto případě použít znaky ]]> a měli byste se vyvarovat také znaků </ následovaných anglickými písmeny. Stejně jako skripty byly i styly uzavírány dříve do poznámek a stejně jako u skriptů byste se toho měli v XHTML vyvarovat.

Ze stejných důvodů jako u skriptů je lepší vkládat styly do externích souborů a odkazovat se na ně, v tomto případě pomocí elementu link. Uvnitř těchto souborů je možné deklarovat použité kódování, ale většinou zde opět stačí používat ASCII nebo stejné kódování jako u cílového XHTML dokumentu. Odkazováním na soubory stylů se budeme zabývat v části věnované elementu link.

Nyní si představíme jednotlivá klíčová slova pro popis média. Ty se používají v atributu media elementů style a link, přičemž nejsou citlivá na velikost písmen:

screen
zařízení používající k interpretaci obrazovku
tty
zařízení používající neproporciální písmo, tedy písmo se stejnou šířkou všech znaků, např. terminály nebo zařízení s limitovanými zobrazovacími schopnostmi
tv
televizní obrazovka (nízké rozlišení, málo barev, omezená možnost pohybu po stránce, možný zvukový výstup)
projection
promítací zařízení
handheld
kapesní počítač (malá monochromatická obrazovka, nízká přenosová rychlost)
print
zařízení pro stránkový tisk a pro náhled tisku na obrazovce
braille
zařízení s braillovským taktilním výstupem (dotykový displej)
aural
zařízení s hlasovým výstupem
all
všechna zařízení

Specifikace CSS2 navíc představuje médium embossed, které slouží pro tiskárny Braillova písma. Rozdíl oproti braille spočívá v tom, že se jedná o stránkové médium. Toto slovo lze pravděpodobně také použít.

Na závěr ještě poznamenám, že byste neměli v jednom dokumentu používat více než jeden stylový jazyk najednou, protože není nijak vyřešeno, jak by spolu měly „reagovat“.

O čem jsme ještě nemluvili

Z hlavičky dokumentu již zbývají pouze dva elementy, o kterých jsme si ještě nic neříkali: object a link. Elementem object se budeme zabývat v části o vložených objektech, protože se využívá takřka výhradně v těle dokumentu (v hlavičce se vyskytuje jen v případě, že se pomocí něj nějaký objekt přednahrává). Element link se sice může vyskytovat pouze v hlavičce dokumentu, ale má spoustu společných vlastností s odkazy, a proto ho probereme až v části o odkazech.

Shrnutí dosavadních poznatků o XHTML

V následující části bych chtěl stručně shrnout to, co byste měli z našeho seriálu do této chvíle o XHTML vědět:

  • XHTML je základním jazykem pro vytváření webových stránek, přičemž je nástupcem původně používaného HTML. Je založen na XML, což znamená, že se jedná o značkovací jazyk. Pomocí speciálních prvků zde uvádíme informace a jejich vzájemné vazby, význam, důležitost…
  • Základními prvky XHTML jsou elementy, jejich atributy, znakové entity (textové řetězce skládající se ze základních znaků vyjadřující méně časté nebo těžko zapisovatelné znaky) a samozřejmě text, který reprezentuje informace samotné.
  • Syntaxe jazyka XHTML je vyjádřena v DTD (Document Type Definition). Jedná se o textový soubor, kde se nacházejí deklarace všech povolených elementů, jejich atributů a jejich povoleného obsahu (text nebo/a další elementy). Najdeme zde také deklarace textových znakových entit a tzv. parametrických entit. Ty slouží pouze pro účely samotného DTD, ukládají se do nich často používané skupiny atributů nebo elementů, aby se nemusely pokaždé zvlášť vypisovat.
  • V každém XHTML dokumentu se musíme odkazovat na DTD, kterému dokumentu vyhovuje. To se dělá pomocí Deklarace typu dokumentu, uvedené na samém začátku dokumentu. Protože je XHTML aplikací XML, je také vhodné uvést na úplném začátku dokumentu, ještě před Deklarací typu dokumentu, XML deklaraci. Ta sice není povinná, ovšem její použití je silně doporučováno.
  • XHTML dokument je obyčejný textový soubor v určitém kódování. Toto kódování bychom měli uvést na jeho začátku v XML deklaraci a pomocí elementu meta. Asi nejlepším řešením je používat univerzální kódování UTF-8, možné je také ISO-8859-2 nebo windows-1250 pro češtinu a ISO-8859-1 nebo windows-1252 pro západoevropské jazyky.
  • XHTML dokument je celý uzavřen v elementu html a skládá se ze dvou základních částí: hlavičky (vymezené elementem head) a těla (vymezeného elementem body).
  • Hlavička dokumentu musí obsahovat jeden element title, jeden nebo žádný element base a libovolný počet elementů meta, link, style, script a object.
  • Element title uzavírá titulek dokumentu, element base udává základní URI dokumentu a element meta slouží k definici meta-dat. Elementy style a script slouží k definici stylů, respektive skriptů a jejich obsah podléhá speciálním pravidlům. Z tohoto a mnoha dalších důvodů je lepším řešením odkazovat se na externí soubor s definicí stylů/skriptů.
  • Každý XHTML dokument by měl ve své hlavičce obsahovat titulek, popis, klíčová slova, jméno autora a informaci o kódování a jazyku dokumentu.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět