České úřady veřejné správy zavádějí v rámci e-governmentu takzvaná elektronická podání. Tím optimalizují úřední záležitosti a poskytují rychlejší, spolehlivější a levnější služby. Důležitým prostředníkem je v tomto případě elektronický digitální podpis. Ministerstvo informatiky ČR jej předává také všem obecním a městským úřadům. Avšak, co třeba malá firma, živnostník nebo občan? Jaké mají možnosti? Dokáží se přizpůsobit náročnějším podmínkám a technologiím?

Naše úřady veřejné správy, a také další státní instituce, už konečně běžně využívají elektronickou síť – internet nejen k vyřizování běžné korespondence, ale též ke zrychlení rutinní agendy směrem k firmám a občanovi. Jen namátkově – Ministerstvo financí ČR umožňuje firmám podávat prostřednictvím digitálního podpisu například daně z přidané hodnoty, silniční daně a daně z nemovitostí, Ministerstvo informatiky ČR zpřístupnilo prostřednictvím digitálního podpisu nejen služby e-pokladny, ale od letošního září je v provozu rovněž elektronické podávání Ročních evidenčních listů důchodového pojištění (RELDP).

Nesmím samozřejmě zapomenout na vizionáře internetové komunikace – bankovní domy. Je to mimo jiné Česká spořitelna, která před několika lety zavedla homebanking. Pro urychlení poskytovaných služeb veřejnosti, využívají internet také úřady práce a všechna naše ministerstva. Na většině internetových stránkách je tato elektronická komunikace z důvodů bezpečnostní politiky podmíněna vlastnictvím digitálního podpisu, ověřeného kvalifikovaným digitálním certifikátem. Ten už postupně začínají používat i obecní úřady. Přesto pro mnohého občana a malé firmy je to dosud hudba budoucnosti.

Obecní úřady s digitálním podpisem

Do konce listopadu 2004 mělo předat Ministerstvo informatiky (MIČR) postupně všem obecním úřadům a městským částem (6 253 subjektů) zdarma digitální kvalifikované certifikáty, které slouží k vytváření digitálního podpisu při komunikaci přes internet. Digitální podpis je v podstatě spojením klasického elektronického podpisu s certifikátem zajišťujícím identitu člověka. Jeden digitální podpis je přidělován vždy konkrétní osobě, která bude pověřena vedením elektronické agendy, včetně e-podatelny. Cílem této akce, jak nedávno prohlásil ministr Vladimír Mlynář, je „využívání elektronické komunikace ve veřejné správě a umožnění obcím plnit povinnosti, které jim ukládá nový správní řád“. A to tedy znamená přijímat elektronická podání, doručovat písemnosti na elektronické adresy, v elektronické podobě vydávat nejrůznější správní akty a provozovat elektronické podatelny. Na tento projekt, na němž se podílí První certifikační autorita, a.s. (I.CA) ve spolupráci s Technickým a zkušebním ústavem TESTCOM, uvolnilo MIČR tři miliony korun z vlastního rozpočtu. Podrobné informace jsou k dispozici na serveru tohoto ministerstva, v sekci E-podpis obcím. Technologická část řešení byla převzata z budování maďarského portálu veřejné správy. Řešení obsahové části využívá zkušeností britského portálu Directgov.

Konzervativní přístup úředníků

Postup předávání kvalifikovaných certifikátů obecním a městským úřadům lze označit za pomalý. Zpočátku roku tato akce stagnovala, jelikož k 8. listopadu 2004 bylo vydáno pouze přes tři sta certifikátů! Poté došlo ke zrychlení. K osmnáctému listopadu převzaly úřady celkem 735 certifikátů a v současné době je poptávka nad možnostmi nabídky. Stanovený počet však nebude letos dosažen, takže MIČR posunuje akci ještě na rok 2005. Petra Zindulková z kanceláře ministra Mlynáře to přičítá určitému konzervatismu v přístupu k informačním a komunikačním technologiím, který bohužel stále v ČR panuje. „Nicméně, jak roste informovanost a rozšiřuje se povědomí o našem projektu, roste i zájem obcí o vydávání kvalifikovaných certifikátů,“ dodala.

Elektronická podání

Možností pro snadné vyřízení různých žádostí a formulářů pomoci elektronické komunikace u nás přibývá, což můžeme jen vítat. Ušetří nám to hodně času i financí. Jaké však máme vůbec možnosti? Vybral jsem některé poskytovatelé služeb, jež mi připadají jako podstatné a užitečné.

Ministerstvo financí ČR

Ministerstvo financí ČR (MFČR) drží absolutní prim v elektronické komunikaci s firmami a občany. Do května 2004 přijal tento úřad více než patnáct tisíc elektronických podání. Šlo především o komunikaci prostřednictvím elektronických daňových formulářů s digitálním podpisem, kterou úřad spustil v březnu 2003.

Co všechno server tohoto ministerstva nabízí? Tak předně podání po internetu lze uskutečnit jako podání s datovou zprávou neopatřenou zaručeným elektronickým podpisem. V takovém případě je ovšem vyžadováno úřadem ještě podání v písemné podobě (doručení počítačové sestavy správci daně, e-tiskopis). To je dost nepraktické a zdlouhavé, takže je doporučováno vzhledem k bezpečné komunikaci používat kvalifikovaný digitální certifikát určený pro digitální podpis.

Z hlavní stránky ministerstva se k agendě „Podání“ dostanete volbou z hlavního menu: | Elektronické zpracování písemností | Elektronická podání pro daňovou správu | Vstoupit | Podání |. Otevře se okno České daňové správy Elektronická podání pro daňovou správu, kde si můžete vybrat z nabízených podání daní (viz obrázek). Tato forma je pohodlná především pro firmy, které musí odevzdávat daňová přiznání i několikrát ročně (například přiznání DPH, a to každé čtvrtletí). Kromě toho firmy mohou stejným způsobem oznamovat i nezdaněné částky vyplácené fyzickým osobám.

Výběr elektronického podání daní
MFČR – Česká daňová správa: Výběr elektronického podání daní

Elektronická podání byla podle tiskového mluvčího MF ČR Marka Zemana zprovozněna po technické výluce opět 19. listopadu 2004. Uživatelské prostředí na mě působí velmi dobře, aplikace s formuláři se ovládá jednoduše. Je určena bohužel výhradně pro prohlížeče MSIE 5.01 SP2, MSIE 5.5 SP2 a MSIE 6. Samozřejmě, při otevírání většího objemu dat, jako například podání „Daň z příjmu fyzických osob“, musíme přibližně minutu počkat (podle výkonu PC) až se ze serveru MFČR automaticky stáhne na náš počítač potřebné programové vybavení (JAVA applety) včetně formuláře. Celé zpracování, tedy vyplnění a podepsání dat daňového přiznání, probíhá poté na PC uživatele. Přitom jsou veškerá data chráněna podpisem firmy Verisign (v prohlížeči je zabudována automatická kontrola) proti dodatečnému pozměnění (tedy například přidání viru). V okamžiku, kdy dochází k dávkovému přenosu dat z PC uživatele (vlastnímu odeslání přiznání), je navázána šifrovaná komunikace prostřednictvím https protokolu, která brání odposlechnutí přenášených dat. Data sama o sobě jsou zároveň chráněna proti pozměnění digitálního podpisu. U podání, které proběhne bez zaručeného digitálního podpisu, je užíván stejný postup – aplikace podepisuje data sama.

Elektronické podání silniční daně
MFČR – Česká daňová správa: Elektronické podání silniční daně

Kancelář veřejného ochránce

Kancelář veřejného ochránce má rovněž zřízenu vlastní e-podatelnu. I když odesílatel může zasílat také zprávy nepodepsané elektronickým podpisem, na stránkách veřejného ochránce práv je zdůrazněna priorita přijímání elektronických podání, která stěžovatel opatří digitálním podpisem. Lze použít kterékoli varianty elektronického podání, založené na kvalifikovaném digitálním certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Takové digitálně podepsané podání má stejnou právní váhu jako písemnost, podepsaná vlastnoručně.

Ministerstvo informatiky ČR

Ministerstvo informatiky ČR (MIČR) zahájilo 11. října 2004 ostrý provoz svého Portálu veřejné správy (PVS), na nějž získalo atest podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Jak na portále uvádějí, za první rok zkušebního provozu (od října 2003) zaznamenali přibližně 1,2 milionu návštěv. MIČR však přijímá podání v elektronické podobě již od doby svého vzniku, tedy od ledna 2003.

Na PVS se k podávání elektronických formulářů dostanete z menu | Podání | Elektronická podání prostřednictvím PVS | Vstupte | Přihlášení/Registrace |. Přijdete na zabezpečenou stránku Registrační proces, kde musíte vyplnit referenční a inicializační číslo příslušné služby, o kterou máte zájem. Už druhý rok lze běžně využívat také prostřednictvím digitálního podpisu službu e-pokladna. V současné době je zde dostupné jako jediné podání Ročních evidenčních listů důchodového pojištění (RELDP) České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Stejně jako na serveru MFČR prostřednictvím nabídky České daňové správy Elektronická podání pro daňovou správu.

Portál veřejné správy: Registrace pro elektronická podání
Portál veřejné správy: Registrace pro elektronická podání

K příjemným zjištěním na serveru PVS patří, že je možné se zaregistrovat jako občan a využívat nabídku elektronického podání RELDP prostřednictvím uživatelského identifikátoru a hesla, tedy bez kvalifikovaného digitálního certifikátu a digitálního e-podpisu. Když jsem se o to pokoušel, skončila moje registrace neúspěšně, program žádal specifické údaje, které jsem neznal. Až dotazem na kontaktním místě PVS mi bylo sděleno, že pro tuto registraci je potřeba kontaktovat OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) v místě trvalého bydliště a tam požádat o referenční a inicializační číslo. Ať jsem pátral, jak chtěl, tato informace není na portále nikde zveřejněna, což je zásadní chyba.

Nicméně, i zde připomínají, že u rozhodujících služeb je pro podepsání podání nutný zaručený digitální podpis s kvalifikovaným digitálním certifikátem, který v současné době vystavuje První certifikační autorita (I.CA). Kvalifikovaný certifikát musí obsahovat takové údaje, aby osoba byla jednoznačně identifikovatelná (§ 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSVČR) vychází občanům vstříc. Ve spolupráci s První certifikační autoritou nabízí podávání žádostí o dávky sociální podpory elektronickou cestou, a to v aplikaci Elektronické formuláře SSP. Má usnadnit firmám a občanům komunikaci s orgány státní správy v oblasti státní sociální podpory. Je to jeden z prvních rozsáhlých projektů využívání digitálního podpisu ve státní správě – lze zde požádat asi o dvacet druhů sociálních dávek.

Manuál na těchto www stránkách uvádí, že pro elektronické podání formuláře MPSVČR je vyžadován digitální certifikát vydaný akreditovanou certifikační autoritou I.CA. Certifikáty nesplňující výše uvedené požadavky nelze použít pro elektronické podepsání formuláře v této aplikaci. MPSVČR kromě toho vyžaduje navíc Identifikátor klienta, který I.CA dodává svým zákazníkům bezplatně.

Ministerstvo práce: Podání žádosti o sociální dávky
Ministerstvo práce: Jeden z elektronických formulářů sociální podpory

Výběr digitálních certifikátů

Přes solidní nabídku mají jak občané, tak i menší firmy a živnostníci prozatím o elektronická podání prostřednictvím elektronického digitálního podpisu menší zájem, než se očekávalo. Jedním z důvodu je rozhodně to, že pro většinu transakcí se státní správou a dalšími institucemi musí být uživatel vybaven placeným kvalifikovaným digitálním certifikátem. Nebudu rozvádět princip, který byl na Intervalu již několikrát podrobně popsán a vysvětlen. Problém je v tom, že získání kvalifikovaného digitálního certifikátu vyžaduje určitou „práci“, ověření podpisu na matrice, zaslání formuláře autoritě, včetně nemalého ročního poplatku (I.CA vydává kvalifikovaný digitální certifikát na jeden rok za 752 Kč). A to si představme, že některý z uživatelů využije tento certifikát při komunikaci s úřady třeba jen pětkrát do roka!

Schází konkurence

Další otázkou je výběr certifikačních autorit. Naše firmy a občané nemají stále jinou možnost, než si vybrat z nabídky prakticky jediného poskytovatele kvalifikovaného certifikátu, kterým je První certifikační autorita, a.s. (I.CA). Tento certifikát vyžaduje většina českých úřadů, neboť podle zákona o elektronickém podpisu č. 227/2000 Sb. a upravujícího zákona 226/2002 Sb. je pouze I.CA oprávněna poskytovat služby v oblasti kvalifikovaných certifikátů jako akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb. Lze samozřejmě opět namítnout, že některé instituce (například Hutnická zaměstnanecká pojišťovna) uznávají rovněž certifikát vydaný CA Czechia, Komerční bankou nebo ČSOB. Přesto výběr v oblasti kvalifikovaného digitálního certifikátu, který má zákazník k dispozici, je minimální. Z toho pak vyplývá cenová politika. Konkurence téměř žádná! Stále zůstávají nesplněné sliby, že okruh poskytovatelů kvalifikovaných certifikátů bude rozšířen.

Zlidovění certifikátu?

Ministerstvo informatiky uspořádalo 25. října 2004 pracovní seminář zaměřený na novelu zákona o elektronickém podpisu a provozu elektronických podatelen. Semináře se zúčastnila asi stovka zájemců, manažerů státní správy a expertů z poradenských firem a dodavatelé IS/IT. Většina dotazů se týkala právní úpravu e-podpisu, jeho praktického využití, včetně aplikace elektronické značky (časového razítka) ve firemních informačních systémech a možnosti využívání tohoto nástroje při elektronické fakturaci. Perličkou byl velký zájem účastníků, který převýšil kapacitu přednáškového sálu, což svědčí o vzrůstající zájmu o uplatňování digitálního e-podpisu. Dovolím si ovšem podotknout, že otázce většího rozšíření institutu kvalifikovaného digitálního certifikátu nebyla věnována patřičná pozornost. Nemohu si tedy nevzpomenout na známý výrok ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ing. Jiřího Hoidekra, kterým se na loňském Invexu postavil za zlidovění digitálního podpisu, když navrhoval „elektronický podpis za cenu jednoho piva„. Požadoval, aby Ministerstvo informatiky zajistilo výrazné zlevnění ročního poplatku za e-podpis opatřený kvalifikovaným digitálním certifikátem, vydaným akreditovanou certifikační autoritou.

Ale podívejme se na věc z jiného pohledu. Provozováním kvalifikovaného digitálního certifikátu firmy a občané de facto „mechanizují“ institucím jejich administrativní agendu. Pokud by elektronickou komunikaci přes digitální podpis zainteresovaní uživatelé neuplatňovali, měly by pojišťovny a další úřady více práce s papírováním a úměrně i větší finanční náklady. Z toho logicky vyplývá, že by instituce státní správy (a také pojišťovny a sociálka) měly přispívat na provoz spojený s výdaji při udělování kvalifikovaných digitálních certifikátů. Cena ročního poplatku za jeden certifikát by tak mohla být podstatně nižší a tudíž lidovější. Momentálně je nepřiměřeně vysoká a odrazuje běžného občana i malé firmy, aby více využívaly služeb on-line elektronického podávání formulářů a navazujících služeb.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět