Těsně před koncem prázdnin proběhla internetem tisková zpráva o postupu prezentace české pohádky „Čert ví proč“ do mezinárodní soutěže PRIX EUROPA, kterou orgány EU vyhlašují na podporu originální evropské televizní, rozhlasové a internetové tvorby. I nelenil jsem a hupsnul jsem do toho rovnýma nohama!

Poněkud mne zarazilo, že se v oné tiskové správě neuváděl žádný odkaz na stránky soutěže. Inu, od čeho máme Google, že. A už se divím – stránky PRIX EUROPA jsou podivnou směsicí čehosi, v čem převažuje němčina, a to i v anglické a francouzské verzi, navíc různojazyčné verze nejsou identické. Hledám sekci „PRIX EUROPA EXPLORATION – Internet Fiction“, jenže žádná taková tam není. Zkouším „TV Fiction“ a vůbec se v těch stránkách ryji jako krtek, vše marno, žádná zmínka o nominacích, ačkoli jsem našel cosi o novém zřízení sekce, o níž se zmiňovala i tisková zpráva. Byl jsem připraven na prestižní soutěž, ale tohle rozhodně nesvědčí o ničem dobrém.

To bych se na to podíval…

Neklesaje na duchu neb obeznámen s občasnou ignorací EU hopsám přímo na nominované stránky. Teoreticky se nacházejí na www.certviproc.cz, v praxi je zde ale přesměrování pomocí „třistadvojky“ na sekci speciálních projektů České televize. A hleďme, černomodrá stránka, podle všech známek hostící FLASH intro. Mysleli byste si, že v neděli ráno bude načtení takřka okamžité, když už mám k dispozici plnou kapacitu firemní megalinky? To byste se načekali! Takže nezbývá než kliknout na odkaz pro přeskočení intra. Stejně je o ničem, jak jsem se neopomněl později přesvědčit.

Úvodní stránka internetové prezentace filmu Čert ví proč
www.certviproc.cz, 14. 9. 2003 (plná velikost, cca 100 kB)

Musím uznat, že grafickým ztvárněním na mne udělaly stránky velmi dobrý dojem. Úvodní stránka s čerty zaujme na první pohled a takřka okamžitě člověka vtáhne do příjemně pohádkové nálady, jež je snad všem obyvatelům naší zemičky vlastní. Lví podíl na výsledném dojmu mají samozřejmě ilustrace výtvarníka Fero Liptáka, který v duchu filmové předlohy vytvořil pro její prezentaci na internetu hromadu obrázků.

Co na stránkách najdete? Prakticky všechno, co by vás napadlo hledat, i to, co by vás hledat vůbec nenapadlo. Vcelku logické a velmi přehledné menu vám v přiměřených dávkách nabídne pěknou kupku materiálů z natáčení, rozhovory s herci, profily postav, ukázky z filmu, informace o dostupnosti a všelicos jiného. (Ovšem pozor, do „pekla“ se dostanete jedině přes menu obrázkové.) Velkým plusem je, že tento web, na rozdíl od mnoha jiných podobných projektů, nebyl po svém uvedení opuštěn, ale je stále doplňován a obohacován.

…nebo snad radši ani ne!

Kdybychom se nenalézali na Intervalu, nebo kdyby tento magazín nebyl zaměřen na technologickou stránku věci, mohl bych buď v tomto místě skončit, nebo dál pět ódy na originalitu, nápaditost a vůbec povšechnou skvělost prezentace pohádky Čert ví proč. Jenže jsme tam, kde jsme, což znamená, že nemohu zamlčet, co už asi tušíte – technické zpracování stránek nesahá technickému zpracování pohádky ani po paty.

Prvním pohledem do kódu odhalíte řadu problémů. Stránky nemají definován DOCTYPE, osobně to odhaduji na směs HTML 3.2 a HTML 4.1, okořeněnou řádkou specifik pro MSIE. Kolega Staníček sice v poslední době rozvířil bouřlivou debatu názorem, že by deklarace typu dokumentu neměla být používána, pokud jí dokument neodpovídá, já osobně se však domnívám, že nevalidní stránky by na internetu vůbec neměly být nebo by k nim prohlížeče neměly být tak tolerantní. (A stačilo by třeba malé otravné okénko, které by při každém načtení stránky vyskočilo a pořádně uživatele vyděsilo.) Jak by to asi dopadlo, kdyby se podobně chovaly třeba kompilátory programů?

Dál už to pokračuje v podobném duchu. Stránky mají jednotné TITLE, na některých chybí deklarace kódování, layout je postaven na tabulkách, ačkoli to vůbec není potřebné, a navíc řádně proložen hojnými IFRAME a podobnými nesmyslnostmi. Argument o zpětné kompatibilitě s ohledem na zastaralé prohlížeče, jenž by vás snad mohl napadnout, zde rozhodně neobstojí, protože takovou směskou by se žádný nikdy neprokousal.

Vzhled stránek je, jak už jsem poznamenal, částečně utvářen tabulkami, formátovanými pomocí atributů jednotlivých členských elementů, částečně pak externími i interními CSS (pokud byste doufali ve validitu alespoň tohoto primitivního dokumentu, tak jste pořádně vedle). K řadě efektů, dnes běžně řešených prostřednictvím stylů, je využíváno klientského skriptování, vydávaného za JavaScript. Na takové vychytávky, jako je uživatelská změna velikosti písma, tisk článků nebo vůbec na jakýkoli náznak snahy o zpřístupnění informací pro kohokoli mimo mainstreamovou skupinu stolních PC, můžete rovnou zapomenout.

Příště a zase příště?

Když jsem zde nedávno kritizoval stránky Pražského hradu, vyslovil jsem podivení nad tím, jak může profesionální firma vytvářet internetové stránky nehodné amatéra – začátečníka. Bohužel se ukazuje, že kdokoli může nejen takové stránky vytvářet, ale ještě za ně i sbírat „prestižní“ ocenění, jak mimo jiné nedávno dokázalo vyhlášení www-projektu Českého Telecomu za BestWeb 2003. Čert ví proč se takové paskvily tak snadno na internetu prosazují, když jejich „reálný“ ekvivalent by v „reálném“ světě nevydržel ani deset vteřin. Jenže, řekne nám to?

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět