Hříchy pro šíleného korektora – píšeme nejen v češtině, ale také správně česky

29. května 2008

Věřím, že v povídání o češtině a jejích záludnostech si rádi najdete něco zajímavého, a tak jsem tu s dalším článkem, opět na téma stylistiky. Jaká varování nás čekají tentokrát?

Nejprve jedno cizí slovíčko

Mezi poměrně běžné chyby patří rovněž pleonasmy. Tento termín vám možná nebude zcela neznámý. Jedná se o zbytečné hromadění synonym, opakování téhož. Mnohdy vychází z nepochopení pravého či plného významu slov. Příkladem jsou spojení jako „hlavní protagonista“, „hospitalizovat v nemocnici“ nebo „modrý blankyt“. Proč jsou tato spojení špatně?

Inu, protagonista je definován jako „vedoucí osobnost, představitel hlavní role“, takže už sama definice slova obsahuje myšlenku někoho hlavního. Spojením „hlavní protagonista“ vlastně říkáme „hlavní hlavní osoba“. Taktéž slovo hospitalizovat znamená „umístit v nemocnici“. Netřeba tedy slovo „nemocnice“ opakovat. Jistě teď již dokážete sami říci, proč za pleonasmus označujeme spojení „modrý blankyt“.

Nejedná se však vždy o případy, kdy jedno slovo již obsahuje myšlenku, kterou pak přesto pisatel vypíše zvlášť. S roztomilou větou jsem se setkal v jednom článku: „Ceny energií neustále rostou vzhůru.“ Slovo „vzhůru“ autor patrně přidal, aby nám sdělil, že ceny nerostou dolů… I to je pleonasmus. Zbytečné opakování něčeho, co je jaksi samozřejmé.

Dalším zajímavým příkladem je tato věta:

Přijdu asi tak přibližně v osm.

Snad tam ta myšlenka, že čas příchodu není přesný, nezaznívá dosti jasně. Což třeba:

Přijdu asi tak přibližně plus minus zhruba kolem osmé.

Malý úkol pro vás – zkuste sami přijít na to, jaký pleonasmus se skrývá v anglickém označení bankomatu „ATM machine“. I toto je příklad z mé korektorské praxe.

Trochu nenápadné chyby

A teď si prosím pozorně přečtěte následující větu: „Důvodem vyvrácených stromů je vichřice.“ Možná vám na té větě něco nesedí, ale nedokážete přesně říci, co to je. Odpověď je snadná – tato věta demonstruje problém špatného užívání slova „důvod“. Tento výraz je definován slovníkem jako „to, čím se ospravedlňuje, vysvětluje nebo vyvrací správnost, oprávněnost něčeho“. Všimněte si prosím zejména pasáže „správnost, oprávněnost něčeho“. Takže slovo „důvod“ používáme jen v případech, kdy se jedná o správnost.

Mohu tedy říci, že důvodem pro operaci je špatný zdravotní stav, že důvodem pro napsání tohoto článku je… ehm… (no, do toho se raději pouštět nebudeme), ale rozhodně nelze říci, že důvodem vyvrácených stromů je vichřice. Ta je prosím příčinou vyvrácených stromů.

Co tu máme dále? Pisatelé a mluvčí někdy trochu bez rozmyslu používají synonyma „díky“, „vinou“ a „zásluhou“. Na zpravodajském serveru jedné naší televizní stanice se například objevila tato podivuhodná věta:

Hromadná doprava v Brně zkolabovala díky požáru tramvaje.

Tím vlastně požáru děkujeme za to, že nám zablokoval dopravu ve městě. Troufám si ale tvrdit, že Brňané se na celou záležitost dívali úplně jinak. Jistě by spíše řekli, že doprava zkolabovala vinou požáru tramvaje. Vlastně šaliny, pardon.

Je tedy třeba rozlišit, že slova „díky“ a „zásluhou“ používáme pro popis pozitivního jevu, zatímco slovo „vinou“ pro popis jevu negativního. Pro neutrální případy tu máme slovíčko „kvůli“.

Ovšem pozor – někdy sice mluvíme o negativním projevu, ale ten měl přitom pozitivní důsledky. Vizte tuto větu:

Díky požáru našli vědci stopy střetu s meteoritem.

Stejně jako v první větě z Brna, i zde máme spojení „díky požáru“. Ovšem tady je to již na místě, protože opravdu můžeme být v tomto případě požáru vděční – přinesl něco dobrého.

Jak se všechno dělá samo

Pokud z toho ještě nejste unaveni, podíváme se na další stylistické prohřešky. Už v předchozím článku jsme si povídali o tom, že nadužívání trpného rodu nám odstraňuje z textů hybatele děje. Ale pisatelé k tomu nepoužívají jen trpný rod.

Z různých textů a úředních spisů, dokonce i z reklamních materiálů se zdá, jako by v dnešním světě už nikdo nic nedělal. Jak to? Ono totiž ke všemu samo „dochází“, všechno „je provedeno“ a „vede to“ k něčemu.

Dostanete dopis od banky a v něm nestojí zkrátka „změnili jsme Vám přístupové heslo“, ale „u Vaší osoby došlo ke změně přístupového hesla“. Podle motta „my nic, my muzikanti“. Nedozvíte se, že „výhodu můžete použít bezplatně“, ale že „použití výhody je bezplatné“. Problém není ani tak v tom, že se z vět vytrácí lidský činitel. Jde o to, že taková vyjádření – a to je vlastně sama podstata stylistiky – nejsou pro náš jazyk přirozená.

Ale co, třeba se tento přístup prosadí za chvíli všude. Vždyť je to dobrá metoda, jak se zbavit odpovědnosti. Syn přijde z hospody, náležitě pod parou, a povídá:

„Došlo u mě k vypití dvanácti piv, načež byl spolužákův nos rozbit mou pěstí, což vedlo k jeho převozu do nemocnice.“

„Výborně, jdi si lehnout, Honzíku.“

A je to.

Je toho hodně, viďte? A to mi věřte, že můj archiv zdaleka není vyčerpán. Vypadá to, že jsme si o stylistice nepovídali naposledy…

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Štítky: Články, korektor

Mohlo by vás také zajímat

Nejnovější

11 komentářů

  1. Andrea Pitáková

    Srp 26, 2009 v 17:26

    Dobrý den,
    prosím Vás, napište mi, zda je správně slovo „zelenožlutá, nebo zeleno žlutá, nebo zeleno-žlutá“.
    Děkuji moc
    Pitáková

    Odpovědět
  2. autor

    Srp 27, 2009 v 11:11

    Vážená paní Pitáková,

    Jedná-li se o jakousi jednobarevnou věc, jejíž barva je kombinací odstínů žluté a zelené, správně je „zelenožlutá“.

    Pokud se jedná o věc, která má dvě barvy, tedy třeba žluté a zelené pruhy, pak píšeme „zeleno-žlutá“.

    Varianta „zeleno žlutá“ je špatně za všech okolností.

    S pozdravem,
    autor

    Odpovědět
  3. Andrea Pitáková

    Zář 28, 2009 v 13:08

    Děkuji
    Pitáková

    Odpovědět
  4. Petr

    Říj 31, 2009 v 1:10

    Dobrý den
    Narazil jsem na češtinářskou hříčku a nevím si sní rady, tak se tedy obracím na Vaši odbornou pomoc.

    “ Na našem dvorku stojí vysoké bidlo, ptáci si na něm časem vystavěli své bydlo,Zafoukal silný vítr a obě by(i)dla shodil.“

    Jake YI napisi spravne v poslednim slově by(i)dla ?!
    Děkuji za odpověď

    Odpovědět
  5. autor

    Říj 31, 2009 v 11:05

    Milý Petře,
    k takovým případům, jaký jste uvedl, příručka uvádí, že je nelze běžným pravopisem zapsat. Nabízejí se tedy nestandardní formy zápisu:
    obě bi/ydla, obě bidla/bydla, obě b-dla, obě b?dla
    Pochopitelně je nejlepší se takovým větám zkrátka vyhnout. Nebývá to problém.
    autor

    Odpovědět
    • Milan

      Dub 21, 2019 v 8:58

      Po deseti letech :-).
      A není to spíše tak, že nelze spojit dvě rozdílné věci do jednoho slova, přestože foneticky znějí stejně? Na stejném znění přece nezáleží.
      „Na stole ležela švestka a hruška. Stůl se zachvěl a obě švestkohrušky spadly.“ Snad ovoce ne?
      Bidlo a bydlo jsou předměty, věci, proto si myslím, že ani tak nejde o to vyhnout se zápisu slova b-dla, jde o to, vůbec o takovém zápisu neuvažovat, protože to zkrátka postrádá smysl a napsat „předměty“, nebo „bidlo a bydlo“.
      Tak zase za deset let 😜. Děkuji za pozornost. Milan

      Odpovědět
  6. Kabát

    Pro 7, 2009 v 15:22

    Dobrý den,
    používáme technické označení pro dlouhou ohnutou trubku – had. V případě, že jsou dvě trubky paralelně jedná se o dvojhad nebo dvouhad nebo nelze.
    Děkuji

    Odpovědět
  7. Petr Behún

    Pro 7, 2009 v 15:47

    Vážený pane Kabáte,

    obě Vámi uvedené varianty jsou v pořádku: dvouhad i dvojhad.

    autor

    Odpovědět
  8. Lukáš

    Lis 10, 2010 v 11:52

    Osobně bych mezi pleonasmy spojení „hospitalizovat v nemocnici“ neuváděl.
    Slovník cizích slov: hospitalizovat tj. „umístit pacienta do lékařského zařízení“.
    Tedy výše uvedeným spojením se snažíme upřesnit do jakého zařízení byl pacient umístěn.
    Zkusím uvést několik příkladů:

    Pan Novák byl hospitalizován v jedné z fakultních nemocnicí v ČR.
    Zvířecí pacient zůstal (po) 2 dny hospitalizován na vetcentru.
    Jeden z malomocných je nyní hospitalizován na LDN a uvažujeme nyní o jeho převozu do hospicu sv. Anny.
    Byla hospitalizována na klinice, která je pod vedením prof. MUDr. Nováka.
    Těžce schizofrenní pacienti budou hospitalizováni v nemocnici, a později v jednom z pražských detenčních ústavů pro psychicky nemocné.

    Asi to jsou příklady hloupé, ale snad z nich lze pochopit co jsem myslel :-)

    Odpovědět
  9. Lukáš

    Lis 10, 2010 v 12:06

    Nebo ještě mne napadlo, v souvislosti s předchozím příkladem, třeba:

    Po obdržení výsledků budou všichni nemocní hospitalizování v leproserii poblíž jezera Tana.

    Odpovědět
  10. Petr Behún

    Lis 10, 2010 v 12:16

    Děkuji za vyjádření.
    Začnu odzadu: Váš poslední příklad, uvedený v samostatném komentáři, je určitě v pořádku. My se ovšem také neohrazujeme proti spojení „hospitalizace nemocných“ – to jistě pleonasmus není. Pleonasmem je spojení „hospitalizovat v nemocnici“.
    Můj slovník cizích slov definuje „hospitalizaci“ jako „umístění nemocného v nemocnici“, tak nevím. Záleží asi na typu SCS.
    autor

    Odpovědět

Napsat komentář: Lukáš Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *