Podpora Windows 10 skončila v říjnu 2025, placené prodloužení bezpečnostních záplat běží do října 2027 a váš počítač nesplňuje požadavky Windows 11. Máte tedy asi rok na rozhodnutí, které se dá odložit, ale ne obejít: nový počítač, nebo jiný systém?
Pokud vás Linux napadl, narazíte na problém s dostupnými informacemi. Články o přechodu vám vysvětlí, že Linux je stabilní a svobodný. Skutečná otázka ale zní jinak: pustím na něm to, co k práci fakticky potřebuju? A na tu vám odpoví jen konkrétní seznam vašich programů, ne úvaha o filozofii otevřeného softwaru.
Projdeme to prakticky. Nejdřív metodu, jak si rozhodnutí spočítat sami, pak náhrady tam, kde existují, potom věci, které na Linuxu nepojedou – a hlavně česká specifika, která zahraniční návody neřeší vůbec: eObčanku, datové schránky a účetnictví.
Nejdřív inventura, ne instalace
Nejčastější chyba při přechodu není technická. Je v tom, že člověk systém nainstaluje a až pak zjišťuje, co mu chybí. Obrácený postup zabere hodinu a ušetří zklamání.
Napište si seznam programů, které jste použili za poslední měsíc. Ne co máte nainstalované – co jste skutečně otevřeli. U většiny lidí to je osm až dvanáct položek. Pak každou zařaďte do jedné ze čtyř kategorií:
- Běží v prohlížeči. Internetové bankovnictví, e-mail, dokumenty v cloudu, streamování, Facebook. Tady je práce nulová – prohlížeče jsou na Linuxu tytéž.
- Má nativní linuxovou verzi. Chrome, Firefox, Edge, VS Code, Steam, Discord, Slack, Zoom, Spotify, VLC, Blender, OBS Studio.
- Má rozumnou náhradu. Kancelář, prohlížení a úpravy fotek, střih videa, PDF.
- Nemá ani jedno. Tohle je ta kategorie, která rozhoduje. Když je v ní něco, bez čeho neuděláte svou práci, přechod na Linux jako jediný systém není řešení.
Až budete mít seznam, má smysl číst dál. Bez něj je celý článek jen teorie.
Kde náhrada existuje: kancelář, foto, video
Tohle je nejméně dramatická část přechodu. Náhrady jsou zralé, zdarma a u běžného použití obstojí.
| Na Windows používáte | Na Linuxu | Jak hladké to je |
| Microsoft Office (desktop) | LibreOffice, OnlyOffice, nebo Microsoft 365 v prohlížeči | dobré u běžných dokumentů, horší u složitého formátování a maker |
| Adobe Photoshop | GIMP, Krita (kreslení), Photopea v prohlížeči | pro amatéra dostačující, pro profesionála jiný pracovní postup |
| Lightroom | Darktable, RawTherapee | plnohodnotné, ale ovládání je jinde |
| Střih videa | Kdenlive, Shotcut | bez výhrad pro běžný střih |
| Windows Media Player, prohlížeč PDF | VLC, Okular, Evince | lepší než originál |
Ke kanceláři jednu poznámku, kterou marketingové články vynechávají: LibreOffice dokumenty Microsoft Office otevře i uloží, ale u složitého formátování počítejte s posuny. Když si posíláte texty a tabulky s kolegy, kteří pracují v Office, je to praktický problém. Podle informací projektu je nativním formátem balíku OpenDocument a obsahuje šest aplikací včetně databáze a editoru vzorců. Kdo potřebuje maximální věrnost, má lepší výsledky s OnlyOffice nebo prostě s webovou verzí Microsoft 365.
U grafiky je aktuální stabilní verze GIMPu 3.2.4, což je po letech čekání na trojkovou řadu podstatný posun. Pořád to ale není Photoshop s jiným logem – je to jiný program s jinou logikou. Pro člověka, který stříhá pozadí a upravuje jasnost, je to nepodstatné. Pro grafika, který má v ruce naučené zkratky a pracovní postup od klienta, je to týden nepohody.
Pozor na DaVinci Resolve
Střihový program DaVinci Resolve se často uvádí jako důkaz, že profesionální nástroje na Linuxu jsou. Je to pravda jen s velkou výhradou. Blackmagic Design uvádí v technických specifikacích jako podporovaný systém pro Linux jedinou distribuci: Rocky Linux 8.6. Na Ubuntu, Fedoře nebo Archu ho lidé rozchodí přes komunitní balíčky, ale bez oficiální podpory a s ručním řešením závislostí. Pokud je Resolve váš pracovní nástroj, tohle si ověřte jako první věc – ne jako poslední, a počítejte s tím, že podporu grafické akcelerace budete řešit zvlášť podle své karty.
Co na Linuxu nepojede
Teď ta část, kterou by článek propagující Linux nejradši přeskočil. Následující věci nemají na Linuxu řešení, které by šlo doporučit s čistým svědomím:
- Adobe Creative Cloud. Photoshop, Illustrator, Premiere, InDesign – nativní linuxová verze neexistuje a Adobe ji neplánuje. Přes kompatibilní vrstvy to buď nejde vůbec, nebo nespolehlivě, a u nástroje, kterým si vyděláváte, je „nespolehlivě“ totéž jako „nejde“.
- Desktopový Microsoft Office s makry. Webová verze funguje, ale rozsáhlé excelové soubory s VBA makry jsou samostatná disciplína.
- Hry s anti-cheatem na úrovni jádra. Valorant, Fortnite, Apex Legends nebo Rainbow Six Siege na Linuxu nerozjedete. Podrobně to rozebírá díl o tom, jak na Linuxu hrát hry.
- Specifický hardware. Čtečky otisků v noteboocích, některé multifunkční tiskárny, konfigurační programy k periferiím. Tady platí, že se to buď pozná hned v live režimu, nebo se to nepozná vůbec.
Pro první tři body existuje jedna rozumná odpověď, kterou málokdo řekne nahlas: nemigrujte úplně. Nechte si Windows na druhém disku nebo druhém stroji pro tu jednu věc, kterou potřebujete, a zbytek dělejte v Linuxu. Není to prohra, je to praktické řešení.
Česká specifika: eObčanka, účetnictví a úřady
Tady je hodnota, kterou v přeložených návodech nenajdete. Česká elektronická státní správa a české účetní programy mají k Linuxu vlastní vztah – a u jednoho z nich to může rozhodnout i o výběru distribuce.
eObčanka: funguje, ale jen na Ubuntu
Aplikace eObčanka pro práci s elektronickým občanským průkazem linuxovou verzi má. Podle oficiálního návodu na informačním webu elektronické identity je ale určená výhradně pro 64bitové Ubuntu ve verzích 24.04, 24.10, 25.04 a 25.10. Text je v tom nekompromisní: možnost spuštění na jiných distribucích není vyloučena, ale zprovoznění je plně v rukou uživatele.
To má konkrétní důsledek, který stojí za zvážení před instalací: pokud eObčanku potřebujete k přihlašování do státních portálů, volte Ubuntu nebo jeho blízký derivát. Na distribucích postavených na Fedoře – včetně herních jako Bazzite – budete odkázaní na komunitní řešení a podpora vám neporadí. Instalace na Ubuntu je jinak přímočará, buď z grafického správce softwaru, nebo příkazem:
sudo apt install ./eObcanka.deb
Dobrá zpráva je, že většina úředních věcí eObčanku vůbec nepotřebuje. Datové schránky, portál MOJE daně, ePortál ČSSZ i internetové bankovnictví běží v prohlížeči. A do Identity občana se dá přihlásit i jinak než průkazem: stát vedle eObčanky nabízí NIA ID (jméno, heslo a SMS kód) a Mobilní klíč eGovernmentu, k tomu existují prostředky soukromých subjektů, mezi které patří i bankovní identita. Žádný z nich nepotřebuje čtečku karet ani desktopovou aplikaci – takže na operačním systému nezáleží.
Pohoda a Money S3: tady Linux prohrává
České účetní programy jsou psané pro Windows a na Linuxu nativně nefungují. Pokusy rozjet Pohodu přes kompatibilní vrstvu Wine se dlouhodobě nedají označit za spolehlivé, a u programu, který vede vaše účetnictví, je experimentování to poslední, co chcete.
Reálné možnosti jsou tři: nechat si jeden počítač s Windows, přejít na účetnictví, které běží v prohlížeči, nebo účetní program provozovat na serveru a připojovat se k němu vzdálenou plochou. Ta třetí varianta má tu výhodu, že vám je pak operační systém na vašem počítači úplně jedno – klient vzdálené plochy existuje pro Linux, macOS, Android i iOS.
Přesně na to je server pro účetní programy s přístupem přes vzdálenou plochu, na kterém běží Windows Server a předinstalovaná Pohoda nebo Money S3. Ceny startují na 1 028 Kč měsíčně bez DPH v konfiguraci se třemi jádry, 5 GB paměti a 40 GB NVMe úložištěm, v ceně je jeden uživatelský přístup.
Buďme ale konkrétní o tom, kdy to nemá smysl: pokud jste živnostník, který si sám vede jednoduché účetnictví a účetní program otevře třikrát do měsíce, je tisícikoruna měsíčně dražší než nechat na stole starý notebook s Windows. Cloudové řešení se vyplácí tam, kde k datům potřebuje přístup víc lidí, kde jde o práci každý den, nebo kde stejně řešíte, kdo dělá zálohy.
Plán na dva týdny
Přechod se nemá dělat jednorázově v sobotu odpoledne. Tady je postup, který dává čas na zjištění, že něco nefunguje, ještě než na tom budete závislí.
- Inventura (1 hodina). Seznam programů podle první sekce, zařazení do čtyř kategorií.
- Zkouška z flash disku (1 hodina). Ověříte Wi-Fi, zvuk, grafiku a periferie. Postup rozebírá díl o tom, jak Linux vyzkoušet z live USB.
- Záloha (podle množství dat). Externí disk, ne cloud – potřebujete kopii, ke které se dostanete i bez funkčního systému.
- Instalace vedle Windows. Ideálně na druhý disk. Windows zůstanou funkční jako záložní plán.
- Dva týdny běžné práce v Linuxu. Do Windows jen tehdy, když si na něco nevzpomenete. Ke konci budete vědět, jestli je to volba, nebo trápení.
Přenos dat je ta snadná část
Fotky, dokumenty a hudba se prostě zkopírují – Linux umí čtení i zápis na disky formátované jako NTFS, takže data ze starého systému jsou dostupná bez jakéhokoli převodu. Záložky, historii a hesla přenese synchronizace prohlížeče. U e-mailu je nejjednodušší cesta účet znovu nastavit přes IMAP, protože pak se pošta stáhne ze serveru sama.
Jedna praktická rada: než začnete kopírovat, vypněte ve Windows rychlé spuštění. Jinak zůstane systémový oddíl v polovypnutém stavu a Linux ho nemusí bezpečně připojit pro zápis.
Kdy nemigrovat
Na závěr nejdůležitější sekce. Přechod na Linux nedělejte, pokud si v kategorii „nemá náhradu“ nesete Adobe Creative Cloud, program, který vám předepsal klient nebo úřad, nebo hru s anti-cheatem, kterou hrajete denně. A taky ne v týdnu, kdy odevzdáváte projekt – to zní samozřejmě, ale zkušenost říká, že přesně tehdy to lidi napadne.
Naopak dobrý kandidát na přechod je počítač, který slouží k webu, e-mailu, dokumentům, fotkám a hraní, a kterému právě skončila podpora systému. Takových strojů je v českých domácnostech hodně a pro ně je Linux dnes věcně lepší volba než nákup nového hardwaru kvůli požadavkům Windows 11.
Kdo chce mít jistotu, že hardware a systém spolu sedí od první minuty, může přeskočit celou fázi ladění a koupit počítač s předinstalovaným Linuxem. Pro většinu lidí, kteří tenhle článek dočtou až sem, ale bude nejrozumnější postup jiný: udělat inventuru, vyzkoušet live USB a nechat si Windows na druhém disku, dokud si nebudou jistí.
A proč se tím vůbec zabývat, když Windows fungují? Kontext a čísla přináší první díl této série.
Zdroje
- Instalace aplikace eObčanka v prostředí OS Linux – informační web elektronické identity (Digitální a informační agentura)
- Identita občana – prostředky pro elektronickou identifikaci – přehled eObčanky, NIA ID a Mobilního klíče eGovernmentu
- LibreOffice – oficiální popis balíku a jeho aplikací
- GIMP – oficiální web, aktuální stabilní verze 3.2.4
- DaVinci Resolve – technické specifikace – Blackmagic Design, podporovaný systém pro Linux
- Windows 10 Extended Security Updates – Microsoft, termíny programu






