Český překlad této knihy, jejímž autorem je uznávaný a oblíbený vývojář Marc DeLisle, drží minimálně tři neobvyklé primáty. Je to snad celosvětově první kniha věnovaná výhradně phpMyAdmin, je to první překlad této knihy do jiného jazyka a zcela určitě je to první kniha, ve které mé texty nebyly použity jako odkazový, ale ilustrační materiál. Přesto si nemyslím, že by jí to nějak uškodilo.

Databázový správce phpMyAdmin je v mnoha směrech výjimečným programem. Pravděpodobně jde o nejrozšířenější web-based aplikaci na světě a zřejmě i o nejrozšířenější PHP aplikaci (momentálně jde o pátý nejaktivnější projekt na SourcForge.net – údajně si jeho uživatelé stahují pět až deset kopií za minutu). Osobně ho považuji také za zdaleka nejužitečnější web-based aplikaci a jeden z důležitých faktorů, který napomohl masovému rozšíření MySQL. Skutečně trpím, kdykoli musím pracovat s jiným typem databáze a nemohu se spolehnout na jeho podporu. Proto je zarážející, že dosud nikdo nevěnoval čas popisu vlastností a schopností phpMyAdmin.

Naštěstí pryč jsou doby temna. Marc DeLisle se věnuje vývoji phpMyAdmin už od roku 1998 a zná ho skrz naskrz. (Mimo jiné právě jemu vděčíme za vícejazyčné rozhraní.) Své znalosti velmi efektivně shrnul do útlé, ale informacemi nabité publikace. Na necelých 270 stranách se toho dozvíte tolik, že se vám to nakonec ani nemusí líbit. Naštěstí knihu nemusíte číst jako román, šestistránkový dvojúrovňový rejstřík společně s osmistránkovým trojúrovňovým obsahem z ní činí praktickou příručku, v níž můžete velmi rychle nalézt řešení svého problému.

Kniha „phpMyAdmin – efektivní správa MySQL“ je rozdělena celkem do devatenácti kapitol. První tři přinášejí základní informace o phpMyAdmin, jeho instalaci a uživatelském rozhraní, další tři se věnují základním operacím s daty (vkládání, výběr, mazání). Zajímavá je především sedmá a osmá kapitola, popisující metody exportu a importu dat a datových struktur – tuto část bych doporučil všem uživatelům, zaplavujícím odborná fóra dotazy typu: „Jak převedu data z Accessu do MySQL?“

Devátá a desátá kapitola jsou pro zkušeného uživatele poměrně nezajímavé, i když začátečníkům se mohou hodit. Zato mne zaujala jedenáctá kapitola, pojednávající o systému relací, tedy o tom, co z hromady tabulek činí relační databázi. Úvod kapitoly je věnován tabulkám InnoDB, které jako jediný typ tabulek v MySQL nativně podporují relace, a zbytek se pak věnuje práci s relačními metadaty v phpMyAdmin. Interní relační systém phpMyAdmin skvěle nahrazuje chybějící relace v tabulkách MyISAM, proto doporučuji studovat tuto kapitolu obzvlášť pečlivě.

Dvanáctá kapitola popisuje základny práce s SQL příkazy, které by snad měl každý znát, užitečnější je třináctá kapitola, která vysvětluje práci s vestavěným návrhářem SQL dotazů. Nečekejte žádná obrázková schémata, vše se odehrává pouze ve formulářích a tabulkách, i tak ale jde o šikovný nástroj. Oblíbené dotazy si podle mého názoru samostatnou kapitolu snad ani nezaslouží, stejně jako popis tvorby systémové dokumentace uživatelských databází. Naopak bych rozšířil kapitolu o MIME transformacích, která mi připadá značně podměřečná – neobsahuje ani náznakový návod na tvorbu uživatelsky definovaných transformačních funkcí, který bych považoval za naprosto zásadní.

K pečlivému studiu bych doporučil sedmnáctou kapitolu, týkající se práce se znakovými sadami v MySQL a phpMyAdmin. Problém spočívá v tom, že MySQL do verze 4.1 neobsahovala žádnou nativní podporu pro různá kódování a kolace (nastavení jazykových prostředí). V novějších verzích obsahovala podporu různých znakových sad, ale ne kolací – teprve nejnovější verze obsahují sofistikovanou podporu obou mechanismů. V důsledku toho je i phpMyAdmin více či méně omezen ve své funkčnosti. V této části knihy se sice nedozvíte moc o správném nastavení MySQL, pomůže vám však alespoň se správnou konfigurací phpMyAdmin.

Zajímavá je kapitola osmnáctá, určená především správcům MySQL serverů. Ukazuje, jak jsou v phpMyAdmin implementovány administrační nástroje a jak je lze co nejlépe využívat. Poslední kapitole je pak vhodné věnovat pozornost, budete-li mít s phpMyAdmin nebo MySQL nějaký obtížný problém, může vám ušetřit spoustu času při hledání jeho řešení.

Kniha „phpMyAdmin – efektivní správa MySQL“ je napsána velmi živým a srozumitelným stylem, přístupným začátečníkům i pokročilým uživatelům. Nové informace v ní mohou nalézt i specialisté na phpMyAdmin, protože řada jeho vlastností nikde jinde popsána není. Také český nakladatel odvedl dobrou práci, překlepů jsem si prakticky nevšiml a typograficky je publikace opravdu na výši. Snad bych jen vytknul překladateli zbytečné a násilné převádění některých odborných termínů do českého jazyka („sessions“ opravdu není vhodné překládat jako „sezení“), na druhou stranu musím ocenit jeho snahu o udržení aktuálnosti překladu, který tak odpovídá nejnovější v současnosti dostupné verzi phpMyAdmin.

Myslím, že „phpMyAdmin – efektivní správa MySQL“ netřeba nikomu doporučovat. Pokud si ji nechcete rovnou koupit, určitě do ní alespoň nahlédněte, budete-li si ji moci vypůjčit. Uvidíte sami, že tato kniha se vám rozhodně vyplatí.

Informace o knize

Název: phpMyAdmin – efektivní správa MySQL
Autor: Marc DeLisle
Vydal: Zoner Press
Cena: 270 Kč (207 Kč v odborném knihkupectví Interval.cz, kde najdete i další informace.)

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

2 Příspěvků v diskuzi

  1. Dobrý den,

    existuje nějaká možnost, jak mít přepnut pro editaci jen jeden sloupec?

    Příklad: mám tabulku o cca patnácti sloupcích.
    Chci v phpMyAdmin editovat pouze pátý sloupec.
    Potřebuju ale při tom vidět na obsah většiny ostatních sloupců.
    Cca 250 řádků.

    Zatím to musím dělat tak, že zaškrtnu např. těch 30 ve výpise a dám je všechny editovat – ale nedá se v tom vyznat a snadno se udělá chyba.

    Většinou, pokud potřebuji měnit nějaké hodnoty ručně, tak se jedná o jeden (či dva) sloupce. Bylo by tedy pohodlnější mít tabulku vypsanou „normálně“ (tak jako při normálním prohlížení hodnot), jen s tím, že ten jeden požadovaný sloupec by místo hodnoty měl input box.

    Jde to nějak? Chystá se to?

    Moc dík

Odpovědět