I když počet uživatelů internetu celosvětově roste, podíl těch, kteří nakupují on-line, stagnuje. Jak je to možné? Jaký je stav v České republice v porovnání se zbytkem světa?

Zřejmě nejkomplexnější pohled na hemžení v oblasti e-komerce přináší každoroční zpráva Taylor Nelson Sofres Interactive. Právě zveřejněný Global e-Commerce Report 2002 poskytuje srovnání výzkumů ve třiceti sedmi zemích Evropy, Asie, Austrálie, Severní a Jižní Ameriky. Výsledky jsou zpracovány na základě více než 42 tisíc interview, které poskytly pobočky TNS z celého světa. Výzkum GeR realizoval TNS Interactive už potřetí, u většiny dotčených zemí lze tedy srovnávat data i s předešlými lety. Konkrétně se na dotazování podílely tyto filiálky TNS:

  • Amerika: Argentina, Kanada, Mexiko, USA
  • Austrálie
  • Asie: Hong Kong, Indie, Indonésie, Izrael, Jižní Korea, Malajsie, Singapur, Taiwan, Thajsko
  • Evropa: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Jugoslávie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika, Španělsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie.

Podle zmíněného reportu se podíl uživatelů internetu, kteří nakupují online, celosvětově snížil. Přestože se velikost internetové komunity celkově mírně zvětšila (ze 31 % v roce 2001 na 34 % v roce 2002), podíl těch, kteří nakupují online, zůstal stejný jako vloni: 15 % uživatelů internetu.

Hlavním faktorem ovliňujícím stagnaci e-komerce je neschopnost obchodníků zahnat obavy z bezpečnosti online plateb. Téměř třetina uživatelů (30 %), kteří elektronicky nenakupují, uvádí, že nechtěli poskytovat detailní informace o své kreditní kartě. Více než čtvrtina z nich (28 %) pak říká, že se cítí bezpečněji, když nakupují zboží a služby v kamenném obchodě.

Využití internetu

Co se týče osvojení a využití internetu, lze se nadále inspirovat příkladem skandinávských zemí. V Dánsku se připojilo k síti alespoň jednou během uplynulých 4 týdnů 63 % celé dospělé populace. Loňského vítěze – Norsko – odsunuly do pozadí další státy: USA, Kanada, Nizozemí a Finsko. Česká republika dále zůstává pod hranicí průměru (28 %), který z loňských 31 % vzrostl na 34 %. Penetrace už celosvětově výrazně neroste, v některých zemích byl zaznamenán dokonce pokles (Norsko o 5 %, Maďarsko o 7 %). Podle předpokladů roste využití internetu ve skupině do dvaceti let. Téměř čtvrtina (24 %) dospělé populace používá internet doma, 13 % v zaměstnání.

Tři skupiny států podle míry penetrace internetu (2002)

Nízká (méně než 20 %) Střední (20 až 50 %) Vysoká (nad 50 %)
Ukrajina (4 %)
Indonésie (6 %)
Bulharsko (9 %)
Maďarsko (10 %)
Rumunsko (12 %)
Argentina (15 %)
Indie (16 %)
Jugoslávie (16 %)
Lotyšsko (17 %)
Litva (18 %)
Mexiko (18 %)
Polsko (18 %)
Thajsko (18 %)
Turecko (20 %)
Malajsie (21 %)
Slovenská rep. (24 %)
Česká republika (28 %)
Španělsko (29 %)
Francie (37 %)
V. Británie (38 %)
Itálie (38 %)
Estonsko (39 %)
Německo (41 %)
Izrael (42 %)
Belgie (44 %)
Irsko (46 %)
Taiwan (46 %)
Hong Kong (50 %)
Korea (52 %)
Singapur (52 %)
Austrálie (53 %)
Norsko (58 %)
Finsko (59 %)
Kanada (60 %)
Nizozemí (61 %)
USA (62 %)
Dánsko (63 %)

Elektronické nakupování

Američané si už potřetí udrželi pověst národa, kde na uživatele internetu připadá největší podíl online nakupujících (32 %). Celosvětově je tato hodnota asi poloviční. Lokálně největší nárůst byl zaznamenán v Jižní Koreji a Norsku. Celých 15 % uživatelů internetu koupilo zboží nebo služby v kamenném obchodě poté, co získalo potřebné informace na webu. Je to stejný výsledek jako v roce 2001. Mladí lidé do 20 let se při utrácení peněz neřídí údaji, které načerpali na internetu, to je spíše výsada starších uživatelů. Z výzkumu vyplývá potřeba integrovaných online / offline obchodních modelů. Potvrzuje to mimo jiné také úspěch zavedených kamenných značek v elektronických obchodech. Osmnáct procent uživatelů internetu plánuje nákup během následujících šesti měsíců. Celá čtvrtina má s touto činností předchozí osobní zkušenosti. Důvěra v e-komerci zůstává stále na stejné úrovni. Větší popularitu získaly oproti minulosti nákupy dražších položek, jako např. dovolených a zájezdů. Více než pětina zákazníků e-shopů utratila za poslední 4 týdny víc než 1 000 euro.

Produkty

V žebříčcích popularity zboží v e-shopech stále vedou knihy a cédéčka. Přesto se jejich podíl na celkovém obratu oproti předchozím letům poněkud snížil. Na třetí místo se aktuálně probojoval prodej dovolených a zájezdů. Dobré tržby vykazuje také prodej hardwaru a softwaru. V posledním roce se více nakupovaly dražší věci, což by mohlo v důsledku znamenat další zvýšení důvěry v elektronický obchod a objednávky. Povšimněme si zajímavých odlišností mezi jednotlivými zeměmi:

  • V Jižní Koreji a USA se nejvíce nakupují oděvy (25 % online zákazníků)
  • V Německu online zákazníci nakupují nejvíce hudbu (24 %)
  • Na Taiwanu vedou knihy (39 %)
  • Služby spojené s cestováním a dovolenou objednané online jsou nejpopulárnější v Irsku (28 %) a v Norsku (27 %)

Proč nenakupovat

Výzkum nezaznamenal žádný posun v oblibě elektronického obchodování a souvisejících aktivit oproti předchozímu roku (2001). Větší penetrace internetu s sebou nese větší počet zákazníků, ačkoli podíl online nakupujících na internetové komunitě zůstává totožný (15 %). Celkem 52 % (loni 55 %) uživatelů internetu vyhovuje následující podmínce: nikdy nenakupovali v e-shopu ani se o to nepokoušeli, neučinili nákup v kamenném obchodě na základě informací z webu, ani to neplánují. Celosvětově platí, že 28 % příslušníků internetové komunity už online nakupovalo nebo tak hodlá učinit během následujícího půlroku.

Největší překážku elektronického obchodu spatřují respondenti v bezpečnosti. Víc než čtvrtina (30 % oproti 25 % loni) nechce sdělit detaily ke své kreditní kartě a 28 % se obává obecných problémů se zabezpečením transakcí. Skoro deset procent dokonce uvedlo oba důvody současně. Bližší údaje o platebním prostředku se nejvíce zdráhají sdělit Němci (73 %). Česká republika si z tohoto klání odnáší také jedno prvenství: nejvyšší míru nedůvěry v bezpečnost elektronického obchodování (druzí jsou Němci). To, že se lidé bojí, je celkem normální… ale to že se nikdo nepokouší o osvětu, je alarmující! Mladší lidé považují za jednu z bariér online obchodu také úroveň cen výrobků a služeb.

Výdaje

Skoro polovina (47 %) online nakupujících vydala během posledních 4 týdnů na nákupy sumu mezi 1 a 100 euro. Významné je, že 6 % utratilo ve stejné době přes 1 000 euro, což je pozitivním signálem pro zvýšení důvěry v e-komerci. Větší obnosy pocházejí především z věkově starších skupin. Online nakoupilo přibližně 16 % uživatelů internetu (mužů) ve srovnání s 13 % uživatelek (žen). Muži mají větší průměrné online výdaje, za poslední 4 týdny to lze vyjádřit částkami 606, resp. 345 euro.

ČR – lokální data

Během uplynulých tří let se podle výzkumu GeR procento uživatelů internetu v Česku zvýšilo o 6 % (z 22 % v roce 2000 přes 26 % v r. 2001 až na letošních 28 %). Není asi žádným překvapením, že víc než polovinu naší internetové komunity tvoří lidé do 29 let, že převažují muži nad ženami. Lokální zprávu zatím TNS oficiálně nevydala, ale slibuje ji ke stažení ještě v průběhu tohoto týdne.

Resumé

Global eCommerce Report 2002 Průměr 2000 Průměr 2001 Průměr 2002 Meziroční změna Minimum Maximum
Uživatelé internetu 27 % 31 % 34 % +3 % Ukrajina 4 % Dánsko 63 %
Online nakupující 10 % 15 % 15 % 0 % Bulharsko 0 % USA 32 %
Opuštěné košíky 15 % 15 % 16 % +1 % Bulharsko 0 % Maďarsko 33 %
Offline nakupující 13 % 15 % 15 % 0 % Ukrajina 0 % Maďarsko 45 %
Plánované online nákupy 14 % 17 % 18 % +1 % Ukrajina 0 % Maďarsko 60 %

Zdroj: TNS Interactive, Global eCommerce Report 2002

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět