ZONER Cookies

Vážený návštěvníku, potvrzením pomocí tlačítka OK udělujete souhlas nám a našim partnerům s použitím cookies pro nezbytné, analytické a marketingové účely na tomto zařízení. Volbou Nastavení můžete sami určit, jaké skupiny cookies je možné zpracovávat, popřípadě jejich zpracování úplně zakázat. Ukládání nezbytných cookies probíhá vždy, a to v zájmu zachování funkčnosti webové prezentace.

V tomto okně můžete zvolit kategorie cookies v souladu s vlastními preferencemi.

Nezbytné

Tyto cookies zajišťují bezchybný provoz našich webových stránek. Umožňují například vložení služby do objednávky, ukládání dat s ohledem na bezpečnost webu, přihlašování k webu a podobně. Nezbytné cookies nelze deaktivovat, jelikož by došlo k narušení správného fungování webu.

Preferenční

Preferenční cookies umožňují, aby si webová stránka zapamatovala informace, které mění, jak se webová stránka chová nebo jak vypadá. Je to například preferovaný jazyk nebo region, kde se nacházíte.

Analytické

Díky nástrojům jakými jsou například Google analytics můžeme sledovat, jak stránky používáte, z jakých zdrojů a technologií. Na základě těchto dat můžeme web neustále vylepšovat, aby byl pro vás co nejpřívětivější. Veškerá data jsou anonymizována, konkrétní uživatele tedy identifikovat nemůžeme.

Marketingové

Společně s nástroji třetích stran můžeme zobrazovat vámi preferované reklamy v partnerských sítích přesně dle vašich zájmů. V případě nesouhlasu je vysoce pravděpodobné, že vaše zájmy a preference nebudou zohledněny a bude se vám reklama zobrazovat plošně. Veškeré profily vašich zájmů jsou pseudonymizované, díky tomu není možná bezprostřední identifikace vaší osoby.

JavaScript – logický datový typ

5. října 2000
•
Miloslav Ponkrác

Související

Na Intervalu jste si mohli přečíst několik článků, které se týkají datových typů v JavaScriptu. Dnešní pojednání podrobněji popisuje práci s logickým datovým typem. Jde o článek především pro začátečníky v JavaScriptu.

Logický datový typ je jedním ze čtyř datových typů, které se v JavaScriptu vyskytují. Pro mnohé začátečníky je logický datový typ tak trochu záhadou. Důvod je nejspíše v jeho přílišné „počítačovosti“. Obyčejný člověk si dokáže představit číselný datový typ, protože s čísly se setkáváme poměrně často. Stejně tak i u řetězců, představujících kusy textů, obyčejný „smrtelník“ pochopí jejich užitečnost. Ale logický datový typ se v jeho čiré a skoro bych až řekl „počítačově bezelstné podobě“ příliš nehodí do běžného života.

Logický datový typ v podstatě umí jenom dvě hodnoty. Jedna z nich se nazývá false, což můžeme do češtiny přeložit jako lež, nebo faleš. Druhá z nich se nazývá true, v překladu pravda. V podstatě jsou false a true jakási básnická pojmenování pro případ, pokud potřebujeme zjistit, jestli něco platí, nebo ne. V podstatě, pokud se počítače zeptáme na jakoukoli otázku, na kterou se dá odpovědět ano, nebo ne, je to pro počítač práce s logickým datovým typem. Přičemž odpověď ano odpovídá slovu true, a odpověď ne odpovídá slovu false.

Na jaké otázky můžeme dostat odpověď ano, nebo ne. Nejjednodušší, a pro počítač nejpřirozenější jsou matematické otázky. Je číslo tři větší, než číslo jedna? Počítač odpoví ano, pardon vlastně true. Můžeme se ho zeptat i na jiné věci. Třeba jestli je pozadí okna prohlížeče červené, a nebo jestli je rok 2000.

Uvedu jako příklad HTML stránku, která ukáže, jak se počítače zeptat na první otázku, tedy jestli je trojka větší, než jednička:

<html>
<head>
<title>Je 3 > 1 ?</title>
</head>
<body>
<script type="text/javascript" language="JavaScript"><!–
alert(3 > 1);
// –>
</script>
</body>
</html>

Ve výše uvedeném příkladě se dá snadno ukázat, jak se JavaScriptu zeptat na naši otázku. Prostě dotaz, zda je trojka větší, než jednička zapíšeme jako 3 > 1. Pokud tento zápis vložíme dovnitř příkazu alert, který zobrazuje výsledky zápisu, dozvíme se i výsledek našeho dotazu. Snadno si to můžete zkusit zde na simulátoru, stačí kliknout na tlačítko:

<html>
<head>
<title>Je 3 > 1 ?</title>
</head>
<body>
<script type="text/javascript" language="JavaScript"><!–
if (3 > 1)
  alert(„Je to pravda“);
else
  alert(„Není to pravda“);
// –>
</script>
</body>
</html>

Příkaz if je příkaz, za který se v závorkách napíše nějaký dotaz, na který se dá odpovědět ano, nebo ne. V našem případě jsme zůstali u otázku, jestli je trojka větší, než jednička. Pokud počítač odpoví ano, pokračuje a provede příkaz těsně za if, v našem případě pomocí alert vypíše větičku „Je to pravda“. Pokud počítač odpoví ne, místo toho se vykoná příkaz za else, v našem případě se vypíše „Není to pravda“. Vždy se provede jenom jeden ze dvou příkazů, buď ten za if, nebo ten za else.

Uvedený příklad použití if je velmi jednoduchý. Přesto ukazuje to, čím jsou programy doslova prošpikovány, a to různými způsoby určování toho, která část programu se provede, a která ne. Příkaz if je velice často používaným příkazem nejen v JavaScriptu, ale prakticky v každém programovacím jazyce, který existuje. Kromě příkazu if existují ještě další, tzv. řídící příkazy, které popíšu v některém z pozdějších článků o JavaScriptu.

A to je pro dnešek vše.

Předchozí článek Ako dostať čas a dátum do FLASH?
Další článek W3schools a škola pro webmastery
Štítky: Články
Miloslav Ponkrác

Mohlo by vás také zajímat

Nejnovější

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *