Webhosting v pojmech a číslech

Poslední dekádu můžeme bez uzardění označit za éru, kdy se internet prosadil jako nástroj pro další rozvoj podnikání. Emailové adresy, firemní stránky a elektronické obchodování dnes patří k byznysu stejně jako papírová vizitka či živnostenský list. Možnosti přímého online prodeje zákazníkům (B2C) nebo podnikům (B2B) zvedly další vlnu zájmu o využití internetových nástrojů. Většina zájemců však dříve či později narazila na bariéru technických úskalí, drahého a složitého vybavení a odborných znalostí. Tyto problémy řeší webhosting.

Vzestup a pád

Hostování (hosting) webových stránek má dlouhou (naštěstí však ne příliš pohnutou) historii. Prvními poskytovateli internetových služeb byly vesměs university, vojsko a úřady. Tito první ISP (Internet Service Providers) nabízeli nejen přístup k novému virtuálnímu světu, ale také prostor pro umístění prvních stránek na svých serverech. Snad nebude příliš nostalgické si připomenout, že tyto první HTML prezentace byly takřka kompletně statické.

Čas šel dál a webhosting se stával stále složitějším – přímo úměrně tomu, jak rostl počet internetových aplikací. Postupně začaly růst nároky na hardware, software a odborné znalosti. Zvláště tam, kde se čeká přístup stovek či dokonce tisíců klientů. Zde už není prostor pro průkopníky, ale pro skutečné profesionály, kteří se liší nejen nabízeným portfoliem internetových služeb, ale i svou velikostí, možnostmi a cenami. Odpovídá to ostatně stavu poptávky, která začíná u malého rodinného e-byznysu a sahá až k velkým mezinárodním korporacím.

K dispozici je široká škála služeb, od hostování statických webových prezentací až po plně automatické a dokonale zabezpečené virtuální obchodní domy. Publikace stránek vyžaduje množství dalších aktivit, které zajistí jejich bezproblémový a efektivní provoz. Tyto přidané služby mají periodický charakter a jsou vesměs nezbytné pro bezpečnost a očekávaný výkon aplikace. Konkrétně se jedná o firewally, ochranu před neoprávněným vniknutím, zálohování a uložení dat nebo monitorování výkonu a zátěže.

Trh webhostingu tedy není žádný trpaslík a roste de facto s každým připojeným subjektem. V mnoha případech se přitom nejedná jen o prosté umístění prezentace na webu a umožnění jednoduché správy, které je pro určitou skupinu (především živnostníků a domácích uživatelů) dostupné zdarma, ale právě o přidané služby. Sdílené servery nahradily dedikované, ale nejzajímavější nabídkou pro malé a střední firmy je v tomto ohledu tzv. managed hosting, forma outsourcingu pro virtuální svět.

Rok 2002: Restrukturalizace služeb

Trh webhostingu neustále roste, největší boom bylo možné zaznamenat v druhé polovině devadesátých let, kdy se internet infiltroval do podnikání. Extrémní očekávání té doby dala vzniknout nové formě hostingu, euforicky se investovalo do nových datacenter. Následná krize dot.comů v roce 2000 a 2001 se tedy logicky nemohla vyhnout ani této oblasti. Hostitelé, kteří vložili nemalé finance v naději bombastického růstu, byli najednou zaskočeni zhruba 50% využitím kapacity datacenter, což vedlo v několika případech také k bankrotu.

Ale všechno zlé je k něčemu dobré: boj o přežití postavili provideři na fenoménu specializace a našli konkrétní niky, v nichž by se mohli úspěšně uplatnit. Obecná strategie by se dala shrnout do jedné věty: nechat fyzickou stránku hostingu na existujících datacentrech (které jsou i přesto stále předimenzovaná) a soustředit se na přidanou hodnotu pro zákazníka. Tento trh má neustále nadějné vyhlídky, ačkoli následné investiční strategie budou ještě asi pár let pod vlivem předloňského neúspěchu. Potenciál je stále významný, v Evropě se často v této souvislosti mluví o podstatném zvýšení penetrace internetu v postkomunistických zemích.

Webhosting v Evropě

Přesnější čísla o stavu evropského trhu přináší výzkum konsorcia Webhosts. Cílem této studie je podat aktuální socio-ekonomickou zprávu o stavu web-hostování v evropských zemích s výhledem na dalších pět let. Zabývá se nabídkou (dotazování ve skupině hostitelů), poptávkou (koncový uživatel) a očekávanými trendy v této oblasti. Pokusím se vám postupně na Interval.cz přinést některé zajímavé závěry, obohacené o srovnání s jinými zdroji informací. Velký prostor bude v této souvislosti věnován segmentu SME (small-to-medium sized enterprises), který je považován za leadera na poli internetových připojení.

Malé a střední firmy představují přes 90 % celého evropského podnikání a více než 50 % evropské zaměstnanosti a hrubého domácího produktu pochází z této sféry. Proto autory výzkumu zajímalo, z kterého průmyslového sektoru se SME rekrutují a o jak velké společnosti se jedná. Nejvíce společností podniká ve sféře průmyslové výroby (35,2 %), následují finance (14,9 %), obchod a informační technologie (obě 11,9 %), stavebnictví (6,4 %). Více než polovina (63 %) firem disponuje méně než padesáti zaměstnanci. Pro zajímavost uvádím, že podle studie Eurostat mělo v roce 1996 dokonce 93 % evropských společností méně než 50 pracovníků.

Kdo a jak používá internet?

Všichni účastníci výzkumu deklarovali, že mají internetové připojení. Těchto 100 % však rozhodně nekoresponduje s realitou. Jedním z možných vysvětlení je, že oslovení zástupci malých a středních firem zastupovali osoby které chápou, že internet je pro ně důležitým nástrojem lítého konkurenčního boje. Ať je pravda jakákoli, v evropském měřítku počet připojených organizací stále roste. Podle zprávy „ICT Equipment Development in Europe 2001-2002“ bylo ve Francii, Německu, Španělsku a Itálii v průměru 89 % online fungujících SME (údaj z roku 2001.)

Jiný pohled na webhosting lze uskutečnit skrz parametr úrovně internetového připojení. Zde jasně vede DSL/kabel s vysokými přenosovými rychlostmi (41,3 %), následovaný ISDN (bezmála 35 %). Autoři studie dále uvádí, že v evropském kontextu jen 6,5 % uživatelů využívá dialup.

Plánujete po vstupu do Evropské unie nabídnout své webdesignérské dovednosti v celém regionu? Pak by vás mohlo zajímat, že více než polovina prezentací je realizována dodavatelsky. Čtyři firmy z pěti je pak nechávají hostovat u specializované firmy. Vyplynulo to z dotazování v rámci Web Hosting Study 2002.

Graf účelů webu, dle Web Hosting Study 2002:

Není třeba složité analýzy, abyste z uvedených hodnot odvodili docela zajímavé a překvapivé rozdíly mezi regiony. Například ačkoli 93 % severských společností disponuje trvalým připojením k internetu, jen třetina z nich nevyužívá webhostingu. Na opačném pólu stojí středoevropská oblast, která i přes handicap převažujícího vytáčeného připojení vykazuje 100 % využití internetu ve firmě a nejvyšší podíl realizovaných webových stránek. Pokud jsou ta čísla správně, žijeme v progresivním regionu.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.