Dalibor Šrámek

Naprostá většina informací na internetu je dostupná pomocí protokolu HTTP. Ukážeme si, jak jednoduché je načíst v Ruby obsah webové stránky a aby toho nebylo málo zkusíme si první aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním (GUI).

Dnes uděláme krok směrem k vyšší úrovni abstrakce síťových knihoven a zkusíme si vytvořit základ užitečné aplikace pro stahování informací o počasí. Čerpat je budeme ze zpráv METAR.

Prošli jsme již hodně funkcionality týkající se vstupu a výstupu. Zabývali jsme se nejzákladnější formou, kterou je práce se soubory. V současném světě však pomalu začíná být pro aplikace důležitější schopnost domluvit se s internetem. Síťová komunikace je o něco obtížnější, ale Ruby nám jako obvykle vychází vstříc s rozumně organizovanou knihovnou. O tom, že networking zas tak těžký není, svědčí to, že na konci tohoto dílu budeme umět naprogramovat (triviální ale náš) webový server.

V předchozích článcích jsme vytvořili několik jednoduchých programů, které možný výskyt chyb nijak neřešily. Pojďme je teď doplnit tak, aby dokázaly alespoň informovat uživatele a korektně skončit.

Tentokrát se zaměříme na nemilou věc, se kterou se setkáme relativně často právě při vstupních a výstupních operacích. Jedná se o chyby za běhu programu.

Tentokrát se budeme věnovat důkladnému ohlédnutím za příkladem z minulého dílu a v návaznosti mnoha dalším dříve nabytým znalostem.

V minulém díle jsem rozšířili naše znalosti vstupně výstupních operací o další podrobnosti práce se soubory. Tentokrát se podíváme na to, jak v Ruby procházet adresáře.

V minulém díle jsme se zabývali základy vstupních a výstupních operací. Tentokrát se zaměříme na další podrobnosti ohledně práce se soubory.

Už je tomu nějakou dobu, co jsme si vyzkoušeli velmi jednoduchý program typu filtr, který využíval standardní vstup a výstup. Tentokrát se na vstupně/výstupní operace podíváme podrobněji.

30. ledna byla oznámena verze 1.9.1 oficiálního interpretu jazyka Ruby, první stabilní verze série 1.9. Tato zpráva představila jeden z nejvíce...

Podíváme se nyní na další možnosti použití modulů v Ruby. Připoměňme si závěr minulého dílu. Zkusíme poněkud přepsat náš modul Matphys....

Jak jsme se dozvěděli již v úvodu série o OOP v Ruby, platí, že proměnné definované v rámci třídy jsou pro...

Dříve, než se pustíme do studia dalších tajů OOP v Ruby, připoměňme si definici třídy Robot. Ponecháme jen základní funkčnost: class Robot...

Minule jsme si ukázali základy definování vlastních tříd a předvedli jsme si, jak vytvořit přístupové metody k proměnným, které jsou jinak...

Objektově orientované programování (OOP) využívá faktu, že v okolním světě přirozeně identifikujeme objekty a vztahy mezi nimi. Pod pojmem objekty rozumíme...