JavaScript – logický datový typ

JavaScript – logický datový typ

0

Na Intervalu jste si mohli přečíst několik článků, které se týkají datových typů v JavaScriptu. Dnešní pojednání podrobněji popisuje práci s logickým datovým typem. Jde o článek především pro začátečníky v JavaScriptu.

Logický datový typ je jedním ze čtyř datových typů, které se v JavaScriptu vyskytují. Pro mnohé začátečníky je logický datový typ tak trochu záhadou. Důvod je nejspíše v jeho přílišné „počítačovosti“. Obyčejný člověk si dokáže představit číselný datový typ, protože s čísly se setkáváme poměrně často. Stejně tak i u řetězců, představujících kusy textů, obyčejný „smrtelník“ pochopí jejich užitečnost. Ale logický datový typ se v jeho čiré a skoro bych až řekl „počítačově bezelstné podobě“ příliš nehodí do běžného života.

Logický datový typ v podstatě umí jenom dvě hodnoty. Jedna z nich se nazývá false, což můžeme do češtiny přeložit jako lež, nebo faleš. Druhá z nich se nazývá true, v překladu pravda. V podstatě jsou false a true jakási básnická pojmenování pro případ, pokud potřebujeme zjistit, jestli něco platí, nebo ne. V podstatě, pokud se počítače zeptáme na jakoukoli otázku, na kterou se dá odpovědět ano, nebo ne, je to pro počítač práce s logickým datovým typem. Přičemž odpověď ano odpovídá slovu true, a odpověď ne odpovídá slovu false.

Na jaké otázky můžeme dostat odpověď ano, nebo ne. Nejjednodušší, a pro počítač nejpřirozenější jsou matematické otázky. Je číslo tři větší, než číslo jedna? Počítač odpoví ano, pardon vlastně true. Můžeme se ho zeptat i na jiné věci. Třeba jestli je pozadí okna prohlížeče červené, a nebo jestli je rok 2000.

Uvedu jako příklad HTML stránku, která ukáže, jak se počítače zeptat na první otázku, tedy jestli je trojka větší, než jednička:

<html>
<head>
<title>Je 3 > 1 ?</title>
</head>
<body>
<script type="text/javascript" language="JavaScript"><!–
alert(3 > 1);
// –>
</script>
</body>
</html>

Ve výše uvedeném příkladě se dá snadno ukázat, jak se JavaScriptu zeptat na naši otázku. Prostě dotaz, zda je trojka větší, než jednička zapíšeme jako 3 > 1. Pokud tento zápis vložíme dovnitř příkazu alert, který zobrazuje výsledky zápisu, dozvíme se i výsledek našeho dotazu. Snadno si to můžete zkusit zde na simulátoru, stačí kliknout na tlačítko:

<html>
<head>
<title>Je 3 > 1 ?</title>
</head>
<body>
<script type="text/javascript" language="JavaScript"><!–
if (3 > 1)
  alert(„Je to pravda“);
else
  alert(„Není to pravda“);
// –>
</script>
</body>
</html>

Příkaz if je příkaz, za který se v závorkách napíše nějaký dotaz, na který se dá odpovědět ano, nebo ne. V našem případě jsme zůstali u otázku, jestli je trojka větší, než jednička. Pokud počítač odpoví ano, pokračuje a provede příkaz těsně za if, v našem případě pomocí alert vypíše větičku „Je to pravda“. Pokud počítač odpoví ne, místo toho se vykoná příkaz za else, v našem případě se vypíše „Není to pravda“. Vždy se provede jenom jeden ze dvou příkazů, buď ten za if, nebo ten za else.

Uvedený příklad použití if je velmi jednoduchý. Přesto ukazuje to, čím jsou programy doslova prošpikovány, a to různými způsoby určování toho, která část programu se provede, a která ne. Příkaz if je velice často používaným příkazem nejen v JavaScriptu, ale prakticky v každém programovacím jazyce, který existuje. Kromě příkazu if existují ještě další, tzv. řídící příkazy, které popíšu v některém z pozdějších článků o JavaScriptu.

A to je pro dnešek vše.

Mohlo by vás zajímat

0

0

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět