Články autora Miloslav Ponkrác

JavaScript – object Location

5. dubna 2000

Vážení čtenáři, vítám vás v šestém díle seriálu o JavaScriptu. V tomto díle popíšu, jak může JavaScript poznat, odkud pochází, a také, co se s tím dá dělat za triky a kouzla.

Kaskádové styly – boxy, aneb nastavujeme okraje

31. března 2000

Prohlížeč mnoho prvků jazyka HTML zobrazuje do obdélníkového prostoru, nebo-li boxu. Jako příklad je možné uvést obrázky, tabulky, odstavce, apod. To vše je zobrazeno jako box s určitým obsahem. Pro řízení zobrazování těchto boxů je možné používat kaskádové styly CSS.

JavaScript – objekt history

29. března 2000

Vážení čtenáři, v dnešním díle se budeme zabývat trochu jednodušším tématem proti minulému dílu a to objektem history. Každopádně doufám, že téma tohoto dílu bude pro vaše stránky velice užitečné.

Kaskádové styly – roztahujeme slova

24. března 2000

V minulém díle jsem popsal základní formátování textu. Náplní tohoto dílu budou ty vlastnosti kaskádových stylů CSS, které také slouží pro formátování textu, ale nepoužívají se tak často.

JavaScript – formuláře

17. března 2000

Vážení čtenáři, ve čtvrtém díle provedeme malý úvod do formulářů, a spojení formulářů s JavaScriptem. Formuláře jsou přirozenou součástí HTML jazyka už velice dlouhou dobu. Umožňují zapisovat různé údaje a odesílat je různými způsoby na různá místa. Určitě jste se sami

Kaskádové styly – pseudotřídy se představují

15. března 2000

V minulém díle seriálu jsem naznačil, že dnes bude řeč o pseudotřídách, takže plním slib. Nebudu tady uvádět žádné právnicky přesné vysvětlení, co jsou to pseudotřídy, protože jejich význam snadno pochopíte z příkladů. Kromě tohomi vysvětlení, že „pseudotřídy jsou třídy, která

JavaScript – objektová smršť

9. března 2000

Vážení čtenáři, nyní se scházíme u třetího dílu seriálu o JavaScriptu. O JavaScriptu se dá říci, že je objektový. Slovo objektový jazyk, nebo objektově orientovaný se používá v poslední době hodně často.

Kaskádové styly – formátujeme texty

8. března 2000

V předchozích dílech seriálu jsem podrobně popsal, jak se nastavují fonty, velikost písma, a další vlastnosti. Z hlediska práce s textem ještě velmi chybí popsat možnosti zarovnávání textu doleva, na střed, doprava apod. Tím se také bude zabývat tento díl.

JavaScript – otvíráme okna, značka SCRIPT

2. března 2000

V tomto díle si budeme povídat o oknech v JavaScriptu. V JavaScriptu se to totiž okny jenom hemží, a práce s okny je oblíbenou hračkou pro mnoho autorů stránek. V minulém díle jsme si ukázali, jak otevřít okno se zprávoupomocí příkazu alert. Kromě toho

Kaskádové styly – kouzelné třídy

1. března 2000

Pokud jste alespoň zběžně přečetli minulé díly o CSS, jste již dostatečně schopní používat kaskádové styly CSS v praxi. Proto se dnes budu zabývat třídami a v příštím díle pseudotřídami, což je věc, která vámpřidá hodně elegance do vytváření stylů.

Tajemný a záhadný JavaScript

25. února 2000

Vítejte u první dílu o JavaScriptu, prvku, který se na internetových stránkách objevuje čím dál tím více a, o kterém si budeme na Intervalu pravidelně psát. JavaScript se dnes totiž rozšířil tak, že jej najdeme prakticky všude a proto je

Kaskádové styly – umístění stylů v HTML

24. února 2000

Do této chvíle jsem uvedl pouze jediný způsob, jak umístit styly do HTML stránky, a to pomocí značky „style“. Dnes se budu zabývati dalšími možnostmi.

Kaskádové styly – barvy a pozadí

17. února 2000

V tomto díle bych rád popsal problematiku nastavování barev pomocí kaskádových stylů CSS. Protože je to ve svém důsledku celkem komplexní problematika, věnuji jí alespoň celý tento díl.

XHTML – živá voda na HTML

15. února 2000

V prvním díle o XHTML jsem popsal, že XHTML znamená v podstatě možnost, jak zajistit, aby webová stránka psaná v jazyce HTML byla zároveň i dokumentem, který vyhovuje standardu XML. V podstatě standard XHTML je jakási živá voda, která má omladit standard HTML

Proč je značka FONT nedoporučená?

11. února 2000

V době, kdy se začal rozvíjet web a vznikaly první verze jazyka HTML určeného pro psaní www stránek se příliš nepočítalo s tím, že by někdy mohly www stránky vypadat pěkně. V představách původních tvůrců HTML se totiž budoucí web nejspíše jevil

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4