Hledám podnájem… Zn.: Webhosting

10. ledna 2003

Koncem loňského roku byly zveřejněny výsledky Web Hosting Study, které zpracovalo konsorcium Webhosts. První pohled na tuto zprávu, který jsem vám zprostředkoval v předchozím článku, kde jsem se zaměřil především na oblast poptávky ze strany uživatelů. Dnes dáme slovo poskytovatelům širokého spektra služeb, které společně zahrnujeme do kategorie webhosting.

Virtuální, dedikovaný…

Jak už bylo řečeno v minulém článku, za rozvoj webhostingu – jako nakupované služby – může především fakt, že ne všechny firmy mají potenciál provozovat svými prostředky a za podpory vlastních lidí stále složitější a náročnější internetové aplikace. Od původní podoby, která se orientovala jen na podporu v oblasti hardware, software a konzultací, se však dnešní nabídka podstatně liší. Trh webhostingu je dnes rozdělený mezi poskytovatele různé velikosti a úrovně, kteří do konkurenčního prostředí vnášejí řadu dříve neznámých prvků.

Virtuální hosting, kdy si zákazník „pronajímá“ diskovou kapacitu webového serveru a sdílí jeho prostředky a služby s jinými webovými stránkami a aplikacemi, je jedním z nich. Od pronajímatele se pouze očekává, že dodá své dílo a umístí je do vymezeného prostoru. Tato služba může být placená nebo zdarma (tzv. freehosting).

Server housing (co-location hosting) jako první na škále nabídky webhostingu poskytuje alespoň minimální stupeň osamostatnění od jiných klientů. Od zákazníka vyžaduje, aby si koupil server, opatřil a spravoval vlastní software. Hostitel zajistí v tomto případě připojení na páteřní síť plus patřičná komunikační a podpůrná rozhraní.

Dedikovaný hosting je při zachování všech výhod kombinací obou předešlých postupů. Server je fyzicky zcela vyhrazený jedinému zákazníkovi a jeho webovým aplikacím, databázím a e-mailům.

Případy, kdy se firma rozhodne formou outsourcingu svěřit celý proces vývoje a správy aplikace externímu dodavateli, ošetřuje takzvaný managed hosting.

xSP

Dejme tomu, že opravdu nepatříte mezi organizace, které si dokáží vlastními silami zajistit služby, nabízené v rámci webhostingu. Toto rozhodnutí může být důsledkem nedostatku financí na nákup železa a programů, stejně jako potřebných profesionálů – internistů.

Abyste mohli k plné spokojenosti využít nabídky providerů, musíte se naučit mezi nimi rozlišovat. Webhosteři tak totiž sami sebe neoznačují a využívají vznešenějšího titulu service provider (xSP). Původní ISP (Internet Service Providers), průkopníky, kteří se stali legendami na poli internetového připojení, časem doplnily další kategorie. Někteří z nich expandovali právě do sféry webhostingu (ale říkají si HSP, Hosting Service Providers) nebo pronájmu aplikací (ASP, Application Service Providers). Jiní podnikatelé zaměřili své úsilí na specializované služby, například:

  • AIP = Application Infrastructure Provider
  • NSP = Network Service Provider
  • SSP = Storage Service Provider
  • BSP = Business Service Provider (dodavatel celých řešení)

Základní fakta Webhosts Study

Většina hostitelů patří (stejně jako jejich zákazníci) do segmentu SME (small-to-medium sized enterprises). Celých 81 % firem má méně než sto zaměstnanců. Velké procento z nich (skoro 90 %) je „pravými webhostery“, tedy nabízí k provozu vlastní prostředky místo pouhého přeprodeje cizích služeb. Polovina z nich funguje v mezinárodním měřítku, což vyhovuje požadavkům zákazníků, protože ti zařadili geografické umístění serveru mezi nejméně zajímavá kriteria při výběru partnera. Ti poskytovatelé, kteří se chlubí nadnárodním dosahem, nespatřují v žádné zemi výrazné rozdíly v kvalitě služeb. To ale také může znamenat, že neexistuje velký prostor pro další přizpůsobení nabídky speciálním požadavkům klientů.

Struktura respondentů podle poskytovaných služeb

Struktura respondentů podle poskytovaných služeb, Webhosts Study, 2002

Komunitu service providerů drží pohromadě široké portfolio zdrojů a různých typů služeb. Jedním z úkolů výzkumu bylo také odhadnout její strukturu. Je jasné, že respondenti nemusí nutně nabízet jen jednu variantu xSP, ale spíš několik najednou (typickým příkladem je ISP a HSP). Přesto skoro čtvrtina z nich zvolila během dotazování jen jednu možnost, naopak 41 % se zařazuje do více než tří kategorií xSP současně. Průměrný provider nabízí více než dvacet vlastních a šest různých zprostředkovaných služeb.

Typ hostingu

Struktura respondentů podle poskytovaných služeb, Webhosts Study, 2002

Respondenti se opět mohli rozhodnout pro více než jednu možnost. Nejpopulárnější se zdá být virtuální hosting, který je zároveň nejjednodušší.

Jak dokáží provideři odhadnout preference zákazníků?

Protože autoři v rámci Webhosts Study zjišťovali stanoviska obou nejvýznamnějších skupin na evropském trhu, webhosterů a jejich zákazníků, stala se tato platforma logicky příležitostí k  srovnání očekávané a skutečné nabídky (poptávky). Výzkum pojmenoval konkrétně všechny problémy, které při výběru webhostingu řeší internetoví uživatelé, ale na druhé straně odhalil také mínění providerů. Následující tabulka přináší srovnání, co preferují zákazníci s tím, co si o očekáváních uživatelů myslí dodavatelé (webhosteři):

Kritérium Hodnocení zákazníků Mínění providerů
Systémová dostupnost 7,71 6,38
Výkon 7,44 4,86
Bezpečnost 7,35 5,43
Ekonomická stabilita 7,27 4,71
Transparentnost nabídky 7,08 4,57
Flexibilita & rozšiřitelnost 6,92 5,43
Péče o zákazníka / helpdesk 6,90 5,38
Konektivita 6,79 5,38
Cena 6,58 6,00
Možnost přidání funkcionalit 6,58 5,00
Kvalita služeb (SLA) 6,57 3,86
Monitoring 6,18 4,43
Konzultační služby 5,94 4,71
Odborné znalosti, renomé 5,88 4,29
Užití nového SW 5,79 3,57
24 x 7 podpora 5,63 5,14
Shopping bundle 5,63 3,29
Systems Integration Services 5,05 3,57
Velikost providerské firmy 4,52 4,14
Geografická lokace 3,35 3,43

Pozn.: Obě skupiny hodnotili na škále 1 (minimum) až 9 (maximum). Seřazeno sestupně dle hodnocení zákazníků.

Výše uvedené srovnání vyvrací mýtus, že hnacím motorem trhu je pro malé a střední firmy cena. (Platí to také na východ od Aše?) Obě skupiny shodně označily za kritické parametry především systémovou dostupnost a bezpečnost. Provideři poněkud podcenili význam dalších kriterií, které se na straně zákazníků probojovala do první pětky: výkon, vlastní ekonomická stabilita a transparentnost nabídky dodavatele.

Na vrcholu uživatelského žebříčku se umístily především takové požadavky, které jsou těžko realizovatelné z vlastních zdrojů. Předpokladem pro stálou systémovou dostupnost je pevné internetové připojení s neustálým dohledem schopného personálu. Výkon úzce souvisí s investicemi do hardware, software a síťové infrastruktury, jehož instalace a údržba je pro většinu malých a středních firem stále nedosažitelnou metou.

Když se podíváme na druhý konec tabulky, zjistíme, že zahrnuje nejméně kritické problémy, jako například geografické umístění hostingového serveru. Proč tedy vlastně firmy z východního bloku nenabídnou své harddisky pro webhosting firem ze Západní Evropy? Samozřejmě za podmínky, že budou nejen levnější, ale prokáží taky splnění ostatních požadavků na výtečnou.

Budoucí vývoj

Webhosteři očekávají budoucí zisky především ve sféře webovských řešení s lepší podporou online aplikací. Společně se zdokonalením technologií pro uložení dat, rozvojem ASP a outsourcingu by se měly podílet na dalším růstu trhu.

Předchozí článek Toulky po webu 15.
Další článek maturita05.wz.cz
Štítky: Články

Mohlo by vás také zajímat

Nejnovější

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *