Ptáte se, co mají strategie přežití, potažmo evoluční biologie a psychologie společného s WWW? Na první pohled skoro nic, na pohled druhý až podivuhodně mnoho. Společně nám mohou poskytnout nástroj k lepšímu pochopení předchozího vývoje webu a snad i k predikci věcí příštích.

Takzvaná evoluční biologie se zabývá zkoumáním mechanismů, jež vedly až k současné podobě života na Zemi. Snaží se dokázat, že veškerý vývoj je pouhou reakcí na vnější vlivy a vnitrodruhový boj, nikoli úmyslným směřováním, inteligentně řízeným. Vypomáhá si při tom znalostmi mnoha jiných vědních disciplín. V posledních letech se však ukazuje, že se její poznatky a teorie dají smysluplně aplikovat také na různé jiné oblasti lidského zájmu.

Podobenství o stromech

K osvětlení problémů vývoje se využívá řada přirovnání a příkladů. Jeden z nich mimo jiné vysvětluje, proč jsou stromy tak vysoké. Pokud vezmete jako model monokulturní les, stromům by stačilo se dohodnout na jednotné výšce, řekněme, pěti metrů (aby zastínili agilnější keře a trávy a získali prostor k fotosyntéze). Stačí však jediný „sobec“, který vyroste do výše šesti metrů, aby se celý systém zhroutil. Ten jediný strom totiž získá výhodu, zastíní ostatní a začne se rychle šířit. V důsledku pak rostou všechny stromy tak vysoko, jak jim to jejich konstrukce a okolní podmínky dovolí, vydávajíce většinu své energie na tvorbu zbytečných, byť pro nás užitečných, kmenů.

Za takový zbytečný kmen lze považovat i prezentaci firem na webu. V drtivé většině případů nepřináší web mateřské firmě nic užitečného, nepředstavuje žádný přínos pro její aktuální snažení, spíše odčerpává prostředky, jež by bylo záhodno využít jinde. Může se však stát konkurenční výhodou v boji s jinými firmami stejného zaměření, což posléze tak či onak donutí ke vstupu na web i ostatní. Nakonec zde budou takřka všichni a výhoda se anuluje.

Podobenství o zajících

Zajíc se těší pověsti mimořádně rychlého běžce. Predátor, který dostane chuť na zaječinu, musí počítat s tím, že vynaloží značné úsilí na jeho chycení. Na první pohled by se mohlo zdát, že zde soutěží dva odlišné druhy, zajíci a, například, lišky. Ve skutečnosti jde zase o konkurenční boj v rámci jednotlivých druhů. Nejrychlejší zajíci přežijí a dále se rozšíří (protože jejich pomalejší soukmenovci budou snězeni) a stejně tak nejrychlejší lišky přežijí, zatímco jejich pomalejší kolegyně vymřou hlady. Samozřejmě, po jisté době jak zajíci, tak lišky narazí na nepřekročitelné fyzikální hranice a nastane rovnováha, srovnatelná s ozbrojeným příměřím.

Pokud si dosadíte místo lišek webdesignéry a místo zajíců jejich zákazníky, získáte schéma vývoje webu v několika minulých i budoucích letech. Tak se pomalí zákazníci stávají kořistí špatných webdesignérů a postupně vypadávají ze hry, zatímco dobří webdesignéři používají stále vyspělejší technologie, aby svou práci zdokonalili a získali pro sebe náročnější a movitější kořist. Všimněte si, že takové chování nevede k získání výhody pro webdesignéry ani jejich zákazníky. Naopak, ten, kdo se nejvíce snaží, si pouze zachovává svou pozici, zatímco ti, kteří se nesnaží stejnou měrou, propadají.

Podobenství o pávech

Páv je tvor lidskému oku mimořádně lahodící. Jeho ozdoba však není určena k potěše člověka, ale paví samičky. Nepůsobí ovšem na její smysl pro krásu, jen ukazuje, jak je majitel ozdoby silný, kolik potravy dokáže získat a jak si poradí s každou nemocí či parazitem, jimiž je paví domovina doslova zamořena. Aby je samička v domovském pralese snáze našla, pomáhají si samečci velkým a výrazným ocasem s pavími oky. Problém je v tom, že je najde snáze nejen samička, ale i predátoři, o problematickém udržování nepohodlné ozdoby v hustém podrostu ani nemluvě. Čím větší ocas, tím kratší život, přesto nemají nevýrazní bezocasí samečci šanci. Žijí sice déle, ale samičky si jich ani nevšimnou.

A jako s pávy, stejně je tomu i s webdesignéry. Jedni se pyšní zvládnutím komplikovaných standardů a pravidel, jiní zase oslňují přehršlemi efektů v těch nejpodivnějších technologiích. Všichni přitom v honbě za obchodem jen ztěžují život sami sobě. Investují nadměrné množství úsilí do zvládnutí své profese a, pokud možno, co nejširšího okruhu příbuzných oborů, zatímco na ostatní aktivity jim už nezbývá čas – byť nakonec onu samičku získají.

Omluva trpělivému čtenáři

Jak jste už asi pochopili, nejsem odborníkem na evoluční biologii a je dost dobře možné, že jsem si s ní v tomto článku zahrával až příliš. Pomohla mi však smysluplně vyjádřit mé vlastní postřehy a myšlenky, ke kterým jsem při mnohaletém každodenním styku s internetem dospěl. Možná se mýlím, pak jsem vás zbytečně připravil o několik okamžiků vašeho života. Možná mám ale pravdu a vy přežijete o něco déle…

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.

Žádný příspěvek v diskuzi

Odpovědět