Ač má Ministerstvo informatiky České republiky jako svůj hlavní okruh zájmu informatiku a počítače, jsou jeho stránky v porovnání se stránkami ostatních státních institucí spíše průměrné. Zamrzí především základní prohřešky proti zásadám přístupnosti webového obsahu.

Nejprve bych chtěl připomenout, že se opět nesnažím tímto článkem o nějakou sofistikovanou kritiku stránek, ale jedná se spíše o postřehy, které můžete upotřebit ve vlastních projektech. Budeme mluvit o verzi webu z 28. března 2003. Zde se můžete podívat na screenshot úvodní stránky, kliknutím otevřete jeho větší verzi:

Takto vypadala úvodní stránka webu Ministerstva informatiky 28. března 2003.
www.MICR.cz [28. 3. 2003]

Úvodní stránka

Na úvodní stránce se nachází rovnou přehled novinek. Přehled témat a cílů webu, odkazy dále do hlubin webu a podobné položky, které se na úvodní stránce mají nacházet, jsou zařazeny až dále ve struktuře. Vzhledem k tomu, že jedním z úkolů webu je i poskytování aktuálních informací, není jejich opomenutí jednoznačnou chybou.

Co již ale chybou je, že uživatel není nijak informován, že se nachází na úvodní stránce. Dokonce je i zde možné kliknutím na logo ministerstva v levém horním rohu přejít „na úvodní stranu“, jak uvádí popisek. Uživatel tedy může skončit i u toho, že bude zoufale klikat na odkaz „na úvodní stranu“ a stále bude přemísťován na stránku s novinkami (která je ve skutečnosti jakousi úvodní stránkou).

Úvodní stránka projde téměř validátorem HTML. Jedinou chybou, která brání tomu, aby byla stránka shledána validní, je neukončený element <ul> v jedné z novinek. Tato chyba je zřejmě zapříčiněna systémem pro správu obsahu, který se zde používá, či nevhodnou prací s ním. Ve chvíli, kdy se tato novinka již na stránce vyskytovat nebude, projde stránka validátorem bez problémů. Sice je, stejně jako celý web, napsána v HTML 4.0 Transitional, tedy méně striktní verzi HTML, ale i tak je to bezesporu pozitivní. Další stránky již mají s validátorem větší či menší problémy.

Poslední aktualizace

Dobrý nápad je udávání data a času poslední aktualizace, takže uživatel nemusí při každé návštěvě zkoumat, jestli se něco změnilo. Tato informace by se měla nacházet na všech webech, které splňují následující podmínky:

  • jejich cílem je především zveřejňování informací
  • jejich stránky nejsou aktualizovány pravidelně
  • není na první pohled viditelné, jestli byl obsah aktualizován

Tyto podmínky splňuje i web Ministerstva informatiky, a proto je udávání informace a aktualizaci vcelku opodstatněné. Bohužel je tato informace vykreslena tak málo kontrastní barvou písma (vzhledem k pozadí), že o ni mnoho uživatelů s méně dokonalým zrakem přijde – jednoduše proto, že ji neuvidí nebo si jí nevšimnou.

Počet návštěv

Naprosto zbytečnou informací již ale je „počet návštěv“. Tuto informaci má cenu uvádět pouze k tomu, aby návštěvník získal představu o velikosti a popularitě daného webu, případně představu o tom, jak si daný web stojí mezi konkurencí. V případě, že si web mezi konkurencí stojí dobře nebo je hodně navštěvovaný, může k němu uživatel pojmout větší důvěru. (Pozn. redakce: Je ovšem otázkou, zda je potřeba v případě stránek instituce, jakou je ministerstvo, získávat důvěru tímto způsobem.)

Téměř nutností ale je uvést u takového čísla nějakou informaci o systému měření (například audit, žebříček webových stránek; pokud je měření prováděno na serveru, potom detailnější informace o počítání návštěv), určitou garanci pravdivosti údajů. Na webu ministerstva informatiky se ale dozvíme pouze číslo, o kterém je zde prohlašováno, že je jakýmsi počtem návštěv (Jedná se o počet unitkátních návštěvníků? Je číslo vztaženo ke konkrétní stránce nebo k celému webu?), proto má tato informace v podstatě nulovou hodnotu. (Pozn. redakce: Daleko zajímavější by byl výstup z iAuditu, do kterého byly stránky zařazeny již v polovině února.)

Kontaktní údaje

Když už jsme u té důvěryhodnosti stránek – vcelku dobře ji zvyšuje i uvádění kontaktních údajů. Uživatel si díky nim může představit určitý reálný subjekt, který za webem stojí. Ví, kdo za informace prezentované na stránkách zodpovídá. V této oblasti na tom dnes probíraný web není špatně, neboť se v patičce všech stránek nachází adresa, telefon a e-mail.

Anglická a textová verze

Na stránkách jsou uváděny i odkazy na verzi stránek v angličtině a textovou verzi. Bohužel, po kliknutí na tyto odkazy se pouze zobrazí okénko, kde se autoři omlouvají za to, že tyto verze nejsou ještě připraveny.

To by ještě nemusela být chyba – již při návrhu webu se s těmito verzemi počítalo, a tak bylo příslušným odkazům uděleno i místo ve struktuře stránky. Chybou ale je, že informace o tom, že tyto verze nejsou připraveny, je dostupná pouze se zapnutým JavaScriptem. Pravděpodobně se mnou budete souhlasit v tom, že pro poskytnutí takové informace není JavaScript bezpodmínečně nutný. Proto by bylo logické, aby odkaz kromě poskytnutí příslušné informace pomocí JavaScriptu směřoval na stránku s touto informací. Díky tomu by se k ní mohl dostat i uživatel s prohlížečem bez podpory JavaScriptu. Celé by se to dalo vyřešit v kódu nějak takto:

<a href=“sorry/text.html“
   onclick=“alert(‚Omlouváme se, ale textová verze webu není zatím připravena.‘); return false;“
   onkeypress=“alert(‚Omlouváme se, ale textová verze webu není zatím připravena.‘); return false;“>
Textová verze
</a>

Možná se divíte, proč uvádím dva různé ovladače událostí – je to proto, aby aktivace daného JavaScriptového kódu nebyla vázána pouze na ukazovací zařízení, tedy myš (ovladač onclick), ale kód mohl být aktivován i klávesnicí.

Samotný text obou upozornění o neexistenci daných verzí stránek mě také upoutal. Upozornění „Omlouváme se, textová verze stránek splňující pravidla dosažitelnosti webového obsahu se připravuje.“ na mě působí dojmem, že dobře přístupná stránka musí být textová, téměř bez použití jakékoli grafiky. To ale není pravda – díky moderním standardům můžeme definovat vzhled nezávisle na obsahu a jeho struktuře, a proto může i skvěle přístupná stránka obsahovat množství grafiky a vizuálních efektů.

Text u anglické verze, „English version is under construction. We appologize for the inconvenience.“, je dokonce tak trochu pro ostudu, protože obsahuje pravopisnou chybu ve slově „appologize“. Ale to jen tak na okraj, anglický pravopis není náplní tohoto článku.

Navigace

Navigace by podle mého názoru měla být trochu zeštíhlena, nyní obsahuje až příliš mnoho položek na nejvyšší úrovni – leckteré z nich by mohly být odsunuty do nižších úrovní struktury webu. Příliš mnoho možností výběru zbytečně rozptyluje pozornost uživatele, působí složitě a zdlouhavě, uživatel pak navíc neví, pro jakou položku se rozhodnout. Zdánlivého zjednodušení by mohlo být dosaženo i použitím jednoduchých ikonek u odkazů na důležitá místa webu – například Mapa stránek, Vyhledávání, Aktualizace…

Mnoho položek navigace je nejednoznačných – například Dokumenty (O jaké dokumenty se jedná?), Aktualizace (Nachází se zde snad informace o tom, jak často je prováděna aktualizace? Nebo seznam posledních aktualizací? Slovo „aktualizace“ navíc nemusí být laikovi známé nebo ho může znát v jiném významu než je používáno na webu.), Standardizace nebo Atestace (v obou případech málo známé termíny, samy o sobě navíc neříkají mnoho o tom, co je obsahem dané položky). Rozhodně by tedy prospěla větší sdílnost u položek navigace, například krátký popis v atributu title odkazů.

Přístupnost

Webové stránky státních institucí náleží teoreticky všem občanům, a proto by také měly být pro všechny občany přístupné. Tak tomu bohužel zatím není ani v tomto případě.

Především je škoda, že autoři ignorují atribut alt elementu img a skoro ve všech případech mu přiřazují přázdný řetězec („“). Tento fakt mj. zapříčiní u stránky s dokumenty, že uživatel s prohlížečem s vypnutými obrázky nebo s nevizuálním prohlížečem není schopen rozpoznat, v jakém formátu se daný dokument nachází. Formát je totiž udáván pouze pomocí příslušné ikonky u odkazu na soubor, bohužel bez alternativní textové informace.

Pokud u dokumentů chvíli zůstaneme – můžeme Ministerstvo pochválit za to, že je sem umísťuje ve formátu PDF (když už ne jako HTML stránky, protože PDF není tak dobře přístupné jako HTML), pro nějž je dostupný prohlížeč pro většinu platforem zdarma. Bylo by ale vhodné zařadit do stránky také odkaz na stažení tohoto prohlížeče a informaci o formátu dokumentu uvést v textu u odkazu nebo v atributu title odkazu.

Poměrně závažným problémem je i definice typu písma v CSS. Jsou zde totiž většinou uvedena pouze jména bez přípony „CE“, která je charakteristická pro česká písma. To sice stačí na použití správného písma ve Windows, protože zde jsou jednotlivé jazykové verze ukryty pod stejným názvem, ale na ostatních platformách se většinou použije anglické písmo, které neobsahuje znaky s diakritikou – stránka se tak může stát naprosto nečitelnou. Definování českých písem v CSS je obecně poměrně velký problém, ale vždy byste se měli snažit uvádět od každého písma nejprve jméno s „CE“.

Dost nelogické je použití image-mapy u loga Ministerstva. Tato image-mapa má jedinou oblast, která vede na úvodní stránku. Jejím výsledkem je to, že odkaz je aktivní pouze na logu samotném, ne v jeho bílých okrajích. To se mi zdá jako hodně málo, vzhledem k tomu, jaké problémy s přístupností s sebou image-mapy nesou. Nejjednodušší by bylo ořezat logo v grafickém editoru a místo image-mapy k němu umístit klasický odkaz.

Také popisek loga není zrovna ideální, protože text „na úvodní stranu“ jeho obsahem rozhodně není. Je mi jasné, že tím autoři chtěli dát najevo, kam vede odkaz tvořený logem, avšak neposkytují adekvátní alternativní informaci k obrázku. Řešením by byl například text „Logo Ministerstva informatiky České republiky [přejít na úvodní stranu]“ nebo pouze popisující text, přičemž „přejít na úvodní stranu“ by se nacházelo v atributu title odkazu.

Další poznámky

Pokud se podíváte do HTML kódu, zjistíte, že autoři používají v atributu lang hodnotu cz, která ale není správná. Hodnotou tohoto atributu má být kód jazyka a ten je v případě češtiny cs.

Dalším problémem je, že titulek stránky v <title> je všude stejný. Toho byste se měli snažit vyvarovat, mj. protože uživatel tak snáze ztratí přehled o tom, kde se na webu nachází.

A touto poznámkou bychom také skončili. Jak vidíte, bohužel se i web státní instituce, která se zabývá informatikou, dopouští až zbytečných prohřešků proti přístupnosti webových stránek. Můžeme proto jenom doufat, že se dočkáme chvíle, kdy bude obecná přístupnost státních webů dána zákonem, jako je to již praxí v jiných zemích.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět