Podle dostupných statistik se Firefox propadl až na třetí místo, eventuálně k němu směřuje. Co Mozilla chystá za novinky, aby nepříznivý trend otočila?

Mozilla Firefox před lety dokázal rozvířit stojaté vody webových prohlížečů a začal ve velkém snižovat dominantní tržní podíl browseru Internet Explorer. Nepotřeboval k tomu ballot screen či jiná regulační opatření. Dokázal se prosadit vlastními silami a kvalitami. Jenže po příchodu prohlížeče Google Chrome jeho zlatá éra skončila, což není pouhý dojem, ale statisticky doložený fakt.

Statistiky mluví jasně, zlatá éra skončila

Například StatCounter mu za červenec 2012 přisuzuje tržní podíl 23,73 %, takže meziročně si pohoršil o 4,22 procentního bodu. Z pozice silné tržní dvojky se posunul až na třetí příčku s podstatnou ztrátou na první Google Chrome (33,81 %) a druhý Internet Explorer (32,04 %). Tato čísla lze interpretovat tak, že Mozilla Firefox je ze hry o čelo a na souboj prohlížečů Googlu a Microsoftu se nyní dívá z uctivé vzdálenosti na třetí pozici.

Ve statistikách společnosti Net Applications si nevede o moc lépe. V květnu letošního roku se dokonce jeho tržní podíl propadl pod hranici dvacetiprocentního zastoupení, pod kterou se pohyboval naposledy v říjnu 2008. Od té doby jeho tržní podíl rostl a ještě v dubnu 2010 si Mozilla Firefox držel velmi slušné čtvrtinové zastoupení. Jenže to byla kulminace a pak přišel pomalý pokles tržního podílu a raketový nástup prohlížeče Google Chrome.

Letos v červnu a červenci po delší době oproti předchozím měsícům tržní podíl Mozilla Firefoxu zaznamenal opět opakovaný, leč drobný růst. Znovu vyšvihl nad dvacetiprocentní hranici. Letošní červencový tržní podíl 20,16 % mu sice zaručuje pozici tržní dvojky, ale třetí Google Chrome s podílem 18,88 % notně dotírá. Meziročně si Mozilla Firefox pohoršil o 2,65 procentního bodu, kdežto Google Chrome si naopak oproti minulému roku polepšil o 4,55 procentního bodu.

Ještě lépe vývoj na trhu ilustruje srovnání dat z července 2012 a stejného měsíce roku 2010. Zde si Mozilla Firefox pohoršil sice jen o 3,38 procentního bodu, ale Google Chrome zaznamenal raketový vzestup, když si k dobru připsal 11,53 procentního bodu. Není divu. Google Chrome je de facto jako adware přibalován k řadě bezplatných programů, Google mu s nulovými náklady dělá masivní reklamu ve své inzertní síti a explicitně jej nabízí uživatelům řady svých webových služeb.

Google popraguje Google Chrome

Marketing Mozilla Firefoxu byl vždy založen především na komunitě. Takové silné masáži, kterou předvádí Google, se nemůže rovnat. Tím se zároveň oslabily jeho šance zaútočit na pozici tržní jedničky Internet Exploreru předinstalovaného v majoritním systému přítomném globálně na 9 z 10 osobních počítačů. Zdá se, že nyní si Mozilla Firefox bude horko těžko držet druhé místo (dle Net Applications) resp. hodně obtížně držet krok s vedoucím tandemem (dle StatCounter).

Posadit ho zpět na koně může jedině přísun nových funkcí, díky nimž si má šanci získat pozornost médií a potažmo i uživatelů. Před časem zrychlený vývojový cyklus by v tomto měl prohlížeči prospět, ovšem vedle chrlení jedné major verze za druhou je potřeba také s nimi uvádět i ty zajímané nové funkce. Pojďme se tedy podívat, co uživatelům již brzy nabídne aktuálně betatestovaný Mozilla Firefox 15, co je v plánu pro následující verzi a jaké novinky lze očekávat ještě v tomto roce.

Firefox 15 s novinkami především pro vývojáře

Ještě tento měsíc by měl vyjít nový Firefox 15, ovšem koncovým uživatelům toho mnoho nenabídne. Alespoň ne přímo. Z novinek takříkajíc pod kapotou by uživatelé mohli ocenit optimalizaci využití paměti ze strany rozšíření. Uživatelé Firefoxu si dlouhodobě stěžují na neúměrně vysoké paměťové nároky prohlížeče. Zejména uživatelé, kteří prohlížeč nezavírají a počítač nevypínají, často naráží na skutečnost, že Firefox okupuje řádově stovky megabajtů z operační paměti.

Výjimečné nejsou případy, kdy si prohlížeč usurpuje i 2 GB z operační paměti, což je paměťová náročnost moderní počítačové hry. Mozilla dlouhodobě argumentuje, že za tento nežádoucí jev mohou některá rozšíření a jejich tvůrci. Mnohá rozšíření prý pracují s paměti nehospodárně či vyloženě chybně. Právě taková problematická rozšíření by úpravy provedené ve Firefoxu 15 měly zkrotit.

Odhalit „žrouty paměti“ by měla pomoci i nová diagnostická stránka about:memory. Nicméně zjištěné informace o využití paměti jednotlivými webovými stránkami, součástmi prohlížeče a doplňky třetích stran nejsou interpretovány uživateli srozumitelnou formou. Ten tak těžko odhalí rozšíření, které má prsty ve vysoké spotřebě operační, jejíž kapacity se pak nedostává ostatním programům a počítač brzdí odkládání dat na pomalý pevný disk.

Firefox 15 Beta - about:memory

Firefox 15 přinese několik vylepšení podpory WebGL včetně podpory komprimovaných textur pro vyšší výkon. Implementuje též podporu třetí verze protokolu SPDY, za kterým stojí Google. SPDY má ve srovnání se standardním HTTP zajišťovat až o 60 % rychlejší načítání a reakci webových stránek. Google jej již podporuje u řady svých služeb, nedávno jeho podporu zavedla sociální síť Twitter.

Přidat se hodlá i Facebook, který již SPDY testuje. Seznam webových stránek a webových aplikací využívajících SPDY se jistě bude dále rozšiřovat, protože je jednou z cest jak dál posilovat v očích uživatele jejich výkon. Řekněme si upřímně, že HTTP technologicky není zrovna ideálním řešením pro moderní webovou éru. Zavedení podpory SPDY do hojně využívané webového serveru Apache je navíc dosti jednoduché.

Zahájeny byly práce na integraci prohlížeče PDF dokumentů založeného čistě na webových technologiích. Nejedná se tedy o žádný předinstalovaný plug-in jako třeba v případě PDF prohlížeče, který obsahuje Google Chrome. V ostré verzi se však s novým prohlížečem PDF dokumentů ještě uživatele nesetkají, protože stále evidentně zbývá udělat mnoho práce, aby zobrazoval PDF dokumenty vždy korektně.

Firefox 15 Beta - PDF prohlížeč

Novinky ve Firefoxu 15 pro webové vývojáře

Firefox 15 významně rozšiřuje dostupné nástroje pro webové vývojáře. Objevuje se v něm například nástroj Responsive Mode pro otestování zobrazení webu v různých rozlišeních. Ta nesimuluje změnou velikosti okna prohlížeče, ale změnou vyhrazeného prostoru pro vykreslení webu uvnitř okna, díky čemuž si lze snadněji vyzkoušet i zobrazení webu na displejích mobilních zařízení. Zejména s ohledem na mobilní zařízení se počítá i s různou orientací displeje.

Firefox 15 Beta - Responsive Mode

Tvůrce webu si tak snadno může prohlédnout, jak by web vypadal třeba při otočení tabletu na šířku anebo na výšku, což jsou starosti, které před nějakými pěti lety ještě neměl. Pomoci s návrhem layoutu má i nový nástroj Layout View integrovaný do webového průzkumníka (inspektora), který ukazuje prvků webové stránky. Tvůrce webu si může zjistit nejen rozměry zvoleného prvku, ale i zadané parametry jeho odsazení, okrajů či rámečku v praktickém grafickém znázornění, aniž by musel zkoumat CSS kód.

Firefox 15 Beta - Layout View

Opět byla také rozšířena podpora technologií z ranku HTML 5, kde stojí za pozornost především podpora kodeku Opus, což je další krůček na cestě k plné podpoře WebRTC. Připomeňme si, že WebRTC je projekt, který má tvůrcům webových aplikací umožnit tvorbu multimediálních komunikačních aplikací jen za pomoci standardních webových technologií nezávislých na jakýchkoliv plug-inech. Právě kodek Opus je používán k práci s audiem, tedy například při internetovém volání mezi počítači.

Firefox 16 přinese podporu webových aplikací

Hlavní novinkou ve Firefoxu 16, který vyjde letos na podzim, bude podpora webových aplikací. Tedy, ne že by webové aplikace nyní Firefox nepodporoval. Nově však bude podporovat jakousi jejich instalaci, aby webové aplikace byly pro uživatele stejně dostupné jako klasické desktopové aplikace. Firefox 16 bude schopen v rámci instalace webové aplikace vytvořit její zástupce v systémovém menu a případně na ploše.

Přes tyto zástupce se webové aplikace budou spouštět ve vlastním okně zcela nezávislém na webovém prohlížeči Firefox. Webové aplikace sice budou využívat jádro Gecko, ale uživatelské rozhraní jejich okna nebude mít s webovým prohlížečem nic společného a samozřejmě poběží nezávisle na Firefoxu ve vlastním procesu.

Jde de facto o oprášení projektu Prism, na kterém Mozilla pracovala již před několika lety. Tehdy se jednalo o experimentální samostatný software. Nyní jeho původní funkcionalita bude integrována přímo do Firefoxu 16, čímž se stává dostupnější. Mozilla chce dlouhodobě stírat rozdíly mezi desktopovými a webovými aplikacemi a toto je jeden z článků řetězu.

Ruku v ruce s podporou instalace webových aplikací by mělo jít spuštění Mozilla Marketplace, což bude katalog webových aplikací, které si uživatelé Firefoxu budou moci „nainstalovat“. Momentálně je stále dostupný jen pro pozvané testery, ale jeho nedávné krátkodobé otevření prozradilo, že připravena je opravdu velká spousta zajímavých webových aplikací.

Mozilla Marketplace bude obdobou serveru Chrome Web Store, ovšem s tím rozdílem, že se zaměří výhradně na nabídku webových aplikací. Motivy vzhledu nebo rozšíření dál zůstanou v nabídce portálu Mozilla Add-ons. Samotný Firefox 16 pak nabídne tlustší čáru mezi webovými aplikacemi a standardním prohlížečem pro procházení webu, než současný Google Chrome.

Novinky pro zrakově postižené a webové vývojáře

Jednou z novinek ve Firefoxu 16 bude aktivní podpora čtečky obrazovky VoiceOver ze systému OS X od Applu, která umožňuje zrakově hendikepovaným uživatelům nechat si strojově předčítat text na obrazovce. V aktuální verzi VoiceOver podporuje vedle angličtiny dalších 22 jazyků včetně češtiny a slovenštiny. Firefox 16 tak umožní využívat tuto čtečku obrazovky (screen reader) při surfování po webu.

Pro webové vývojáře je připravena nová lišta vývoje, která se např. po stisknutí klávesové zkratky Shift+F2 zobrazí při dolním okraji okna prohlížeče. Ta umožňuje rychlý přístup k webovému průzkumníkovi (inspektorovi) nebo webové konzoli. Hlavně ale obsahuje příkazovou řádku pro zadávání nejrůznějších povelů. Bez rozšíření lze nyní snadno pořizovat screenshoty webové stránky a to jak její viditelné části v okně prohlížeče, tak celé webové stránky.

Firefox 16 Alfa - Developer Bar

Firefox 16 dále do vývojářského nástroje Scratchpad (ne zcela výstižný překlad v české lokalizaci prohlížeče zní Zápisník) integruje seznam naposledy používaných souborů. Také zavádí podporu animací, přechodů a transformací z CSS 3 bez prefixů, končí s podporou MD5 jako hashovacího algoritmu u digitálních podpisů, pokračuje ve vylepšování experimentálního PDF prohlížeče a vylepšuje diagnostickou stránku about:memory, kde lze nově vidět využití paměti jednotlivými otevřenými panely.

Zrychlený vývoj nezrychlil činnost vývojářů

I když Firefox přešel na nový zkrácený vývojový cyklus, kdy se nová major verze objevuje každých šest týdnů (není to však pevně daným pravidlem), tak stále přetrvává problém, kdy se vývoj klíčových funkcí pro koncové uživatele vleče mnoho měsíců a jejich zařazení je neustále odkládáno s odvoláním na zbývající nedodělky.

Například aktuální Firefox 14 podporuje dosti zásadní funkce, kterými jsou aktivace plug-inů až na vyžádání a nový správce stahování souborů z internetu. Nicméně obě novinky prý ještě nebyly dotaženy do finální podoby, takže si je uživatelé mohou aktivovat jen na vlastní riziko přes about:config. To platí i v testovacích verzích Firefoxu 15 a Firefoxu 16. Aktivní jsou dlouhodobě pouze v nočních sestaveních.

Nový správce stahování: nesplacený dluh

Nový správce stahování je letitý dluh tvůrců prohlížeče vůči jeho uživatelům, kteří by už pomalu měli na vývojáře poslat vymahače pohledávek. Nového správce stahování měl přinést již Firefox 4, ovšem nakonec skončil na seznamu novinek, které se navzdory slibům do této přelomové verze nedostaly.

Tím ovšem nastal zásadní problém, jelikož po odstranění stavového řádku uživatel v rámci hlavního okna bez rozšíření (jako je Download Statusbar) nevidí průběh stahování a nemůže jej jakkoliv ovládat. Současný správce stahování běží v samostatném okně. Nový správce stahování je plně integrován do hlavního okna prohlížeče.

Firefox Nightly - Download Manager

Při spuštění stahování se na navigační liště v hlavním okně zobrazí tlačítko s indikátorem průběhu stahování. Po kliknutí na něj se objeví plovoucí okno s detailem probíhajícího stahování, odkud lze jednotlivá stahování pozastavit či zrušit. Zobrazuje se zde i historie naposledy stahovaných souborů, které je možné poklepáním jednoduše otevřít. Nechybí ani odkaz do knihovny stránek, kde se již nějakou dobu uchovává kompletní historie stahovaných souborů.

Spouštění plug-inů na vyžádání

Velmi zajímavou funkcí, která rovněž stále nepronikla do základní výbavy (byť Firefox pro Android ji už běžně podporuje) je aktivace plug-inů na požádání. Plug-iny standardně neběží a prohlížeč je spouští až na přání uživatele. Pokud například stránka obsahuje Flash, tak daný element je označen a příslušnému plug-inu (kterým je v tomto případě Flash Player) je dovoleno tento jeden konkrétní element zpracovat až na pokyn uživatele, který na něj musí kliknout a například tak spustit přehrávání videa na YouTube.

Firefox Nightly - Plug-ins on-demand

Funkce se podobá službám, které poskytuje rozšíření FlashBlock, ovšem neomezuje se jen na Flash Player (a Silverlight), ale pokrývá všechny plug-iny. Přesto efektivně bojuje s otravnou poblikávající reklamou, která ruší při čtení webových stránek a zbytečně vybíjí baterii přenosných počítačů. Provozovatelé webů a jejich inzerenti z toho radost mít nebudou, uživatelům ovšem toto pochopitelně přijde jako klad.

Mozilla však chce s aktivací plug-inů na vyžádání a podle reálné potřeby z uživatelova pohledu jít ještě dál. V případě navštívení webové stránky, která vyžaduje některý z plug-inů, se po levé straně řádku s adresou zobrazí modrý symbol. Kliknutím na něj lze nastavit, že pro danou webovou stránku mají být vždy plug-iny aktivní nebo naopak vždy neaktivní. Chybí však možnost povolit či zakázat pro konkrétní weby jen konkrétní plug-iny. Ještě také zbývá dodělat správu dřívějších nastavení.

Firefox Nightly - Plug-ins on-demand

Jízdní řád aneb kdy se uživatelé dočkají novinek

Pokud půjde vše podle plánu, tak Firefox 15 s novinkami především pro webové vývojáře vyjde ještě o letních prázdninách. Nezávazně se uvádí datum 28. srpna 2012. Další ostrá major verze světlo světa spatří až na podzim. Vydání Firefoxu 16 s podporou „instalace“ webových aplikací je předběžně naplánováno na 9. října 2012.

Ve výchozím stavu aktivní PDF prohlížeč, spouštění plug-inů na vyžádání či nový správce stahování se objeví velmi pravděpodobně nejdříve ve Firefoxu 17, který vyjde 20. listopadu 2012. Alespoň tedy dle předběžných plánů. Je však dost možné, že aktivace všech tří zmíněných funkcí bude opět odložena a uživatelé se jich dočkají až později, tedy někdy v příštím roce.

Dosti beznadějně to vypadá se včasným zavedením podpory pro nové uživatelské rozhraní Metro z operačního systému Windows 8, který dorazí na trh 26. října 2012 a ještě do konce roku mají mít spotřebitelé na výběr z několika desítek jím vybavených tabletů. Mozilla sice chystá speciální dotykové rozhraní, které bude součástí standardního Firefoxu, ovšem zatím neproniklo ani do nočních buildů.

Pořád je na něm hodně práce a při dodržení standardních postupů vývoje a testování to vypadá, že se podpora pro Metro objeví ve Firefoxu až v příštím roce, což není dobrá zpráva. V době, kdy Firefox musí podstupovat měsíc co měsíc souboj o každou desetinu procentního bodu z tržního zastoupení s dravcem jménem Google Chrome, přenechává právě dnes svému hlavnímu rivalovi značnou konkurenční výhodu.

Nejde jen o to, že Google Chrome již Metro podporuje (byť ne zrovna ideálně) a Mozilla Firefox jej bude podporovat zřejmě až v příštím roce. Jde i o image. Mozillla si s Firefoxem získala pověst inovátora. O tu z různých důvodů, jejichž rozbor by byl na samostatný článek, do značné míry přišla. Nepřipravením prohlížeče na Windows 8 si v tomto směru rozhodně nepolepší. Naopak umocní dojem, že inovátorem číslo jedna je Google, což pro souboj s jeho prohlížečem není dobrá zpráva.

4 Příspěvků v diskuzi

  1. > Google mu s nulovými náklady dělá masivní reklamu ve své inzertní síti

    Ačkoli článek byl zajímavý, toto je ekonomický nesmysl. Náklady tu jsou:
    * náklady na provoz té sítě
    * náklady na provizi do AdSense (na cizích webech)
    * náklady ušlé příležitosti za provize za jiné reklamy (zvlášť na vlastních webech, kde Google dostane provizi nejen jako provider AdSense, ale i jako poskytovatel reklamní plochy)

    Může asi něco ušetřit na daních, ale zvlášť po přičtení nákladů ušlé příležitosti (tj. potenciál reklamních ploch, které mohly být použity na reklamy zákazníků) to rozhodně nemá zadarmo.

  2. @v6ak: To byla zjednodušující zkratka. Samozřejmě, že tam nějaké náklady jsou, ale kdokoliv jiný by za takovou kampaň musel zaplatit obrovské peníze. Troufám si tvrdit, že Google zdaleka takové náklady nenese.

  3. On je to spíš optický klam: Google zdánlivě ušetří za reklamu, nemusí nikomu nic platit (kromě elektřiny, lidí apod.) nebo platí jen provizi přes Adsense, ale neplatí provizi reklamnímu systému.

    To se snad ještě dá brát u homepage Google.com, kde by možná nebyl prostor pro jinou rozumnou reklamu. Jinde ale ty „ušetřené náklady“ jsou tím, co Google mohl vydělat na AdWords, ale nevydělal, protože místo cizí placené reklamy měl svoji „reklamu zdarma“.

  4. Google podle mě má tým lidí, který nedělá nic jiného, než slídí, kde by přes AdSense okradl klienty. Tesně před termínem platby za reklamu Vám sděli, že jste se někde dopustil chyby a zablokuje Vám reklamu. Přestože ji všude na webu máte. Tak vám zbydou jen prázdné rámy, v nichž se rekalama neukazuje…. To je průser a zlodějna, co?

    K Firefoxu ještě to, že stále je po startu pomalý i v nejnovějších verzích. Jinak Macich, souhlasím a díky za tento rozbor. Poučil mě.

Odpovědět