Právě jsem se díval na přímý přenos z mistrovství světa v běžeckém lyžování. Zatímco komentátor České televize mluvil o Björgenové, Steiraové nebo Saarinenové, jeho spolukomentátorka žádné -ová ke jménům nepřidávala: „Björgen ztrácí na Saarinen.“ Také si toho všímáte?

Nebo si říkáte, proč se v hudebním světě mluví o zpěvačkách Sinéad O’Connor a Tori Amos, zatímco slavná spisovatelka je známá jen jako J. K. Rowlingová. Je tedy správné cizím ženským příjmením přidávat v češtině koncovku -ová neboli přechylovat? A proč se to vůbec dělá? Nejprve je potřeba si zodpovědět otázku:

Je přechylování povinné?

Stručně řečeno, není. Neexistuje žádné mluvnické pravidlo, které by stanovovalo, že pokud nepřechýlíme cizí příjmení, je to gramatická chyba. Přesto se přechylování stalo přirozenou složkou českého jazyka. Má to své důvody. Navzdory všeobecnému mínění však není prvotním účelem přechylování rozlišit osobu ženského pohlaví od osoby mužského pohlaví. Především jde o jev, který nám umožňuje řádně ve větě skloňovat.

Skloňování je pro češtinu naprosto nezbytné. Naše mateřština je typem jazyka, v němž je snadné vyjadřování i správné pochopení všech souvislostí zcela závislé na měnění koncovek. Samozřejmě existují i slova neohebná, ale ženská jména mezi ně prakticky nikdy nepatří (výjimkou je třeba příjmení Matějů).

Podívejme se tedy na to, jak je pro přirozené a správné znění českého jazyka přechylování prospěšné.

Význam skloňování

„Na ples jsme pozvali i Müllera a Müller.“ Ano, myslíme tím Müllera a Müllerovou. Problém je zde jasně patrný: Mužská jména i příjmení totiž vlastně vždy skloňujeme, a to i ta cizí. Proto objeví-li se v textu náhle ženské jméno neskloňované vedle mužského jména, jehož koncovky se neustále mění, působí to jako pěst na oko.

Ještě více to vynikne, použijeme-li ve větě dvě ženská příjmení, z toho jedno české: „Bez Novákové a Müller by se naše firma položila.“ Některým lidem i takové věty přijdou přirozené, otázkou ale je, zda je to proto, že věty skutečně přirozené jsou, nebo je to spíše tím, že dotyčný nemá mnoho jazykového citu. Vodítko může poskytnout stanovisko jazykové poradny Ústavu pro jazyk český, která k těmto případům uvádí: „Jistě není třeba zdůrazňovat, že kulturní úroveň takového vyjádření výrazně klesá.“

Berme ohled na historii a tradici

Přechylování má v češtině dlouhou tradici a je přirozenou součástí naší mluvnice. Proč tedy najednou zavedený úzus měnit a přechylování ukončit? Souvisí to snad se snahou bastardizovat češtinu jen proto, abychom se přizpůsobili primitivnějšímu vyjadřování některých světových jazyků? Znám dokonce extrémní, i když možná nikoli neobvyklý případ, kdy se jedna moje známá provdala (za muže s nikoli cizím příjmením) a přijala jeho příjmení v nepřechýlené podobě. Důvodem je, že často jezdí s manželem do zahraničí a chtějí se vyhnout starostem, kdyby jim někdo nevěřil, že jsou manželé (protože by měli odlišné příjmení).

Zde je třeba upozornit na to, že jméno v nepřechýlené podobě často užívají ženy, které si jaksi nejsou jisty svým pohlavím a snaží se působit jako muži. Takže pořídit si jméno, jako bych byl transsexuál, jen abych náhodou neurazil nějakého primitiva na Západě, který si myslí, že jiný jazyk než ten jeho na světě neexistuje, mi osobně přijde jako volba špatná. Ale proti gustu…

Samozřejmě musíme brát v úvahu tradici i v opačném smyslu – některá slavná jména totiž naopak z tradice nepřechylujeme. Jsou to například herečka Greta Garbo či již zmíněná Sinéad O’Connor. Dle vyjádření jazykové poradny ale naopak třeba jména prvních dam USA přechylujeme. Takže se naučme Michelle Obamová, přátelé…

Proč se někdy přechylování bojíme

Jaká je první obava, pokud jde o přechylování? Ozývají se hlasy, že není zdvořilé měnit, či vlastně překrucovat cizí jméno. Zmíněná první dáma se přece jmenuje Michelle Obama, má to i v občanském průkazu. Přece ji nebudu oslovovat „Obamová“!

To je samozřejmě správný postřeh. Však také nikdo neočekává, že budeme používat přechýlenou podobu příjmení, když mluvíme či píšeme v angličtině. To by ostatně ani nedávalo smysl. Nezapomeňme, že účelem tohoto postupu je umožnit přirozené skloňování a vyjadřování v češtině. Pokud budu mluvit anglicky, nemám žádnou potřebu příjmení měnit.

Přesto by mohl mít někdo pocit, že napsat i v rámci českého textu přechýlenou podobu je jaksi drzé. Ani takový argument ale neobstojí. Vždyť i sama angličtina, jinak gramaticky až primitivní jazyk, mění znění jmen a nikomu to nevadí. Vezměte si větu „This is Behún’s car“ (Tohle auto patří Behúnovi). Asi byste neočekávali, že se budu po přečtení takové věty bouřit, že deformují moje jméno („Já jsem Behún, a ne Behún’s!“). Ne. Já přece chápu, že anglická gramatika v takovéto větě zkrátka potřebuje podobu mého jména změnit. Proč ne. A my Češi zase kvůli naší gramatice přidáváme -ová.

Jiní lidé poukazují na to, že i mnoho jiných jazyků kromě češtiny používá pro ženy jinou variantu příjmení. Kromě slovenštiny je to například ruština, islandština a některé další. Není v takovém případě trochu nesmyslné přidávat k určitému ženskému jménu ještě -ová, když už koncovku pro ženské příjmení obsahuje ve svém jazyce?

Není to nesmyslné. Nesmíme zapomenout, že v češtině nepřechylujeme primárně proto, abychom odlišili ženy od mužů, ale proto, abychom mohli ženská jména skloňovat. Takže já sice mohu chápat, že paní Gudmundsdóttir z Islandu je evidentně žena (koncovka -dóttir to jasně ukazuje), ale k tomu, abych mohl o této paní přirozeně mluvit v češtině, mi je to houby platné. Takže potřebuji přechýlenou podobu i v tomto případě. (Mimochodem, toto jméno patří jedné slavné zpěvačce, která pod ním ovšem není známá. Schválně – přijdete na to, o kterou dámu jde?)

Jak správně přechylovat

Kromě toho, že z tradice nepřechylujeme některá konkrétní jména (Garbo, Monroe), stejná tradice nás přirozeně vede k tomu, že slovenská jména necháváme v původní podobě, neboť jsou přechýlená podle naprosto stejného vzoru jako česká. Naopak s ruským přechýlením se rovněž z tradice nespokojíme a nahrazujeme jej českým přechýlením (tedy manželka pana Čeplakova je v Rusku Čeplakova, u nás však Čeplakovová).

Důležité poučení rovněž je, že přechýlený tvar tvoříme od kmene (část, která zbude po oddělení koncovky) mužského jména. Často se takto oddělí koncovka -a. Proto tedy paní Obamová, nikoli Obamaová. Z toho rovněž vidíte, že přísně vzato, sportovní komentátoři by o norské běžkyni Steiraové měli správně mluvit jako o Steirové…

Shrnutí

Znamená to vše, že přechylování je zkrátka nutné vždy a všude, jinak se vyjadřuji nepřirozeně? To určitě ne. Používání nepřechýlené podoby může být výslovné přání přímo nositelky jména, pokud například žije v Čechách. Také v encyklopediích se často objevují nepřechýlená příjmení v názvech hesel, aby mohl čtenář zjistit, jak zní příjmení v původní podobě. Takových specifických případů může být více (v oblasti práva apod.).

Snažil jsem se pouze ukázat, že pro přechylování jsou dobré důvody a lze jej doporučit pro velkou většinu případů. Ve stejném duchu se prozatím nese i vyjádření jazykové poradny. Pokud se přesto někdo rozhodne za žádných okolností nepřechylovat, byť i jen z důvodu osobního vkusu, není to gramaticky nesprávně.

A přesto dostala zmiňovaná spolukomentátorka za to, že nepřechylovala, nakonec výpověď. Tak vidíte. To asi není tak docela fér…

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

31 Příspěvků v diskuzi

  1. Chuděra Guðmundsdóttirová by se sice na -ová asi nezlobila, ale sebrat jí takové krásné a historicky tradiční ð a tak jí zmučit příjmení zase jinak, to si snad nezaslouží, ne? :)

  2. podle mně je to blbost, když mrvíme cicí jména z důvodů skloňování, proč to děláme jen u ženských, proč ne u chlapů? vždyť se oba (manžel i manželka) jmenují stejně, podle mně je to barbarský sexismus, který má jen zdůraznit že žena je mužův majetek…

  3. Podle mě je blbost, pokud se příjmení nepřechylují. Pokud si někdo myslí, že to má jen zdůraznit, že žena je cizí majetek, tak asi neumí dost dobře česky (a možná ani neumí psát interpunkční znaménka tam, kde se psát mají) – je totiž třeba odlišovat přechylování (koncovka -ová) od tvoření přivlastňovacích přídavných jmen (koncovka -ova). Příklad: „Novákova žena je paní Nováková.“ Mám si snad myslet, že Angličani a Američani mrví svá vlastní jména (a příjmení), když se třeba řetězec provozoven rychlého občerstvení jmenuje McDonald’s, zatímco jeho zakladatel McDonald? Nikoliv, protože v angličtině je běžné, že se restaurační a podobné podniky označují v podobě „Jake’s“ nebo „at Jake“ (tj. [džejkova] (hospoda) nebo (hospoda) U [džejka]). No, my Češi jsme anglicky nikdy moc neuměli, o čemž svědčí třeba skutečnost, že někteří používají slovo „džínsy“ namísto správného „džíny“, protože jim patrně nedošlo, že „s“ není součástí kořene slova, ale koncovka vyjadřující množné číslo.

  4. No, mě by docela zajímalo, proč je ve jméně Obama „-a“ koncovka?
    Mimochodem, když se někdo jmenuje třeba Pecen, je jeho (tedy Pecnova, či Pecenova?) manželka Pecnová, nebo Pecenová?

  5. Měl bych dva dotazy/postřehy k tématu:

    Nejprve jeden na odlehčení, cituji: „Používání nepřechýlené podoby může být výslovné přání přímo nositelky jména, pokud například žije v Čechách“. Mohla by toto přání projevit také žena žijící například na Moravě? ;)

    A druhý dotaz. I v češtině je mnoho ženských příjmení, která nekončí na „ová“, a přitom jsou tato jména skloňovatelná (např. Novotná, Černá, Veselá – mimochodem podle http://prijmeni.unas.cz/ patří k 10 nejčastěji používaným příjmením u nás). Pokud bych ale přidal k cizímu ženskému jménu např. jen „á“, dopustil bych se chyby? A to jen proto, že je tu nějaký úzus používat pouze „ová“, a „s Michelle Obamou“ zní proto nezvykle?

  6. to Mem:

    ad 1: Vy jste určitě z Moravy, že? :-) Já nikdy nebyl příznivec lokálního patriotismu, ale budiž: Platí to i pro Moravu a část Slezska patřící do ČR.

    ad 2: Pokud byste k cizímu příjmení přidal jen „á“, dopustil byste se opravdu chyby. Jestli z toho chcete někoho vinit, mohou za to naši předkové, kteří se postarali o to, že už po celá staletí v češtině přechylujeme „-ová“. Je to prostě dáno.

  7. Petr Behún: Ano, momentálně bydlím na Moravě :) (hanáčtina byla v prvních letech něco hrozného, bohužel už mě myslím také značně poznamenala ;)), ale narodil jsem se na Slovensku, žil také v Jižních Čechách apod., takže z lokálního patriotismu mě nemůžete příliš vinit. Nicméně vadí mi nekorektní vyjadřování (ve všech oborech), a je smutným faktem, že zejména obyvatelé Středních Čech a Prahy berou automaticky „Čechy“ jako naši zemi (u zákazníků to samozřejmě přecházím bez osvěty, i když si toho všímám). Bohužel se s tím setkáváme i v masmédiích, a po korektním upozornění často následuje hysterická reakce (teď samozřejmě nemyslím vás :), ale např. producenta jednoho pořadu na Primě, pro kterého byla argumentace SSJČ směšná vzhledem k jeho kariéře novináře a dramatika, kdy pro to měl prostě „lepší cit“ a já byl určitě zapšklý patriot, který chce jen rýpat). Takže spíš nerozumím tomu, proč takové nevinné upozornění vyvolává takové vášnivé reakce :)

    S tím „ová“ to vaši i naši předci skutečně zasklili (manželka mimochodem také není „ová“), k vyčítání máme ale myslím v češtině řadu důležitějších jevů (už samotná diakritika nebyl pro dnešní dobu dobrý nápad :))

  8. „JB: Mám si snad myslet, že Angličani a Američani mrví svá vlastní jména (a příjmení), když se třeba řetězec provozoven rychlého občerstvení jmenuje McDonald’s, zatímco jeho zakladatel McDonald?“

    Já tady ale vidím jeden poměrně významný rozdíl. U přidání ‚s je ve většině případů jasné, jak vypadá původní jméno. Pokud ale uvidím „ová“, těžko bez dalších souvislostí poznám, jak se ve skutečnosti nositelka toho jména jmenuje (což může dělat problém při dohledávání nebo přímém kontaktu). Takže to je celkem srozumitelný argument proti přechylování a argumentace anglickým ‚s (která zazněla i v tomto článku) není zrovna ten správný příklad.

  9. Pokud uvidíte třeba anglické jméno přepsané do ruštiny, budete mít problém ještě větší. V češtině je to prostě zvyk, bohužel si z toho jisté skupiny udělaly agendu.

  10. Se smutkem v srdci rku – žena, byv nábytkem či snad dobytkem mužovým zována jeho býti, tedy toho nového, přibyvšího nedávno, žena nového – ten nový/Nový nabyv ženu zove ji, i my, novou/nového/Nového. Pokud jeho jméno se ustálí či přechyne na Novák, jeho žena Novákova.
    Vaší pravě nerozuměž, dvě cesty kráčíte: jazyku zabudete, a žena se opět stane majetkem.

  11. Kdysi tady někdo prohlásil, že seriozní média přechyluji a bulvár ne, což je samozřejmě blbost. Pamatuji se na Radio Classic (nebo Klasik?), ktere vždy uvádělo jména umělkyň tak, jak se narodily, popř. dle jejich „noms de plume“…, aby nebyly zkomoleny či jinak degradovány, jak mnohdy hezký český jazyk dokáže (MMCH. Michelle Obamová – to je přímo děs!). A tak Maria Callas byla vždy Callas a Monserrat Caballé Caballé a ne foneticky Kabajéová (to jsem v minulosti již zažila a zní to přímo brutálně). A propos, ženské jmeno končící na e/é by snad mělo být bez koncovky -ová, ne? Znám dvě české dámy s příjmením Kabele a Kaberle, což je zřejmě asi tak normální jako Tachecí. Může mi tedy někdo vysvětlit proč se bastardizuje Caballé? Paní Singh, která zde v minulosti přispěla do fóra má mé sympatie a rovněž Kateřina Jacques, kterou bývalý ministr kultury Jandák hanlivě adresuje Žáková, což je přímo do nebe volající…! S pozdravem Helena (s nepřechýleným příjmením).

  12. Ja netusim, s cim mate problem :-) V cestine se nejenom prechyluje, ale take sklonuje. Kdybys mluvil s Maria Callas, take ji neoslovis „Maria“, ale spravne cesky, tj. „Mario“. To neni komoleni? Proste se smirme s tim, ze mluvime cesky a tento jazyk ma jista pravidla, ktera je zahodno dodrzovat.

  13. Pane autore “ vysvetlovacího“ clanku o problemu – OVA. Ja ziji v cizine a jeste jsem se nikde nesetkala, ze by zdejsi media psala nebo hovorila o ceskych znamych osobnostech, napr. o Martine Navratilove nebo o Karoline Kurkove jako o Martina Navratil a Karolina Kurk !!! Jine zeme totiz respektuji cizi zenska jmena a neprizpusobuji si je k vlastnimu pravopisu. To, co media v Cesku s cizimi zenskymi prijmenimi „vyvadeji“ je PROTIZAKONE, protoze se jiz pridanim OVA jedna o jinou osobu !!! Kdyby napr. Sofia Loren o sobe cetla jako o LorenOVA, tak by si bud myslela, ze to neni o ni, nebo by pravem mohla media zazalovala za zamerne komoleni jejiho prijmeni. A pokud je v Cesku problem s napr. Müller a Müller, tak se ma psat bud manzele Müller, nebo pani a pan Müller, nebo, pokud se jedna o jednu osobu, tak se pise zasadne pani Müller nebo pani Müller. Zde se pise a rika pred prijmeni jmeno a vsechny jmena jsou takova, ze je jasne, zda se jedna o muze ci zenu. Napr.: Kurt Müller, Helga Müller. Na matrice se respektuje pro zenu Helga, nikoli Kurt a pro muze Kurt a ne Helga ! Ponechte si sve OVA pro ceske zeny v Cesku a respektujte pravopis cizych zemi tak, jako respektuji ony Cesky.
    P.S: Jmenuje se v Cesku nejaka zena Frantisek ? Pokud ano, tak ma pravo na to OVA !!! Frantisek Novakova. A je to jasny.

  14. „Ponechte si sve OVA pro ceske zeny v Cesku a respektujte pravopis cizych zemi tak, jako respektuji ony Cesky.“

    A proc to teda nedelate sama? Jako cizinku vas zadam, abyste respektovala cesky pravopis, ktery k zenskym jmenum pridava OVA. Nechci po vas nic jineho, nez co chcete vy po me…

    „To, co media v Cesku s cizimi zenskymi prijmenimi „vyvadeji“ je PROTIZAKONE“

    Blabol.

    „Jine zeme totiz respektuji cizi zenska jmena a neprizpusobuji si je k vlastnimu pravopisu.“

    Nemáte pravdu. Nekde se to tak dela, jak rikate, nekde jine zase ne. Nevim, proc bychom zrovna VAS POHLED, meli akceptovat jako jediny spravny. Nas pohled na vec je stejne dobry jako vas.

    Anglictina neprechybuje, stejne jako neobsahuje diakritiku. Cestina prechyluje a obsahuje diaktitiku. Je snad nas jazyk kvuli tomu menecenny: Samozrejme, ze neni. Je jen jiny (stejne jako z pohledu Cecha je zase jina AJ). Takze prosim, TROCHU SOUDNOSTI!

  15. Kecá se vám to hezky, ale až vás celník v nějaké zemičce na druhém konci světa odmítne pustit do země a nechá vás grilovat na letišti s tím, že se buď vrátíte, nebo tam shnijete, protože nemáte v pořádku papíry, tak budete přemýšlet i o zpětném přejmenování, za to vám ručím (samozřejmě se vyjadřuji k přejímání nepřechýleného příjmení některými manželkami cizinců).

  16. No pokud jsem manželkou cizince a nechci přechylovat, tak všechny papíry musí být vystaveny s nepřechýleným příjmením. To jest i oddací list. Pak asi není problém. Já mám svůj cizí pas s nepřechýleným příjmením mého českého manžela, ale český průkaz totožnosti mi byl vystaven s jeho příjmení přechýleným, tak jak to mám na oddacím listě.A i všechny důležité dokumenty jsou vystaveny na přechýlené příjmení, takže doma v cizině se jmenuji tak jak se to vede tam, bez přechýlení, tady s přechýlením a nejsou s tím žádné problémy.

  17. Asi jsem to trochu překombinovala, jsem cizinka a můj manžel je Čech, aby můj předešlý příspěvek byl srozumitelný.

  18. Jak napsal někdo jiný jinde:
    „Madeleine Albrightová se potkala s Eliškou Kaplicky a Kateřinou Jacques.“
    … že zrovna Američanku novináři přechylují, zatímco české ženy si hrdě drží podobu nepřechýlenou (byť Eliška se vdávala v Británii).

    Co se týká přechylování přechýlených ruských příjmení, tam vznikají spíše logické nesmysly. Např. Pavlov bude mít za manželku ženu s příjmením Pavlova, ovšem horlivý češtinář z ní udělá tvar „Pavlovova“, jenže tato paní by měla mít za manžela spíše člověka jménem Pavlovov. Není tomu tak?

    A ještě jsem si všiml, že český komentátor z ČT spíše přechýlí čínská ženská příjmení, a to tak, že koncovku -ová vloží poslednímu jménu, kdežto Korejky nechá v původním tvaru.

  19. „Naopak s ruským přechýlením se rovněž z tradice nespokojíme a nahrazujeme jej českým přechýlením (tedy manželka pana Čeplakova je v Rusku Čeplakova, u nás však Čeplakovová).
    Důležité poučení rovněž je, že přechýlený tvar tvoříme od kmene (část, která zbude po oddělení koncovky) mužského jména.“

    Pan autor asi bude velkym a yntelygentym vodbornikem na slovansky jazyky.
    V prijmeni Čeplakov (Čeplakova) kmenem je jmeno Čeplak, OV a OVA to jsou koncovky!!! Čeplakovová je nesmysl stejne jako Palackýová.
    Neprechylujete prece prijmeni Suchaja (Suchoj – muz.tvar) jako Suchajova, prechylujete to jako Suchá(Suchý) proc jako???

  20. „Vezměte si větu „This is Behún’s car“ (Tohle auto patří Behúnovi). Asi byste neočekávali, že se budu po přečtení takové věty bouřit, že deformují moje jméno („Já jsem Behún, a ne Behún’s!“). Ne. Já přece chápu, že anglická gramatika v takovéto větě zkrátka potřebuje podobu mého jména změnit. Proč ne. A my Češi zase kvůli naší gramatice přidáváme -ová.“

    Pane autore, Behún’s a Behúnovi neni totez co pridavani -ová! Pletete hrusky s jadlkama. Sklonovani a prechylovani!

  21. Charon (ová)
    „Jine zeme totiz respektuji cizi zenska jmena a neprizpusobuji si je k vlastnimu pravopisu.“

    Presne tak, a to je proto, ze ty jazyky jsou pro lidi, jsou srozumitelne. Nikoliv proti lidu jako je v Cesku, kde skupinka plynulych prechylnych ouchylu buzeruje celou ceskou populace.

  22. Anonymní
    “ Jako cizinku vas zadam, abyste respektovala cesky pravopis, ktery k zenskym jmenum pridava OVA. Nechci po vas nic jineho, nez co chcete vy po me…“

    1) To nejde respektovat, protoze s tim OVA se jde o uplne jine jmeno a jinou osobu. Jako ctenarka MAM PRAVO vedet o co jde v tom ci jinem clanku, (jinak ctu v jinem jazyce) tohle OVA mi vadi protoze to pravo mi ubira. Nepridavani OVA mi naopak nevadi, protoze informacni hodnota v tom je nulova, a nevadi myslim to komukoliv jinemu zdravemu cloveku. Rekla bych ze to prechylovani je diskriminujici a melo by byt omezene pouze na ceska jmena.
    2) Nepsala o sobe jako cizinka, ale ze zije v cizine, naucte se aspon cist!

  23. Anonymní
    „Jine zeme totiz respektuji cizi zenska jmena a neprizpusobuji si je k vlastnimu pravopisu.“
    „Nemáte pravdu. Nekde se to tak dela, jak rikate, nekde jine zase ne. “

    Zajiste, jenze jsou to tak „obrovske“ zeme ktere na mape budete dost dlouho hledat a mluvi se tam skoro vsude anglicky nebo rusky, viz Litva. Taky vsimnete si ze tyhle jazyky zrovna uvadeji v uvozovkach neprechyleny tvar jmena v puvodnem jazyce. V cestine vsak podle treba Ambroziova nic neupresnuji, a neni vubec jasny o koho se jedna (Ambrozi, Ambrozio, Ambrozia … atd). Preferuji konverzace v jazicich srozumitelnych a bez techto blbych hadanek. Proto sbohem ceska media, nazdar anglicka.

  24. Anonymní
    „Cestina prechyluje a obsahuje diaktitiku. Je snad nas jazyk kvuli tomu menecenny:“

    Menecenny ovsem ne, ale nekazde zarizeni podporuje diaktriku, naopak uplne kazdy pristroj umi anglicky a to je vyhoda. Ceskou diaktriku ve svete malokdo podporuje, to je nevyhoda. Ve svete se vetsinou neprechyluje, to je taky nevyhoda. Sbohem cestina nazdar anglictina!

  25. Anonymní
    „Cituji ze clanku:
    „Skloňování je pro češtinu naprosto nezbytné.“
    A vy se s tim proste smirte!“

    Smirte se hlavne s tim ze za nakych par generaci zadna cestina v Ceske Republice nebude, a to i kvuli Vam – prechylakum. Zijeme prece v hlobalizovanem svetu a mame na vybranou v jakem jazyce budu komunikovat. Ten Vas arogantni styl „se s tim proste smirte“ privede v blizke buducnosti k uplnemu odmitani ceskeho jazyka, viz vysledky statni maturity.

  26. Zijeme prece v hlobalizovanem svetu a mame na vybranou v jakem jazyce budeme komunikovat. Ten Vas arogantni styl „se s tim proste smirte“ privede v blizke buducnosti k uplnemu odmitani ceskeho jazyka, viz vysledky statni maturity. Sorry preklep.

  27. Děkuji za zajímavý článek, souhlasím ovšem s předchozími názory že pasáž o primitivech na západě a ženách transsexuálkách jste si mohl odpustit. Chápu že jste to „myslel jinak“ přesto taková přirovnání nepatří do takového článku, mají totiž zcela jiný základ i poselství. Řekl bych že je to dost podobné tomu, jak vysvětluje „gastronomické porno“ Zdeněk Pohlreich – na biftek nepatří hermelín proto, že surovinou za pár šupů zakryjete to nejlepší maso co lze za peníze sehnat – chápete?

    Jinak k věci: Jsem zastáncem přechylování a prosím pěkně přechylování podle faktického základu. Tedy ano, tvrdím, že když někdo má tu odvahu zahrnout jméno někoho jiného do svého text či projevu, měl by si zjistit o čem mluví nebo píše, tím spíš jak se co správně čte nebo píše. Tím spíše by toto měli činit pracovníci v médiích protože právě toto je jejch práce.

  28. Koncovku ‚ova‘ by meli dostavat jen ceska jmena a cizinci by se do techto pravidel nemeli zahrnovat. Napriklad jmeno Clintonova je naprosty nesmysl, protoze to neni jeji jmeno. Neni to ceska, nevdala se v cesku. Je to americka a vzala si sveho muze, ktery se jmenuje Clinton. My, jako cesi, nemame zadne pravo jeji jmeno niak upravovat, a to myslim v novinovych clancich atd. Cizinci respektuji nase jmena a to je fakt. Zadny american jeste neresil proc se nekdo jmenuje Novakova a bere to jako fakt, protoze konec koncu to je dotycneho cloveka identita.

  29. Přechylování je jen vrcholek ledovce. Zvažte jaký problém dělá už jenom správné čtení cizích jmen. Taková jména lidí z anglie, německa – to lidé ještě dají. S čínskými, nebo španělskými jmény už mají problém. No, a když dostanou v textu jméno v Nahuatlu tak jsou v háji. Z našeho čtenářského klubu (si pod tím něco představte) to nepřečte správně nikdo, ani já.

    A před takovým problémem neutečete ani v Angličtině (zdravím Barbara).

    Obávám se, že je to všechno prostě o kultivovanosti, zájmu, studiu, snaze.

Odpovědět