Mluví-li se o vzdělávání na vysokých školách, představí si naprostá většina lidí prezenční studium určitého studijního programu, resp. oboru, které vede k získání akademického titulu. Méně známým faktem je, že veřejné vysoké školy nabízejí často i další typy vzdělávání, souhrnně zařazované pod „celoživotní vzdělávání“: může jít o krátkodobé odborné kurzy pro nejrůznější instituce, nejrůznější přípravné kurzy, až po univerzitu třetího věku. Z našeho pohledu je ovšem nejzajímavější možností studium vybraných předmětů spolu s „běžnými“ studenty prezenčního studia. Tato možnost se často označuje termínem mimořádné studium a je realizována za úplatu.

V praxi to vypadá zhruba tak, že si student podle informačního systému zvolené školy vybere konkrétní předměty, uhradí patřičný obnos a zapíše si je na studijním oddělení – a dále pak navštěvuje přednášky a cvičení dle rozvrhu. Zakončení (zkoušky, zápočty) bývají zpravidla shodné s řádným studiem. Mimořádné studium většinou trvá jeden až dva semestry, minimální počet zapsaných předmětů je obvykle jeden či dva. V případě, že by student mimořádného studia začal studovat později studium řádné, se mu mohou kredity získané v mimořádném studiu započítat do dalšího studia. Podmínkou vstupu do mimořádného studia (a obvykle i do celoživotního vzdělávání obecně bývá střední vzdělání ukončené maturitou.)

Nabízené kurzy

Vzhledem k zaměření Intervalu se podíváme pouze na vybrané kurzy na dvou „ukázkových“ fakultách. Nejprve se vydáme na Fakultu informatiky a statistiky VŠE v Praze a naše další kroky budou směřovat na Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně. V centru naší pozornosti budou kurzy, které nějakým způsobem souvisí s tvorbou internetových aplikací.

Mnozí lidé z praxe žije stále v přesvědčení, že vysokoškolské kurzy obsahují především haldu – v praxi špatně aplikovatelné – teorie a pouze špetku prakticky využitelných informací. To naštěstí již v mnoha případech není pravda. Mezi pedagogy najdeme řadu osobností, které nám budou zajisté povědomé třeba z našich knihkupectví – namátkou vyberme třeba Jiřího Koska, Jana Tichého, Rudolfa Pecinovského z FIS VŠE nebo třeba Miroslava Viriuse (FJFI ČVUT), Jakuba Vránu nebo Václava Jirovského (MFF UK).

Řada kurzů se zabývá se zabývá praktickými, velmi dobře použitelnými tématy a nepochybně jde s dobou či je dokonce mírném předstihu. Nabídka je překvapivě široká: od základních kurzů webdesignu, tvorby webových aplikací v PHP, technologie XML, přes objektově orientovaný návrh aplikací, Javu, dále přes obecné databázové základy, správu SŘBD Oracle až po otázky bezpečnosti internetových aplikací a kybernality.

FIS VŠE

Pokud bychom hledali v ČR fakulty, na kterých se vyučuje největší počet kurzů, jejichž předmětem je internet (z různých aspektů), vyhrála by FIS VŠE patrně s přehledem. S trochou nadsázky bychom mohli považovat FIS VŠE za líheň osobností, kteří v ČR ovlivňují směr internetového marketingu i podobu webů po stránce technologické. Namátkou zmiňme jména jako Snížek, Tichý, Plotěný, Větrovcová…)

Obecné informace o mimořádném studiu na FIS VŠE poskytuje dokument, v němž mj. stanovena cena výuky a to na 800 Kč/1 kredit odpovídající jedné vyučovací hodině. Při volbě dvou předmětů – každý s týdenní dotací čtyři hodiny (po dobu 12–13 týdnů) zaplatíme FIS VŠE celkově 6400 Kč. Ve srovnání s nabídkou komerčních vzdělávacích agentur se jedná o cenu takřka lidovou. Zájemci o mimořádné studium na FIS musí odevzdat závazné přihlášky vždy nejpozději do zahájení výuky příslušného semestru, což je v případě zimního (podzimního) semestru v letos 22. 9. (2008).

Za pozornost stojí např. vynikající kurzy Jiřího Koska: XML – teorie a praxe značkovacích jazyků nebo Tvorba webových stránek a aplikací.

Z našeho pohledu jsou relevantní nabídky těchto pracovišť:

  1. Katedra informačních technologií – viz seznam předmětů vyučovaných touto katedrou v informačním systému VŠE, kde lze najít mimo jiné osnovu a časové rozvržení
  2. Katedra informačního a znalostního inženýrství – opět seznam vyučovaných předmětů

FI MU

Masarykova univerzita si získává zvuk progresivním přístupem k organizaci i obsahu studia – s trochou nadsázky by bylo možné ji označit za tygra na mezi českými VŠ. Masarykova univerzita se mimo jiné proslavila sofistikovaným studijním informačním systémem (za který získala v roce 2005 mezinárodní ocenění EUNIS Elite Award). Relativně nedávno MU zprovoznila obchodní centrum, v němž je možné vybírat a nakupovat jednotlivé kurzy či jiné produkty univerzity.

Obecné informace o celoživotním vzdělávání (pod které nákup běžných kurzů spadá) je zveřejněn na serveru Fakulty informatiky, včetně cen a termínů, obojí přibližně odpovídá FIS VŠE.

Výběr a objednávky kurzů probíhají přes zmiňované obchodní centrum.

Stejně jako v případě FIS VŠE vyberme několik z našeho pohledu zajímavých kurzů: Portálové technologie v praxi (cyklus přednášek je zaměřen na představení praktických poznatků z provozu a vývoje největšího českého portálu Seznam.cz, kdy přednášejícími jsou pouze lidé z praxe), dále zmíníme třeba přednášku s názvem Kvantitativní analýza internetového provozu.

Kromě standardních „programátorských předmětů“ typu vývoj programových systémů v jazyce Java, najdeme na FI MU předměty týkající se např. i typografie a výtvarné informatiky.

Ostatní fakulty s informatickým zaměřením

S podobným přístupem jako dvou u výše zmíněných fakult se můžeme setkat dále např. u Fakulty elektrotechnické ČVUT, byť některé informace uvedené v příslušné sekci jejího webu nejsou aktuální.

Na ostatních fakultách vysokých škol v ČR je situace méně transparentní – možnost celoživotního vzdělávání není na jejich na stránkách zmíněna vůbec – to je případ např. Fakulty aplikovaných věd ZČU nebo Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. V dalších případech sice fakulty sice celoživotní vzdělávání nabízejí, nicméně z hlediska tvůrců webových aplikací toto studium není relevantní: sem spadá např. Matematicko-fyzikální fakulta UK, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, Fakulta informačních technologií VUT Brno, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

V případě, že bychom na těchto fakultách objevili vhodný kurz (a nechtěli se přitom stát řádnými studenty), je pravděpodobně jediným východiskem jeho absolvování „neoficiální cestou“.

Mimořádné studium: ano či ne?

Z uvedných informací je zřejmé, že některé české VŠ mají co nabídnout i lidem takzvaně „z praxe“. Mimořádné studium pochopitelně není pro každého – ti, kteří hledají rychlé školení ve velmi úzké oblasti nebo uživatelský kurz v případě málo rozšířeného softwaru, pravděpodobně vhodný kurz nenaleznou, nicméně ti, kteří se chtějí systematicky vzdělat v ucelené oblasti, by měli nabídku vysokých škol rozhodně pečlivě prozkoumat. V mnoha směrech se jedná vhodnou alternativou k zavedeným komerčním vzdělávacím agenturám.

Na závěr se ještě stručně shrňme na výhody a nevýhody mimořádného studia.

Výhody

  • zlomek ceny ve srovnávání s komerčními vzdělávacími agenturami
  • řádově větší rozsah (obvykle 1 až 2 semestry)
  • možnost konzultací
  • možnost navázat kontakty se studenty (neocenitelné v situaci kdy firma hledá další spolupracovníky)

Nevýhody

  • dostupnost školy
  • nemožnost ovlivnit termín
  • ne vždy je dostupný kurz s požadovaným obsahem
  • v případě nedostatečné kapacity kurzu dostávají přednost studenti řádného studia

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět