Při práci s internetovými stránkami často bezmyšlenkovitě zadáváme „www“. Nenapadlo vás, že je to třeba přežitek a jen zbytečné matení laiků, kteří pak vloží „www“ i tam, kam vůbec nepatří? V následujícím článku se pokusím rozebrat souvislosti, které vás možná přesvědčí o tom, že psaní „www“ je zastaralost…

Nejdříve zběžně zopakuji, co jsou domény, jak může vypadat korektní adresa URL a co je služba DNS. Ukáži, jak nastavit server pro různé varianty adres, které uživatel zadává do svého prohlížeče.

Domény jsou generické (prvního řádu), druhého řádu, třetího řádu atd. Generická doména (doména 1. řádu), vyjadřuje příslušnost k zemi, národu nebo státu (např. cz, sk, uk, de, ny, ca) nebo má všeobecné zaměření (com, gov, edu, net). Každá generická doména má svého správce, což je něco jako úřad. Doména cz má za správce sdružení NIC (http://www.nic.cz).

Jak zřídit doménu 2. řádu?

Na počátku je nutné určit primární a sekundární server DNS  (Domain Name Service). Je to služba běžící na nějakém síťovém stroji, na který se budou obracet klienti (prohlížeče čtenářů), až budou hledat tuto doménu na síti. Správce musí pro každou novou doménu přidat do svého DNS serveru záznam o tom, kde je ta doména u něj k nalezení (namapuje IP adresu stroje, který bude požadavky na doménu obsluhovat). Vaši adresu potom tvoří několik domén oddělených tečkami:

3_řád.2_řád.generická_doména (před doménou třetího řádu může být čtvrtá, pátá atd.) – např: www.interval.cz

3. úroveň domén (subdomény)

Nejčastěji se jako text domény třetího řádu zatím dává www. Je to zvyk z doby, kdy služba World Wide Web ještě nebyla na Internetu dominantní. Tato první část URL (www v www.domena.cz nebo diskuse v diskuse.interval.cz) je často chápána jako tzv. jméno stroje (machine name), zbývající část je doménové jméno. Větší zmatek do toho, co do adresy patří a co nikoli, může vnést i fakt, že v URL lze uvádět i jméno uživatele a jeho heslo oddělené od domény zavináčem – ty se pak použijí pro standardní HTTP autentifikaci. Příklad takového zadání je

http://jmeno:heslo@admin.mojestranky.cz

V rámci jedné domény druhého řádu se mohou zřizovat další domény třetího řádu.

diskuse.interval.cz

Cesta v adrese, Multidomain

Součástí adresy bývá i cesta k souboru (píše se za lomítkem), která již s doménou nesouvisí. V kořeni složky web serveru se vytvoří složka nazvaná vasestranka, ve které budete mít soubory.

poskytovatel.cz/vasestranka/

V souvislosti s uváděním cesty v adrese bychom neměli opomenout MultiDomain. Je to unikátní služba serveru, kterou nabízejí i někteří poskytovatelé webhostingu na platformě Linux. Díky ní můžete na jednom virtuálním serveru vytvářet neomezený počet subdomén 3. řádu. Vytvoření takového virtuálního serveru je neuvěřitelně jednoduché – automaticky se jím stává každý adresář, který vytvoříte v kořenovém adresáři vaší prezentace. Navíc takto nakonfigurovaný server potom obvykle automaticky akceptuje URL zadávané s www i bez www na začátku adresy. Pokud byste si vytvořili zvláštní složku www v kořeni, můžete pak poskytovat odlišný obsah na adrese www.domena.cz a domena.cz.

Jak pracuje DNS

Pokud zadáváte do adresního řádku prohlížeče doménu, jako například www.interval.cz, prohlížeč nejprve požádá službu DNS (Domain Name Service) o překlad na IP adresu. Pokud je záznam nalezen, vrátí služba DNS IP adresu stroje, ke kterému se prohlížeč připojí s požadavkem na zobrazení dokumentu.

Prohlížeč -> ISP -> Top-level doména -> Hosting provider -> Doménový server -> Cílový stroj

Výsledek je odeslán zpět. Jméno stroje může směřovat na jinou IP adresu, než základní doména, je to volitelné a dále si ukážeme, jak.

Konfigurace serveru, DNS

U některých serverů požadujete, aby byly dostupné pod více jmény. Například chcete, aby www.interval.cz, www2.interval.cz a interval.cz ukazovaly na tentýž stroj, resp. aby ukazovaly na tutéž IP adresu a tedy poskytovaly stejný obsah. Fakticky tak všechny adresy (subdomény) v doméně interval.cz musí zachytit váš server. Příkladem může být www.interval.cz a interval.cz, www.djmix.cz a djmix.cz. Jednou z možností, jak nastavit server, je využít tzv. aliasy, např. na serveru Apache je k dispozici ServerAlias.

Do host souboru pro vaši doménu nebo v záznamech DNS serveru (tzv. zone file) stačí přidat záznamy podobným způsobem (syntaxe se může lišit podle operačního systému nebo software serveru):

mojedomena.cz. IN A xxx.xxx.xxx.xxx
www.mojedomena.cz. IN CNAME xxx.xxx.xxx.xxx

forum.mojedomena.cz. IN A xxx.xxx.xxx.xxx
www.forum.mojedomena.cz. IN CNAME xxx.xxx.xxx.xxx

ServerAlias jsou zde uváděny jako CNAME.

Využíváte-li virtuální server (pokud na jednom stroji s jednou IP adresou je provozováno více webů – tzv. virtuálních serverů), je potřeba aliasy nastavit přímo v konfiguraci virtuálního serveru, kde se také konfiguruje, v kterém adresáři se nacházejí soubory daného virtuálního serveru. Například pro server Apache je potřeba nastavit údaje v souboru httpd.conf.

# mojedomena
<VirtualHost xxx.xxx.xxx.xxx>
  DocumentRoot /path/to/mojeslozka
  ServerName mojedomena.cz
  ServerAlias www.mojedomena.cz
</VirtualHost>

<VirtualHost xxx.xxx.xxx.xxx>
  DocumentRoot /path/to/jinamojeslozka
  ServerName forum.mojedomena.cz
  ServerAlias www.forum.mojedomena.cz // pro automatické notorické zadávače www
</VirtualHost>

Upozorňuji na možnost použití zástupných wild-card znaků * a ?, čili místo www můžete použít hvězdičku, pak budou veškerá jména stroje obsluhována serverem s IP adresou xxx.xxx.xxx.xxx, resp. na adrese jakykolinesmysl.mojedomena.cz se nabídne obsah výchozího serveru mojedomena.cz.

Naopak také můžete požadovat více IP adres a tím tedy i fyzických strojů pro doménové jméno. Příkladem může být www.trance.cz a forum.trance.cz. V praxi to využijete pro tzv. vyvažování zátěže (www2.post.cz) nebo chcete-li uživatelům usnadnit "hezkou adresou" přístup k některým specifickým částem vašeho webu, které běží fyzicky na jiném stroji. Můžete také poskytovat zcela rozdílný obsah na adrese s www a bez www – například www.rodina.cz a rodina.cz.

Zadávat v adrese WWW?

Podle mého názoru použití www pro hlavní vstupní bod není nutné, stalo se spíše divnou konvencí v kruzích, které do věci mnoho nevidí (např. při uvádění URL na bilboardu pochybuji, že by si reklamní agentura dala vysvětlit, že www je zbytečné). Pomatení bývá vidět například i u adres, které využívají doménu 3. řádu a přesto do ní ještě přidávají www – zřejmě se domnívají, že tak svůj handicap, nemaje vlastní doménu 2. řádu, zamaskují (www.mojestranka.serverzdarma.cz).

Já osobně napříště www udávat v adresách internetových stránek nebudu, budou hezky korespondovat s e-mailovou adresou (v telefonním čísle v mezinárodním tvaru také nemají být závorky). Dokonce ani wap.neco.cz nemusíte nutit návštěvníka uvádět! V jiném článku zde na Intervalu je popsáno, jak provádět i detekci, zda na stránku někdo nepřistupuje mobilním telefonem přes wap. Pak ho můžete automaticky nasměrovat na patřičnou stránku. Jak vidíte z popsaných způsobů konfigurace, pokud někdo horlivě doplní www, stránky také zůstanou funkční. A jak to vidíte vy?

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

5 Příspěvků v diskuzi

  1. já bych klidně pomocí .htaccess přesměrovával na adresu bez www, jenže pak mi u googlu nějak blbne adsense a ukazujou se nekomerční reklamy! tak bohužel musím přesměrovávat naopak :-(

  2. A proč se v reklamách a všude píše www si já osobně myslím, že je proto, že pak laik nemusí poznat, že se jedná o webovou adresu.

  3. Já osobně si myslím, že laik pozná doménu podle „tečka cézet“. To uvádění WWW je podle mne jenom taková setrvačnost.

Odpovědět