Linux jako úspora RAM: Měření spotřeby proti Windows 11

Před dvěma roky byla rada „dokup si dalších 16 GB“ nejlepší poměr ceny a výkonu v celém počítači. Dnes je to rada, po které se člověk podívá do e-shopu a zavře prohlížeč. Paměti zdražily tak, že se poprvé za dlouhou dobu vyplatí ptát se, kolik z nich spotřebuje samotný operační systém, ještě než spustíte jedinou aplikaci.

Odpověď „Linux je úspornější“ znáte. Problém je, že se skoro nikdy nedozvíte o kolik, na čem se to měřilo a jestli se ten rozdíl vůbec projeví ve hře, kde jde o gigabajty textur.

V tomto článku jsou konkrétní naměřené hodnoty ze stejného počítače – Windows 11 proti dvěma linuxovým systémům, od čerstvě nabootovaného systému až po běžící Counter-Strike 2. A taky poctivé vysvětlení, proč ta čísla nejsou tak jednoznačná, jak by se z tabulky zdálo.

Proč se paměť najednou počítá

Důvod je na straně nabídky, ne poptávky domácích uživatelů. Výrobci pamětí přesunuli výrobní kapacity k paměťovým modulům pro umělou inteligenci, protože tam je marže nesrovnatelně vyšší. Na běžné DDR5 pro počítače zbylo méně.

Podle analýzy společnosti IDC z prosince 2025 poroste v roce 2026 objem dodávek DRAM jen o 16 % a NAND o 17 % – v obou případech pod historickým standardem. Dopad na ceny hotových počítačů IDC odhaduje na 4 až 6 % v mírném scénáři a 6 až 8 % v pesimistickém, přičemž samotní výrobci jako Lenovo, Dell, HP, Acer nebo ASUS signalizovali zdražení v rozmezí 15 až 20 %. IDC zároveň zhoršilo výhled celého trhu s počítači na pokles 4,9 % až 8,9 %.

Pro nás z toho plyne jediné, ale podstatné: paměť přestala být komponenta, kterou se problém vyřeší dokoupením. A jakmile je nějaký zdroj drahý, začne se počítat, kolik z něj spotřebuje režie.

Měření: kolik zabere systém a kolik hra

Kolegové z magazínu Linux Gaming změřili spotřebu paměti ve sedmi scénářích na jednom stroji: mini PC s procesorem Ryzen 9 8945HS, integrovanou grafikou Radeon 780M a 32 GB DDR5. Srovnávaly se Windows 11, herní distribuce Bazzite s prostředím KDE Plasma a CachyOS s odlehčeným prostředím Xfce.

Metodika: měřila se čistě zabraná paměť bez cache, ve Full HD, každý titul opakovaně.

Z tabulky se dají vyčíst tři věci. Za prvé, na čerstvě nabootovaném systému je rozdíl mezi Windows a odlehčeným Linuxem 4,3 GB – tedy víc, než kolik má celý slabší notebook. Za druhé, se spuštěnou hrou se rozdíl zmenšuje v procentech, ale v absolutních číslech zůstává: u Path of Exile je to 7,5 GB, u Counter-Strike 2 pět gigabajtů.

Za třetí, a to je nejzajímavější: rozdíl mezi dvěma linuxovými systémy je v některých scénářích větší než rozdíl mezi Linuxem a Windows. To nás vede k sekci, kterou článek o úspoře paměti obvykle vynechá.

Co ta čísla neříkají

Kdybych tabulku nechal bez komentáře, byl by to nepoctivý článek. Tři výhrady, které je potřeba znát:

1. Rozhoduje desktopové prostředí, ne jádro

Bazzite i CachyOS běží na stejném linuxovém jádře. Přesto je mezi nimi po spuštění systému rozdíl 2,9 GB. Příčinou není Linux, ale desktopové prostředí – tedy grafická nadstavba s okny, panelem a efekty. KDE Plasma je plnohodnotné prostředí srovnatelné s Windows, Xfce je záměrně minimalistické.

Prakticky to znamená, že věta „přejdu na Linux a ušetřím paměť“ je neúplná. Ušetříte, pokud si vyberete i odpovídající prostředí. Kdo chce vizuální komfort Windows, dostane spotřebu blíž Windows – a to je legitimní volba, ne chyba.

2. Zabraná paměť není plýtvání

Windows i Linux si volnou paměť průběžně plní vyrovnávací pamětí – drží v ní data, která pravděpodobně budete potřebovat. Je to žádoucí chování, protože nevyužitá paměť je paměť k ničemu. Právě proto se v citovaném měření sledovala zabraná paměť bez cache; kdyby se počítala i cache, čísla by u obou systémů vyskočila a nic by neříkala.

Z toho plyne, že rozdíl v obsazené paměti se projeví teprve tam, kde paměť skutečně chybí. Na stroji s 32 GB je to údaj do tabulky. Na stroji s 16 GB je to rozdíl mezi tím, jestli hra plynule běží, nebo jestli začne systém odkládat data na disk a obraz se začne trhat.

3. Menší spotřeba neznamená víc snímků za sekundu

Volná paměť není výkon. Pokud vám hra na Windows běží dobře a paměť nedochází, po přechodu na Linux vyšší snímkovou frekvenci automaticky nedostanete. Úspora paměti pomůže, teprve když paměť byla brzdou – a to je konkrétní, ne univerzální situace.

4. Čísla platí pro stroj s 32 GB

Poslední a nejdůležitější výhrada. Měření vzniklo na počítači s 32 GB paměti a oba systémy hospodaří s pamětí podle toho, kolik jí mají k dispozici. Na stroji s 8 GB budou absolutní čísla nižší – systém i hry se přizpůsobí a budou držet méně dat. Nedá se tedy říct, že Windows na osmigigabajtovém notebooku zaberou po startu šest gigabajtů. Co z měření platí obecně, je poměr a směr: režie plnohodnotného prostředí je vyšší než u odlehčeného, a na stroji s málo pamětí je právě ta režie ten největší problém.

Kdy se to promítne do peněz

Tohle je jediná otázka, která v roce 2026 rozhoduje. Rozdíl mezi 6 GB a 1,7 GB obsazené paměti po startu má hodnotu jen tehdy, když vám těch pár gigabajtů umožní něco nekoupit.

Nejpoctivější shrnutí zní takto: úspora paměti je dobrý důvod, proč oživit starší stroj, a špatný důvod, proč měnit funkční systém na novém. Když máte osmigigabajtový notebook, kterému skončila podpora Windows 10, je Linux nejrychlejší cesta k tomu, aby zase začal být k něčemu. Když máte nový stroj s 32 GB, přecházejte kvůli jiným věcem – kontrole nad systémem, aktualizacím, absenci telemetrie.

A při nákupu nového počítače stojí za pozornost, že paměť je dnes nejdražší položka, kterou nejde snadno dokoupit později. Na tom je založená i úvaha, proč mají herní mini PC s 32 GB DDR5 v základu v dnešní situaci lepší poměr ceny a výkonu než sestava, kterou budete o paměť doplňovat za půl roku – tehdy už za úplně jinou cenu.

Jak si to změřit sami

Cizí měření je orientační. Vaše konfigurace, vaše hry, vaše rozlišení. Na Linuxu se aktuální stav paměti zjistí jedním příkazem:

free -h

Ve výpisu vás zajímá sloupec s použitou pamětí (used), ne sloupec s vyrovnávací pamětí. Pro průběžné sledování je pohodlnější interaktivní nástroj typu btop nebo htop, který ukáže i to, který proces paměť drží.

Ve hře se nejlépe měří překryvnou vrstvou MangoHud, která umí vedle snímkové frekvence zobrazit i obsazenou operační i grafickou paměť. Zapíná se v parametrech spuštění hry ve Steamu:

mangohud %command%

Postup i klávesové zkratky rozebírá díl o tom, jak na Linuxu hrát hry. Pokud chcete srovnat oba systémy férově, měřte stejnou scénu, stejné nastavení grafiky a stejné rozlišení, ideálně opakovaně – jednorázový odečet umí zmást o gigabajt i víc.

Shrnutí: pro koho to má smysl

Linux paměť skutečně šetří a naměřená čísla to potvrzují – po startu systému jde o jednotky gigabajtů, ve hrách o pět až sedm. Zároveň platí, že velkou část toho rozdílu udělá volba desktopového prostředí, a že na stroji s dostatkem paměti se úspora neprojeví nijak.

V době, kdy podle IDC poroste nabídka DRAM jen o 16 % a výrobci počítačů zdražují o 15 až 20 %, je ale i „jen“ pět gigabajtů argument, který má cenovku. A u starších strojů s 8 GB, kterých jsou po konci podpory Windows 10 plné šuplíky, je to rozdíl mezi vyhozením a dalšími třemi roky provozu.

Než něco přeinstalujete, doporučuju stejný postup jako u ostatních dílů: vyzkoušet systém z flash disku, změřit si spotřebu ve svých hrách a až pak se rozhodnout. Kontext celého posunu, kvůli kterému se o tom dnes vůbec dá mluvit, popisuje první díl této série.

Zdroje

• Jak vyzrát na paměťovou krizi? Linuxem! – Linux Gaming, 29. 7. 2026, vlastní měření spotřeby paměti na ASOME Gaming UM890 Pro
• Global Memory Shortage Crisis: Market Analysis and the Potential Impact on the Smartphone and PC Markets in 2026 – IDC, prosinec 2025
• MangoHud – dokumentace, sledované metriky včetně obsazené paměti